Kratičký

Pondělí.

Beru si potichoučku ntb. Zalézám do postele. Jdu si přečíst počteníčko, opravit chyby. Upravit věty. Pracuji tichoučko. Najednou škrábání na dveře. Na naše nádherné smrkové dveře. Já ji popadnu a zatřesu s ní. Jenže jednou povolíš, jen jednou a už jsi ochočeným otrokem. To vydržím. Přejde jí to. A opravdu. Přešlo. Tak to dělá už asi týden. Až večer jsem šla dveře zkontrolovat. Zatím dobré. Po hodince naklepávám peřiny. Otevírám dveře z ložnice. Mrňous sedí naproti dveřím. Trpělivě.

- Mňau!

- Taky ti přeju dobré ráno, Žofinko.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-09-25-snidane

Libé zvuky. Stereo mlaskání.

Dopoledne na půl jedenáctou práce ve studiu. Před tím zadělat na kváskový chleba. Půl jedenáctá, je čas. Netušila jsem, že se nám to protáhne do půl jedné.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-09-25-kvaskovy

Chlebíček jsem nevytvarovala do ošatky. Kynul v nádobě. Ó, co práce jsem pak měla s jeho tvarováním, hnětením. Je dobrý. Ještě vzhled. To vychytám. Ireno, je třeba se mu věnovat. A ne ho nechcat napospas. 

Žofku dnes pouštím ven. Když chce zdrhnout, ať si. A to ona mé přání splnila. Jenže na zavolání přiběhla. No, přiběhla. Hrála divadlo. Jako vždycky. Mraucala na střeše chatičky:

- Mrau, neumím. Snes mě dolů.

Byla jsem tvrďák. Ne klobouk. Tvrdá. Ne blbá. Zkrátka – šla jsem od chatičky pryč. A šup, už se mi lísala u nohou. A zas si odběhla. A zas se vrátila. My se sehrajeme.

Zálibně si prohlížím rekonstruovanou část tatínkovy stavby. Máme takové hezké loutkové divadlo v perníkové chaloupce. Stylové. Otevřeme okýnko... Zazvoní zvoneček. 

- Tak, milé děti, hezky se posaďte a poslouchejte...

 Takhle nějak vypadaly skautské domečky v pevnosti. Už jsem o nich psala. Postavené do U. Dřevěné stavby. Dnes je tam vyasfaltované parkoviště. Nechápu, jak někdo může zbořit dobovou stavbu. Nerozumím. Dnes už nikdo netuší, že tam, kde je občerstvení Na Špalkách a bývalá pokladna u vstupu do podzemek bylo něco kouzelného, živého, tvořivého. V pravém křídle dřevěných staveb loutkové divadlo. Jj, tam po setmění v lese svítila na obloze ta překrásná temná modř. Občas ji někde zahlédnu a vzpomínám. Esence dětství. Před divadélkem souběžně s chodníkem dřevěný plot s do půlkruhu upravenými špryclemi. V půlkruhu za plotem na velké ceduli namalován obraz od Lídy Horáčkové. To byla sousedka,  kamarádka a spolužačka Ivy. Měli tři holky. Zdenu, Lídu, Věru. Věrka Šramarová - krásná, vdělaná, radostná. Umřela na rakovinu. Lída namalovala na bílém koníčku prince s královskou korunou, jak si veze vpředu zlatovlasou pannu. Ani nevím, proč naše loutková perla skončila. Vešlo se do chodby po kamenných schodech. Na konci chodbičky pokladna. Vpravo vstup do foyer. Tam se topilo původně v kamnech. Později už ne. Plynové topení. Dvoje dveře na holčičí a klučičí záchody. Někdy zapáchaly. Do sálku s nakloněnou rovinou hlediště, červenými lavicemi se šlo dvěma vstupy. To byl pohádkový svět. Kašpárka mluvil pan Bruk. Pracoval jako pokladní na poště. Klotové rukávy. Milý. Vážný, nebo spíš rozvážný. Vzal si život. Dodnes nechápu.

V sedmdesátých letech už z uzavřeného divadélka jeden Piér vybudoval klub mladých. Tam jsem zpívala. Já si létám, já se vznáším… Klub ležel komunistům v oku jak tříska. Naproti přes cestu směrem k nynější kovárně měli zahradu komunistka Kašparová s manželem. Babizna si chodila stěžovat na národní výbor, jak jí ruší naše zkoušky. No to víte, když slyšela stále já si létám, já se vznáším. Ireno, ještě trošku lehčeji. Rychleji. A znovu jsem se vznášela, a baba to nemohla přežít. Mohla si zpívat s námi. Vlasta na bicí zpíval Laufrovu

Dvířka jsou dnes dokořán a plný vody džbán
Vejdi jestli žízeň tvá je větší než má zahrada

Vejdi dál, pak uvidíš, kde všechny barvy mají skrýš
Cizím slovem, kde je zášť a dítě nepoznává pláč

Vejdi, jsi-li jako já hravý
Velký či malý a jakkoliv starý
Vejdi, každý ruku ti podá
I pro tebe voda je v tom džbánu bezedném

Zpátky od perníkové chaloupky. Očesala jsem jablíčka ze dvou jabloní. Ještě jedna. Hotovo.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-09-25-tatinkuv-domecek-mamincin-ibisek

Sedám si na chvilku na sluníčko. Pozoruji maminčin plnokvětý ibišek. Jsem jak stará babka. Já na tom slunci prachobyčejně usnula. Petroušek vzadu něco s Honzíkem opravoval, co zkonil. A já si spala u práce.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-09-25-odpoledni-siesta

I kočky se nakazily. Přišly mi k nohám mazlit se. Příst. Tvořit mír.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-09-25-podvecerni-siesta-vecerni-mlaskani

V podvečer chvilku sedíme s Petrouškem v zahradě. To já ráda. Dozvídám se od něj novosti z města a ze Seznamu a Hovinek. To já vůbec nečtu. Je fajn, když mi potvrzuje to, co hlásá alternativa, že už není konspirace. Na telegramu koukám, že když Zelenina mluvil v OSN k poloprázdnému sálu, že prý to jejich média upravila tak, že ve čtrnácté sekundě se poslouchá v publiku on sám. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-09-25-novy-night-mode

Velká věc. Uvedení nového produktu na český trh. Noční nápoj. Pro lidi, kteří nemohou usnout. Nemají klidný spánek. 

KLÍČOVÉ VÝHODY A VLASTNOSTI

 • Obsahuje vzácný extrakt ze šafránu, který zlepšuje kvalitu spánku* , snižuje nespavost*** a zvyšuje hladinu melatoninu***, který harmonizuje cyklus spánku/ probouzení a zlepšuje ranní náladu*** 

• Užívejte před ulehnutím do postele

• Vysoký obsah vitamínu B6 přispívá k normální psychické činnosti a k normální funkci nervového systému

• Vysoký obsah riboflavinu přispívá k normální funkci nervového systému a ke snížení únavy a vyčerpání 

• Obsahuje barviva z přírodních zdrojů a neobsahuje umělá dochucovadla 

• Vhodný pro vegany • Bez lepku 

• Bez cukru 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-09-25-ktere-jsou-krasnejsi

Bimbá mi hlava. Spát. Pro dnešek spát. Otáčím se za dnem. Nikam jsem nemusela. Něco jsem odpracovala. Chvilku podnikala. S Petrouškem. Sluníčko užila. S maminkou si zazpívala dvojhlasně na FB. Ne jednou. Několikrát.

Dobrou noc!