Jak na horách

12.02.2021

Páteček. Nejoblíbenější den. Dřív jsem měla ráda neděli večer. Těšívala jsem se do školy. Václav Neckář zpíval Každej ví, časy se mění.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-12_Zrzecka_rano_-_v_poledne_-_vecer_-/

Vstávám bez budíku. Zrzka mě zdraví svým pohledem. Na dlažbě v koupelně jako sfinga - vr! Vždycky na mě udělá to své vrr! Někdy to je - dobré ráno! Někdy - jsem tady. Pokaždé má její vr jiný význam. Něco jako trapná angličtina. Jedno slovo deset možností použití. Jen vr naší Zrzky je inteligentní.

Snídaně. A rychle do luk. V jedenáct skyp s maminkou. Zrzečka by se chtěla pomazlit. Ne, nemám čas.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-12_S_maminkou/

- Zrzi, jedu. Slunce oslňuje jak v létě. Až dole v polích zjistím -15°C. Jenže až za hodinu. :-) Netuším odklad.

Při koupi běžek mi radil můj tehdejší žárlivý Karlovarák. Skvělý lyžař. Poradil mi označit si je L a P. Nevím, jak jsem poznala, která je která. Dnes nosím L na pravé. Tím pádem pravou připnutou ve vázání označeném P. To se ještě psalo česky. Ne L, R. Nuž tedy! Zapínám jednu - cvak. Hotovo. Druhou ne, ne a ne zacvaknout. Prohazuji lyže. Ne. Morduji se, nejde to. Vysiluji se. Blíží se půl desátá! Tak nic. Překopat rozvrh. Volám do DD. Paní Hudáková ochotná. Demaskuji se z mrazu. Už slyším skyp. Maminka. Maminečka schází. Zkouším do ní vlít sílu. Vzpažujeme. Trháme hrušky. Natahujeme ruce do nebe pro zlatou energii. Vytřásáme z rukou bolest, žal, strach, smutek. Moc těžké pracovat s mamkou na blízko, natož na dálku. Procvičujeme dny v týdnu, měsíce, roční období. Včera jsem zabrousila na jména sousedů... Dnes zkoušíme jména maminčiných tet. Rok, kdy mi státní teroristická mašinérie brání jezdit za maminkou; hlídat její majeteček; kontrolovat služby; rovíjet lidi u stolu. Pomřeli? Dotýkat se, mít svobodu ve výběru hodiny návštěvy a její délky. Ztracený rok péče o maminku. O její rozvoj. Prosím? Cože? Že to není pravda? Jo takhle. Že mohu navštěvovat. Tak ne! Já na tyhle hrátky nepřistupuji. Neúčastním se lží. Vrcholně nesnáším LEŽ! Fašistický stát lže svým obyvatelům. Rouška špejle je pro mě TABU!! Korporace řídí vlády. Získaly jednu zemi za druhou. Opanovaly vše. Teď jen koupit si nás jako otroky. A lidi zatím chrupkají, až se hory zelenají! Rodiče za cenu otevření školy nechají své dítě testovat. Klidně - nezletilý dle příručky vykloktá a SÁM ODEVZDÁ SVŮJ VZOREK DNA. Poněkud zvrhlé. Z etického hlediska nepřípustné, aby dítě naplilo do láhve a samo odevzdalo vzorek!!! Dobrovolně??? PORUŠENÍ NORIMBERSKÉHO KODEXU!!! Jasně, platí to i pro sestřičky, vojáky a další profese!!! Korporátní fašismus! NWO!!!

https://www.forumek.cz/documents/texts/1_6.pdf

Volá klientka. Ze třinácté se objednává na pondělíčko. Super. Cesta do luk volná.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-12_V_lukach/

Jedu. Cvak. Cvak. Hotovo! - Co to bylo, co mě ráno zdrželo? Proč mi nešla přicvaknout bota? Možná jsem neměla klusat v mraze. Slunce jak v Alpách. Do Krkonošek dnes nevidím. Myslím, že se blíží doba, kdy je budu moci uvidět zblízka. Nakrátko. Než si zaprodanci zas vymyslí nebezpečí. Asi mrzne fest. Tříšť na Labi ztuhla. Řeka zamrzla, ale Úpa se vlévá tekutá. Divné. Asi normální, ale pro mě laika ne. Kochám se bílou krásou. Pozoruji třpyt sněhu. Jak na horách. Pevný prašánek. Děkujeme za zimu!! Aspoň zmrznou škůdci. Do sluchátek poslouchám dr. Vítovou a dr. Haise. Opět objevné. Opět otevírají hlupákům oči. DOPORUČUJI POSLECH!!! Jen aby posluchači byli v obraze. Calgeri chtěl. Marx popisoval. Jsme u cíle. Kapitalismus končí imperialismem. Je to tu. Rozhodují korporáty.

https://www.svobodny-vysilac.cz/2021-02-11-aktualni-komentare-ans-phdr-v-vitova-a-judr-k-hais/

Až přijdu domů, zapíšu si symboliku čtyřech jezdců:

Janovo proroctví. Symbolika apokalypsy není konec světa. Rozhrnování závěsů; odhalování pravdy. Lež leze napovrch. Čtyři apokalyptičtí jezdci představují to, co nastane. Biblická zvěst.

Bílý kůň a na něm jezdec s lukem. VÍTĚZ.

Druhý kůň - ohnivý. A jeho jezdec dostal moc odejmout zemi mír. VÁLKA.

Třetí kůň - černý. Jezdec měl v ruce váhy. Za denní mzdu jen mírka pšenice. Jedním slovem HLADOMOR.

Poslední kůň - sinavý. Jméno jeho jezdce je SMRT.

Rusko, Čína, Amerika, EU. Který kůň kam patří?

Potkávám hned na kraji pole za viaduktem dva vlkodavy. Paní mi říká, že ty je nutno vychovávat. Není to plemeno k výcviku. Aha, aha. Takže Denisčin pejsek musí na cvičiště. Ještě že její štěně zvládlo základy cvičení. To se prý nesmí přerušit. Zničili nám všechno! Psychiku dětí i lidí. Otrávili potravu, přírodu. Genetiku právě mutují. I zvířata si poničí psychiku, pokud nedokončí výcvik! Pokud nestihli cvičení, škoda na nich vykonána.

Všechny dnešní pejsky míjím beze strachu. Přátelé. Někteří zvědaví. Jiní klušou po pěšince, ani si nevšimnou běžce.

Pět louk po 1,7 za necelé dvě hodinky. Jsem už vycvičená. :-) Trénink dělá divy. Dnes ani moc nepotahuji. Že bych si vycvičila i smrkání? :-)

Malou louku jen jednou. Už jsem vyfoukaná. Na kopečku žádné děti. Krásná klouzačka. Vyběhnout. Přeťapkat asfalt. Znovu se ponořit do stopy. Branka. Sjet ke vchodu. Super. Mám ráda v Peci sjet po sjezdovce a kousek lesem okolo Úpy. Pak na jaře už se musí lyže hodit na ramena a cvakat k autu nebo do hotelu v přezkačích.

- Zrzi, jdeš ven?

Nejde. Lehám si na dlažbu. Příjemné. Sedí u mě. Hladím ji. Ať mě nikdo neruší. Relax po běhu.

Tak auf! Ještě nějaké povinnosti. Péťa je tu.

- Peťuš, prosím tě, dojel bys do zásilkovny?

Jede. Ještě si obstará svoje. Zítra má službu. To on rád. Zuřivě rád slouží! :-) S nadsázkou - on si snad přeje poruchy teplé vody, jen aby zachránil sídliště. :-)

Pečuje vzorně i o mě. :-) Mám se. Děkuji!

Nemohu něco najít v Centru komunikace. Telefonuji s mými mladými kolegy z Herbalife. Volám ještě kolegyňku. Naposledy jsme spolu všechny tři rodiny trávili prodloužený víkend ve Špindlerově Mlýně na kraji září. Lenku bolelo natlučené koleno. Mě ochozené tlapky. Z krátké otázky je zas půlhodinový rozhovor. Dozvídám se, že těsně před Štědrým dnem na ni padl kovid. Do dnes cítí, že není vše v pořádku. Zvláštní. To už je několikátý člověk, kterého na Vánoce přepadl virus. Utvrzuje mě, že sypali. Shodujeme se. Muselo to tak být. Tolik lidí onemocnělo těsně před Štědrým dnem. I okolo ní. Končíme. Pozdravujeme navzájem manžely.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-12_Navazime_drevo_za_asistence_Zrzky/

- Peťuš, navezeme dřevo?

Máme sice půl bedny. Ale mám ráda dostatek. Zajištění. Zrzka vybíhá vesele do sněhových uliček. Je vidět jen její vztyčený ocásek. Odvážná! Beze strachu se zapíchne do závěje. A hraje si se sněhem. Mývalka.

Rovnám polena rychle do bedny, aby kytkám neublížil mráz.

- Jo, víš kdo tě moc pozdravuje? Pepa V. Děkuje za vánoční pozdrav. Moc ho potěšil. Dnes mi volal. Těsně před Vánoci chytil oboustranný zápal plic. Teprve teď se z něj maličko vzchopil. Přání mu předali. Prý ho překvapilo. Mám ti vyřídit velké pozdravy.

- Před Vánoci, jo? Tak to už je kolikátý člověk! Museli něco tehdy sypat, šmejdi. Asi to byl ten nový vir, jak mluví dr. Peková. Stojí za ní nositel Nobelovy ceny.

Hotovo. Zatápím. Vturánu je tu ještě příjemněji. Poflakuji se. Měla bych si na chvilku lehnout. Sedám do křesla. Tak dobře se v něm hoví.

Zvonek.

- Koho to sem...

Petroušek vychází. Slyším ve zvonku známé hlasy.

- Pozdravuj Irenku. Dnes jsem se s ní potkal na louce.

Vycházím ven. Ano. Edáček a naši známí jdou na procházku. Už se odlepili od plotu. Volám:

- Jdete na ples?

- Ne, do hospody!

Chjo, chodívali jsme do plesů... Vracíme se do tepla.

- Edáček tě pozdravuje. Prý jsi klusala okolo luk.

Prohlížím internet. Tak copak? Překvápko s neprodlouženým nouzovým stavem? Nevyšlo? Však se řešení najde. Biedermanova tabulka - povolit, utáhnout, uvolnit a sevřít o něco víc. Otroci musí poslouchat. Do práce. Domů. S nikým nemluvit. Žádný sport. Žádná zábava, žádné vzdělávání. Žádné cestování. Jak na to? Pustíme na ně blázna. Flégra. Psychopat. Loni varoval, že budou MRAZÁKY NA ULICÍCH!!! DESETITISÍCE MRTVÝCH!!!

Ty vorle. Blázna vytáhli. Straší. Zas počítá desetitisíce mrtvých.

- Jé, bude půl desáté. To už přichází moje hodina.

- Peťuš, co to povídáš. Vždyť je teprve čtvrt na deset.

- No, vždyť říkám. Bude půl desáté.

- Peťuš, ale deset bude skoro za hodinu.

Řehtám se. V tom je rozdíl mezi námi. Já vidím ještě půl sklenice. On už jen půl sklenice. Je optimistický. Ale v něčem tragéd. A v něčem jsem tragéd já. Tak se krásně skoro třicet dva let doplňujeme. Vydržela jsem to s ním. - Prosím?!! Cože?! Že to vydržel on se mnou?? - Omyl. Prožili jsme vedle sebe krásná léta. Občas bych ho přizabila. Přesto: Mám nejlepšího chlapa na zemi. Spoleh na něj. Pracovitý. Drží se doma. Pomáhá mi. Pečuje o mně. Hlídá mě. Nikdy netankuji. Ani vlastně nehlídám nádrž. Dost na to, abych si udržela ručičku na tachometru tam, kde má být. :-) Milujeme se. Opatrujeme se. A já ho nechtěla. NECHTĚLA! Myslela jsem, že budeme kamarádi. Jsme. Celoživotní. Vesmírná inteligence, děkuji! Z celého srdce děkuji. Něco jsem se od něj přiučila. Něco jsem ho naučila.

- Jdu spát. Půl druhé! Jak já to dělám!

Dobrou noc!

Norimberský kodexík - viz odkaz. Tady - bez háčků...

1. Základní podmínkou provedení experimentu je dobrovolný souhlas pokusné osoby. 2. Pokus by ml pinést plodné výsledky, jež slouží dobru spolenosti a jichž nelze dosáhnout jinými metodami i zpsoby studia. Pokus by ml mít jasn vytyený cíl a smysl. 3. Pedpokládané výsledky pokusu by mly dostaten zdvodnit jeho uskutenní. Proto je teba pokus plánovat a vycházet z výsledk pokus na zvíatech a ze znalosti pirozeného vývoje nemoci nebo ostatních studovaných problém. 4. Pi pokusu je teba dbát na to, abychom se vyhnuli zbytenému fyzickému a duševnímu utrpení nebo poškození. 5. Je teba upustit od pokus, o nichž se lze pedem domnívat, že zpsobí smrt nebo poškození s trvalými následky. Výjimkou mohou snad být jen takové pokusy, pi nichž experimentující lékai slouží zárove jako pokusné osoby. 6. Velikost podstoupeného nebezpeí by nikdy nemla pesáhnout stupe daný humanitární dležitostí ešeného problému. 7. Je teba uinit potebná opatení a zajistit patiné podmínky na ochranu pokusné osoby proti sebemenší možnosti ublížení na tle, trvalému poškození nebo smrti. 8. Je teba, aby pokus ídily pouze vdecky kvalifikované osoby. Ve všech stádiích pokusu musí osoby, které jej ídí nebo provádjí, pracovat na vysoké vdecké úrovni a peliv. 9. Je teba, aby v prbhu pokusu mla pokusná osoba možnost žádat ukonení pokusu, jestliže dosáhla takového duševního i fyzického stadia, jež podle jejího názoru nedovoluje pokraovat v pokusu. 10. Vdecký pracovník musí být pipraven ukonit pokus v kterékoli fázi, jestliže i pes vynaloženou snahu, nejvyšší zrunost a po dkladném zvážení má dvod se domnívat, že by pokraování v pokusu vedlo k ublížení na tle, trvalému poškození nebo smrti pokusné osoby.