Kapsička se plní dny... Už se to blíží... Jen VYTRVAT! Nenaletět!
Co se blíží? Vyhraná bitva. Už jen každý přilož ruku k dílu. Hotovo. Tím určitě nemyslím hon na lidi. Stačí otevřít propadliště. Šup, šup, šup - ať se svezou šikminou pryč z našeho dohledu. Škodili, kradli, ubližovali, zabíjeli...
https://www.youtube.com/user/Andrea62819
Klimbla jsem. Kolik je? Půl jedenácté. Včera jsem byla dlouhá. Dnes jen kratičko.
Během dne jsem procházela u Lípového světýlka FB. Přes den dala hezký příspěvek o magnolii, limoníku, schizandře či oficiálně klanoprašce čínské. Tolik názvů pro schizandru jsem neznala. Poučila jsem se. Hlavně že Lípové světýlko přestalo naříkat.
Věci nejsou takové, jak se jeví. Prve jsem k ní nakoukla.
Tak odešla i moje neočkovaná sestřenice... Zdá se, že očkovaní tedy vyhrávají, není co dodat...
To by mě zajímalo, který skřet to takhle narežíroval. Zuzana Jeník se vyjádřila: (Komenty nechávám v původní podobě.)
No takhle...něco tady je a asi to dokaze zabit,ale ty experimentální sračky to na 1000% neřeší..
Někdo další - nám umřel očkovaný soused.
Martina Králová
záleží na tom, zda mají léčbu... dostala léky? prohlídl jí lékař? Měla ivermectin? Isoprinosine? věděla, kdy volat záchranku? Měla oxymetr doma?
Racionální:
Helena Sarah Viktorinova
nesmysl,odesla,protoze jeji duse uz tady prozila co potrebovala,uprimnou soustrast
Dodávám:
Irena Hrobská
Upřímnou soustrast! Předpokládám, že ji neléčili remdesivirem, následně dýchacím přístrojem.
Lípové Světýlko
Irena Hrobská prý jí uvedli do umělého spánku
Tak jsem se trefila. Přefouklých lidí... Mraky.
https://www.facebook.com/andrea.svobodova.73157/videos/662292401474603/
Svět je nemocen. Po miliony let. S přestávkami. Během dne jsem u práce poslouchala a opakovaně vracela vyprávění Andreji Skřešové o souhvězdích, jejich obyvatelích, o mírumilovných rasách, o příšerách ciacarr; žerou lidi, pijí naši krev, ovlivňují mysl. V minulém čase. Už je to za námi. Blesklo mi hlavou, že osvobození má trvat jen tisíc let. S tím si hlavu nemusím lámat, už loni jsem nad touhle informací přemýšlela. Asi až zas někomu naletíme. Hlavně, abych tu zas nebyla zrovna vtělená.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-01-18_Varim%2C_uklizim%2C_pecu%2C_raduji_se/
Dopoledne doháním zmeškané hovory. V jednom ohledně termínu napojuji i Petrouška. Jaké technologie nám propůjčili do rukou. Žádné na dlouhé lokte domlouvání. Cink - Peťuš, hodí se ti? Ano. Domluveno.
Pozoruji kočičáky. Dva už tvoří smečku. Čekají, až jim nabídnu něco na zub. A ven. Uklízím jejich kočkolit; odstrojuji ibišek na terase. Krásný slunečný den. Zdobila jsem ho také ve slunečném adventním dni. V tom dni jsem sledovala let čtenářky Heleny ke svým do Ameriky. Radovala jsem se, když se jí podařilo přeletět v pořádku oceán. A obejmout své... Kvůli nim se nechala zabodat. Mezi podnikáním odbíhám k povánočnímu úklidu. Umývám podstavec u kamen. Když jsme kamna vybrali, objednali, nechali jsme je zabalená až do uvedení do provozu. Po rozbalení jsme přišli na bílý podstavec. Ale to jsme nechtěli! Oni se spletli. Petroušek volal, chtěl výměnu. Jo, vyměníme, ale litinová už jsme přestali vyrábět. Plechová, asi jen železná, ty my nechceme. Zůstala nám kvalitní, ale vizuálně ne dle naší objednávky a představ. Vzhůru do mytí! Podstavec se mi podařilo omýt. Svítí čistotou. Jen blb mohl vymyslet bílou pod kamna. A pitomec si je koupil. Nevědomě. Budiž.
Poslouchám, vracím a znovu si ukládám do mysli.
https://www.youtube.com/user/Andrea62819
Přemýšlím, jestli potřebuji nakupovat. Nepotřebuji. Potřebuji lidi. Parkuji u Lidlu. Ovečky jdou s obvázanými tlamičkami k napajedlu. Už to nekomentuji. Ve sluchátkách poslouchám znovu o mafii EU. O likvidačním výpalném 900 000 měsíčně Pfiseru. Co nám tu ještě zbylo, vyblijeme zabijákům. Ireno, neskuč! Vždyť víš, že je vše na dobré cestě k osvobození. Když už je pan Hlásenský pozván ke Xaveru Veselému, tak to už praskají ledy.
V obchodě ukazuji na knížku pro děti - o Darwinově představě. Obchod zeje prázdnotou. Mluvím k prodavačce:
- Tady tu knihu bych ještě tak před dvaceti lety koupila. Mlely se ve mně teorie vývoje a stvoření. Dnes už mám jasno. Věříte? Rozumíte?
Rozumí naprosto jasně. Prošla si vývojem.
- A já jsem se dala debil dvakrát okočkovat. My hodně cestujeme. Ale na třetí už nejdu. O všechno přijdu.
Světe, kam ses přikrčil? Pod který keř právě děláš! Utři si už zadel, natáhni kalhoty a šlapej k normálu.
Jdu hledat video na You Tube. Andrea předčítá o rasách. Celý den si ji melu znovu a znovu. Nemohu se donasytit. Draci, kteří unášeli princezny. Odnášeli lidi do své sluje. Pohádky. Pohádky? Dnes už bych neučila rozdíl mezi pohádkou a pověstí - výmysl - reálné jádro. Ne, ne. Pohádka má reálné jádro. Na FB:
https://www.youtube.com/watch?v=fB3eDNEgSik
Na chvíli jsem vypla. Zaměstnala mysl. Holka, to nemá cenu. Nečil se. Však ony jim ty zobáky spadnou. Už to končí.
- Jsem tu! Navezeme dřevo?
- Celé odpoledne tě čekám.
- Čekáš mě jen chvíli. Odjížděla jsem ve tři.
Dřevo navezeno. Zatápím. Podvečer. Kočky dostávají večeři. Lehkou. Krucinál - ten kocour musí zhubnout Zrzce prostírám tajně u ostrůvku. Tajně, tajně, ha, ha. Mour jak jahodu slupnul svou misku. Zrzka si zobká. Zas se vrací. Tak to bylo. Jenže co je tu ten Baloun, když se k mističce vrátí, že si zobne, najde ji umytou.
Kočky obstarány. Pozdě jsem si vzpomněla - uklidit Zrzčino nádobí.
- Moure! Co tu děláš!
Řečnická otázka. Aby řeč nestála. Co tam dělal, to vidím. Sežráno. Jdou se provětrat. Mour si musí proběhnout to své břicho. Už jsou zas tady. Kočičáci se venku něco šlehli. Pomalu sklízím krabice s Vánocemi. Každý den něco odnesu na půdu. Mourkovi se to mezi nimi moc líbí. Zrzka na něj útočí. Nic si nešlehli. Mour je vděčen za dvě večeře. Logicky.
Dvě hodiny. Co jsem tu dělala! Spát. Chviličku spát!
Dobrou noc!