Krůty kam se podíváš

Jaký si to uděláš, takový to máš. Jen ti do toho nesmí někdo šlápnout. Neděle jako stvořená pro tvoření. Buch, buch, buch - na okno. Ježíši. Nevrátila se po roce Micicinda?

Linda v zahradě drží Mourka.

- Ne, neuč ho na okno.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-11-14_Kocicaaaci/

Pouštím ho dveřmi. Děsí mě jeho mohutnost. Nemohu ho unést. Je to malý tygr. Zrzečka, Kitty, Mourek. Jéžkovy voči. Kde by mě loni napadlo - taková kočičárna. Kitty se už týden osměluje. Nenápadně. Přijde si do holportu. Sedne si k misce s vystrčeným jazýčkem. Stále ve střehu. Nadává svou kočičinou na Zrzku. Ta je velkorysá hostitelka. Nevšímá si jí. Nechává ji tu vegetit. Pohostila jsem ji tyčinkou. Ostražitá. Za ostrůvkem by mohla vybafnout Zrzka. Hezky jsem jí natrhala kousky cestičkou ke mně na dlažbu u linky. Šla za dobrotou. Mrmlala u toho nestydaté řeči na Zrzku.

- Kitty, hele, můžeš být v klidu. Zrzka je venku, víš?

Stejně ve střehu. Stejně vrhmmr. Toleruji. V cizím revíru musí trošku spouštět jakože hrůzu.

Prve chtěla ven. Logistika - přesunu koček. Mourek na terasu. Zrzka na  křeslo. Kitty jsem popadla. Nesežrala mě a šup ven. Dnes u misky vůbec nezpozorovala, kupodivu ani my ne, že nedaleko ní si hoví na koberci drzoun Mourek. Na koberci! Přišla jsem na to, že už nehartusím šeptem, aby páníček neslyšel. Hezky nahlas, aby Petroušek slyšel. Takhle to s námi dělá vláda a světovláda. Overtonovo okno. Zvykej si! Očima. Ušima. Všemi smysly. Mour je na koberci. Vyháníme ho. Mour je u misek. Vyháníme ho. Mour načuhuje do obýváku. Vyháníme ho. Mour - zrovna teď proběhl okolo mě. Vyháním ho!
- Moure, Moure! Jedeš!

Právě je na terase. Chce ven. Jenže Kitty se ještě prohání tmou. Mour musí chvíli počkat, než půjde do noci.

Když se hlasité vyhánění hezky dostane pod kůži osazenstvu domu, Mour jednoho dne legálně vstoupí k Péťovi do pracovny a vyskočí mu na klín. To bude divení. A pak - to bude radosti. Mourek mazel. Totiž ještě před týdnem na vyhánění šeptem se z pracovny ozývalo:

- Já ti to furt říkám, zavírej mu tam.

- Byla by mu zima.

- Má snad kožich!

- No, ale Zrzka je v teple a on by na ni mlsně koukal přes sklo.

Teď se ozve:

- Zas už je tady?

No, takhle to s námi přátelé koulí naše vrchnost.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-11-14_Do_Kuksiku_a_zase_domu/

Jedu si zařídit do Kuksu na vánoční trhy pohledávky. U pokladny bez problémů. Jen si jdu nechat opravit náramek. Před dvěma lety jsem si ho koupila s korálky na krk. Paní z Vizovic mi včera slíbila, že mi ho přenavlékne. Ustřihla jsem mu totiž konce v domnění, že by mohl držet lépe. Ne, nedržel. Špatný nápad. Zabíhám ještě ke kuřidlům. V létě jsem paní dala tip na výrobu pravé purpury s kadidlem. Lezou mi oči z důlků. Proč? Protože jsem se v létě vrátila domů z trhů a splnila slib. Bez očekávání. Poslala jsem paní od dýmníku kontakt na výrobkyni pravé purpury s příměsí pravého kadidla. Na Karlštejn. A paní od vykuřovadel se na to nevykašlala. Jednala. Díky tomu jsem si dnes bez poštovného nakoupila drahocenné pytlíky mé oblíbené purpury, jak ji znám z dětství. Dozvídám se, že prý směs vyráběl manžel. Umřel. Výrobkyně z Karlštejna pokračuje v živnosti. Vytahuji z kabelky nádobku od aroma lampy. Moc se mi líbí. Mistička na vonný olej napraskla. Ztratila funkčnost. Několik let spekuluji, čím nahradit... Jednoduše. Líná huba holé neštěstí. Jsem se zeptala, jestli nemá nádobičku. Příští týden budu mít vykrouženou mističku od paní purpurové. Kužílky bílé šalvěje vyprodány. Za týden. :-) Loučím se. 

Kam ještě? K věncům. Včera se mi tam líbil jeden s růžovými květy. Vánoční. Dnes není vidět. Koupila jsem si jiný. Vhazuji minci flašinetáři, který je všude vidět, všude vyhrává, všude dokresluje dobu. Uctivě děkuje. Pro náramek. Hotovo. Ať si ho prý užiju. Ještě platím aspoň za práci. Děkuji. 

Ireno, mazej domů. A to jo. To já ráda. Vařit. Polévku. Asi úplně poslední balíček s nápisem POLÉVKA z loňské krůty. Dnes se mi dařilo. Obalila jsem krůtí řízečky. Místo oblohy zelný salát a křen. Ten jede! Za týden jsme zlikvidovali ve dvou tři sklenice. :-) Tudy na kovid!

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-11-14_Pro_krutu_a_kure/

Jedeme pro krůtu. Mezi poli. Šeří se. Míjíme chalupy, chaloupky, domy, vily, lidská obydlí. Máme to tu moc a moc nádherné. U nás. V Čechách. Převažuje tu obyvatelstvo spíš hodné. Mírumilovné. Jako všude na světě, jsou tu i agresoři s IQ tykve. :-) 

- Peťuš, tady někde bude ten starý mlýn.

Péťa zná vesnice, které projíždíme. Cestu lemují nádherné aleje. 

- Ten bude až v příští vesnici.

- Peťuš, u lípy doleva.

- To byla ta lípa. Musíme se vrátit.

Intuitivně hledáme. Tady to je. Mají čtyři školní děti. Jedna spí. Tři pracují v hospodářství. Tatínek si stěžuje, že nechtějí pomáhat.

- Já jsem byl u té starší, jak bydlí u toho kluka. Mají sad. Jablka na stromě!

Vyprávím, jak maminka s tatínkem založili naši zahradu. Neexistuje, aby zbyla jablka na stromech. To nelze. Maximálně pár mrňavoučkovaných pro ptáky.  Zpracovávám je. Vařím kompoty. Peču štrůdl, buchty. Vařím jablkové knedlíky. Rozemlela jsem je s posledními švestkami do povidel... Shodujeme se - svět zdivočel. Lidi si neváží. Přijde nouze na kozáka. 

Odbíhám pozdravit paní. Hází vidlemi hromady slámy vepříkům. Venkovské děti. Zvědavé makovičky s krásnýma očima mě sledují. Pozorně poslouchají.

- Co vy umíte, to bych já nedokázala. Klaním se až k zemi, jak tady pomáháte rodičům. Oni se dřou, abyste měli. Máte zdravé maso. Vy se v životě neztratíte.

- Vidíte? Co vám paní říká! U sousedů mohou děti spát do jedenácti!

- To jim vůbec nezáviďte. Máte skvělou průpravu pro život. Obejdete se v něm. Budete umět.

- My přes den zdíme ten bazén. Manžel se diví, že v osm padnu unavená.

Na jaře koupili vše potřebné pro stavbu bazénu. Jak prozíravé. Dnes by je bazén přišel na dvojnásobek. Vyzděno. Předpřipraveno. Koupeno. Šestého prosince jim přijdou něco instalovat. Budou mít krytý. V hospodářství na dvoře binec. Stavba. Zvířata. V duchu se raduji z jejich bazénu. Zaslouží si.

- Vaši rodiče pro vás připravili tak skvělou věc!

Děti se rozzářily. Dobře vědí. Mají z rodiny dobré návyky. Nemusím připomínat škodlivost hadrů na hubě. Vyptávám se na školu. Paní učitelka očkovaná jim roznesla kovid. Děti měly - od ní. Ztratily chuť, čich. Jedna ještě leží. Holčička Eliška v náručí s kocourkem Mourkem. Jmenují mi všech asi osm kočičáků. V hospodářství je jich třeba. Rodiče i děti se mají co otáčet. Ale jídlo jim běhá po dvoře. Jsou zajištěni na zlé doby.

- Manžel byl tři měsíce doma se žílami.

Až v autě se dozvídám, že ho na jaře krůta uhodila perutí do nohy. Za dva měsíce ucpaná céva. Zánět jak hrom. Hospodář šest týdnů po operaci nohy. Péťa ho upozornil.

- To byste neměl dřít.

- Neměl, ale peníze chybí. Musím.

Ptám se, co s naším Mourkem. Asi jsem něco pokazila. Zvolil si nás v dubnu za své. Vykrmila jsem ho. Zdvojnásobil se.

- To on ví, co dělá. I kočky i psi mají už hustou srst. Letos bude krutá zima. Neviděla jste stáda srnek?

Jak je mám vidět, když nikam nechodím. :-) Uklidnili mě. Mourek se vykrmuje... Někdo mi to tu psal. Kočka venkovní ví, proč se vyžírá. Ony i naše kočky vnitřní jedou závod, která toho víc spořádá. Permanentně doplňuji menu do misek.

Bereme krůtu a kuře. Před očima vidím těžkou práci zemědělců, farmářů. Péťa laskavě při placení přihazuje stovku navíc. Loni byly krůty raz dva tři pryč. Letos mu jich sedm zbylo. Lidi nemají peníze. Krátkozraké. Vrazili by je do eko jídla.

- Nezapomeňte se příští rok ozvat.

- Já už to asi dělat nebudu. To je hrozná práce.

- To já zavolám lidem. Nebojte. Zvládnete to.

Slyším, jak paní rozděluje poslední práci v hospodářství. Už je tma. Klučík hbitě mačká brambory. Druhý jde uklidit šrot... Všichni se účastní. Táta jim za to na jaře otevře vyhřívaný bazén. Jupíí! Zaslouží si! Všichni! Jenže pro děti hudba budoucnosti. Domlouvala jsem jim. Stály všechny tři v uctivosti; poslouchaly domlouvání cizí osoby. Aspoň měly změnu. Nemusí to pořád poslouchat od rodičů. :-) A mě to nic nestálo. Asi jim ještě nikdy nikdo nesložil hold. Třeba jim to na chvíli vydrží. Co já vím. Třeba si něco zapamatují na celý život.

Doma žhavím jeden, druhý, třetí telefon. Linda volá; vezmou si. Jenže příští víkend něco má. Za čtrnáct dnů krůtu odveze. Pán nechce krůty v mrazu opatrovat.

- Mami, ale mně už se tam teď nechce. Pojedu.

Volám chovateli. Navrhuje bezva věc. Čtrnáct dnů by čekal na odvoz. Řešení. Posílám naši krůtu. Nám na příští neděli zabije jinou. Skvělé. Říkám to. Ti lidé se umějí životem probít.

Rozsvěcuji na terase svíčky, srdíčka. Mám ráda, když mi Péťa, schovaný tmou u cigaretky, hlásí, že zas někdo chválil mou výzdobu.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-11-14_Vecer%2C_vecirek_-/

Jaký si to uděláš...

My jsme to měli hezké. Jen žehlit se mi nechtělo. Kuře - obra - jsem schovala na zítřejší porcing do lednice. Jdu sfouknout svíčky. Zavřít dveře k Mourkovi. Přiložit. A spát. :-)

Všem klidné spaní! Žádný strach! Všechno zvládneme. Naše kotlinka je pod silnou energetickou ochranou - kdo to ještě neví. Držme při sobě.

Dobrou noc!