Jsi důležitý pro svět. Tak prosím tě nebuď ovčan

Dopoledne jsem měla v diáři: HORY. Člověk míní, pánbu mění. Venku jaro. Nejsem moc ráda.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-02-27-jaro
Ale když už – tak jo. Jen aby nám nehnali stromy do květů a pak zas neposlali mráz…
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-02-27-dopoledne
Jedu na nákup. Rychle, rychle. Mám na něj hodinku.
Náhodně jsem se nachomýtla k příběhu. Rozhovor se vykřesal náhodně v obchodě. Hezká paní. Do padesáti. Prý není v dobrém rozpoložení. Nechce o tom mluvit. Tak když to nakousla?
- Přítel její dcery se zabil. Zasebevraždil.
- Aha. Neměl nikoho u sebe, kdo by mu podal ruku. Jak se to stalo?
- Skočil z výšky. On jí poslal fotku. Ona nějak v té tmě poznala, kde to je. Jeli tam. Ještě ho oživovali. Byl u toho můj patnáctiletý syn s přítelkyní. Beru antidepresiva. Maminka taky. Dcera taky. Dceři pomáhá nový přítel se z toho dostat.
- Prosím? Kdy se to stalo?
- Před čtrnácti dny.
- A ona už má dalšího přítele?
- My jsme ten vztah neradi viděli. Ona se s ním rozešla. Oznámila mu to. A zrovna se seznámila s novým.
Jde mi hlava okolo. Patnáctiletý syn s přítelkyní. Páne, dnes se to bere jinak. Já jsem v patnácti nevěděla ani kde to mám; natož na co to mám. Mlčím. Nekomentuji. Ani se raději neptám, jestli taky bere antidepresiva.
- A to je váš příběh? Vás se to týká?
- No, zasáhlo nás to. Mně ještě umřel tatínek.
- Aha. Jak byl starý?
Myslím přes osmdesát. Říkám jí, jak přišla nečekaně smrt k naší mamince. Byla jsem s ní den co den. Ale nehroutím se. Navíc jsem předpokládala, že tu bude do sta. Byla relativně zdravá. Jen léky na cholesterol, na tlak, na běsy atd. ji zdevastovaly.
- To jako dnes se berou antidepresiva na cizí příběhy? Co měla říkat moje maminka? Byla krásná. Třicet dva let. V jedné ruce mě tříletou. V druhé ruce sestru. Dvanáctiletou. Její manžel, náš živitel, zemřel v nemocnici. Nepamatuji si, že by kdy brala antidepresiva. Všechno zvládla. Věděla, že tu má dvě děti. Vy jste číslo jedna. Maminka byla číslo jedna. Rýma, výtok, hnis, krvetok, slzy – tělo pláče. Pamatuji si, jak mě jednou vedla ze školky. Na rohu u spořitelny se zastavila s nějakým člověkem. Ukazovala mu pod fáčem stav své kůže. Mokvaly jí ruce. Ekzém. Jenže jak se maminka vyplakala, tělo přestalo plakat; ekzém se odporoučel. Nevím, jak dlouho ho měla. Ale ruce měla odjakživa krásné, zdravé se zdravou kůží. To je tragédie. Vdova se dvěma dětmi. To se jí přímo týkalo. Ale má dvanáctiletá sestra fixovaná na tatínka nebrala žádná psychofarmaka. Co to je dnes za módu? Jak dlouho je berete?
- Asi deset dnů.
- Tak je rychle vynechejte, jinak se jich nezbavíte. Uhasí vaši jiskru. Pak vám řeknou, že se to nedá vysadit. Měla jsem jednu mladou klientku. Sama si vynechávala obden. Říkala, že ten den, kdy byla bez prášků, se strašně klepala. Bylo to prý k nevydržení. Abstinenční příznaky. Další den tableta. Další den chvění. K nevydržení. To chcete? Všechny léky ničí nervovou soustavu, pohybový aparát, imunitu. Ne hned. Za dekády let. Copak jste tak slabá, že se poddáváte čertovskému mámení?
Doporučuji jí rozhovor s Aladimem na HOVORECH ZE ZEMĚ.
https://www.youtube.com/watch?v=45TdWXYmDMM
Jestlipak bude přemýšlet? Zamyslí se? Má v sobě Johnsona. Jednu dávku. Prý "musela". Ale nemusela. NEMUSELA! Nikdo nesmí vstupovat do integrity jejího těla. Porušení kodexů, zákonů, smluv…
- Myslela jsem, že zhebnu. Šli jsme s manželem. Jemu nic. Já celou noc bolesti. Ohromná zimnice. Špatně mi bylo. Bylo to strašné.
- Mohla jste umřít.
Říkala jsem si:
- Asi chcípnu.
Tak tohle jsou naši lidé. Nechají se i zabít. Bééé. Ovčané. Bééé, bééé!
Svištím domů. Odpoledne paní. Tři týdny hrozná chřipka.
- Víš, proč ses z toho nemohla dostat?
- No protože mám tři dávky.
Zajímavé. Přišla si na to sama. A když jsem se jí před třemi lety ptala proč:
- Abychom mohli letět do Turecka.
Každý máme hodnoty jinde.
Dobrou noc!
P. S.
Něco na tom bude. V naší zahradě trpím holuby – nemám ráda hrdličky. Ale nevyháním je, když se přiživují na semínkách pod krmítky. Mají nárok. Jsou v zahradě. Kde mají žít?
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-02-27-holoubek-prosi
George Carhartt
14. leden ·
Když tleskáte jejich likvidaci, čehož se bohužel mnoho měst snaží dosáhnout, přečtěte si nejprve tato slova a zamyslete se, jestli to ještě zvládnete.
Mnozí z vás mnou pohrdají,
A nechápu proč...
Nejsem ošklivý, ani si nezasloužím tvou nenávist.
Každý den přežívám na ulici,
Tam, kde bývaly louky.
Neexistují nic takového jako chutná semínka.
Protože jsi proměnil stromy v budovy.
Jím to, co hodíš na podlahu,
protože nemám na výběr.
Voda mi přijde tvrdší a tvrdší.
Víte, co obnáší žít ve světě, který už není můj?
Prosím, nestraš mě ani ,mi neubližuj,
Jen mě nech žít -
Žiješ ve světě, který býval můj...
Jen tak mezi námi - viděli jste někde mrtvého holuba v městě? Já ne. Přes milion zplynovaných živých tvorů!!!
A ještě z FB z dnešního dne roku 2021!
Občanská neposlušnost
28. únor 2021 ·
Jestli potkáte někoho, kdo si stále mysli, že jde o ochranu zdraví před respirační nemocí, zaťukejte mu na hlavu. Schválně, jaký zvuk asi uslyšíte?
Text paní Vlasta Wanková
VZKAZ VLÁDY OBČANŮM ĆR
- Povoláváme na Vás armádu
- Povoláme na Vás polici
- Budeme Vás hlídat a kontrolovat
- Bonzujte na sebe a udávejte se
- Musíte se pohybovat v omezeném okruhu
- Nesmíte se spolu stýkat
- Někteří nesmí pracovat
- Budeme Vás pokutovat
- Ekonomicky Vás zničíme
- Zadlužíme Vás
- Zadlužíme náš stát
- Budeme Vás povinně testovat
- Duste se venku i vevnitř
- Zhluboka dýchat zakazujeme
- Pomalu, ale jistě, Vám zničíme imunitu
- Zničíme Vám zdraví, budete dýchat své viry a bakterie i venku
- Levnými účinnými léky se nebudeme zaobírat, to Vás radši necháme zemřít nebo vakcinovat, nebo Vás necháme léčit jen léky, které určíme my. Jsou to léky, na kterých vyděláme.
- Nebudeme předkládat žádná zdůvodnění, nebudeme předkládat žádná relevantní data
- Nezajímají nás odborníci, kteří nepotvrdí to, co chceme, aby nám potvrdili
- Vás i odborníky budeme špinit, urážet, vypínat a dehonestovat, protože nemáte stejný názor
- Nesmíte dělat nic co Vás baví
- Možná nebudete smět na 1km od svého bydliště
- Vaše děti si spolu nesmí hrát
- Vaše děti nesmí do školy
- Vaše děti nesmí do školky
- Vaše děti se nebudou vzdělávat
- Budeme povinně testovat Vaše děti
- Rozjedeme si svůj vládní testovací byznys
- Rozjedeme si svůj vládní vakcinační byznys
- My budeme bohatnout, Vy budete chudnout
- Zničíme Vám psychické zdraví
- Zničíme Vám fyzické zdraví
- Musíte chránit ostatní a ostatní musí chránit Vás i za cenu vlastního zdraví i za cenu vlastního života
- Vezmeme Vám svobodu
- Vezmeme Vám právo
- Vezmeme Vám Ústavu
- Budeme si dělat co chceme, nezávisle na právu a Ústavě
- Když to nepůjde změníme zákony a změníme ústavu
- Budeme do nekonečna různými fígly dělat nouzové stavy, dokud nedospějeme do stádia, že si budeme moci dělat, co chceme.
- Budeme vydělávat na Vašem zdraví
- Budeme Vás děsit a strašit
- Každý den do Vás budou media pouštět čísla lidí, kteří zemřeli a čísla pozitivně testovaných, nikoliv nemocných
- Dále budeme lhát
- My můžeme všechno, Vy nesmíte nic
Také jste rozšifrovali podobně vzkaz vlády a rádoby opozice nám občanům? Vážně ještě někdo může věřit, že nám vláda chrání zdraví a přitom se nás ani neptá, zda o to stojíme? Proto, aby obhájila toto své protiprávní jednání nás vláda vydírá strachem, obavami, emocemi, citovými manipulacemi a vydíráním a slovy, která dnes již ztrácí svůj původní dobrý význam odpovědnost, ochrana zdraví, ochrana obyvatel, ochrana životů. Moje rouška chrání Tebe a Tvoje rouška chrání mě, mimochodem opět citová manipulace, již ztratilo význam. Naštěstí si už odpustili použít Můj respirátor chrání Tebe a Tvůj respirátor chrání mě. No, co kdyby se třeba za půl roku přišlo na to, že ty respirátory jsou na nic, tak, jako roušky jsou na nic, což jasně přiznala i hlavní hygienička.
A tady vyjádření holistické právníčky Daniely Šenarové Úvod do svrchovaného postavení člověka ve společnosti a ve vztahu k ochraně svého zdraví
https://www.youtube.com/watch?v=y5Jc9Hhy1cs