Kafkárna: Běda, jestli to bude klesat! Já už si zvykl

13.11.2020
Dost kafkáren
Dost kafkáren

Páteček. Budík. Zrzečka způsobně celou noc tichoučce spí. Už třetí týden nás nikdo několikrát za noc nebudí sem, tam, dovnitř, ven. Ale jak zazvoní budík.

- Mňááá, mňáu. MŇÁU!

Ráda lezu. Do zakázaného prostoru se vkutálí naše malé rezče. Beru ji do náruče. Je vláčná. Nebrání se. Jak ji nainstaluji, tak zůstane. Micinka byla jak pérák. Položila jsem ji, hned byla na čtyřech. Utlapkala si místečko, lehla si podle svého. Tohle mrně neutlapkává a vždycky hlavičkou zavrtá do podlahy, vystaví krček. Důvěřuje. Rozvaluje se. Posnídá. Začne řádit. Dům je její opičí dráha. Za chvíli skyp s maminkou. Spěchej! Čas letí! Vybrat nejen kamna, vyčistit jejich okýnko. Přibylo vybrat kočkolit. Zrzka nemá odhad. Její zatáčky končí shozením vázy, vycáknutím vody z misky. V dalším kole vymete kočkolit. Na dlažbě se z jezera stane bažina. Utíkám pro kbelík, hadr. Smetáčkem se snažím marast dostat na lopatku. Utřít ji, umýt... Když mám zameteno, vytřeno, proletí drak ještě jednou. Abych se nenudila. Vyluxovat koberec, vysbírat rozcupované papírky ze zbytků papírové harmoničky.

- Tak klídek!

Jdu si připravit koktejl. Kočina se přesouvá na teplou dlažbu u ostrůvku. Furt ve střehu, abych ji neublížila. Potichoučku se přemisťuji do koupelny. Už se tam vyhřívá na dlažbě. Jak to mohla stihnout, nechápu. Tak rychlý přesun? Pejsek by mě tak nehlídal! Je jak kulička. Přikrčí se tam, kde by ji člověk neočekával. Micika koupelnu neměla ráda. Myla jsem jí tam packy. Ona a voda - kňůkání. Máme šikovnou kočičindu.

Skyp. Maminka - socha. Bez emocí. Kouká. Neumí se vyjádřit. Šílím. Tohle z ní udělal náš bezvadný sociální systém. Jo, vezměte si maminku domů. Takových kritků a rádoby čestňáků, co dosloužili svým, po zemichodí! Jo, máme málo lidí. Jo, máte pravdu. Tak snižte poplatek. Pokud nemohu jít maminku navštívit, věnovat se jí, pokud během krátké doby izolace ztratila schopnost vyjadřovat se, pak vraťte peníze za služby! Hlídárna se stává čekárnou. Na co asi!?

- Mami, vidíš koťátko?

- Mi, miz, mz...

- Mami, řekni mizerně.

- Mizerně.

- Mami, řekni transformátor.

- Transformátor. 

- Oldřich.

- Oldřich.

- Střední všeobecně vzdělávací škola.

- Střední vzdělávací škola.

- A ještě jednou střední všeobecně vzdělávací škola

- Střední vzdělávací škola.

- Mamko, ještě všeobecně.

- Střední všeobecně vzdělávací škola.

Zkusíme říkanku bába leze do bezu, já tam za ní polezu.

Maminka opakuje. Přidávám básničku dětství 

- Skákala bába reskum kandr cinka břinka přes rybník.

Maminka postupně opakuje. Nevzpírá se. Neprotestuje. Asi ví proč. Najednou nereaguje. Zahleděla se. Odháním kočku. Hraje si se záclonou.

- Maminko! Mami?

- No.

- Mami, jak se jmenuješ? Mami, vidíš mě? Mami, podívej se na mě.

- Mami, víš jak se jmenuješ?

- Věnceslava Konečná.

- A věděla bys, kolik je ti let?

- Věděla.

- A kolik?

Maminka je jak vypnutá. Nereaguje. Opakuji otázku. Najednou spustí to své nepříjemné. Monotóně! Brrr!

- Haló!

Mám z toho husí kůži. Je to mučení.

- Mami, vidíš mě?

- Nevidím.

- Mami. Vezmi si hrneček s čajem...

Jakmile se nakloní k počítači, zachytím její oči k obrazovce.

- Mami, vidíš mě?

- Vidím. Haló. Haló.

Obchází mě hrůza.

- Mami, postav hrneček vedle počítače.

Tohle je na houby. Nemá to cenu.

- Mami, pojď, vzpažíme pravou ruku. Výborně. Ale mami, já ji mám napnutou. Mami, natáhni ji nahoru. Chceš utrhnout hrušku.

Ty vorle, on tam s nimi nikdo necvičí? Já jsem s nimi vždycky u stolu cvičila. Vzpažovali jsme, lidi se zapojovali... Hergot!

- Maminko, kdo já jsem?

- Ty seš.

- Kdo já jsem?

- Ty seš...

- Kdo já jsem?
- Ty seš moje dcera.

- Ano. A která? Kolik jsi měla dětí?

- Dvě.

- A jak se jmenovaly? Ta první se jmenovala...

Ticho.

- Ta první byla Iva.

Ožila. Radostně:

- Ano, Iva. A ta druhá jsem měla...

- A ta druhá? I.?

- Iveta.

Proč si zapsali CV? K čemu jim to bylo? Jsem si myslela, že sociální si zapsala mamčin život a že si je posadí na chodbu a bude s nimi hovořit. Tak jsem to dělala vždycky před večeří v té velké kůlně na chodbě, co jí říkají jídelna. Bez denního světla! Se zářivkami. 

Je jasné, že jim něco dávají na spaní. Tohle není možné. Dnes je naprosto, ale naprosto spací, tuhá, malátná. Kdo to zjistí, co jim píchají?!!

Hledáme kapesníky. Marnost.

- Vidíš, takováhle krabička!

- Nevidím.

- Mami, určitě tam máš kapesníčky.

- Nemám.

- Mami, máš tam pyré. Vidíš mističku?
- Nevidím.

Bože, zač mě trestáš! Tolik let dennodenní aktivizace v háprdepu. Kafkárna:

- Mamko, já jsem ti včera poslala takové sv. martinské rohlíčky. Jak ti chutnaly?

- No, chutnaly.

- Mami, a víš, žes dostala svatomartinské rohlíčky?

- Nevím.

- Včera odpoledne, ke svačince, kolem druhé. Dostalas?

- Nedostala.

- Dostala. Řekla jsem, aby dali Jarušce a tobě a ať ochutnají. Mami, vidíš mě?

- Nevidím.

- Mami, dívej se před sebe. Před sebe! Mami, před sebe. Kousek doleva. Doleva. Mami, vidíš mě?

- Nevidím.

Marnost. Ne, tohle nejde. Tolik práce mi dalo, než jsem ji dostala oči na obrazovku.

- Mami, kde ses narodila?

- V Černožcích.

- A mami, víš, kde teďka seš?

- Tak vypadá to, že v Černožicích.

- Ano, a tam ses narodila Julii Šormové.

- No.

- A co měla babička první v Černožicích?
- Mikádo.Trošku jsem mamku rozpohybovala. Je to šílenost. ŠÍLENOST!

Kafka by se divil, co dokáže stvořit dnešní doba!! To by se mu psalo!

Čtu na internetu, co lidí umírá v nemocnici, protože jim neposkytnou okamžitou pomoc. Nebo se z nich stávají ležáci. Místo aby lékaři rychle zasáhli, čekají na výsledek testu. Ty vorle. Fašismus. Zvrácenost. Kde je lékařský slib? Něco jako policie - prázdná slova: Pomáhat a chránit

Z diskuse:

Mirka Haasová

ZASLOUŽÍ SI ZVEŘEJNĚNÍ:

Zdravotní sestra z Motola, Františka Butalová Šimi popisuje příhodu dnešních dnů z krčské nemocnice:

"...máte úraz, spadnete ze štaflí, když uklízíte knihovnu, máte poúrazové krvácení do mozku tzv.subdurální hematom, přiveze vás rychlá na urgent, tam vám udělají antigenní test na Covid, je negativní, ale udělají vám i klasický test ....potřebujete akutní operaci, ale zdravotníci čekají, jak dopadne test...čas kvapí, pacientka udržována na životě...operují ji 26 hodin od započetí hospitalizace s negativním testem na Covid ... pacientka - trvalé následky, doživotní ležák. Ročník 1966.

Dnešní dávka emocí v ordinaci...

A já nemám být nasraná? Já prostě jsem...sorryjako."

Sarka Grunova

Oni si to pojistili nesmyslem zvaným Odlozitelnym akutním případem.

Dana Berkovcová

je to všude. Kamarád asi 75 let, na jaře infarkt, na začátku podzimní coroni upadl, našel ho syn. Doktorka je nevyšetřila ale vynadala jim, že syn ho měl vyfotit , poslat fotku a ona by řekla , co dál. Tady běžně ordinují po telefonu. Všem bych jim sebrala diplomy.

Petra Bačová

Ona nezabiji korona, ale lidská blbost

Lenka Kubínová

Krcska nemocnice v Praze je koncentrák. Na Štědrý den mi řekl doktor "váš manžel za 2 týdny zemře", po 4 měsících od ortelu tam přes můj protest rychlá odvezla manžela po epileptickem záchvatu. Nepustili nás za ním, druhý den jsme ho našli pod opiaty, byl prikurtovan k posteli a plakal. Stěžovali jsme si, prý chtěl na záchod a vstával, tak ho svazali

Nikola Frydrychová

Můj syn má opruzeniny na zadku. Dle doktorky to může být covid. Pěkně od plic jsem ji řekla ať vrátí titul. Že studium 6 let je v jejím případě je málo. Měním doktora. 

podle ni jsem konfliktni, dělám problémy a můžu si najít jiného lékaře. Může mít tak 29 let. Pochybuji, že má atestace . Podle mě nesmí pracovat bez dohledu. Oni ti mladí lékaři mají jen aroganci plný pytel. Jim by nepomohlo ani 20 ti lete studium.

Eman Smejkal

Jestli převezmeme americké zdravotnictví, pro pacienty bude hůř. Dobře že aspoň částečně přežívá zdravotnictví před kooptací.

Eva Pavlíková

Příšernýýý představte si že by dřív tohle každýmu dělali, jestli náááhodou nemá třeba chřipku. A že jich bylo těch chřipek v minulých letech. Zdalipak se na tohle někdo z médií ptal našeho slovutného nového ministra, počítám že nikoliv.

Dala jsem svou zkušenost odjinud:

Prve jsem šla asi po pěti týdnech do Lidlu. Jsme myslela, že jako by mě mohli snést bez roušky, když to teda neplatí. Mladý prodavač otravoval hned u vstupu, ať si dám šálku i přes nos. U pokladny zas.

- Co jste říkal? Neslyším, Nerozumím. Co povídáte?

Stokilová ovce přede mnou békla: 

- Abyste si zakryla nos.

- A proč? Vždyť to není zákon? Navíc to zrušil soud.

Mladý pokladník:

- Příště Vás neobsloužím.

- Nebude příště!

- To říkáte vždycky. Jsou s vámi jen problémy!!

- Se mnou? S vámi jsou problémy! Nevykládejte. Nebyla jsem tu pět neděl.

- Byla! Jste naše stálá zákaznice

- Nejsem.

- Jděte pryč!

- A vy jdetě do ...

- A pozdravujte vašeho manžela, ten je na rozdíl od vás normální.

Chcap jeden. Co si mladíček dovoluje! Kde je zásada náš zákazník náš pán? Kde je úcta ke stáří? Kde je úcta muže k ženě, člověka ka člověku. Je to k pláči! Oni mě šikanovali a já jsem jim za to zaplatila tisíc korun. Aby měli na plat. U mě Lidl stop - jako tehdy, když sebrali z řeckých kostelíků křížky; když v letácích měli černé samce s bílou blondýnou. Hnus. Prodavači jsou problematičtí, myslí si, že my normální jsme na vině. Chrápou, přisluhovači, až se klepou tabulky.

Pustila jsem si tiskovou konferenci. Pobavila mě. Ministr přednesl režii, vlastně strukturu utahování. Nebo vyhrožování?

Nejprve bude mluvit vrchní hygienička, já k tomu dám krátké shrnutí. Pak ředitel Dušek řekne to a to, pak já vás seznámím... Dovolím si krátce vždy zhodnotit... Ble. Pak nastalo číselné peklo. Copak statistiky - ty mě nechávají klidnou, ať říkají jaká čísla chtějí. Úplně jedno. Mají v tom započítáno i co nestihnou, přelepí nálepkou kovid. Ovšem pan ministr se oproti prvnímu dni ve fci, kdy si čísílka pletl, nám dnes zamotal kebule takovými nesmysly, že se hlava točila a točila a oko nevěřilo, ucho se divilo. Bavily mě komenty: (bez oprav)

Eliška Siváková

    Falešná pandemie, falešné testy, falešní politici, falešní epidemologove .

    Jiri Zeman

    Běda jestli to bude klesat Já už si zvykl

    Robin Kadaši

    Klesá, ale prodloužíme o 30 dní

    Adélka Ada

    Nikoho to nezají má vaše tabule spocena 

    Vlasta Geršlovå

    Přepnout se do rizika 4..!!!!

    Dotaz CNN Prima:

    - Lidé se nemohou setkávat se svým psychologem - tak jestli by se mohli setkávat.

    Ministr zdravotnictví podal vyčerpávající a jasnou odpověď.

    - Já vás odkážu na tuto tabulku a tam máte odpovědi na všechny dotazy. :-) :-) :-)

    Chaos. Nejprve jim zakážou pracovat, pak jim budou platit sezení pro klienty. Ne, fakt, chci se už probudit.

    No jo, jenže já jdu teprve spát. Bože, změň to zas na normálno. DĚKUJI!

    Dobrou noc!