Jde to, ach jde, ale pozor na oteplování planety...

Nějak se mi ztratil pojem času. Myslím – středa?
Šla jsem si lehnout za svítání. Budím se po třech hodinách. Hluk.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-07-zase-budicek
Vedle v té nové kůlně, která nám vzala slunce, soukromí a radost z bydlení, zas pracují. To bych do toho kop(la).
Jdu na byliny. Dělám ranní rituálky. A zalézám znovu do postele. Něco poslouchám, spím. Něco vracím, spím. Už jsem namalovaná, nasnídaná, jen chvilenku si přispat. Jedenáct. Zvonek. Šup, jedu z postele jak blesk. LP přijel.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-07-jde-to-ach-jde
- Ty nemáš připraveno.
Spolkla jsem větičku – a tys´ měl přijet na devátou. Jsem ráda, že je tu. Má vcelku dobrou náladu. Na nic se neptám. Jsem mu k ruce. Vykružuje v koupelně nové zásuvky. Stojím u něj s vysavačem. To nikdo neviděl, co prachu se víří vzduchem. Až čistička vzduchu v kuchyni zmodrala. Jemný prach se přes dveře a chodbu dopravil až k ní.
Pozoruji, jak je šikovný. S jakou opatrností vykružuje obklady. Jeho šikovnost, píle, kreativita - bezkonkurenční.
- Víš, raději menší vykružovadlo, aby to nebylo moc veliké. Ručně to dodělám.
- Důležité je, že to jde! Jde to ach jde!
Jdu vypnout proud. Svítím na drátky. To bych tedy nezvládla.
Písně kosmické, Jan Neruda
26
Vzhůru již hlavu, národe,
k nebi své zdvihni oči!
Viz: jsou tam i malé hvězdičky,
kol nichž se velké točí!
Toť prostě tím: ty maličké
z jadrného jsou fládru,
ale ty velké a poslušné
jen z plynových jsou hadrů.
Troufám, že při té myšlénce
srdce ti povyskočí -
nuž - buďme tou malou hvězdičkou,
kol níž se velké točí!
Jde to, ach jde! Jen každý hleď
k vlastnímu dobře jádru:
bude-li každý z nás z křemene,
je celý národ z kvádrů!
- Kde budeš chtít tu další zásuvku?
- Já jsem si to rozmyslela, už nechci zásuvku na chodbě a v kuchyni. To bych měla celý dům pod bílým neviditelným nesmytelným prachem. Až budu malovat, pak to uděláš. Přívod by šel zvenku?
- Šel.
Volá Petroušek.
- Jak to jde?
- Peťuš, prosím tě, dovedeme elektřinu venkem. Vykopeš kousek od skleníku?
Souhlasí, když vidí mé zouflaství. :-)
Asi po dvou hodinách, vlastně po třech, má LP hotovo.
- Jedu.
- Ne, ne. Počkej. Mám namočenou rýži.
Spěchám.
Ne, rýže je ve chvilce hotová. Hádej, co mám naloženo k ní?
Usmívá se. Protože v dobrých dobách si mě vždycky dobíral, že se mu dělají perutě za ušima. Krůtí prsa.
Obědváme. Povídám o člověku, o otisku okolí, o nejhorší emoci urážet se – to se vrací jak od skály ozvěna. Poslouchá. Vyprávím o tom, jak si s Petrouškem žijeme, jak vedle sebe harmonicky vegetíme. Taky se někdy poškorpíme, hlavně já, ale to je s legrací, humorem, s tolerancí, s láskou. Hned pryč. Pečuji o něj s největší zodpovědností. Vracím mu jeho péči o mě.
- Tak zítra!
Změna plánu mě potěšila. Nebude se vrtat domem, ale Petroušek vyrýpe trávníček. Položí vedení do ochranné trubice. Nedovedu si představit vybrušování a gejzíry bílého prachu.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-07-zeme-se-otepluje-mrzne
Jsme oba na zahradě. On si rýpe trávníček. Do kolečka odkládá drny. Já si jdu zasadit růži a kustovnici. Copak růži, ta snad vzjede. Ale kustovnice? Taková nitka? Prý dva metry. Tak se budeme těšit.
Napadá mě, jak se národ před osmdesáti lety tetelil štěstím. Blížila se pomoc. MÍR! Rusové na tancích. Prý bylo nadstandardně teplé jaro. Starý sochař v Soči, když zjistil, že jsem iz Čechoslovákii, radoval se a nadšeně říkal, že on osvobozoval gorod Horžice. V tom teple vykvetly šeříky dříve. Lidé je s nadšením házeli na tanky. Vítali zachránce. Američané přifrčeli na demarkační čáru v jeepech. Němci utíkali vzdát se do jejich rukou. Ani je neodzbrojovali. Vozili je ožralé a ozbrojené na jeepech. Padlo jich tu asi 114. Bojovníků osvoboditelů v Rudé armádě padlo asi sto čtyřicet tisíc!
Nu vida, a dnes nějaký grázl strhnul sochu osvoboditele z pomníku v Teplicích. Mladý Čech žijící a studující ve Volgogradu:
Jakub Zieba
Další odporný útok na historickou paměť v ČR
Jen pár dní před Dnem vítězství a 80. výročím osvobození od nacizmu došlo v Teplicích k ostudnému činu.
Vandalové lanem strhli sochu vojáka Rudé armády – symbol vděku za oběť osvoboditelů. Tento barbarský čin je maximální urážkou historické paměti a neúctou k těm, kdo bojovali za naši svobodu.
Takový odporný čin by mohli spáchat jen lidé, proti kterým tehdy Rudoarmějci bojovali – nepřátelé pravdy, paměti a lidskosti!
Když žijete v Rusku a osobně znáte lidi, jejichž otcové, dědové nebo prarodiče bojovali a umírali na frontě, je to o to hrůznější a bolestnější. Nejde jen o sochu – jde o čest, památku a lidské osudy, které si zaslouží úctu, ne znesvěcení.
Když víte, co všechno za tou sochou stojí, kolik bolesti a krve, nelze se s tím smířit.
Trhám smrkové výhonky. Fučí. Jdeme do domu.
- Co kdybychom si zatopili?
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-07-planeta-se-otepluje-topime
- Peťuš, to byl dobrý nápad zatopit. Včera jsem se tu choulila pod peřinou. A dnes – jako v lázni.
Chystám mu koktejl. A sobě. Beru z košíka smrkové výhony.
- Jé, Peťuš, já jsem ti zapomněla mixnout smrk.
- No, to nevadí.
Směju se.
- Peťuš, to bys´ vůbec necítil.
Jenže on vždycky pocítí, když mu přidám třeba otruby, kopřivy, smrk, pampelišku. Ale vypije. Protože koktejl načechraný z nutribulletu je úplně jiná pohádka, než když si to ráno zatřepe v šejkru. On se vyhýbá mléku, máslu. Nějaký blok tam má. Respektuji. Večer mu přidávám PDM. Protein drink mix je nesmírně dobrá mňamka. Jen protein s vanilkovou příchutí. Někdy si ho mixnu během dne jen do vody jako svačinku. A světlo mého žití ho denně večer dostává místo mléka. To je rozdíl oproti jeho snídani. Od roku 2011 si zaštěrchá dennodenně ráno příchuť mléčnou s křupinami. Jeho ranní zvyk. A večer si oblíbil ode mě příchuť café latte. Někdy mu připravím karamel, občas jahodu. Říká, že mu chutná všechno. A proto má postavu oproti svému dvojčeti jako atlet. Pro tohle všechno neodpírá vypít občasné přísady. Má to vytuněné. S chutí si popíjí. S vodou to není ono.
Petrouškova hodina. Jde spát.
Otevírám počítač. Čtu: Venku je chladno. 7°C. Pocitově 0°C.
Tak hlavně bacha na oteplování planety!
Dobrou noc! :-)