Každý podle svého. Hloupý hloupě, moudrý potichu
Poledne. Právě odešli zákazníci. Mám už odlítáno v lukách.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-01-20-rano
Krátce po sedmé budík. Vcelku rychle všechno zvládám. Kočky jdou na chvíli ven.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-01-20-ach
Krátce po osmé sestupuji opatrně ledovou horu do luk. Vrátil se jen Mourek. Žofka bude dvě hodiny mrznout. Běžím jednu, druhou, třetí louku. Opovažuji se pod mostem přes ledový krov na velké pole. Poslouchám do sluchátek - co asi? Sidorova. Kloužu, dávám si velký pozor na zmrzlý sníh. Ach, kdyby posněžilo. Mráz sníh sežere. Poprvé v životě si sundávám běžky pod železným mostem při přechodu z malé louky na velkou. Dávám si velký pozor, protože hůlky na ledě jsou k ničemu. Proháním se a vidím větve odhrnuté do břehu nad vodu. Vracím se. Ještě doběhnu loučku. Mám ještě čas. Tak čtvrtou. Ireno, máš to zapotřebí? Honíš se tu jak nadmutá koza a nic. No. Mám kondici. Ačkoli, muže v černé uniformě bych nepřeprala. Žena je stará (žena). Hromotluk je cvičený (hromotluk). Psychotesty kdysi neprošel jeden vcelku intelitentní kluk ze zvláštní. To bylo před třiceti lety... Jednak bych je nepřeprala. Nikdy. Na to jsem moc slabá. A taky by mě popotahovali za napadení veřejného činitele. Bez varování. :-) V souladu se zákonem. Mám kondici pro sebe. S dvěma vyhřezlými plotnami si vedu ještě se sedmi křížky na krku dobře. Můj fyzioterapeut mě potěšil. Kdybych mu to neřekla, nepoznal by. Jen na magnetické resonanci. Jsem na sebe opatrná. Už mi ubývá sil.
Dnes by to mohlo stačit. Má pohádka nemůže být dlouhá.
Vystupuji převelice obezřetně nahoru na kopec. Zcela zledovatěl. Běžky si držím v ruce. Odemykám branku. Bunda mi šustí. Žofka se jí bojí. I přesto kníká u dveří.
- Kde ses tu vzala? Sháněla jsem tě.
- Jsem tu. Pusť mě do tepla.
Na desátou a kousek manželé. Vyprávějí mi, jak před jejich domem brání tři velké stromy. Jasany. Nebezpečně vysoké, potažené břečťanem. U rodičů na druhé straně okresu starosta klidně bez povolení podřízl lípu. A vysadil novou.
- To bylo v roce 2018? Ne?
Paní se chystá jít se podívat na úřad na dendrologický posudek stromů před jejich domem. Je tam háček. Dřív v obci v místním plátku otiskovali zápis ze zastupitelstva. S novým starostou se prý zápisy nepíšou.
Mocní ne mocní, omezení, o to víc nebezpeční.
AI:
Psaní zápisů ze zasedání zastupitelstva obce je povinné, stanovuje to § 95 odst. 1 zákona o obcích, který ukládá povinnost pořídit zápis o průběhu jednání, který musí obsahovat klíčové náležitosti (počet přítomných, průběh hlasování, usnesení, podpisy starosty/místostarosty a ověřovatelů). Zápis je nutné pořídit v zákonné lhůtě (obvykle 15 dní), uložit na obecním úřadě a umožnit občanům nahlížení do něj, což je zásadní pro transparentnost a kontrolu.
Vida. Když jsi mocný, nemusíš nic. Můžeš vyhrožovat, můžeš si dělat úplně všechno. A ještě ti řeknou "v souladu se zákonem". To jsem nevěděla. Ještěže paní je aktivní. O generaci mladší. Hodně zdaru! Mám pocit, že o přírodu jde až v poslední řadě. Z vlastní zkušenosti.
Měřím. Svaly narostly. Odcházejí. Jedu do elektry. Máme tu několik let obchod, kam moc ráda chodím. Příjemný personál. Ochotní prodavači. Dřív tu bylo víc zákazníků. Kam se všichni poděli? Snad neberou ledničky, pračky, myčky z TEMU. Má mp4 se tzv. ošlochtala. Vypadává jí konektor. Paní píše džek. Áha. Tlačítka špatně fungují. Ochozená. Z plastu.
- Asi jsem propásla záruku. Vidím datum prosinec 2024.
- To jste stihla. Protože máte dva roky záruku.
- Byla jsem připravená si objednat novou.
Prý se výběr rapidně snižuje. Dívám se do nabídky. Vidím svou červenou krásku. Mají. Nebojím se.
Vracím se domů. Ohřívám si zbytek z krabičky z nedělního oběda v restauraci. K tomu křen s jablky místo zeleniny.
Jsem připravena na navážení polen do bedny. Péťa je tu.
- Až budeš ready, řekni.
- Už!
Venku zlehka mrzne. Dnes je obloha špinavá. To sluníčku nebrání svítit dolů na zem. Bedna je za chviličku vyskládaná. Uvědomuji si, že třítýdenní běhání mě posílilo.
Četba z knihy Sidorovova doplňuje skvěle informace o Stalinovi.
Odkaz znovu zde: https://www.youtube.com/watch?v=JvWAPQWjo6E&t=3300s
Jak lehce se ovlivňuje mysl člověka. Chruščov prosil Stalina o milost pro syna, který spolupracoval s Němci. Stalin ho neomilostnil. Trest smrti zrušili hned po válce. Místo něj pětadvacet let v pracovním táboře. V Rusku gulagy, na západě měli plantáže, převýchovné tábory. Jen jiné názvy. To se jen gulagy zveličují. Lidi trpí pod tíhou mocných na celém světě. Chruščov Stalina nenáviděl. Kdo vytvořil kult osobnosti? Pan Chruščov. Jenže to nám neřekli. Do nedávna jsem neměla na Stalina dobrý vhled. Neměl čas třídit. Měl hodně škůdců okolo sebe. Hodně lidí zařvalo.
Skládám si mozaiku se Stránského knihou Vzestup a pád lidské mysli. Lehké čtení o mozku.
Padl mi do oka text Benjamina Kurase. Bývalý děkan UHK mi říkal, že s ním kdysi hodně dávno studoval v Olomouci. Když jsem na kraji nového tisíciletí učila na jazykovém gymnáziu převelice chytré studenty, v mé třídě inteligentních nad ostatní vyčníval Vojta H. Učil se snad deseti jazykům. Sice dys, už tehdy měl povolen ntb místo sešitu. Škrábal jako kocour. Ale IQ víc než vysoké. Nabídl mi knížku Benjamina Kurase – Češi na vlásku. Zhltla jsem ji. Autora jsem neznala. Sleduji ho bezmála třicet let. Vím, jak tu uvízl za C19, když pendloval mezi Anglií a rodnou zemí. Tehdy psal, stěžoval si na zdraví. Stvořil knížku Malá paměť.
"Jeho životním tématem je svoboda, a jak o ni (často dokonce vědomě i dobrovolně) přicházíme." Kuras přitom ví: "Máme svobodu věřit, čemu chceme." Masarykovu poučku "Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem," doplňuje svým poznáním: "Kolik zemí poznáš, tolikrát jsi emigrantem."
Benjamin Kuras
8. ledna 2025
Máte-li za celý rok čas přečíst jen jednu knihu, měla by to být tato.
Já vím, že znalci anglo-americké literární kritiky poznali, že jsem právě ocitoval jedno z jejích otřepaných klišé. Ale přísahám, že jsem je dosud na žádnou jinou recenzi nepoužil. Tato kniha by navíc měla být povinnou četbou pro pedagogy, zdravotníky, právníky a praktikanty kreativních profesí. Nedoporučuji ji politikům, mohli by se z ní dovědět o sobě něco, co raději nevědí.
Česko-americký neurolog Martin Jan Stránský už do českého veřejného povědomí zapustil kořínky varovnými přednáškami o negativních účincích digitální technologie na mozek, provázenými častým refrénem "tohle není názor, to je věda". Ti z nás, kdo ho znají déle, vědí, že je taky vydavatelem internetového časopisu Přítomnost a majitelem velkého domu s noblesní kavárnou a punkáčským nočním klubem. Taky ještě zábavný povídkář příběhů vesnického lékaře, zručný muzikant a vytříbený srandista.
To vše jeho neurologickému dílu (celoživotnímu, tvrdí on sám) VZESTUP A PÁD LIDSKÉ MYSLI dává rozmach, který nenechává na pokoji téměř žádnou sféru lidské činnosti, od zdraví a psychiky, přes vědy a technologie, po politiku, kulturu, náboženství a vzdělání. Zatímco k četbě většiny vědecké literatury (i té "populárně-vědecké") laický čtenář potřebuje vydávat energii na pracné soustředění a přemýšlení, tato kniha "se čte sama", jak praví jiné recenzentské klišé.
Cítíte se v ní jako na gumovém člunku pomalu a pohupovaně plovoucím klidně tekoucí řekou a prožíváte blažený požitek z poznávání a dozvídání (představte si Miloše Zemana na jeho rybníku za slunného dne). Čtete si román, jehož hrdinou je lidský mozek. Jednotlivé kapitolky dočítáte s napětím, jak to bude dál. Je napěchovaný informacemi, které zde musíme scvrknout do mikrozkratky postačující sotva na to, aby se vám po knize sbíhaly sliny.
Pravda, pravda. Laskavý čtenář nechť si celý článek dočte sám. A pokud nechce zemřít blbý, určitě ho napadne, co udělat. Nevyžádané rady se nemají dávat.
Ještě jednou - důležité pro přikrčené:
Literární noviny si všimly: "Jeho životním tématem je svoboda, a jak o ni (často dokonce vědomě i dobrovolně) přicházíme." Kuras přitom ví: "Máme svobodu věřit, čemu chceme." Masarykovu poučku "Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem," doplňuje svým poznáním: "Kolik zemí poznáš, tolikrát jsi emigrantem."
Ano. Svoboda, kterou nám na každém kroku ukrajují mocní. Teď poslouchám, že CIA má na svědomí FB. Ovlivňování mysli není nemožné. Děje se. Viz Chruščov.
Petroušek je na zápase. A já mám hotovo. Než se vrátí, zavřu počítač. V dnešním textíku je čtení víc než dost. Ne pro lenochy. Ne pro ty, kteří nechtějí…
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-01-20-na-salingrade-dnes-ruda-vavra
Jdu na TV Šalingrad. Dnes Ruda Vávra vysvětluje torzní pole, posvátnou archeologii, kymatiku, éter – vše elektromagneticky spojuje, je to všech pět elementů. Je v nás i všude okolo nás… Pravoslavný kříž je fraktální anténa s významem. Alternátor, rezistor, rezonátor, kondenzátor, transformátor, induktor, reaktor… Tor. Jdu se vzdělávat. Architektura je zmrzlá hudba. Hudba je tekutá architektura. I kámen má vibrace. Tedy je v něm vědomí.
Dobrou noc!