Hrabali, pekla, vařila, odpočívali, radovali se, že se mají

12.11.2022

Sobota. Sychravá. Vlhká. Venku vlezlo. Deset. Přišel vír. Světlo mého žití. S ním se vždycky rozsvítí dům.  

Peťuš, počkej, počkej, počkej. Jedno po druhém. Nejprve kočky. Pak já. Pak tobě svačinka. Mám pro tebe něco připraveného. Pak namalovat, ustrojit a jít hrabat. Pak další. 

- No, tak jsem to chtěl. Tak jsem to přesně myslel. 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-11-12_Svacina

Smějeme se. Nesu mu do oplatky pribináček. Večer jsem připravila, aby hezky ztuhnul do rána. Navrch zdobím jahodou. Hotovo. Můžeme všichni jít do zimy. Kočky se hrnou s námi.

Nejprve ještě plníme koš špalíky z naší třešně. Odnáší mi ho na terasu. A teď vzhůru dolů! Teda vzhůru do práce. Petroušek vede směr hrabání. 

- Nejprve začneme u lísky.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-11-12_Pracujeme/

Tak začínáme u lísky. Jdeme směrem k višni, okolo tújí pod ořech. Stříhám zapomenuté provazy kosatců, růže, trošku i mahon. Nejraději bych ho zlikvidovala. Jenže! - maminčin. To nelze. A navíc na jaře nádherně kvete. Překrásně žlutou. Moc se mi to líbí. A vzpomínám na mamku, jak by se radovala. Tak, mami, ho z úcty k tobě nechávám. :-) Máš ho tu. U chaty a u plotu. Potvora píchavá roste. 

- Peťuš, tady pod vanou ale ty mahony vykopej.

- Jestli se mi to povede.

- Péťo, to listí je tak nadojené.

- To je mlhou.

Jdu nakouknout ke svým do skleníku. Ó, topí si. Mají tu příjemno.

- Tak ať se vám daří! Hezky zrajte!

Jdeme do posledního rohu pod jinou lísku. Smlouvám:

- Peťuš, třešeň necháme, viď? Ona ještě opadá.

Má pod ní už nachystanou hromadu z týdne. Trošku se jdu ulít. Ostříhávám zapomenuté pivoňky. Likviduji meduňku. Pod vrbou dlouhatánské strašně pichlavé růže. Derou se celé léto ke sluníčko skrz vrbu. Mají skvostné květy. To vše jsem potřebovala udělat. A stále neměla čas. A dnes byl den. A povedlo se. :-) 

Poslouchám o dějinách slovansko - árijského národa v hotelu Země. Četba z knihy Můj otec byl MiB. Muž v černém. Opakuji si, co jsem už před lety slyšela v pořadu Jaroslava Chvátala Absolutně neuvěřitelné. Ve škole nás klamali a dál klamou. Jenže Lincoln říkal, že nejde klamat celý národ donekonečna. Historie naší civilizace je jiná. Tzv. učenci na školách nám předkládají drzé lži. Vysoké kruhy se nám po staletí snažily vymazat kolektivní paměť. Perunovy Santia védy. Vyprávění částečně zvěčněná na vzácných zlatých destičkách, březové kůře. Přísně střeženo v jeskyních až přijde čas. Zveřejní se na sklonku Svarogovy noci. Temného věku kalijugy. Ten čas právě nastal. Vědění předáváno z generace na generaci v rodech, které se nyní rozhodly vědění runového písma zveřejnit. Slovansko - árijské védy jsou základnou mladších indických véd a řecké a římské mytologie. Árijské runy jsou tajným písmem védských kněží, skládá se z 256 run. Po příchodu Árijů do severního povodí Gangy a Indu začíná raně védská doba. Indický sanskrt je prastarý rusko - slovanský dialekt, kterým dodnes mluví lidi na Sibiři. Sanskrt v ruštině je skrytá řeč, tajná řeč kněží. Tahle řeč je totožná s hindštinou. Staroruská řeč je na 70% totožná se starou hindštinou. Zajímavé, že? Kde nás to učili? Nikde. A kdy? Nikdy!

Slované a Árijci tu byli dlouho před ostatními zástupci národů. Náš svět je Midgard. Naši předci přišli z vesmíru zhruba před 465000 lety na sever Midgardu. Tenhle světadíl se později potopil. Žilo se tu hezky. Fauna i flora bohatá.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-11-12_Slovanske_oci%2C_svet/

Slovanské plemeno se podle starých legend skládalo ze čtyř zástupců národů: Dárijci, Hárijci, Rasíni a svatorusové, tedy svatí Rusové. Velká rasa jsou lidé bílé barvy pleti, potomci nebeské rodiny. Ty čtyři národy jsou ze čtyř souhvězdí. Jejich barva očí dle barvy sluncí tam u nich: hnědá, stříbrno - šedá, zelená, modrá.

První dorazili D árijci z Malého medvěda. Malý vůz. Stříbrno šedá barva očí podle barvy sluníčka v jejich souhvězdí. Usadili se na Arktidě. Pojmenovali ji Dárija.

Hárijci přišli z Orionu - se zeleným sluníčkem. Barva očí zelená.

Svatrorusové. Svagové - z Velké medvědice, Velký vůz.

Nakonec hnědoocí Rasíni ze souhvězdí Lva.

Bílé národy jsou nejstarší obyvatelé a představitelé nejstarších kultur; jako nejstarší bytosti jsou správci kosmického prostoru.

https://www.youtube.com/watch?v=cX9DsMlrpsE&t=3s

Když jsem česala asi před měsícem švestky na povidla, poslouchala jsme o hvězdném původu lidstva od dr. Hany Sar Blochové. Krásně to zapadá do sebe. Tahle a Věra Ovečková byly první tady v našem městě, na jejichž přednáškách jsem začínala otevírat oči.

https://www.veraoveckova.cz/news/nav-jav-slav-prav-a-svedomi/

Před asi deseti lety jsem poprvé slyšela na přednášce Věrky Ovečkové o slovanském světě. O bukvách. O naší tabulce písmen. Svět NAV, JAV, SLAV, PRAV a svědomí. Náš svět současný, viditelný, v němž plníme své úkoly a poslání je svět JAV.

V čtení o dějinách slovansko - árijského národa se hovoří jen třech částech slovanského světa; charakterizován jako obrovský košatý dub. Svět JAV. Viditelný lidský hmotný svět okolo kmene stromu. NAV - podzemní svět mrtvých v kořenech stromů. PRAV - pro lidi neviditelný svět, svět bohů.

Podle legend z důvodu hvězdných válek s temnými silami sem zhruba před 40 tisíci lety měly být dopraveny další světové národy s černou, červenou a žlutou barvou pleti.

Hrabeme listí. Občas si jdu poslech vrátit. Výživné opáčko. Mám ráda při práci využívat poslech čtení. Teď je to kniha Můj otec byl MiB. Když jsem malovala naposledy obývák a kuchyň, zněly mi tu pořady s Andreou Svobodovou Křešovou a ing. Tichým. Taky výživa k práci.

- Jdi už domů vařit.

Ještě ostříhávám to a tamto. A už jdu. V Papinově hrnci vařím kus krůtího drůbku. Krájím domácí darovanou petržel, mrkev, kousíček celírku, cibuli, česnek, svou pastu. Nudle. Hotovo.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-11-12_Pecu_a_dymim_si_k_tomu/

Během vaření stíhám ještě zadělat na chleba. Povedl se nesmírně vesmírně. :-)

Obědváme skoro ve dvě.

Skládám se na gauč. Chci si poslechnout něco. No jo. Jenže jak si lehnu, odjakživa a vždycky hned spím. Když jsem se učila na vysoké ke zkouškám, nemohla jsem se učit vleže. Celý život - lehnu. Spím. 

Probouzí mě chlad na holá kopýtka. Zapomněla jsem dovřít dveře na terasu. Jdu zatopit.

- Peťuš, tady je krásně. 

Jsme už oba staří. Rádi si po práci odpočneme. Dřív - jo, to jsem byla junák. Jezdívala jsem s kolegyněmi a dětmi na víkendy do Pece. Žádné lyžování do oběda. Pěkně celodeňka. Ty bláho, to bych dnes nedala! A večer na ples Horské služby do Horizontu. Néé, to bych už neuměla. Ještě i s Petrouškem jsem praktikovala dopoledne lyže. Ale už jen do oběda. Večer ples. A dnes? Hrabeme dvě hodiny a jsme z toho rozlámaní. Peťulka se o zahradu postaral víc. Já přikládám ruce k dílu občasně. Hodně tu pracuje Linda. Ta bude koukat, že máme skoro pohrabáno. 

Bude půlnoc. Neponocovat! 

Dobrou noc!