Krása

Neděle. To se nic nedělá. Když máš ale práci, tak se dělá. Vyhýbám se modálním slovesům, znamenají podřízenost. Ale tady použiju to jedovaté muset. Když se musí, tak se jede i v neděli.

Budík. Půl osmé. Ješiši. Ještě minutku. Usínám. V osm Žofka na parapetu. Ó, díky! Zaspala bych. Naše netradiční ráno v zahradě, v chaloupce. V domě nezapomenout shodit dva jističe. Zásuvky. Nad linkou mi jich hodně přibylo. Zaplaťbůh. Dnes budou ještě vypnuté. Podlézám fólii do kuchyně a obýváku. Lepím folii ke zdi. Metoším otevřít dveře do zahrady. To je v tomhle týdnu náš pracovní vchod. Dost se naběhám. Když chci něco u sebe v pracovně, nejdu terasou ani postranním vchodem. Hezky obklusat dům a vstoupit hlavním vchodem. Nachodím kroky, které jsem půl roku nabírala po promenádách a po městě.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-07-12-rozjizdime-den

V chaloupce v konvici ohřívám vodu. Naprogramovat ji. Vypít horkou vodičku s citronem. Nakrmit u chaloupky Mourka a Žofinku. Běžet do domu namalovat se.

Vzpomněla jsem si na větičku LP, že dochází cukr v cukřence. Hledám ve špajzce cukr kostky. Mám bridge. Vyrovnávám.

Vrátit se do chaloupky na koktejl. Kočky změnily stanoviště. Leží u skleníku, aby na mě viděly do chaloupky.

Volá LP. Zpátky do domu. Otevírám bránu.

Přivezl šest kousků meruňkového dezertu.

- Kafeéé!!

Vařím kafe. Smetánku. Cukřenka je na stole.

- Doplnila jsem, vidíš?

Kladu mu na talířek dva dortíky. Probírá se u kafe. Tak jdeme do dne.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-07-12-prace-popobehly

Dnes je den D. Měl by začít obkládat. Je nesmírně pečlivý, s obkládáním začíná až ve čtrnáct hodin. Do té doby chystá ořezy v obkladech okolo zásuvek. Zalévání zásuvek. 

- Tatínek mě bral dolů do sklepa a tam mě učil zatlouci hřebík, vzít kleště…

Tatínek do něj vložil poklad. Umí se dřevem, s kovem, měří naprosto přesně. Filigránsky ořezává kachličky… Titěrná práce. Hraje si s kabely v zásuvkách.

- Chceš koktejl?

- Jo.

- Jakou příchuť? Kakao, cafe latté, vanilka, jahoda, meloun ananas, křupiny…

- Je mi to jedno. Ty seš jak Linda.

Jdu mu udělat latté. Ať se posílí.

Poledne. Petroušek volá. Přestalo mi trhat oko. Kluci se špičkují.

Odbíhám do chaloupky. Dnes uvařím nedělní oběd. Zprovozňuji starou horkovzdušnou troubu. Funguje. Odložila jsem ji, když jsme se nastěhovali do domu. Holka krásná slouží. Beru gril. Mám pytel navlhlých briget. To dám. Brikety to dají. Nechtějí. Jdu si nasbírat suché větvičky. Dělám si v grilu ohníček. To briketám prospělo. Mám nádherné uhlíky. Pokládám litinovou desku. Nasádlím. Naložená krůtí prsa rovnám hezky vedle sebe. Škoda, že mě nemá kdo pochválit. Utíkám k rozpálené horkovzdušné troubě. Sypu hranolky. Během chvíle hotovo. Hotové odsýpám do misky z Číny. Znovu sypu. Strouhám okurek. Cibuli. Rajčata.

- Prosím tě, až přijde Péťa, přijďte dozadu k chaloupce.

Kmitám. Na maličkém prostoru kuchyňské linky v chaloupce kouzlím oběd. Prostírám. Chatička začala po týdnu vonět jinak.

Jdu do domu. Jé! Loni mi LP vykružoval v koupelně jednu jedinou zásuvku. To bylo jak ve mlýnici. Zamítla jsem vykroužení v obývacím pokoji. Uděláme to, až, až… Koukám dívám hledím, místo jedné zásuvky mám přidělané další. Vánoční stromeček, světla, vysavač… To vše bylo na prodlužovací šňůře. Loni v únoru jsem netušila, že čas "až" přijde tak brzy. Dnes.

Petroušek je tu.

- Kde jste?

- Už ho vleču.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-07-12-obeeed

Obědváme. Péťa se asi tiše diví, jak jsem to zvládla. Kafe. LP je jak kombajn. Všeuměl. Pilný. Pracovitý. Pečlivý. Nezklamal nás.

Přípravné práce hotovy. Konečně obkládá. 

- Hele, už mi netrhá voko. :-)

- Tak něco vymyslíme, začne zas.

- Ješiši, já jsem vám neohřála polévku. Mám dobrou. S játrovými knedlíčky.

LP se směje. Včera mi přivezl kotel té jeho dobroty.

Petroušek sundává úchyty garnyží. Umývám je.

V těchhle maličkostech ubíhá den. Před týdnem v pátek jsem začala vynášet obsah kuchyně. Je neděle. První týden za námi.

Volám panu Podolskému. Ptám se na čas zítřejšího příjezdu.

- Vy spíte, tak v devět.

- Potřebuji až v deset.

- Tak zajedeme na svačinku.

- Můžete se i zpozdit.

- Ne, to by bylo pozdě.

Domluveno. V deset. Hrajeme o čas.

Volám elektrikáře. Přiběhl. Smlouvají se, jak co. Zítra v půl desáté je tu.

- Stihneš to? Oni přijedou v deset.

- Za půl hodinky to mám.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-07-12-raduji-se

Petr doobložil. Zaspároval. Vypadá to báječně. Štěstí, že staré kachličky odpadly. Jejich čas vypršel. Já to nevěděla. Prý by to bylo nehezké. Souhlasím. Ani Linda ani LP mi to neřekli. Jen si to mysleli. Kachličky, dík za váš hromadný pád.

Kafe. Poslední.

Upřesňujeme si itinerář. Bude-li k něčemu. Vesmír nám to všechno překopal. Ale asi stíháme.

Když maluji já, nic neoblepuji, cákám, maluji štětkou.

Když maluje LP, dělá precizní přípravu. Odšroubuje zásuvky, vypínače. Sundá garnyže. Oblepí okna, dveře páskou. Upevní váleček do násady. A jede. Jeho zednické práce proschly. Do rána bude vše suché. Jednou namalováno. Konec.

Běžím do zahrady natočit si vodu. U toho zalévám skleník.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-07-12-cekani-na-veceri

Mourek vycítil, že když zvoní klekání, je čas jeho večeře. Vracím se do domu. Jdu umýt okna. Sluníčko už zapadá. Vytírám dlažbu. Dnes byl poslední prach. Folie nechávám na malování. Jsem šťastná, že už se nebude v domě prášit.

- Tys toho zase tolik zvládla. Já tě obdivuji. Na svůj věk. Celý den kmitáš. 

- Však ty taky, Petroušku. 

https://www.youtube.com/watch?v=m5tajmImPgQ

Já slyším múzy… Ach.

https://www.youtube.com/watch?v=mBhxl0HYVSs&list=RDmBhxl0HYVSs&start_radio=1

Bylo nám hej - ano. Bylo!

https://www.youtube.com/watch?v=ita0mNg9dwI&t=1528s

Poslouchám Synkopy 61. Moje dětství. Krásné. Dětství i písničky. Když jsme v šesté třídě s naší třídní Marcelkou Fapšovou jeli na školní výlet do Českého ráje, spali jsme ve stanech u rybníka. Někde na protějším břehu se z hospody ozývala protiválečná Válka je vůl. Ano. Válka je vůl. Tehdy jsem se jí vůbec, ale vůbec nebála. Byla daleko. A kuňkaly žáby. Mírová atmosféra. Lehoučká. Uvolněná. Synkopy 61 mi asociují výlet do krásné pohádkové imaginativní krajiny, kde jsem tehdy byla poprvé. Hned mě okouzlila.

Dobrou noc!