Jedeéém! Vpřed!

Dnes nastavujeme mysl na nový rok. Píšu v 22 hodin, 22 minut, roku 22.

• Nechat být, co bylo.
• Být vděčný za to, co je.
• Těšit se na to, co přichází.

To jsem si přečetla dnes u Inky. Kolegyně. Další kolega se v mlze s dcerkou škrábal na Sněžku. Mohli se stavit. Napadlo mě, jestli se vůbec ještě někdy ubytuji v Peci nebo ve Špindlu. Musím. Letos přichází po dvou letech svoboda. Po dvou? Po kolika? Fakt, už je to tady. V roce 2017 na Silvestra čtu, že už vidím světlo na konci tunelu. Ty vogo! Kdyby mi někdo řekl - ještě si čtyři pět let počkáš.

Mám plán. Mám přání. Vyjet si svobodně a bez obstrukcí na víkend na lyže. Většinou si v hotelu uvědomím, a je to divné, že vůbec nepotřebuji spoustu harampádí, zanechaného doma. Změna prostředí vede k minimalismu. Trávíš víc času venku. Všechno si neseš na zádech. Nemusíš být obklopen kvantem zbytečností. Předevčírem mě napadlo při pohledu na odrbané nohy kulatého stolečku, že ho nechám zrenovovat. Kocour při hraní neznal míru. Stoleček po pětačtyřiceti letech od natření zničil svou hrou. A potřebuji ho? Ne kocoura. Stoleček! Potřebuji všechno to okolo sebe? V domácím prostředí ano. Na horách se obejdu bez veškeré nepostradatelné domácí výbavy. Zavíráme se do zlatých klecí. Do stereotypu. Prve jsem četla na FB:

Včera večer nekonečné až dvouhodinové záběry kamery na po penězích věčně hladovou "madam"Bohdalovou oděnou v panenské růžové,jen ji na hlavě chyběl "panenský"věneček.Podstatně jednoduší by bylo,kdyby stacionární kamera snímala celé dvě hodiny jen jí s jejími gestikulacemi a pokřiky.

Odepsala jsem:

- Nevím, neviděla jsem, nezajímá mě. Já jsem si našla Cirque du Soleil. To jsem si zkoukla na počítači mezi spánkem a četbou. Čtu si. Lži Tv bruselská - co to je? Neznám.

Proč lidi stále civí do TV? Proč ji mají jako drogu? Proč nechodí víc ven? Proč se neučí novým věcem? Proč víc nečtou? Protože smrádek a teplíčko stereotypu je jednodušší. Člověk se cítí rád spoutaný. Já ne.

Každý z nás žije v určitém prostředí. To specifickým způsobem ovlivňuje jeho rozvoj. Naše chování a myšlení je do značné míry podmíněno konkrétní realitou, ve které se právě nacházíme. To vysvětluje, proč se změnily moje priority a rozhodnutí. Už ne TV. Je to jednodušší. Nemusím si filtrovat pravda lež. Ono stačí, co čtu na netu. I to je kolikrát ztráta času. Odstěhovat se z TV na FB taky není ideál.

Mám před sebou těžký úkol. Ne, není to těžké, neprogramuj se. Předsevzetí. Vymanit se z hmoty.

- Mami, furt nenakupuj. Mami, všechno máš.

Ano, materiální svět mě ochromuje; cítím to. Zavaluje mě. Jak začít!? Po návratu z hotelového pobytu končím s hmotou a jdu objevovat kouzlo minimalismu. Osvobodím se. Nenechám se dál svazovat. Lehce se řekne, huž se udělá. Přijedeš domů do svého harampádíčka, do svého pohodlíčka. 

Jasně - mám ještě celospolečenskou nemoc abych, kdybych, až... Bacha na ni. Jsem ve střehu u vět: Až budu, bude, abych, kdybych mohla. Asi deset let si dávám majzla na abych, kdybych. Kontroluji mysl. A slova! To mnoho lidí nechápe. Typické slovo úžasný. Bohužel pro slovo zákon nemáme dostatečně přesný ekvivalent. Norma. Paragraf?

Vítám nové galaktické energie roku 2022. Vítám nový začátek. S nadějí a vírou - ano, je to tu! Dočkali jsme se. Zítra máme první nesmírně důležité novoluní v kozorohu. Tvořme plány. No jo, ale to nesmíme ležet u svaté bedny. Je potřeba se soustředit na vytváření dlouhodobých plánů. Co chci, jak to chci. Kdy s tím míním být hotova. Co je cílem? Proč místo kritiky silvestrovské Jiřiny Bohdalové nespřádá ten člověk nápady, proč nehledá inspiraci k práci na nějaké misi. Co já vím! Třeba jak se zapojit do výsadby stromů na planetě. Nebo proč nepracovat vnitřně na sobě. Co zlepšit, čeho se chci zbavit? Umím být laskavý, štědrý? Kam se chci vypravit? Co chci na světě ještě poznat? Co jsem dokázal a co chci ještě dokázat!? Mohu si dát plán - chci studovat nějaký odlišný obor od toho, na který mám glejt. Stáhnout duchovní dolů do fyzického. Zapracovat na své DNA. Cože? Že se DNA nedá změnit? Aha! A co dělají ta letadla nad našimi hlavami? Vyhoď svatou bednu, vyčisti si rodové šablony svých předků. Čisti rodové linie.

Práce je dost, ne?

V roce 2018 jsem přála.

331.g p0hmfroiosin1cge d20168 (V tenhle kód se mi v kopii změnil datum 31. prosinec 2018) ·

Přeju, přeju, přeju nám všem, abychom uměli přijímat vše, co život nese, abychom uměli zhmotňovat svá přání a měnit to, co nám nevyhovuje, (to se nevylučuje) abychom byli láskyplní (ne hloupí bioroboti), ať máme čas vychovávat své potomky, věnovat se jim, ať jsme hodní, srdeční na sebe v rodinách i mimo ně, ať jsme zdraví, šťastní, aktivní, energičtí, chápaví, vlastenečtí, ať umíme odpočívat, ať žijeme v hojnosti, v souladu, radosti, ať používáme správně rodnou řeč, ať máme čas na čtení a vzdělávání, ať taky nejsme vulgární, no a k tomu všemu MÍR!!!

Musím se poklepat po rameni. Hezkou zdravici jsem dala. Ale co je v ní je převážně lehoučké. To dá každý, dnes už každý probuzený. Až na to zdraví - no, taky se na něm dá dobře pracovat. 

Takže stanovme si uvědoměle další cíle, nastavějme si patníky, aby se nám úseky trošku zkrátily a vykročme pravou tlapkou! Dobré boty! Bude to snová krásná štreka. Občas naskočíš na tygra, semtam se svezeš lokomotivou, kousek půjdeš pěšky. Hlavně se nezastavuj na moc dlouho, jen na nádech, na lehkou svačinku, zas štrádluj a uháněj!

K tomu nám dopomáhej Vesmírný pán!

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-01-01/

Dobrou nočenku!

https://www.facebook.com/andrea.svobodova.73157/videos/601607407682753

https://www.youtube.com/watch?v=P7XaIyGObw0