Kornoutky, přání a trubičky

Přispala jsem si. Mám nárok. Šedivák zmizel. Vypadá to jarně. Krmítka nevyzobaná. Ptáci mají asi dost zeleného. Už ani iluze zmrzlé trávy... Tak jdu do dne. Přijíždí Petr s pomocníkem. Přivážejí materiál na další práce na zahradním domečku po Novém roce.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-12-20-kornoutky

Tak jdu na ty kornoutky. Včera vypadaly na návštěvě tak poutavě, krásně, malá umělecká díla. Volám, jestli má být těsto kašózní. Ano. Má. Mám být ve střehu, až okrajíčky budou hnědnout, hned vyndat, rolovat na vařečku se špičkou. Prý max pět na plech, abych to stihla natočit. To dám. První placička se nepovedla. Druhá se trhá. Třetí se láme. Jak to jako mám zamáčknout ve špičce, když už mám letět na pátou. No to je hrůza. Ok. Mažu další plech. Tentokrát raději jen čtyři, abych to stihla. U prvního plechu jsem dala příliš krátký čas. Musela jsem přidávat. Dávám rovnou osmnáct minut. Na chvilku se otočíš, zahnědlý krajíček se rozlije na celou placičku. OK. Karambol. Mažu placičky na další plech. Už by se to snad i podobalo, ale chtělo by to víc zručnosti, pohotovosti, a taky by to molo být menší. Mám ty placky moc veliké. Ono to potvora hned tuhne. Poslední – když se zavřou obě oči, a zapomene se na ty krásné elegantní kousky z včerejší návštěvy, pak – no, snad, možná. Že bych udělala ještě jednu várku? Nebudu se stresovat. Jsem kopyto. Tečka.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/203-12-20-vyroba-0-1-hertz

Pozoruji kočky. Nekonečný film. Krásný. Když Žofka zrovna nezlobí Mourka, ten drží jak bécan, když ho malá potvora myje. Pak zas chvilku on ji. On je její zrcadlo. Když čekají na mističky, ona ječí. On se stoickým klidem leží. Čeká. Ví, že se dočká. Žofie dnes leží taky. Legrace ji pozorovat. Jak ho kopíruje. Ale pak ji chytí rapl, lítá domem. Shazuje věci. Skočí do koše, kde chybí polena. Převrátí ho. Kitty, Micinka, Zrzečka - všechny byly ukázněné, usedlé, nikdy nic neshodily. Jen Zrzka jako kotě rozbila vázu. Ale tuhle můru nemohu nechat bez dozoru u svíček. 

Petroušek má za úkol půjčit trubičky. Hledala jsem ty malé. Nemám. Vyrovnala jsem v kuchyni vše, co bylo potřeba vymést, umýt, uklidit. Trubičky jsem nenašla.

- A kup listové těsto. Jednou s palmáčem. Babiččino… A pošli dopis. A prosím tě, pro mléko.

- Tam nikdo nebude.

- Máme ho připravené za vraty.

Za chvíli je tu. Mléko. Hana mi poslala jmelí. Nese mi těsto na štrůdl. To předválené. Chjo. Co mi z toho vyleze?

Vylezlo mi z toho něco nádherného. Jen jsem odrolovávala. Kousek vyválela. Rádýlkem nakrájela pásečky. Kremrolky vyšly skvěle.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/203-12-20-tvorim

Jdu si chvíli hrát. Relaxovat. Tvořit. Vyrábím přání. Na nic nemyslím, jen si stříhám,  pájím korálky, mašličky, vymýšlím konkrétní texty.

Petroušek se vzdaluje na večírek. Jdu se opovážit na malé trubičky. S obavami. Pěkně vyšly. Těsto se příjemně balí na trubičku. Poslouchám u práce vlastence Libora Malého. Jak jsem ho měla ráda, stříká hnůj na kolegu Pavla Zítka. Včera, dnes. Máme se stmelovat. Na mou nevinnou poznámku, že jeho učitelem není jen vlastenec Vlasta Mádlo, ale i Pavel - šup, při svém zvracení do vlastenecké scény mě stihnul bloknout. Vyvaluji těsto. Jde mi hlavou, že ten chlap se změnil. Je horší než ženská. Malé zraněné dítě. Sám je nemá. Pořád já, já, já. Nezná jazyky. Je hloupý na výslovnost i známých jmen politiků… Šumluje, drmolí, urputně se snaží. Na výkonu je to vidět. Hysterický. Traumatizovaný. Nikdy nedosáhne novinářského umění. Učí se. Marně. Dávám rámeček na FB.

Tana Ce

Irenko, měla jsem pana Malého v přátelích, protože kdysi psal docela dobře hlavně, na mojí notičku. Dnes po prve jsem se podívala na jeho odpolední video a neudržela jsem se. On si fakt myslí, že je Mesiáš? Každý je u něj fízl, každý vyzařuje negativní energii? Jen on je ředitel Zeměkoule, čistý, jako lilie. Mám z něj podivný - špatný pocit. Nemám ráda lidi, kteří na své bývalé - ať již partnery a nebo kamarády - kydají hnůj. To totiž hází špinavé světlo i na ně, že jim kdysi stačili.

Irena Hrobská

No přesně tohle cítím!! Přesně. Teď jsem to dávala do zprávičky jednomu. Přepošlu Ti ji. On se necítí bezpečný, protože nestačí na Pavla, na Renatu. Je úporný, on se opravdu hodně učí. Moc, jenže mu to stříká z vysílání. A pořád já, já, já se věnuji politice dvanáct let... To byl ještě normální chlápek. Jenže teď chce dokazovat světu, jak je nejlepší na světě. Prve - jen za tu mou nevinnou poznámku, že jeho učitelem je i Pavel, což dřív stále zdůrazňoval, mě bloknul. Stal se hysterickou ženskou. Pere prádlo na veřejnosti, to se nedělá. Jak píšeš, škodí tím všem. To je neslušnost, nemravnost. To si mohou říkat v soukromí. Ječel prý na Rudu Vávru. Nemá nervy v pořádku. Pokud se loni léčil, možná má zas třeba nějaké trápení. Je to malé snaživé dítě, má vnitřní bol, zranění. A střílí po všech.

Bude půlnoc. Mourek se tu zhmotnil. Zmoklý.

- Kde se tu bereš?

Petroušek se vrátil do hnízdečka.

- Peťuš, jaké to bylo?

Je nadmíru spokojen. Povznesen. To je můj milovaný kluk.

- Peťuš, a měli jste úspěch s darem?

- Měli!

- Vy byste mu koupili jen láhev.

- No, koupili.

- A tohle bylo lepší, viď?

- Bylo.

Líčím mu rozpad přátelství dvou vlastenců. Chválí mi mé výtvory. Odchází do hajan.

- Prosím tě, kdybych ráno zaspal, vzbuď mě v půl deváté.

- Prosím?

- Jen tě tu chvíli nechám samotnou, už máš dlouhé vedení.

Řehtám se.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-12-20-povedly-se

Trubičky hned ráno naplním. Mám z nich radost. Snad aspoň ty trubičky budou zdobit náš stůl. Kornoutky namelu. Udělám z nich koule. :-) Dle rad na FB. Ale mají to u mě schované. Ještě není konec. Zdvihnu hozenou rukavici. 

Poslouchám Silvii Rei:

Jsme v období akcelerace, pohyb všech částic se zrychluje; a bude se zrychlovat dál. Nárůst rychlosti má vliv na energie, které v těle pociťujeme. I naše hmotná těla vibrují rychleji.

Jsme v kozorohu. Je to jiné, než dřív. Kozoroh přináší nové energie. Kozorožec je symbolem toho, co přichází ať chceme nebo ne. Toho, co nás nemine. Úplněk v raku 27.12. je už letos druhý v raku. Začínal v lednu úplňkem v raku a končí úplňkem v raku. Velký aspekt vody – voda v nás jsou emoce – uzavírá cyklus sedmičkového roku. 2023 byl rokem efektivity, nastavování priorit a hluboké vnitřní pravdivosti. Rak pracuje s emocemi. Letošní rok může více vytáhnout aspekty domnělých nezdarů. Mentálně máme konec roku spojen s bilancováním. V nových diářích jsou plánovací kalendáře – mentálně se upínáme na plánování, zhodnocení, dívání se dopředu. Při bilanci odcházejícího roku se neubráníme určitému sebehodnocení a hodnocení vnějšího světa. Úplněk v raku nám může silně vytáhnout věci, které nedopadly v souvislosti s našimi očekáváními. Rak a rak se v kruhu setkávají na konci a začátku roku; velmi dobře umožní oddělit očekávání reálná a nereálná. Vidět to s větší pravdivostí. To nám může pomoci v tom, abychom neopakovali očekávání, která byla nereálná. Úplněk v raku lze vnímat jako příležitost, jak uvidět zbytečnost v očekávání. A jak moc jsou ošidná a jak moc na nich často lpíme. Lpění - téma kozoroha.

11.1.2024 novoluní v kozorohu. Jedenáctkový den. Kozoroh výron jangová energie, což je jednička. Nastane potřeba velmi ostře se výrazně pokárat. Emoce úplňku a novoluní se v účincích na lidské tělo mění. Někdy se prohazují nebo se srovnávají, že jsou účinky úplňku a novoluní vyrovnané. Souvisí to s individualismem lidí. V novoluní by na nás mohla silně dýchnout energie osmičky. Rok 2024 – osmička, číslo vertikální rovnováhy. Jak nahoře, tak dole. Žiju to, čemu věřím. Kozoroh nás může vybízet k otázce – vím, čemu věřím? Vidím ve svém hmotném životě výsledky své pravdy, své víry? Hledat odpovědi v sobě – ne venku.

Perihélium je den, kdy je Země nejblíž k Slunci. Na Zemi dopadá velké množství různých částic. Ze Slunce na Zemi nedopadá jen světlo, ale i jiné druhy záření. Byly by pro nás smrtící. Před nimi nás chrání vrstvy atmosféry. Jsme nejblíž, ale zároveň nejvíce odkloněni. Sprška energií ze Slunce je výrazná. Proto je Země nejvíc odkloněna. Slunce je jiné. Jinak vnímáme odražené světlo skrze Měsíc. Celá solární soustava se pohybuje v naprosto odlišných energiích posledních dvaceti šesti tisíci let, hlavně v posledním tisíciletí. Světlo vnímáme v různých škálách barev. Když sem částice letí, narážejí do různých jiných částic jiných prvků. Odrážejí se pod různými úhly. Bylo změřeno v září 2021 , že Země se točí rychleji okolo své osy. Proudí sem více druhů záření, navíc větší rychlostí, je odkláněno pod jinými úhly, tvoří se jiné energie. Země je tak dosycována rychlými energiemi z okolí, že i v období minima má víc energií, než to bývalo v období maxima. Cítíme v sobě zvláštní stav, kdy v srdci je jaro, v těle je zima. Je to jakási odstředivá síla, která nám pomáhá oddělovat to, co nás hřeje, vede nás vzhůru, dopředu, k pravdivosti, k čistotě; co nás mrazí, stahuje nás dolů. Odstředivá síla vrcholí v době slunovratu. 27.12. při úplňku v raku tu ještě bude patrná slunovratová energie. 2.1. bude perihélium. Země se pohybuje nejblíže k Slunci, proběhne zážeh. Dřív to taky bylo, ale jak bylo energie málo, nebyl zážeh pociťován. Letos to nepochybně budeme cítit. Energeticky začíná rok v novoluní v beranu. Beraní období má největší sílu. Novoluní v beranu v minulých letech – obrovský zážeh, znovuzrození, obrovská chuť do života. Letos to prý přijde už 2.1. Ne až v březnu, ale může to být nově druhého ledna. Těšme se na zážeh! :-) Je to proces, kterého jsme součástí, ale není to spasení, pozor!! Nečekat na spasení zvenku. Jediný člověk, který nás může spasit v životě, jsme my. Zážehy probíhají, ale jak moc se dostupná energie projeví v hmotném žití, záleží na nás! Jak uchopujeme energie, jichž jsme součástí, jak je integrujeme do svého života, jak je zapojíme do životních procesů, do tělesných, mentálních, energetických, emocionálních. Žádejme o pomoc, podporu, ochranu, vedení;  v procesu vlastního prožívání jsme tady každý sám za sebe. Zodpovědný za to, co prožívá. Ne, co se děje, co se děje jemu, ale jak se k tomu staví, jaké činí rozhodnutí, co s tím dělá.

Obrovský nárůst energie pociťujeme od štíra 23. Oheň, oheň, oheň. Silná fáze vzduchu a ohně. Štír je vodní znamení. Ale vody tam letos moc nebylo. Letos extrémní oheň, láva štíra. Prožili jsme několik měsíců energie silně vzdušné a ohnivé. Kozoroh přichází se silou země. Hrubá hmota, těžká hmota – není překážkou. Jsou to i naše těla. Je to součástí kozoroha. Energie země je velmi živá, sycená ohněm slunce, transformace, ohněm draků, kteří přicházejí pomoci transmutovat uvolňující se energie lidí, bytostí, země samotné. I země sama transformuje. Transformace je proces, který uvolňuje značné množství energií, které je potřeba transmutovat. Dostupná síla na zemi k transmutaci je dračí oheň. Vnímáme nárůst těchto bytostí na Zemi.

Jj, vnímám o hodně víc, než v minulosti. 

Jdu spát. Jdu si popřemýšlet o tom, co jsem slyšela. 

Dobrou noc!