Kočky a vůně

Tak jak to dnes začalo? Jasně, Žofinka čekatelka u ložnicových dveří mě vítala. Taky Žofie čekatelka. Hledá stále úkryty. Hledá pelíšky. Má ještě půl času. Už teď jsem neklidná víc než ona. Co my si s těmi koťaty v zimě počneme. Počítám, Zrzečka se narodila v srpnu. Porodila dalšího června. Tohle šedé štěně se narodilo na kraji května, porodí v prosinci. To je hanebnost a nezodpovědnost budoucí matky. Takhle brzy vábit kocoury a spustit se. 

Venku prší. Zahrada rozbahněná. Trávník nedrží. Už na jaře jsem chtěla vtlačit na inkriminovaná hodně používaná místa nástupníky z pískovce. Lom Krákorka u Červeného Kostelce. Přehouplo se jaro, léto, podzim a nic. Ireno, důraz! Dotahuj!

Lindin Petr pracuje v chaloupce. Nesu mu občerstvení.

- Máme problém. Zatéká...

Ty vorle. Lezou mi oči z důlků. Stoupá krev. Světlo mého žití v létě natřelo střechu. S Petrem jsme ji chtěli odkrýt, vyměnit. Né, ne, ne, v žádném případě. Má to natřené. To nepochopíš. Rozhodnuto. Rychle sehnat řemeslníka. Dva bychom měli. Ten starší bude rychlejší. Ten mladší je ochoten v neděli přijít dírku najít a zasilikonovat. Jímá mě zlost. Nechala jsem se ukolébat nátěrem!! Nátěrem střechy přes sedmdesát let neopravované. Na chaloupku jsem logicky nechala dát novou, oplechovat, nové okapy. Použila jsem selský rozum. Oprava začíná u střechy. Nevím, že jsem se nechala uspat. OK. V listopadu budeme dělat to, co se mělo udělat v suchém létě. Bože! Poučení. Mám taky svůj rozum. Selský!

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-27-kocka-kocky-ciciny-kocicaci-kotata

Den v polostínu. Vznáším se jím. Podnikám. Vařím. Tvořím. Uklízím. Vytírám terasu. Už teď je tam tolik lístečků z ibišků a dalších květin. V dnešním dni mám pracovní všehochuť. Nastal čas mého ranního rituálu. Dnes až v poledne. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-27-pracujeme

Vybrat popel, umýt okýnko. Všechno nablýskat. Krásně jsem vytřela. Ještě než začalo pršet, pouštím Žofinku ven. Den pro ni nemá takové kouzlo, jak když se smráká. Déšť a mokro se jí moc nezamlouvá. Vturánu chce domů. Tluče na okno. Zamatlala mi to, co jsem právě před týdnem umyla. Zlatá Zrzečka. Ta tohle nedělala.

Žofka se nese do koupelny. Pevně ji držím packy. Jak miluje umývadlo, vanu, WC mísu, vodu, mýt si packy odmítá. Skučí. Nevadí mi to. Sklo jsi zaneřádila zvenku. Chtěla bys i zevnitř? Pacáry vysušeny. Běží tlouct zevnitř na Mourka na parapetu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-27-vyhrozuji-nechteji-sireni

Doposlouchávám své pořady. Večer díky TV Šalingrad objevuji nový portál Klenoty života. Asi kvalita. Protože hned po úmyslu vložit odkaz na poslední rozhovor o Tartárii, potopě světa, Slovanech se objevila na FB výhrůžka. Zkouším znovu, naléhavěji vyhrožují. Vzpomněla jsem si, když jsem chtěla vložit dotaz v pořadu pana Holce s formulací WHO a v čele zločinec, objevilo se mi – toto nesmíš zveřejnit. Hned to zmizelo. Otázku nebylo možno vložit. Přeformulovala jsem ji, hned šla zveřejnit. Tak to nebyla chiméra. Vyhrožují, jak to jde.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-27-pracujeme-u-pocitace

Žofinka si vyskočí ke mně na pracovní stůl. Hřeje se pod lampičkou v košíku. Pracuji, pomáhá mi. Spí. Dnes honila po monitoru myšku.

Včera v knihovně – vyčerpávající populární přednáška o parfémech. Nebyly tu od počátku. Lidé se voněli oleji a bylinami. Podmínkou vstupu do chrámu bylo být čistý. Obětovalo se pomocí kouře. Byliny se házely do ohně. Feu parfem se říkalo. Parfémový oheň. Tedy bylinky do ohně.

Recepty se zapisovaly do kamene už před pěti tisíci lety.

Esence – mix bylin, rostlin. Nejčastěji používali oleje.

Egypt – balzamovač. Prestižní obor. Měli své recepty na balzamování. Oleje, esence. Dnes prvotřídní parfémy – čerpají z receptů balzamovačů.

V Egyptě – vůněmi – balzamovači a dámy z vyšší společnosti.

Parfémy – pouze z vůní z esencí. Kleopatra měla svůj tým. Vyrobili pro ni vůni kifi.

Nahlížím na net: https://www.denik.cz/veda/egypt-vune-starovek-parfem-kleopatra.html

Ryby, ovoce, včelí vosk, myrta, kadidlo, vonné oleje. Všechny tyto vůně, a mnohé další, provázely život starověkých Egypťanů.

Rekonstrukce postupu výroby Kleopatřiny vůně - obsahuje pouštní datlový olej, myrhu, skořici a borovicovou pryskyřici. Jde o silnou, ale příjemnou dlouhotrvající směs kořenitosti a sladkosti.

Když se ke Kleopatře plavil Marcus Aurelius, proti němu plula Kleopatra s plachtami namočenými v růžové vodě. Kifi se skládal z máty, skořice, vonných květin, druhu chráněného leknínu s kouzelnou vůní. Otrokyně sloužící dámám měly v ruce na freskách leknín s růžovo fialovou barvou a krásnou vůní.

Gladiátoři si pleť ošetřovali olejem. Chytal se na ni písek a měli větší šanci v souboji. Neklouzali se.

Vůně lidí + lůžko v Římě:

Paní domu měla u lůžka líčidla, vonné masti a vonné květiny +ústní vody pro vonný dech. I prostředí + otroci museli vonět. I sály hostin provoněny. Pouštěli do místností holuby. Měli zespodu navoněná křídla. Provoněli místnost. Existovaly automaty na vůni. Podobné samovarům – hodili mince, pokapali se vonnou vodou.

Hřebíček, badyán – vozili z Afriky do Cařihradu na toaletní vody.

Tuto úlohu uchvátily kláštery. Bohatly na parfémových voňavých vodách. Církev prohlašovala, že ztrácet čas líčením, šperky, závoji, oblékáním, dlouhými vlečkami ubližuje dobrému křesťanu. Volný čas věnovat modlitbám a neztrácet čas mytím. Navonět se.

Ženy překračovaly normy – nosily závoje, večky, líčily se, vyholily si lebku do půl hlavy – elegance doby. Nemohly mít šperky, tak pomon dory. Malé taštičky z drátovaných sítěk a v nich měly pod sukní byliny. Nosili to i v náhrdelnících, ve zlatých náušnicích – v síťkách na vůně.

Cesta do Afriky – zkušenosti od Arabů. Vynalezli nulu, byli lékaři, vynálezci. Vynalezli destilaci – louhování bylin a destilací přeměnili na kapky parfémů. Evropští obchodníci to nakupovali, ředili na toaletní vody. Od Arabů – zředěné parfémy.

Uherská voda (milovala ji uherská královna). Byla trvanlivější než esence.

Cyprus – oblíbený parfém Karla IV. I u dvora oblíben.

Spojení Benátky, Janov, Marseille – kvalitní parfémy na dnešní úrovni. Křižáci vracející se z výprav z Jeruzaléma po hedvábné stezce – vozili jako vzácný dar v malých lahvičkách. Vozili prášek na čištění zubů, klenotnice s nádhernými šperky, hrací skříňky s hracími strojky.

Naši alchymisté se pokoušeli v 15.-16. století vyrábět. Nejen ženy se parádily a voněly. I výsada mužů – červené tváře, rty, náušnice. Tito muži –miňoni – se chtěli podobat ženám. Ženy parfémovaly rukavičky, stojaté krajkové límce. Církev už neprotestovala – vyráběla vůně a parfémované vody. Ludvík XIV. otevřel parfumářům dveře. V 16.-17. století byl ve Versailles jeden jediný záchod. Prevért. Plus stolice – židle s otvorem se nosila ke komnatám. Služebníci si ulevovali na chodbách. Ludvík XIV.se myl jen lihem a růžovou vodou. Třikrát denně se převlékal. Celý dvůr v oblaku vůní. Z francouzského dvora – do Holandska, Itálie, Angllie. 18.-.19. století – Habsburkové přišli na to, že parfémy jsou výnosný artikl. Uvalili na parfémy licenci. Největší výroba parfémů – v Rakousku.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-26-kolinska-uherska-nina-ricci-chanel

1792 poprvé kolínská voda 4711. 1792 v Kolíně nad Rýnem jeden mladý pár dostal od příbuzného mnicha recept na kolínskou vodu. Začali ji prodávat v malém obchůdku. Konkurence je převálcovala. Spor trval sto let. Až zákon – nutnost očíslovat domy, ke kolínské vodě přidali č. domu 4711.

Teď přijde to, co mě nejvíc zajímá. Obsah parfému. Sáhodlouze si znovu a znovu čtu, kdo můj parfém vyrobil, co obsahuje, porovnávám s jiným z téže řady. A to až zítra.

Dnes jsem si proběhla článek z Deníku na odkazu výše:

Tayma byla zastávkou na prastaré síti obchodních cest, známých jako Kadidlová stezka. Tudy před 2300 až 1900 lety proudily zásoby kadidla a myrhy z jižní Arábie do středomořských destinací,"

O tom se včera paní Konvalinková také zmínila. Ale – až zítra.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-27-pocem

V podvečer na TV Šalingrad o vhodné stravě pro toto obdodbí. Žádné čištění jater. To bychom byli na jaře moc unavení. Nyní je v kurzu slinivka a jídla v podzimních barvách. Konec syrové zeleniny. Dusit, vařit. Známe, že jižní ovoce má ve své domovině ochlazovat pod žhavým sluncem. Já dávám na chvilku do zapékací misky ohřát. Aby mě v předvánoční době mandarinka neochladila. Ať je tělo v bavlnce. Už asi měsíc věřím jablečné kompoty. Nesladím. Kořením. Mana nebeská.

https://www.mentislab.cz/blog/velky-prehled-medicinalnich-hub-a-jejich-ucinku/

Jana Marešová jmenovala houbu, kterou neznám.

Medicinální houby – kordyceps – tobolky k vysypání, prášek s atb. účinky. Sype se do ran. Je to černobílá houba – umí doplnit jin i jang. Doporučuje se při únavách, starým lidem, sportovcům.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-27-dobjou

Pro dnešek :-) 🤗

Dobjou!