Krásný dník. Ve své společnosti :-)

Dopoledne jsem měla volno. Fučelo. Duněla letadla. To mě probralo z mrákot. Otevřela jsem okno. Natočila jsem zakrývání oblohy. Vyfotila. Za pět minut znovu. Sluníčko zatáhli roletou. V domečku netopíme. Drží teplo z léta, z pečení, vaření... A z našich srdcí. Láska. Nezapomínej na ni, Ireno. 

Středa. Nikam nejedu. Měla bych. Mohla bych. Ne. Dopoledne je jen moje. Před polednem se vysunulo z černé hradby sluníčko... Hurá. Ještě by se dalo chodit bosýma nohama. Nestudilo by to. Ještě jsem z léta otužilá. Šipka za oknem k brance. Zvonek. Paní pošťačka. Hlásí: 

- Vezu dárky!

Běžím bosa k brance po zámkové dlažbě. Mám ji ráda. Listonošku. Prožívá teď těžší dobu. Vždycky prohodíme pár přátelských slov. Posiluji ji. Usměje se. Copak mi dnes z Číny poslali? Někdy stihnu rozbalit obálku, ukážu :-) Někdy balíčky odložím a vzpomenu si na ně až odpoledne. Dnes modré botky pro mě; dostala jsem i dárky pro manžela. Ty už schovám na Vánoce. Co mi nevyhovuje, vracím. Bez problémů. 

Za oknem slunce. Fukeř. I za sklem na terase není příjemno.

Dělám si svoje věci. Uvařila jsem si ve svém kouzelném hrnci dýňovou polévku. Dýni jsem dostala už asi v srpnu od paní klientky. Přinesla tehdy koš rajčat, cukety. Dýně chvíli dekorovala dlažbu. Teď překážela v lednici. Tak jsem ji, holku, rozkrájela. Myslela jsem, že vařím krémovou, s muškátovým květem. Ne. Displej mě vede. V receptu se má přidat i červená čočka - pro zahuštění. Přeskočila jsem. Naopak, přidala jsem víc cibule, česneku a pórek. Jo a dvě brambůrky na kostky. Domácí zeleninovou pastu místo masoxů, glutamátů, gluta, gluta... Tak to asi používají v kuchyni v DD. :-) Je to přeci STANDARD. :-)  Tak se to přece používá všude. A paní vedoucí vaří dobře. Akorát nevhodně. Lidi mají chuti naučené na superjedovatá dochucovadla. A mají z toho Crohnovy choroby, střevní problémy, vyrážky, padání vlasů, bolesti hlavy. Obrovská břicha. Super nebezpečné pupky. Pro zdraví a ohrožují i život. A srdeční nemoci. Berou léky. Vysedávají v čekárnách. Platí za další jedy v lékárnách A taky umírají... MNĚ z toho vyšlo něco unikátně dobrého. Dýně nebyla mixovaná. Polévka s chutí many. Mňami, mňami. Takovou jsem ještě nejedla. 

Chtěla jsem jet s balíkem. Vzít s sebou podpisové archy Stop Istanbulské úmluvě... Manžel obstaral. Tak žádný podpis. Aspoň sousedce jsem poslala zprávu. Zítra mohu zazvonit. Dočetla jsem se, že bychom ratifikovali injekce do břicha (to je tam napsáno!), aby holky nemenstruovaly a kluci se nechlupili a nemužněli. Aby když se v 18 rozhodne stát se motýlem, změny byly lehce proveditelné. Twl. LIDI, PROBUĎTE SE!! Pomozte aktivistům. Paní Ivanka Schneiderová na FB. Najděte si ji. Ať mají naše děti a vnuci život snesitelný. Přirozený. Aby rodinu tvořil otec, matka, dítě. V některých našich mateřských školách už mají v dotazníčcích: Rodič č. 1, rodič č. 2. PODEPÍŠETE? Nebo se potentujete strachy?  Konec agitky. 

Manžel balí hadice. Vypouští venkovní vodu. To nemám ráda. Vycházím ven. Nekonečno ořechů. Rozhlížím se zahradou. Děkuji jí. Od jara nás živila. Letos k nám byla velmi štědrá. Třešně, rybíz, ostružiny, zeleninka, višně, květiny, lesní jahody, ořechy... Děkuji. Zahrada kývá - rozumí. 

Klient. Spokojený. V obličeji září. Míry zapomněl. Ale ukazuje mi asi pět šest cm - jedna dvě dírky na pásku :-) Omládl za tři týdny o jeden rok. Dobrý. Spokojenost. Začala manželka, připojil se. Jsou to milí důchodci. Příjemní, srdeční. Rozumní.

- Jsem rád, že jsem se rozhoupal, protože hubnout třeba za půl roku, už bych zas měl něco na sobě. První týden byl nejhorší.

- Něco Vás bolelo?

- Ne, měl jsem hlad. Pak jsem se nějak zasytil a je to v pořádku. Jím míň. 

Dělá mi radost. Šířit veřejné zdraví. 

Podzim je tu. Ještě před třemi týdny tropická vedra. Čemu se divím. Vždyť se blíží Dušičky. Dnes jsme chtěli zatopit. Stále je tu teplo. Tak už zítra. Takhle dlouho jsme nikdy nevytrvali. S ohněm je to útulnější. Jenže já tu mám k tulení milovanou bytost. Právě se vrátil ze zápasu. Všechno vyhrál!!!

Včera jsem myslela na Lindu. Poprvé v životě zažila čištění kanálků. Mně bolely zuby loni. Denisku letos. Lindu začala trápit šestka po návratu z lodi taky. Je to teď hodně - bolení zubů... Komunikační čakra. Lindě před měsícem nenašli čtvrtý kanálek. Odbornice v Pze na neviditelné kanálky odjela na dovču. Linda si měsíc užívala zážitky s raketovou nečekanou bolestí; odpočítávala dny. Lékařka jí včera vše vysvětlila, namalovala. Mikroskopem našla kanálek. Vzala na něj nástroj 0,8 mm. Tak uzoučký a tak krásně vystřeloval úpornou bolest. Už se Vám stalo, že by Vám lékař druhý den volal, jak se cítíte, co zub, jestli nebolí? Lindě se to stalo. No jo, nadstandard. Ale toto má být STANDARD. 

Krásný, melancholický, hezký, sluníčkový den. S prima lidmi. Moji klienti jsou prima. Moji lidé na FB jsou prima. Moji blízcí jsou prima. Jo, a nechala mě pozdravovat vnučka V. a snaška. Prima. Co chceš, Ireno. Máš všechno!

Přeji to i Vám všem. Děkuji, že mi zdviháte statistiku. Ach, to ego. Mějte se prima! 

Dobrou noc!  

P. S. Co vidíte v té voskové placičce?