Jsme u cíle

Měla bych se radovat. Jsem u cíle. Teď mi bliklo na počítači datum 24.12.2023. ´Každý rok si říkám, jak mám všechno hotovo, pak si přepisuji na druhý den – luxovat, kapra, obalit klobásy, hřbitovy…

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-12-23-snezi

Ráno jsem sledovala Žofii. Jak ona si vytáhne třeba až zezadu ze šuplíku, který jí vábí, voní. Rozcupuje ho. Dostane se dovnitř. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-12-23-krmit-pro-jablicka

Běžela jsem bosa ve sněhu nakrmit ptáky. A do skládku pro jablíčka. Ó, jak se jim tam daří. Vypadají nádherně. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-12-2023-pozdni-obed

Vzpomínala jsem na poslední roky s maminkou. Jak mě Vesmír hezky a něžně odděloval. Nejprve odešla z domova. Ale stále jsme ji měli u nás. Těšívala jsem se, že si ji vezmu dva tři dny před Vánocem. Užívala jsem si to. Radovala jsem se, že ji mám. Holčičku mou maminkovatou. Těšilo mě, když jsem jí mohla tvořit kulisy adventu. Vozila jsem ji na výstavy, koncerty, všude, kde to šlo. Pekly jsme. Dřív opravovala těsto v tlapkách mně. Teď jsem já byla ta kontrolorka, aby bylo těsto hezky přimáčklé k okrajům. Aby se konečky nepřipalovaly. Pouštěla jsem koledy. Zpívaly jsme. Voněla tu purpura. V autě mám na CD koledy. Ty jsem neznala.  Panna na oslu jede, osel má uši šedé. Za okny tma je jatá, hospodář zavřel vrata. Umím ji. Sice jsme doma zpívali klasiku, ale tyhle nové mám taky v repertoáru. A nejraději - no? Ano. Podkerkonošské koledy příběhy.  

Mamka mi kdysi koupila noty s koledami. V Josefově v knihkupectví u pana Pavla. Vonělo to tam knihami. Občas cigaretou. Ale ne moc. Pan Pavel seriózní knihkupec. Měl jen sešit s koledami určený pro housle. Měla jsem jako holka strach, jestli se to dá zahrát i na klavír. Jasně, že dalo. Hrála jsem koledy na klavír, maminka v kuchyni u stolu tvořila cukroví a zpívala mi překrásně druhý hlas - že se lidem narodilo děťátko, a ona do toho jen děééé - ťáááá - tkoóoo. Tuhle v autě jsme si zkoušela její druhý hlas. Zpívá se tam rychle... No, docela mi to šlo. 

O Štědrých večerech se mamka u dárků krásně divila. Myslím tím dobu, kdy si nepamatovala. No jo, jenže když si za chvíli sáhla na ten samý, v rámci poruchy paměti, divila se zase. Jé, to je hezké. A Linda se mohla potrhat smíchy, že by babička mohla klidně dostat jen jeden dárek. Ukázali bychom jí ho několikrát s malým zpožděním. Nepoznala by, že má jen jeden. Stále by se upřímně divila.

Jenže já spoléhala na její zapomětlivost v hovorech. Ptala jsem se na různé věci, jen tak jsem si je ověřovala. Stalo se, že mě vyvedla z míry.

- Na tohle už ses mě ptala!

- Mami, jak to víš?!

Pak si maminka zlomila noženku. Zůstala na vozíku. A to jsme si ji už nemohli vozit. Jezdili jsme za ní. 

Vesmír mi pak ještě udělal hůř. Nejenže jsme mamku neměli doma, nejenže jsem za ní jela, oni nám zamezili vstupu. Ach, to bylo pro mě smutné. Mít mamku na světě, a přece ji nemít. A pak v roce 2021 jsem už měla nacvičeno, že tu není. A že za ní nemohu. Nebyla tu. Není tu. Chybí mi. A děkuji FB a vzpomínkám, že  ji dost často vidím. Slyším naše povídání. Tak ji tu vlastně stále mám. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-12-23-majolka

Jak jsem si tak dnes u práce vzpomínala, a že té práce bylo! Napadlo mě, že bych měla zajet za Janinkou, ta milovala třešně, za Jaruškou - ta už je ležákem, si myslím, a za Aničkou. To je ta, jak byla v klubku dětí, když běžely z oběda a Němec ze Čtvercáků mířil na poštovního zaměstnance, který sundával německý nápis z pošty, jenže se netrefil. Kulka zabila na místě Valušku Dvořákovou... Jestlipak by mě poznaly?

Ne, nejela jsem. Jak by se tam na mě tvářili? A určitě mají zamčeno. A sněžilo, jsem ráda, že nikam nemusím. 

Měla jsem čas na majolku, bagety, vánočku, balení... 

- Neměli bychom už přinést stromek?

- Měli.  

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-12-23-cviceni-nesmis

Stál tu dnes celý den. Neustrojen. Cvičili jsme kočku. Jako psa - nesmíš! Docela dobré. 

Jen tak jsem si přemýšlela, hrály mi do toho koledy. Spojovala jsem  si informace, kroutila hlavou. Něčemu jsem dřív nevěřila. Jenže když to slyšíte jednou, dvakrát, třikrát - to se pak lehce uvěří. Je to už jen opáčko a doplňování dalších informací. Třeba dnes jsem se dozvěděla, že příslušníci temné hlídky rajtují po boku drakoreptošů nejen v naší sluneční soustavě, ale i mimo... Co my jsme zač!

https://odysee.com/@lesapan5:a/1701975626:f

Poslouchala jsme krásné Posly budoucnosti o válce a poválečném uspořádání světa. Vyprávění začíná hrůzami německého řádění. Celkové množství lidských ztrát se nedá zjistit. Nejvíc postiženo v přepočtu na počet obyvatel mělo Polsko. Ale nejvíc utrpěl Sovětský svaz. Masakry, hlad, genocida, posttraumatické postižení lidí po válce… Chjo. Nejodpornější německý zločin vraždění židů. Asi šest milionů. V Bělorusku a na Ukrajině vyvražděné a vypálené vesnice. Nankingský masakr – o tom jsem neslyšela. Náš prostor měl být vyklizen. Měli jsme být přesídleni na Sibiř. Japonci používali na vraždění smrtící plyn. Nechvalně známý oddíl 731 si převzali Američané k další spolupráci. Nic se jim nestalo. Rozbité Rusko. Totálně. Za rozkaz zodpovídá velitel. I za ústní. Proto jsou souzeni lékaři, ono to přijde i k nám. Oni rozhodovali vědomě o aplikaci biologické zbraně do těl lidí. - Zprávičky o  bombardování Hamburku, Drážďan, Plzně, Prahy, Brna. Jaké technologie přinesla válka. Radar, letadlové lodě, pozemní vojsko ze statických linií se přeměnilo k dynamickému a mobilnějšímu vedení války. Tank už není podporovatel pěchoty, ale je veden jako útočná zbraň. Různá protitanková děla…Šifrovací systémy. Nejznámější německá Enigma. Britská Ultra. První programovatelné počítače. Řízené střely… Projekt Manhattan – jaderné zbraně. Nýtování – sváření. Nýtování těžké, přeplátované, fyzicky náročné. Sváření zvládly ve zbrojovkách i ženy. - Teprve když Stalin osvobodil Evropu, spojenci se měli ke Dni D. Nijak na osvobození nespěchali.  Dopady druhé války na jednotlivé země. - Denacifikace, demokratizace, demilitarizace, dekartelizace – čtyři D. Marshallův plán.

Operace Gladio. CIA. Neslyšela jsem o ní. 1949 začala. Antikomunisté rekrutování do armád. Boj proti komunistům ve své zemi a teroristické útoky s obviňováním levicových stran. 1950 USA – cíl odstranění komunistických režimů. Štěstí, že jsme měli zadrátované hranice. Zařvalo tam hodně lidí, ano. Ale každá strana má rub a líc. V Československu se žádné teroristické operace a atentáty neuskutečnily.

Antarktida – vyhřívané jeskyně s teplotou 24°C. O tom věděli Němci už dávno ve 20. letech. Skupina VRIL a jasnovidka krásná Maria Orsic. Poslouchala jsem o ní před lety vyprávění. Zprostředkovala mimozemské technologie. Dostávala telepatické informace od mimozemšťanů z Aldebaranu. Lidsky vypadající bytosti jí dávaly podrobné mechanické specifikace na stavbu prototypu létajícího talíře. Jenže tihle z Aldebaranu byli spojenci daleko hnusnějších a nebezpečnějších reptiliánů. Když se Hitler dostal k moci, získal Marii Orsic ke spolupráci. Uzavřeli dohody přímo s reptiliánskými rasami, získali mapy s vchody do podzemí na Antarktidě do systému podzemních jeskyní. Nacisti tam postavili létající talíře s pokročilými laserovými zbraněmi. Dohoda byla, že Němci vytvoří vesmírnou flotilu – temnou flotilu, bude bojovat po boku mimozemských spojencův mezihvězdných válkách. Začala za války mise na Měsíc a na Mars. Operace Highjump. Američané v čele s admirálem Byrdem se svou flotilou hledal v tajné misi německou antarktickou pevnost. Měl 4700 mužů, 13 lodí, 33 letadel. Nejnovější letadlová loď – mohla přepravit až sto letadel. Byrd měl vést letecký útok na německou pevnost, ale německá flotila létajících talířů během pár minut zdecimovala celou operaci Highjump. Byrd se vrátil do Ameriky – veřejně varoval před nepřítelem, který umí létat od pólu k pólu neuvěřitelnou rychlostí. Neposlouchali ho. V roce 1947 začala létat temná flotila beztrestně i nad USA a Washington D. C. 1955 uzavřena dohoda – USA se spojí s temnou flotilou za technologie. Temná flotila se rozrostla. Lidstvo okupuje mimozemské civilizace už asi od roku 1955!! Chováme se jako agresoři v naší soustavě i mimo ni.

Příhodu s Eisenhowerem, jak se ztratil, prý k zubaři… Tu historku jsem slyšela už asi před sedmi lety u Jardy Chvátala v pořadu Absolutně neuvěřitelné. Tajná schůzka 21.2.1954 s mimozemšťany. Ztratil se,  tajně ho odvezli na leteckou základnu. Kontakt s mimozemšťany z Plejád. Pokročilá mimozemská rasa. Mají severský vzhled. Komunikovali telepaticky. Potkal se prý snad údajně i se šedivými. Rasa Maitra. Hnusní tvorové. Spolupracují s temnou flotilou. Jeho vnučka – Laura Eisnehowerová: Když dědeček nastoupil do fce prezidenta 20.1.1953, zdědil smlouvu z 19.6.1952. Neměl nic společného s bezpodmínečnou kapitulací USA nacistům. Nacisti neprohráli, jen svlékli kabát a vytvořili něco daleko silnějšího. První kontakt s Nordiky měli Němci v roce 1929. Velitel Valiant Thor varoval v roce 1952 před Nordiky a před šedivými– nabídl kvalitní život na Zemi. Varoval před strašnou hrozbou temné flotily… Prodej lidí na jídlo, na otrocké práce, na orgány… USA dostaly technologie výměnou za sto tisíc občanů ročně. Technologie od drakoreptiliánů a od Němců Američanům. Smlouva s nimi – zákonná pravomoc podpisovat smlouvy MI12. Nikoli americký prezident. Vyrábíme naše plavidla. Nejsou mimozemská. Dr. Greer – jeho film z letošního léta. Eisenhower sestavil skupinu generálů – bílých klobouků k osvobození lidstva…

Solar Warden – vytvořená osvobozující jednotka, bojuje za nás, za lidi.

Není to vánoční tematika. Podbarvuji si koledami. Je to pro mě opakování informací, které znám.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-12-23-vyvedla-se

 Vyráběla jsem majolku, balila dárky, pekla bagety, vánočku. 

A teď? Jdu spát. 

Dobrou noc!