Jaro? Nevěřte. Ještě má mrznout :-)

Večer. Petroušek zavrtán v pelíšku. Kamna hřejí. Dnes se jim nějak nechtělo. Konečně jsem je rozdýchala. Základem jsou žhavé uhlíky. Mám je.

Prve jsem si přečetla, že Pepíček Zíma opustil tento svět. Legenda. Nejmenovaný král dechovky. A princ. Čtyři měsíce po amputaci nohy. Jak byl statečný! Snažil se. Držel se života. Ještě i na vozíku jsem ho někde zahlédla. Život bez Jany Klepáčové smutný. S nemocí horší. Měl můj obdiv. Elán ho neopouštěl. Má to za sebou. Budiž mu země lehká. Měla jsem ho ráda. Stará garda. Žádné fangličkářství. Žil pro umění. Tečka.

Čtvrtek. Den Xavera a pana Holce. Poslouchám Wilsonku 10. Dnes tam sedí jako kontrola právník. Nemám ho ráda. Vůbec. Má zvonek. Zvoní, kdykoli Xaverovi nebo panu Holcovi ujede pusa. Řehotám se. Zpočátku zní zvonek stále. Z ložnice zní napomínání.

Hovoří o poplatcích za TV. Navýšily se. A jsou pro všechny. Absurdní. Pan Souček, to je ředitel televize, prý řekl, že poplatky za TV jsou za to, že máme možnost TV sledovat. Xaver říká, že v jeho sousedství je kavárna. Každý den chodí kolem. Má strach, že po něm budou chtít paušál, protože má množnost dát si tam kafe.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-03-06-ranko

Ráno. Jdu si pro telefon. Zalézám zpátky do tepla. Než mi spadnou víčka, Žofka, drzoun, leze na okno. Dobře ví, že sem nesmí. Za ní se vplížil Mourek. Do houfu. Ještě se stíhám zeptat, co tu chtějí. Když otevřu oči, kočky zmizely. (Jsou to naše drziska. Načapalajsem seriozního Mourka v pracovně na bílé dece. Kočkolitové drobky z tlapek. Vzala jsem ho, vynesla. Mamka by mu hned jednu břinkla. Výchovnou. Mě už doba tak zblbla, že jen domlouvám. - Dnes v podvečer jsem telefonovala. Jasně. Žofie si to zkusila před mýma očima. Roozvalila se na bílé ploše. Myla se. Dělala jsem, jako že ji nevidím. Jen jsem domluvila, vzala jsem ji, položila na křeslo. Mrukla. Odmlouvačka.) 

Myslela jsem si, že dnes je to rok od její operace. Ale ne. Už čtvrtého března doslova přežila lednový brutální útok nějakého šmejda. Ach, to byly hrozné týdny od zranění. Co si vytrpěla. Zalezla pod kamna. Myslela jsem, že nepřežije. A po operaci strašné tři týdny s límcem. Štěstí, že jsem doma. Mohla jsem jí ulevit, aby se mohla umýt, napít, najíst. 

Vstávám. Žofánek mě čeká způsobně u ložnice. Na desátou má přijít paní. V úterý tu byla její sestra. Jsem si myslela. Totiž z jejího telefonu večer volala. Myslela jsem, že tahle. Povídala:

- My jsme dvě sestry, stejně se jmenujeme. Já k vám jdu taky.

Dnes telefonuje. Že bloudí. Jdu na ni mávnout. Je tu.

- Vůbec nejste podobná na sestru.

- Vy ji nznáte? Já mám dvě.

- Aha, myslím tu, jak mi volala.

- Moje sestra vám nevolala.

- Ale máte stejné jméno.

- Ne jmenujeme se každá jinak. 

- Tak kdo mi to volal? A jak to, že věděla, že sem dnes jde - jdete. 

Asi jsem byla v nějaké jiné časové ose. Obě se jmenují stejně. Nejsou sestry. Tahle bydlí daleko směrem na Rychnov. Tamta je z bližší dálky. Vrtá mi hlavou. Co to bylo? Jak mohla vědět, že sem jde žena stejného jména.

Měřím. Z nahlášených sto deseti kil je sto sedmnáct. Paní se stává klientkou. Díky ní jsem mohla včera lyžovat. Vyšla mi vstříc a přijela až dnes. Celou dobu mi záhada vrtá v mysli.

Vypráví mi, jak chodí za tatínkem. Už týden leží se zápalem plic v nemocnici. Doma ležel se zakloněnou hlavou, aby měl otevřené dýchací cesty. Dávil se. V nemocnici mu punkcí z plic odebrali litr a půl vody. Zjistili zápal plic. Chodí za ním s rouškou. Od 17.3. budou mít zákaz návštěv. Další záhada na světě. Jak mohou vědět, že právě sedmnáctého zaklepe chřipka na dveře? U nás si zkrátka pokoj nedají. A nedají. Od paní se dozvídám, že má v pěstounství vnoučka.

- A to je výhodné, viďte? Pěstouni dostávají na péči hodně peněz.

- Už ne. My jsme příbuzní, tak máme daleko méně, než dostávají cizí. To udělali asi před dvěma lety kvůli…

- Aha.

- Ti to zneužívali. Mají dětí habaděj. Řekli, že mají dítě jako pěstouni a dostali třicet tisíc. Tak to kvůli nim snížili v příbuzenských vztazích. Ty peníze dostávají cizí pěstouni. 

To jsou věci. Někdo jim to musel poradit.

- A co vaše dcera vyvedla?

- Ona se od nás se zetěm odstěhovala, že chce být samostatná. On se na ni vykašlal. Zůstala na holičkách. Policie ji dvakrát načapala, že spí v parku s dítětem.

- Aha. A proč se nevrátila?

- Chtěla být samostatná.

Už dál nevyzvídám.

Po obědě se chystám osadit pár květináčů. Přijíždí auto. Slyším z auta hlas:

- Tady je nějaká paní.

- Jdete za mnou?

- No, my jsme přijeli dřív, ale počkáme.

Zvu ji dál. Nadváha. Paní v důchodu. Dětská sestra. Divná. Zdá se, že mi nerozumí. Vysvětluji ji hustotu živin v potravinách. Prý zkusí jíst jinak. Případně se ozve.

- Vy jste mě teď neposlouchala? Víc už neumím. Dostala jste služby. Mám státní zkoušky z psychologie. Vy už se neozvete. To víte přece sama. Tak hodně štěstí.

Šup. Na zdar! Samochtějícímu se křivda neděje. Chceš mít 48% tuku v těle, měj. Chceš mít 18 viscerály, když 1-6 je normální? Měj. Tvá svobodná vůle.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-03-06-doma-klid-pohoda-harmonie-lasa

Jdu na zahradu. Osazuji květináče. Mám jich hodně. Volám Petrouškovi. Potřebuji sedmikrásky, petrklíče, narcisy, hyacinty.

Volá.

- Prosím tě, tady nic nemají. Ani v Lidlu, ani v Kauflandu.

- Tak to vykoupili.

- Vzal jsem tři takové drahé petrklíče.

- Ty velké, viď? Počkám si na pondělí. To oni tam něco nabídnou.

Mám hotovo. Na šestnáctou přijede paní na přeměření. Jdu domů. Zvonek. 

Změřeno. Termín. Odjíždí.

- Ty jsi nechala venku roztahané věci.

Má pravdu. Chtěla jsem si krumpáčkem vykopat jamku na odkvetlý petrklíč. Ho, ho! Jdu to napravit.

- Peťuš, všechno jsem si uklidila.

- Jsi hodná.

- A ty taky! Zírám tady do bankovnictví. Děkuji moc.

Dělá, jako že neví. Ale ví.

- Za co?

- Petroušku, mám tě moc ráda.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-03-06-skvele

Krájím ztvrdlý chleba na topinky. Vajec máme. Na začátku dělal topinky Petroušek. Jak je dělali doma. Opekli. Vypli teplo. Už jen na žhavé pánvi rozklechtli vajíčko kousky nazdobili chlebíky. Já dnes nevvypínám teplo. Na každý chlebíček dám jedno buličí očíčko. J A hóóódně česneku. Zapíjím vínkem od Lukáška. Ale to vybral skvěle! Pozdní sběr. Trefil se. Druhou láhev ukládám. Suché.

Kolotoč světa se točil. Bacha, aby se nezatočila hlava. Jedeme rychleji a rychleji.

Jdu se na to vyspat.

Dobrou noc!

P. S.

https://42tcen.com/index.php/entry/eu-se-chova-tak-hloupe-ze-si-sama-sobe-kope-hrob-zantovsky-promluvil-o-vydajich-na-obranu

Konec článku bizár! Nejlepší je – veto prezidenta bez platnosti. J

Proto je taky dnes to napětí kolem Trumpa. Evropa si už po těch kšeftech sahala, ale Trump jí do toho hodil vidle. Přitom je zjevné, že například na obnově Ukrajiny se budou podílet nejspíš jen tři velmoci - Čína, Rusko a USA. EU se chová tak hloupě a nesmyslně, že si sama sobě kope hrob. Nepříjemné je, že v něm s ní skončíme my všichni, co si to nepřejeme," řekl pro neČT24 Petr Žantovský.Tento týden se v České republice vyznačil hned několika novými iniciativami vlády v oblasti zdanění a státních výdajů. Navzdory vetu prezidenta schválil kabinet navýšení platu vrcholným politikům. Následně prošel parlamentem kontroverzní zákon o zavedení plošného koncesionářského poplatku za veřejnoprávní média. Aby toho nebylo málo, premiér Petr Fiala oznámil postupné navýšení ročních výdajů na obranu o 0,2 % HDP ročně. Do roku 2030 bude na obranu utrácet 3 % HDP.