Ke Lví bráně na Brutalu
Už asi dva dny mám víkend. Stále si připomínám, že je teprve pátek. Páteček. Ten já přece ráda. Víkend je celý týden. Pevnost nabobtnala o dvacet tisíc hlav. Od rána do tří do rána duní vzduchem hudba. Město vrní. Dnes v podvečer za pět minut pět bych velice ráda slyšela instrumentální skupinu. Hledám na visačce její název. ANIMALS AS LEADER. Visačka na krku skvělá pohotovost. Najdeš program na jednotlivé dny a pódia. Dvě hlavní - levé Marshall. Pravé SEA SHEPHERD. Zadní scéna na konci pevnosti je OBSCURE. Ještě OCTAGON. Tam se dopoledne smí chodit obousměrně. Později je to jednosměrka. Tam nechci jít. Malý oktagonový prostor vidím z dronu a neláká mě. Program si nastuduješ i v brožurce, v ní je mnoho důležitých informací. Dočteš o BA sobě. Dřív únorové brigády. Později i podzimní. Shindy říká – už celoroční. Jedenáct let jezdí banda dobrovolníků pomáhat s údržbou pevnosti a s přípravami samotného festivalu. Letos vyrobili a opravili další paletový nábytek. Očistili a přerovnali stovky cihel. V HORROR CINEMA HOUSE asi před sedmi lety položili novou podlahu. Tam je i bar s absintovou limonádou. Kelímek za dvě stovky. Kamila mi koupila. Nechtěla zaplatit. Děkuji. Letos dobrovolníci zrekonstruovali další podlahy. Zvelebili zázemí pro kapely a mnoho dalšího. Děkujeme!! Ti remcalové, je jich pár, ale jsou, brojí proti festivalu, ať se chytí za frňáky! Nebýt brutalistů, spadla by nám naše slavná barokní perla na hlavu. Vedení města proklamuje obrovské plány. Ústně. Zatím skutek utek. V Terezíně už se opravuje střecha na zbrojáku… U nás není zatím nic patrného.
Už několik let si tu na Brutalu vychovávají následovníky. Návštěvníci stárnou. Brutal KIDS od jedenácti do dvaadvaceti hodin s CHCEK-IN a ve dvaadvacet CHECK-OUT s programem pro děti. Zkoušejí malování na obličej, fotbal, prakostřelbu, lukostřelbu, trénink bojových sportů, stolní fotbálek, stolní tenis, hry na postřeh, paměť, slepecká dráha, deskové hry, výroba náramků, šipky…
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-08-07-zasada-do-korytka-pak-muzes-letet
Peču borůvkovou metýnku. Ať má Petroušek do bříška. Poslouchám skvělý, vynikající rozhovor o stravování:
https://www.youtube.com/watch?v=thn2oTBQ5eo
Pozdně obědvám. Ohřátou rajčatovou rýži, zbyteček naložených prsou. Okurky, rajčata, cibule. Bílé vínko na zdravé trávení. Chvilku s Petrouškem sedíme pod třešní. Připravila jsem řeckou kávu obohacenou o protein.
- Už bys měla jít.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-08-07-na-brutalek
Mířím na tu doporučenou instrumentální kapelu. Nevím, co to ve mně je, ale vnitřně se raduji z lidí, mnoha aut, která parkují všude, kde se dá. Možná vzpomínka na dětství. Plné město armády. Rodiny důstojníků. Hodně dětí. Mnoho obchodů. Dnes? Prázdné padající město. Bez lidí. Vlastně - na zeleni si kopou s balonem naši spoluobčané... Na kopci se dávám k pravoslavné kapličce. Kličkuji mezi stany. Kdo není na koncertě, odpočívá. Žádný hluk. Pohoda. Tichý hovor. Nikde žádný binec. Pozor! U stromů se vrší hromady pytlů s odpadky. Tady bude po odjezdu pořádek. Kamila mi říkala, že věci k použití vyrovnávají, aby nenechavci nervali pytle. Nedopité láhve – do řady. Židličky, stany... Vše mimo pytle.
Odbavují mě u pekelné brány. Tady se kropilo. Přeskakuji kaluže. Dnes jeden z dalších divně vlhkých žhavých dnů. Vedro. Tělo se potí. Koušou nějaké malé mrchy.
Kapela už hraje. Bože, černoch hraje na – kolika? – dvanáctistrunku? – jak na cimbál. Ó! Zvuk kapely mi nápadně asociuje dávnou skupinu Yes. Před padesáti lety. Mám jejich jednu pohádkovou desku. Ta dnešní hudba – ano, víc agresivní. Však taky uplynulo padesát let! Víc! Vznikly na konci šedesátých let. Ale v romantických pasážích zkrátka slyším Yes.
Po koncertě jdu areálem. Chci se dostat k hororovému kinu. Tam je absintový bar. A hele! Najednou přede mnou stojí Kamila s Ondrou. Jdeme společně.
Včera cestou domů jsem oslovila řidiče dodávky. Trpělivě čekal, jestli ho pustí za kostel zakázaným vjezdem. Proč?
- Jsem na vozíku.
Hele. Je tady! Hlásím se k němu. Usmívá se:
- Máme na sebe štěstí!
Mezi řečí utrousím něco o včerejším skokanovi do Labe. Prý Ukrajinec. (Blesk dnes psal opravdu Polák – jak mi říkali z TV Prima.) Nemám ráda Ukrajince.
- Já jsem taky Ukrajinec.
- Cože?
- No, žiju tu dlouho.
- A jak se jmenujete?
- Anatolij. Říkají mí Tony. Je to jako Antonín.
Je od Rychnova n. Kněžnou. Nehoda se mu stala před jedenácti lety. Pracuje v sociálních službách. Komunikuje přes telefon s lidmi. Má u toho čas sledovat burzu. Už to docela umí. Už i vydělává na burze. Dnes zaparkoval na druhém konci města. Ostraha ho nechala. Zítra nepřijede. Chystá se do Výravy. Mluvíme, jako bychom se znali celý život.
Kamila mi koupila absintovou limonádu. Za živého boha si nechce vzít peníze. Festival se snaží mnoho let být co nejvcí ekologický. Piju slámkou. hned ji mám prasklou. Jdu si pro novou. Není nad plastová brčka. Chvíli si povídáme s Anatolijem. Loučíme se. Jdeme pomaloučku k hlavním pódiím.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-08-07-postrannim-vchodem-po-promce-domu
- Hele, já se odsud vydám po promče támhle tím východem. Až tamtudy příště půjdu…
- Tak budeš smutná, viď? Já vím.
- No. Teď plno stanů… Pak prázdno.
Loučíme se. Zítra se operativně spojíme. Já jedu na Kohoutov.
Cesta po promenádě lemovaná stany, stany, stany. Tam, kde vdžycky hledám Sněžku - stany. :-) Sbíhám po Máchových schodech dolů na spodní cestu.
- Ty už seš tady?
Petroušek se na oko diví. Ale je rád. Už se stmívá. Jdeme zalít zahradu. Docela příjemně a radikálně se ochladilo. Co to je? Ještě prve dusno…
Blížíme se ke Lví bráně. Portál se začal otevírat na sv. Annu. Zítra vrcholí. Pak doznívá do dvanáctého:
Lví brána 8. 8. 2026: co to je a jak ji využít. Lví brána je období kolem 8. srpna, které se v současné duchovní praxi považuje za vhodnou dobu pro záměry, manifestaci a nové začátky. Bývá vymezené zhruba od 26. července do 12. srpna s vrcholem 8. 8.
Každý rok v srpnu nastává okamžik, kdy se podle astrologických a duchovních tradic otevírá jeden z nejmocnějších energetických portálů roku – Lví brána. Období se běžně vymezuje od 26. července do 12. srpna. Svého vrcholu dosahuje osmého dne osmého měsíce. V roce 2026 přináší toto datum neobyčejně silnou vlnu vysokofrekvenční energie, která nás vybízí k hluboké osobní transformaci, probuzení skrytého potenciálu a k opuštění starých, nefunkčních vzorců. Lví brána nás vede zpět k srdci - a srdce je nejsilnější nástroj manifestace.
Název portálu vychází z pozice Slunce, které se v tomto období nachází ve svém domovském a ohnivém znamení Lva. Klíčovým ukazatelem je však heliakální východ hvězdy Sirius – nejjasnější hvězdy na naší noční obloze, často nazývané "Duchovní Slunce". Během Lví brány se Sirius, Slunce a Země dostávají do jedinečného zarovnání s Pásem Orionu. Starodávné civilizace, zejména starověký Egypt, považovaly tento jev za počátek nového cyklu hojnosti, neboť východ Siria splýval s blahodárným záplavovým obdobím řeky Nil a stavbou pyramid usměrněných k nebesům..
Na FB jsem si stáhla k magickému datu:
Tento víkend je magické datum 8. 8. a to se pojí se Lví bránou.
Její klíčovou energií je odvaha a síla.
Schopnost čelit překážkám a postavit se za vlastní pravdu.
Pojďte se podívat, kolik stromů nese tuto energii také. Každý trochu jiným způsobem.
Dub – strom síly
Dub je v keltském stromo kruhu přímým ztělesněním nezdolnosti a vnitřní pevnosti.
Připomíná nám schopnost obstát téměř v každé situaci, neztratit duševní rovnováhu a statečně překonávat i těžké životní zkoušky.
Dub neříká, že cesta bude jednoduchá.
Říká: "Máš v sobě sílu jí projít."
Habr – strom neústupnosti
Habr představuje odvahu nevzdat se a bojovat za to, čemu věříme.
Jeho energie je pevná, vytrvalá a trpělivá. Dokáže nést velkou zátěž a pokračovat i ve chvíli, kdy cesta není pohodlná.
Habr nám připomíná: "Když ti na něčem opravdu záleží, vydrž."
Kaštan – strom upřímnosti
Kaštanovník (jedlý kaštan) dodává impulz odvážně se postavit životním výzvám.
Ve složitých situacích nehledá jen jednu správnou cestu. Využívá vynalézavost, otevřenost a ochotu zkusit něco nového.
Jírovec jakoby říkal: "Nemusíš mít všechno předem dokonale připravené. Udělej první krok a cestu najdeš."
Javor – strom svobody
Javor velmi silně rezonuje s odvahou postavit se za vlastní pravdu a být sama sebou.
Pomáhá opustit návyky a vzorce, které nás svazují. Připomíná nám, že můžeme přemýšlet, rozhodovat se a žít podle sebe.
Ne podle toho, co by se mělo. Ne podle toho, co dělají všichni ostatní.
Javor říká: "Rozhodni se vědomě. A potom si za svým rozhodnutím stůj."
Ořech – strom nového začátku
Ořech krásně doplňuje energii Lví brány v oblasti proměny, objevování a osobního růstu.
Jeho energie nás vede do nepoznaného. Pomáhá nám zorientovat se v nové situaci, přestat se ohlížet s lítostí do minulosti a vykročit dál.
Ořech nám připomíná: "Nemusíš vědět, jak bude vypadat celá cesta. Stačí se odhodlat začít."
Možná vás při čtení jeden z těchto stromů zaujal víc než ostatní.
Možná je to právě ten, jehož energii teď potřebujete:
- Sílu dubu
- Vytrvalost habru
- Odvahu kaštanu
- Svobodu javoru
- Nový začátek ořechu
Všechno to jsou gemmo stromy, tedy stromy, ze kterých v předjaří tvoříme gemmotinktury.
Dvě hodiny. Noc rozčísla siréna. Sanita míří nahoru do pevnosti. Ach, pokud je to v zájmu ducha, duše, těla, kéž je člověku pomoženo.
Dobrou noc!