Josefovský
Ráno. Dnes nikam nemusím. Před nesmyslem se u nás dveře netrhly. Stále - buď připraven. Teď jednodušší. Pracuji na dálku. Telefon mě nebaví. NEBAVÍ.
Vyvaluji se. Budík na devátou. Usnula jsem s přineseným mobilem na vedlejší posteli. V noci je naše ložnice bez záření, žádný ntb, tablet, nic. Stačí trošku wifi. Ale zbytková. Ráno běžím pro telefon, abych slyšela. Dnes se mi to vyplatilo. Slyšela jsem. Volala Blani. Něco potřebovala. Pravděpodobně během hovoru zívnu.
- Ty ještě spíš? Nevzbudila jsem tě?
- Jo, vzbudila, ale to nevadí.
- Ty jsi sova.
- No, chodím pozdě.
- My jsme s E. skřivánci.
- Vím to, oni chodí relativně brzy do peří.
Čtu si v našem Zpravodaji. Bohoušek Krupka. Skočil v jednu sobotní únorovou noc z patra domu. Psala jsem o něm. Chybělo mu divadlo. Ještě jedno rozloučení od členky divadelního souboru s ním. Dojemné. Smutné. Bohoušek. Zrovna o Velikonocích jsem na něj myslela. A zrovna včera zas. Dočítám se, jaký byl organizátor. Nápovědu už za něj vezme jiný... Měli nacvičeného Sluhu dvou pánů. Ještě nám ho nepředvedli. Dluží nám představení za předminulou, minulou sezonu. Ale to jsou pražská divadla. Zrovna mě obchází smutek. Nenechám se testovat. Samozřejmě ani očkovat. I kdyby to nařídili jako v koncentráku. Ne! Snad mě ochrání můj anafylaktický šok. Tak nebudu už chodit do divadla, jezdit vlakem. Oblíbila jsem si v posledních letech vlak. Ráda jsem jela na školení do Brna, Olomouce, Blavy, taky v Ostravě jsem poznala jedno krásné starobylé nádraží. Myslím, že bylo secesní... Tak už ne. Holka, připrav se. A jak to bude s vystrojením maminčina... Ale, nemysli na to. Nějak bylo. Nějak bude.
Dále čtu smuteční rozloučení s režisérkou našeho divadla. Ročník 1927. Jako mamka. Vůbec nevím, co je na tom pravdy, nebo je to... Abych nešířila... Snad se prý víc než líbila Josefu Bekovi.
Ó, další - rozloučení s panem Větrovovem. Veselý člověk. Jednu z jeho dcer jsem učila na učilišti. Sportovec, funkcionář, srdečný člověk. Měla jsem ho ráda.
A emeritní ředitelka náchodského archivu. Paní Lydia Baštecká. Hodně aktivní žena.
Vzpomněla jsem si bezděky na Evu Pilarovou. V roce 2019 jsem poslouchala na Dvojce v červenci hodinový pořad s ní. Slavila osmdesáté narozeniny. Pak sešla dolů na autogramiádu. V březnu dalšího roku odešla. Její mamince při oslavě sto pátých narozenin dali kremroli, tu měla Eva ráda. Jak se asi cítila...
Lezu. Beru si Zpravodaj s sebou.
Běžím do zahrady na kopřivy. Nabírám vodu do konývky na zalévání na terasu. Led.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-04-07_Mrzlo/
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-04-07_Snidane/
Smutné čtení. Ještě obracím list. Škola Křišťálek. Aha, ta holčička na saních s pejskem tahačem, dcera zakladatele školičky. Šikovná, komunikativní. Smutné čtení, jsou doma. Hezký projekt napříč spektrem školních předmětů a dětských dovedností na podporu ekologie. Rovnám si v hlavě, jak se chovám k přírodě já. Ekologicky. Šetrně.
Píšu na papíry z obou stran.
Tisknu na použité papíry z druhé strany.
Nekupujeme vodu, plastové lahve.
Sbírám skořápky a vracím je dodavatelům domácích vajíček.
Péťa za mnou chodí a zháší.
Nevyhazujeme starý chleba.
Třídím papír, železo, hliník.
Máme půjčené popelnice na papír, plast.
Používám pokud možno jen ocet a jedlou sodu. Někdy i chemii.
Jo! To dělá hodně žen - obsah tub se snažím dostat zcela. Tubu přestřihnu a do vypotřebování vždy nasadím přestřižené části do sebe.
Šetříme vodou. Nekoupeme se. Ani mě to neláká. Sprchuji se. Mám pocit, že sprcha je ekonomičtější. Lépe mě uzemní.
Měsíčně spotřebuji tak sto kahánků. Co mě naučili ve sběrných surovinách: pokud je chci házet do sběru, nutno z nich vyndat kovový střed. Před Velikonocemi jsem odnesla plechovku od ananasu těchhle středů společně s kilem železa a kilem hliníku. No, a když už držím v ruce vyhořelý obal, vymáčknu kolečko vosku a nasadím ho na novou svíčku. Péťa se mi směje, že je to má vášeň. Hraju si. Šetřím palmy.
Snažím se být k přírodě ohleduplná tím, že (bacha, slovo, kterému nikdo nerozumí, přitom jsme ho doma normálně používali) nešerádám, aby se nemuselo tolik vyrábět. Děsí mě mraky a mraky zboží v Ikea, KIKA... V menším v Jysku. V menším - jenže těch Jysků je víc. Ikea jedna. KIKA jedna, ale obrovská. Moc a moc porcelánu, textilií, obrazů, lůžkovin...
Nevyhazujeme jídlo. Před Velikonocemi Péťa přinesl úlovek. Dvacet deka cihly. Ty vorle! Když začla podléhat, pošmáknul si kocour, než bych ji vyhodila.
Chystám se pomoci při výsadbě stromů. Jestli se teda budou sázet.
Mohu si klidně koupit nové běžky, nové boty na ně, ale neměla bych to srdce vyhodit něco, co mi ještě slouží. Těžko jsem se loučila se svou stařičkou Rozinantou. Máme ji na důchod pod pergolou.
Možná bych si ještě na něco vzpomněla. V něčem jsem
nenasytná. Marnivá. Nové boty, trička, dnes mi přišel nový úpletový model
z Bon Prix. Hodně kupuji svíce. Jo a v obchodech vykupuji rostliny,
pugéty, narcisy - určené k záhubě. Beru je z řetězcového koncentráku a chovám se
k nim láskyplně. Jako k živým tvorům. Vypěstovaným továrním umělým
nehezkým způsobem
Nejsem hamižná, jen šetrná. To je rozdíl. Mohu si koupit, co chci.
A čím šetříte naši planetu Vy?
Až sem mě zavedla křišťálová školička ve Zpravodaji. U práce poslouchám, co mi přistálo na Messengeru:
Petroušek volá.
- Peťuš, neříkej, že už je zase poledne.
Řehtá se. Prý za čtvrt hodiny. Asi obědvá.
Pracuji. Dovezli mi zboží. Včera mně zas podělaná nemožná Česká pošta nedoručila balík. Ani nezazvonil. Ani nezavolal. To jiné Sorošovy přepravní společnosti jsou v kontaktu se mnou. Už toho mám docela dost. Pošta! Moloch! Ztrácejí mi dopisy, doporučené posílají zpátky, ani o tom nevím, nezazvoní s balíkem do ruky... A já musím sednout do auta, frčet do hnusné pošty. Stojí přede mnou asi šest lidí v rozestupech. Josefovští domorodí... Před poštou drahé auto. U přepážky chlap dobře ohozený, velikánské nenažrané břicho, respirátor přitlučený dvěma hřebíčky v lebce. To miluji. Když to má někdo přicucnuté tak, že to už splývá s tváří. (S kůží - Kůže - agent StB - Ahrenberger... Asociace.) Zdvihl oči. Zblejsknul mou svítící bílou tvář. Zjistil, že mi na ní nesvítí kávový filtr. Zdvihl oči výhružně podruhé:
- Nasaďte si roušku nebo jděte ven!
Co si myslí, že budu dodržovat nezákonná nařízení? Proč všude říkají prosíme, měli byste, doporučujeme. No protože v hierarchii zákonné posloupnosti je nařízení vlády podzákonné. Není to zákon. Neprošel zákonodárným sborem. Vysoustruhovala si ho zaprodaná banda lumpů ve vládě.
- Pane, říká vám něco zákon 240/Sb. Z roku 2000, paragraf 31, odstavec 4!?!
- A říká vám něco dg. F (nevím kolik. Jestli on mi neřekl číslo svého filtru na ksichtě.)
Dřív lidi nenosili roušky. Ještě před rokem. A najednou blbnou do foroty.
- Ne, neříká! Co máte za dg.? Pokud máte nějakou nemoc, tak si roušku nasadím, ale je to jen MOJE DOBRÁ VŮLE! Rozumíte mi dobře?!
Chudák s dg. Neví, že němečtí vědci objevili, že jde pouze o imaginární virus. A někteří už se nechali, přitom brod je ještě daleko...
Jedná se o GENOCIDU národa - lidé na roušky a plísně a bakterie z nich UMÍRAJÍ! Jako v roce 1918 - tam umírali na plíseň na plících.
https://www.facebook.com/watch/live/?v=115101023905110&ref=watch_permalink
Vytáhla jsem roušku. Mozek vyhodil slovo kretén. No to je opravdu nehezké. Mohl podat třeba slovo ubožák. Nebo hlupák. Ale on rovnou kretén. Strašné. Musím si kontrolovat myšlenky, abych někoho nepoškodila. Mohl by mě za to hnát k soudu. V tom našem bezprávném státě je všechno možné. Zloději sedí na místech ředitelů, poskvrnění nečestní estébáčtí udavači v ministerských křeslech, policie, která nezákonně, nelidsky, nepřiměřeně, necitelně před malým dítětem skolí tatínka, který jen chtěl dítě usadit do sedačky. A pak být MP k dispozici. Šup s ním na zem. Manželka pracuje na kovidovém centru. Táta šel místo ní do školky. A dítě malé ubrečené nechali na pospas na ulici. A JEDNALI V SOULADU SE ZÁKONEM!! No tak takhle se žilo lidem v Německu od roku třicet tři. Fuj! Vžívám se do jejich osudů. Tím to začalo. Skončilo to pecemi.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/20201-04-07_Josefovske_kulisy_-_Musime_si_pomahat
Jedu z pošty kousek dál. Má tam krámek se zahradními potřebami paní. Jdu jí udělat kšeftík. Pokračuji dál. Vyfotím pár válečných kulis. Vjíždím do ulice Musíme si pomáhat. Aha, zastavuji, otáčím se - fotím školní jídelnu. Tak dávno. Před padesáti lety nám v tom malém stísněném prostoru vařili. Uvnitř dřevěná kukaň. Tam bývalý ředitel v důchodu, jak se jmenoval? Bubáček? Prodával lístky na obědy. Perforované potištěné kousky papíru. Asi z naší tiskárny. Každý měsíc jiná barva. Zelené, červené, modré, žluté... Než se rozjedu, hledám okno, kde Simona Stašová vykukovala z bytu paní Červené. Vpravo hledám zbytek - už tu není - po takové asi svítící velké prosklené ploše s nápisem: MASO - UZENINY.
- Maminko, a proč je po n jednou měkké i a jednou y.
Maminka mě vedla za ruku a vysvětlovala...
Dnes už je tu jen roleta po bývalém krámku. V roletě je větrací malá mřížka. Krámek zmizel taky asi před padesáti lety.
Jedu domů. Zastavuji. Fotím přímo před sebou stromy. A tam - přesně vzdušnou čarou - teď sedím v křesle. Kdyby jelo auto z kopce zvaného Šoubrák - po pevnostním zahradníkovi Schoberovi, tak bych ho viděla. Doma. Teď jsem si vzpomněla na paní Olu. V DD vždy záviděla, když jsem sázela pusinky mamince. Její tatínek byl taky pevnostní zahradník. A ona si myslela, že se známe z plesů. Odešla asi před třemi lety. Tuhle jsem si na ni vzpomněla. Měla jsem ji ráda. Vždycky jsem ji pohladila místo těch pusinek.
Moje celá kovidová hygiena - umýt si ruce, když přijdu zvenčí. Jé, Petroušek přichází. Udělali jsme si chvilku klidu. Odpočali jsme si. Svěřila jsem se mu se svými strachy. Já si tu roušku na ksicht přirůst nedám. Budou mě muset zabít. Máme hezký, klidný, vážný hovor. Přivedl mě zas do normálu. Nemám se bát. Tak jo. S ním to zvládnu. Mamku už asi... Neblbni. A když, tak mě... Ne, nikam. Budu jen doma. Aby na mě ti očkovaní něco nenaprskali. My neočkovaní budeme zdraví. Je oočkují, aby se stali nemocnými bacilonosiči.
https://www.facebook.com/101121541604286/videos/4153278701389058
Jo, abych nezapomněla - dopo jsem si pustila anabázi pana Hlásenského za nás normální. Už obešli moc výkonnou - policejní prezidium, ministerstvo vnitra, moc zákonodárnou; zbyla moc soudní. Žádná z mocí nechce přijmout trestní oznámení... Ty vorle, kde to jsme?! Arogance moci! Ireno, co se ti nelíbilo v socialismu?!!Jsou tu stovky čtenářů. Rada pro babičky, rodiče. A varování - testy pro děti nejsou schválené SÚKLem, EMA, mají jen výjimku. Na dětech - záleží?
Z komentů pod tiskovou konferencí - odvolání ušáka a služebníčka ničitele: Výměna loutek:
Jajuna Chmelikova
Vždyť se podívejte, jak dopadlo školství, vyškrtané dějiny, fyzikální zákony, zdravotnictví, nemůžete se léčit léky, které pomáhají, očkovat účinnou vakcínou ,která je vyzkoušená a účinná, že to neschválila EMA!!
Pedro PM
Jajuna Chmelikova
to je v pořádku. A ještě bych všem každoročně vymazával paměť
Mária Šajbanová
ZE BY SE STAL MINISTREM ZDRAVOTNICTVI DR.HANAK?TEN SE NECHAL SLYSET,ZE BY NEPOVOLIL,ALE JESTE VSECHNO PRITVRDIL
Věra Kubincová
Zajimalo by mě co si Plaga odmakal. Celý rok o něm nebylo slyšet a nyní tyden před otevřením všechno hodili na školu. Škola zajistí, škola uvolní, škola udělá, škola objedná , škola bude testovat a Plaga bude brát odměny.
David Šustek
No jo, divadlo před oponou pandemického zákona musí nabrat nové herce
Vítězslav Sedlák
Tahle bio fašistická a medicínsko kovidová mafie by měla skončit celá, žádné kosmetické změny. Jenomže, pokud to "B" je vláda nedospělých ultralevičáckých školometů či různé variace profláknutých frakcí debilbloku, tak SOS národe.
Hitachi - pamatujete? To byla radia a magnetofony z Tuzexu. Vyrobili už mikroprach. Takový chytrý... Přes nos se zacpe co nejvíc do hlavy.
https://www.facebook.com/353992008970504/videos/4477280102301405
A než popřeju dobré noci - tady dobře čtěte, jak se s chemikálií na špejlích musí pracovat v ochranných rukavicích a brýlích... Kdo má FB, může si pustit Občanskou neposlušnost:
https://www.facebook.com/civildisobedienceON/videos/917987032300658
Postup pro rodiče (v dokumentu také právní rozklad Zdravé fórum
a právní analýza Mgr. Jany Zwyrtek Hamplové)
https://docs.google.com/document/d/1OKnroqHaHlu-H2r4_vVT-yJMIkDI6pXGev6YuuMa1U8/edit
https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=2924169464539099&id=100008382228621
Příbalový leták testu LepuRapid
Příbalový leták testu Singlclean
https://www.facebook.com/watch/live/?v=115101023905110&ref=watch_permalink
A na závěr Večerníček - něžňounká TV Šalingrad:
https://www.facebook.com/353992008970504/videos/4477280102301405