Když dřevo voní, za oknem fučí, tlapky u kamen

Ránko. Deštivé. Dnes už zatopíme. Říjen byl relativně příznivý. Jak jsme prvního a druhého slavnostně zahájili topnou sezonu, tak jsme ji pak přerušili. Dům držel teplotu. Dnes nevlídno.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-26-ve-sklarske-porube-snezilo

Dívala jsem se na Denisčin výlet kousek za hranici do Polska do Sklářské Poruby s jejím bílým pejskem. Říkám mu vlčák, ale je to plemeno s názvem. Natáčela vodopád, sněžení, déšť, hory, lesy, studánku. 

Je to tak. I u nás v nížině je studeno. To mám ráda. Jak nenápadně zima nakračuje. Pak vtrhne nejen do hor, ale i pod ně. Začíná pravý podzim s nákrokem k zimě. Kdepak skončilo nějaké babí léto! Včera i dnes lépe doma. Za dva měsíce už bude po Vánocích. Od vinobraní, přes Hubertovu jízdu je skok k Dušičkám a pak k času očekávání příchodu. Ten já miluji. Myju okna. Chystám ke slunovratu. Po létě, kdy se hodně česala a zpracovávala úroda, přichází chvilku klidu právě před obdobím smýčení, čištění, mytí, zdobení. Přichází tma, tu já ráda. Spotřeba svíček u nás obrovská. Plamínek prořízne temnotu. A je světlo ve tmě. 

Přichází období, kdy se bude sbližovat svět živých a mrtvých. Kdy se různé děje umocňují.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-26-venku-zima-doma-lepe

Venku nádherně lije. Ledově. Moureček na křesílku u Petrouška. Ješiši, samá deminutiva. Ještě jednou: Mourek na křesle u Péti. Ne, takhle to nejde z mé pusy. Neumím to jinak.

Hned od rána mám v hlavě hodinu jinak. Zmatek. Mozek se točí a přepočítává čas. 

- Peťuš? Když je jedenáct, tak včera bylo poledne?

Přitaká. Aha, tak to si o půlnoci budu říkat – dělej, včera byla jedna.

Kočky snídají se mnou před polednem. Podle starého času. Péťa už včera přehodil hodiny. Rozházené zvyklosti, časy, den.

U vaření doposlouchávám kecy a nic neříkající prolhanosti z NASA o Atlasu iii. Naskočilo další video, tam už se přiznává, že asi nepůjde o kometu. Že by něco umělého? Usmívám se, prý ohon je asi motor. Hm. Moudří vědci z NASA. Vědci jsou tu místo inkvizice. Co dřív zastala církev, tak dnes tu máme vědce. Na co přijdou vědci, to platí. Třeba že je nutno nosit roušky, dvě roušky, tři roušky, že se nesmí zpívat, cvičit, že...

- Tady to voní!

Petroušek hlady asi šilhá. Jsme o hodinu pozadu.

- Peťuš, ještě mám okurky, už chladí. Až je sníme, budeme se prohřívat kompotem.

Vařím kompot i dnes. Na závěr oběda horká jablíčka, jahody, badyán, hřebíček, skořice.

- Mami, zapomněla jsem ti říci. Z té velké kytky ostříhej menší větvičky.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-26-podzimni

- Aha, aby lépe táhly vodu než z toho dřevnatého stonku. Já u telefonování nemohu točit. Kdybys viděla, jak tu ptáci lítají! To jsou fofry! Berou krmítka útokem. Je to jak rojení včel. Tak zatím ahoj.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-26-ptaci-brali-krmitka-utokem

A než jsme se vypovídaly, začalo hustě lít. Strašně foukal vítr. Ale hrozně. A bylo po létání a po točení. Škoda. Kdoví, kam se ptáčci schovávají před nepřízní počasí?

Stříhám venku kytky. Zima. Vichr překlopil těžkou vázu, navíc s těžkými kameny. Orkán má sílu. Nesu si je domů. Ze staré kytice jsem ještě vystříhala modré květy s bílými. Ty dám do jedné vázy. Ty fialové do druhé. Vázička s drobnými kvítky z minulého týdne od Ivy, jak jí Petroušek dovezl mléko, kvete a včera jsem do ní postavila růži z koncertu od starostky. Ozvláštnila droboučké bílé kveteníčko. Růže - to bylo příjemné, sladké milé, pozorné. 

Měla bych žehlit. Ale znáte to zaklínadlo jižanů? Maňana. Zítra. Každý den se dá žehlit.

- Peťuš, jdu si lehnout. Změna hodiny, tam nebo tam, mi mate mysl.

Poslouchám Konšpiračný byt. Usínám. Jak to je? Když je – včera bylo teprve. Jj.

Asi v půl šesté, to je v půl sedmé včera, na mě lehce nakročila Žofinka s jemným mňa.

Hladím ji.

- Tys´   přišláá?

V šeru se ke mně má. To mě mírně probírá, protože ona se má spíš k Péťovi. Vracím se do polospánku. Co se mi to zdálo? Vyrušila mě ze sna. Zdálo se mi, jak jsem někde byla. Buď v hotelu, na nějaké boudě na horách… Byly tam ženy ze Slovenska. Milé setkání. Přátelské. Vím, že pak letím nebo letíme někam na Extravaganzu. Když všichni, běžím ještě něco udělat před hotel? Na zahrádku? Vynést bio odpad? Motá se mi to. Slovenky jsou jako manekýnky padesátých let v krásných zvonových kabátech s turbany v barvě kabátu. To jsou pozdější léta, to nejsou padesátky. Vidím tři Slovenky zezadu. Červený, žlutý a třetí barvu nevím. Vidím jejich elegantní siluety.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-26-vecere

- Kočky jsou připravené k večeři!

Tak to je nutno vstát.

- Petroušku, já měla divný sen. Jak jsem chtěla letět na Extrvaganzu, ale byl už večer a nevěděla jsem, jak se dostanu do Phy. Věděla jsem, že poletíme všichni. Tak jsem pořád odlet odkládala. Věděla jsem, že mi Linda pomůže s letenkami. Jenže kde v Pze takhle na noc přespím. To jsem ráda, že nikam neletím. 

Péťa se směje. Ještě by mohl dodat - ty seš šťastnej člověk. Ale dnes nic. 

Jak se dřív obstaraly letenky? Dostali je lidé v Čedoku? Nebo jim přišly poštou? Dnes uděláš ťuk ťuk ťuk, enter a máš je. Já si dnes v noci kupovala lístek do Aldisu na koncert. Mám ráda první řadu. Vybrala jsem město, datum, řadu, sedadlo. Zaplatila. Stáhla lístek.

Kočky se ženou k miskám. Fakt jsou načasované. I lidi. Doufám, že tohle matení mozků tímto rokem skončilo. Nelíbí se mi to. Jeden den jsem, jak když dostanu ránu lopatou. Doufám, že zítra už budu srovnaná. 

- Petroušku, pojedu teď v listopadu a pak v prosinci dvakrát do Aldisu. Rozmýšlím se, jestli autem. Spíš pojedu vlakem.

- No to můžeš.

- Péťo! Jenom tam. Jestli mě zase vyzvedneš…

Jak on si mě dobírá!

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-26-vzpominky-na-podzim-2018

Koukám, že jsem si tu smázla celou stránku textu. Ale už ji hledat nebudu. To bych nekonečně ťukala zpátky. Ireno, jsi kůň! Nebo matlák?

V telefonu se mi ukázaly vzpomínky na říjen a listopad roku 2018. Micinka. Naše milovaná kočenka. Včera jsem si prohlížela její nástupkyni. Přesně si pamatuji, jak Micinka už týden nebyla. Pořád jsme ji hledali. každý den volali. Péťa mi řekl, že je na fotkách vidět, jak jsem smutná. Přijela Iva. Mamku nám chtěla gestapačka z DD z nesvéprávnit. Kvůli mně. Zakázala jsem změnu medikace. To se přece nesmí! Bylo patrné, že mamce naprosto změnila život. Plakala, byla moc smutná. Psychiatr má jako inkvizitor moc nad lidským životem. Jasně, za peníze. Chovanec bude polykat to, co ona má na ponožkách, na propisovačce, protože ta fa ji vyšle na lékařský koncil na Havaj. Ano, použiju tohle slovo, protože je to čarodějnické.

- Renko, musíme najmout obhájce.

- Jo, já to zařídím. Nemáš na dvoře nějakou kočku?

- Mám tam teď hodně rezatých.

- Jé, tu nechci. Tak víš co? My se za chvíli stavíme. Pojedeme pro mlíko. Třeba vybereme nějakou jako byla Micinka. 

- Ne, tu už mi zajelo auto. 

Večer proti mně z klubka koček běžela hezoučká zrzina. Chytla jsem ji. A nepustila.

- Počkej, já jim jdu nalít mlíko. Mám tam jednoho krasavce.

Přišla pokousaná. Péťa povídal, že takového sapera nechce. On si vždycky vybere slovo... 

Zrzavé koťátko k nám nechtělo. Když jsme vycházeli do ticha večera ze dvora, to rezaté mláďátko jen strašně, ale hrozně žalostně vykřiklo. V autě jsem ji uklidňovala, že jde do lepšího. Usnula. U nás doma si rychle zvykla. Dali jsme ji jméno Zrzečka. Hned na jaře měla koťátka. A další rok se po ní slehla zem. Dva roky. Jenom dva roky. Čekali jsme od osmého března do sedmnáctého července na kočičku ze statku, kde mají krávu Malinu. Zrzečka se ztratila, když Žofinka ještě nebyla na světě. narodila se až v květnu. Jeli jsme ze Špindlu k Lindě, kde už čekalo vyděšené kotě. Péťa určil, že se bude jmenovat Žofie. A to je tak potvora, která si před chvilkou přešla ode mě z gauče na mé křeslo. A právě teď z něj seskočila. Zapraskal koš. Uvelebila se v něm. Mourek oddychuje. Kamna sálají. Už včera jsem měla zatopit. Je tu krásně. Kouzelně. Čekáme na ty zvláštní dny… Dziady. Včera Petroušek koupil na náš hrob věneček. Na jejich malý hrob hezké srdíčko. Pro naše předky. Jsou tu s námi. A přicházejí dny, kdy se děje umocní.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-26-s-mlekem

Tuhle paní doktorku miluji. https://www.youtube.com/watch?v=bMbup1Yw4_U

Dobrou noc!