Jak ho nazvat? Klidný, harmonický v třetí světové

Jsem nedochvilná. Čas je jen společenská domluva. Je dobré někdy být na místě, např. když jede autobus. To je fajn. Jinak už čas neprožívám. Občas někam přijdu o den dřív. Už se mi to dlouho nestalo. Abych to nezakřikla. Ale někdy - to je pak horší - přijdu někam o den dýl. Kdybych přišla o den dýl do divadla, to bych pánečku koukala, jak je čas jen společenská domluva. Čas přece neexistuje. :-)  Pro mě. Ostatní ho vnímají. Někteří se mu předbíhají. Třeba Linda (ne abys mě tahala na komisi za pomluvu, je to jen můj básnický výmysl, víš? Má to svůj odborný termín.) chodí všude o půl hodiny dřív. I můj Péťa. Ty jejich dochvilnosti! Ušetřím hodně času. Nasčítám-li jejich půlhodiny včasných příchodů, je to půl života. Diářek plný. Ireno, co stihneš?

Maminčina pozůstalost vyřízena. Ale peníze nikde. Volám do sršního hnízda. (A že se mi zvýší čtenářstvo?! Nebudu si to tu dávat jen pro přátele. Chtěla jsem. Nechám to veřejné. Miluji všechny lidi. I donašeče. I udavač a bezcharakterní mrcha mě má co naučit. Ireno, buď stále ve střehu. Připitomělý mozeček slídí! Juj, a teď bych mohla napsat, že je to největší kreten - jestlipak by se identifikoval r. č., číslem OP... :-)  Jaképak GDPR!! To platí jen někdy a jen pro někoho. A zajímavé, že policista smí strkat svůj neurvalý čumák do registru obyvatel. A bezdůvodně! Mám pocit, že je to trestné. :-) To je jako když si jedna bankovní úřednice před mnoha lety sosla do bankovního účtu svého klienta. Protože měl tučné konto, jsou manželé. :-) (Nahlas se směju do tmy. Blbísky pozoruji jak maňásky. Jak opičky na gumičce. :-)

- S kým mluvím?

- To vám nebudu říkat.

Rozšířily se mi zorničky. Hodně, hodně hlasitě upozorňuji na bezpráví a na povinnosti (když ne slušnosti) se představit.

- Advokátní kancelář.

Slyším, jak se radí, jestli smí říci jméno.

Nakonec se ho dozvídám. Zvůle. Ohromná zvůle a cochcárna v naší české vlasti. Jsem moc ráda, že se blíží doba, kdy budu moci jednou v životě udávat i já. Jména všech, kteří zneužívají svůj úřad a své postavení. Mami, nejsem mstivka. Jen jdu za právem, vyžaduji čestné a zákonné jednání.

- Už vás mám docela plné zuby. Před měsícem jsem vašemu mladému nadiktovala číslo konta. Kde jsou peníze? Proč je zadržujete?

- To si musíte s usnesením dojít sama do...

- No to se velmi mýlíte. Nikdo neuvidí usnesení. Nikdo nebude číst moje iniciály. Nikdo nebude číst maminčiny poslední věci. A vy překračujete zákon. Vy se postaráte o to, že mi peníze přijdou na účet, který jsem - koukám zbytečně - nadiktovala tomu mladému nemehlu, které nezná, neví, neumí.

- My tady ale už spis nemáme.

- Ale máte. Teď jste z něj citovala. Takže jak?

- To musíte...

- To nemusím. Špatná formulace! Ne - mu -sím! Vy dáte podnět, aby mi peníze došly... Potřebuji se rozdělit se sestrou.

- Ale my to takhle děláme s každým.

- To neznamená, že je to zákonné. To je jako když mi policista vysvětloval, že zákon 240/2000 Sb., par. 31, odst. 4 nebyl na podzim loňského roku v povědomí lidí. Takhle se tu pracuje. Pokud lidi zákon neznají, pak neplatí. A neznalost zákona neomlouvá. Podám na vás stížnost pro uvádění klienta v omyl a do nucení, co není zákonem vyloženě zakázán.

Volám k soudu. Úřednice mě chápe, dává mi za pravdu, ale paní, která to má na starosti, je někde na šetření... Mám volat v jednu. Volám před půl druhou. Berou si na mě telefon. :-) A už nikdy NEZAVOLALI. Mám před sebou tolik stížností. Chovám se občansky. Je třeba upozornit na nezákonné jednání policisty, advokátní kanceláře, úředníka soudu. Tramtaradá! To jsem teda mstivka, co!? Jdu po svých právech. Legrace je, když potom vidím, že to funguje a lidé po mně mají prošlápnutou cestičkou. Skvělé. Zdá se, že ten lev a orel v jednom, zatřepat a vypít, pracuje pro lidi a ti ho za to nenávidí. 

Volám Ivě. Souhlasí. Kupodivu jsme v souladu.

Na jedenáctou na RHB. Dveře se otevírají. Culím se. I sestřička se culí. Divné.

- Dobrý den!

- Dobrej!
- Jsem tu o pět minut dřív!

- No jo, ale o den dýl.

- Cože?

Řehtám se.

- A vy jste mě čekaly?
- No, čekaly. 

- Já si to asi špatně zapsala.  :-) 

Mrknu očkem. Ženy na soluxu, elektřině... Ne, dnes tu mají plno.

- Tak mě přeobjednáte?

Bezva setry. Celý život, co sem chodím.

Když už jsem venku, stavím se v obchodech. Obloha načechraná chemií. Na parkovišti se ke mně hlásí stará paní. Bude jí osmdesát. Vystrašená. Smutná, co bude s dětmi. Jestli budou mít čím topit. Určitě budou. Sálá z ní obrovský strach. Chvíli s ní stojím. Uklidňuji.  Vybírám kytky. Nepředstaviteně drahé. Kdej sou doby s pugétem za třicet. Teď šedesát, sto, tři sta... Potkávám bývalou učenku. Má veliké devítiměsíční bříško a asi devítiletou holčičku. 

- Vy vypadáte pořád stejně. Vůbec se neměníte.

- Ó, děkuji za kompliment. Pečuji o sebe. Udržuji se. Vyživuji. 

Snažím se šířit lásku. (To se nevyplácí.) Chvíli si povídáme, loučíme se. Přeji jí zdraví. Líbí se mi. Totiž - nemá roušku ani ona ani dcera. Prý by nemohla dýchat. No bať. Vždyť vyživuje dva jedním tělem.

Kupuji bílé listopadky. Jedu na hřbitov. Přede mnou jede opatrně auto do kopečka akátovou alejí. Tudy vezli maminku naposledy. Sedá na mě smutek. Mami, maminečko, chybíš! Vystupuji z auta. Znovu se setkávám s onou učenkou a holčičkou. Veze na hrob mamince koš. Umřela jí v osmnácti na žíly.

Jdu k maminčině hrobu. Kytky jak nové. Vyhazuji růžičky, vkládám bílé listopadky. Vyměňuji vodu u žlutých a bordó.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-10-26_Za_maminkou/

- Mami, tak jsem ti to tu zametla. Mami, je mi po tobě smutno. Mamko, nemám komu žalovat. Nemá mě kdo pozdvihnout. Mamko, je tu bezpráví. Mami...

Běžím o pár metrů dál k hrobu Ivkova spolužáka Ládi Bátory. Nesmírně inteleigntní a vzdělaný člověk. Dnes se odpojil z internetu. Asi se naštval. Lucka mu napsala, proč podporuje systém. Jak, podporuje?No chodí s teplotou na testy. Jak on se naštval! Uvidím ho ještě? Vracím se k naší hrobce. sbírám věci. Jedu. Zastavuji se u hrobu paní Slezákové. A nakonec posvítit milovaným Matějovským. To bylo s nimi a jejich rodinou bezva, krásné, báječné dětství. Volá zájemkyně o byt. Chtěli by se nastěhovat co nejdříve. To by se našemu nájemníkovi hodilo. Zájemci ze soboty vázáni tříměsíční lh  ůtou... Nemohu čekat.

Doma. Vedle za plotem pracují na desce. Volá Linda. Má nevycválané sousedy nad sebou. Mají spíš nevycválané - slušně - děti.                                                                     

- No, to já taky. Dělají tu za plotem. Vidí, že jsem přijela, neumějí zabučet.

Sbírám šišky. Vítr je poshazoval krásné. Založí se s nimi oheň raz dva tři. Volá Petrouškův strejčínek. Pro mě svatý člověk. Známe se třiatřicátý rok. Od prvního okamžiku jsme si padli do oka. Bratr Peťulkova tatínka. Strejčínek jezdí na Dušičky a okolo třešní na kraji června. Před dvěma lety těžce nemocen. Loni i letos přijel. Vyměňujeme si dárky. V posledních asi třech letech jsme se dohodli, že si je vyměníme vždy osobně. Bez pošty.

- Irenko, já ti pošlu skromný dárek k narozeninám.

- Bohoušku, není třeba. Raději bych tě viděla.

- Když mi pak jedeme po tmě a vlastně je jedna kolona od vás až k nám.

Má pravdu. Obzvlášť, když lidé začnou objíždět hroby.

- Bohoušku, a nechcete sednout na vlak, přijela bych pro vás do Pic nebo do HK.

- Ne, to na tom nejen tak špatně.

- Víš, ale já ráda jedu vlakem. Tak bych si vás přivezla.

Vyptává se na Lindušku, na Denisku, na Lukáška, na Petrouškovy děti. Hovor s ním je čirá voda. Klidná, čisťounká. Vlnky se v ní honí. Chjo. takhle by to mělo být mezi lidmi.

Volá můj poradce. Chválí mě, jak jsem včera hezky školila o bílkovinách. Zamontovala jsem tam recept na tvarohové koule.

- Irenko, mohla bys natočit video, jak chystáš ty koule?

- Tak já dám živák s přípravou. A pak dotočím video na telegram.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-10-26_Tvarohove_proteinove_koule_mlsaci/

Petroušek je tu. Hrabe listí.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-10-26_Domov

- Peťůůš, mám ti pomoci?

- To bys byla hodná.

Vybíhám bosa hrabat. Vrací mě pro boty. Hm. Jaké si mám vzít? Kroksy. Vybíhám znovu z domu. Zas jsem se zapomněla obout. Řehtám se. Slyším jeho přátelský hovor s dělníky za plotem. Je rychlý. Plní do vaků hromady, které nahrabala v neděli Linda, když jsem spala. Sbírám ještě oříšky.

- Peťuš, oni mě nepozdravili.

- To bych se divil. Vždyť starý L. zdravil z dálky.

- Asi to syna nenaučil.

- Jiná generace.

- Peťuš, ráno vyvezli jednu tašku. Hodili ji přes plot. Odjeli. Měla jsem strach, že ty tři neodvezou. Ale asi za deset minut, ještě stále jsem stála u linky a pozorovala smrk naproti, přijeli a naházeli zbývající vaky.

Už jsou zas plné. Vleče je dopředu na odvoz příští týden.

Máme to v našem městě bezva zařízeno. Skvělé. První vaky byly zdarma, další si koupíš za dvě stovky. Vystrčíš je na chodník. Nesmí v tom být žádné kamení,omítky... Jen bio odpad ze zahrad. To se mi moc líbí. Iveta v čela TSM pokračuje v skvělé práci bývalé ředitelky. Děvčata, všechna čest! Máme tu ve městě i zapáleného vedoucího odboru životního prostředí. U nás se stále sázejí stromy. V listopadu se chystám pomoci. Povídal pan vedoucí, že ty z jara, jak jsme sázeli na sídlišti, jsou napájeny měchy s vodou, jeden uschnul a jeden nějaký vagabund zlomil. Úžasné! Tedy strašné.

Mám ještě čas na telefony. Pán z pátku - stává se klientem. Teď mi cvakl mail: Peníze poslány. Ráno mu vypravím balík. Má cukrovku. Přeju si, aby vyzdravil. Aby se podivoval, jak mu tělo krásně prosperuje.

Byl to hezký den. Chtěli by nad námi stahovat mračna. Ale dobrá zpráva: Expirace vakcín končí v prosinci 21 a lednu 22.

Uhlíky žhnou, Mourek se přišel mrknout z terasy. Šeptem jsem ho hnala. Chtěl ven. Zrzečka spí u Petrouška. Jdu spát k němu. Taky.

Dobrou noc!

P.S.

Převzato z Technikus News: Vydržte do konce roku !!! Nucené očkování Corona:

Podmíněné schválení platí jeden rok a lze je každoročně obnovovat. Všechny vakcíny proti COVID-19 schválené v EU a tedy v Německu získaly podmíněné schválení (k 23. dubnu 2021). Platnost schválení vyprší v prosinci 2021 a lednu 2022. Protože žádný výrobce podmíněně schválených vakcín nepodal novou žádost, vakcíny již od prosince 2021 / ledna 2022 nesmí být použity - musí být zničeny.

Z toho plyne obrovský tlak na dříve neočkovanou a neoprávněnou a nezákonnou očkovací kampaň pro děti a mládež. Proč si myslíte, že výrobci nepožádali o další schválení podmíněně schválených používaných vakcín? Protože pravděpodobně nedostanou žádné další (podmíněné) schválení kvůli nesčetným vedlejším účinkům a vysokému počtu úmrtí!

https://ec.europa.eu/.../community.../html/index_en.htm Na této webové stránce jsou očkovací látky proti COVID-19 uvedeny na začátku seznamu. Tyto přímé odkazy vás zavedou na web EMA. Zde si můžete přečíst, která vakcína byla schválena a kdy. Zde si také můžete přečíst vedlejší účinky udělené výrobci. např. Moderna - podmíněné schválení: 06.01.2021, BioNTech - podmíněné schválení: 21.12.2020, AstraZeneca - podmíněné schválení: 29.01.2021. V BioNTech by dvanáctiměsíční období znamenalo, že tento produkt již od 22. prosince 2021 nebude možné používat. Na webových stránkách EMA nevidím, že existuje nové podmíněné schválení této vakcíny.

Pokud jde o toto téma, jsem obzvláště překvapen, že velmi dobří investigativní novináři se tohoto mimořádně důležitého tématu nezabývají. To je také důvod, proč Spahn a Wieler "točí kolem". Žádná z podmíněně schválených vakcín nesmí být použita po uplynutí doby schválení (12 měsíců od data schválení). Rychle zde tedy rozdejte milion dávek vakcíny a vyvíjejte enormní tlak na vlastní populaci. Protože vše, co je pak ještě na skladě, musí být po uplynutí doby schválení zničeno