Kuks. A ještě jednou Kuks :-)
Jedenáct. Čučím do počítače. Pročítám zprávy. Prohlížím vzpomínky. Komentuji FB.
CCCCCC
Co to bylo?
Pokračuji v lelkování.
CCCCCCCCCC
Cvrček? Saranče? Cikáda?
Vstávám rozsvěcím. Zrzečka překvapeně otevírá oči. Jdu se mrknout. Nic. A ticho. Sedám a začínám psát. Kdysi jsem slyšela o cvrčkovi u lidí, kteří málem na jeho cvrkání zešíleli. Dnešní zvuk nebyl nic mrakomorného. Zavři oči, slyšíš cikádu z pínií u moře. Jdu zhasnout. Pokračuji. Jsem ve střehu. Příroda se mi nějak cpe do domu.
Vedle sebe mám na sobě položené dva disky na fotky. Ještě v igelitu. Jeden pomalu klouže dolů. Cvrček s ním nehnul. Nějaké energie z hrobky jsem si přitáhla? Vždyť jsem si udělala ochranné vajíčko!
Ireno, retrospekce. Ráno chceš brzy vyjet. Jak zaspíš, zůstaneš doma.
Péťa ráno rychle proběhl ložnicí. Ptala jsem se, co je. Prý děsně spěchá. Už tam měl být. :-) Vstávám. Nepřichystala jsem večer svačinku do krabičky. Beru Herbalife tyčinku. Malou houstinku rozkrajuji... Zmizel.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-08-28_Zrzecka_v_rekonvalescenci%2C_Mourek_uz_v_pohode/
Co kočky? Péťa jim dal asi za svítání - skřivan. A já v devět. Mourek se vcelku dobře zotavil. Kocourek. Linda mi povídala:
- Mamko, to už by na něj bylo moc, změnit mu bydlení, vézt ho v autě.
- Necháme si ho. Musíme to s ním nějak zvládnout. Učím ho do boudy. On tam ale nechce.
Nesu Mourkovi snídani do boudičky. Ten maco se postavil na schůdky, vsunul hlavu do boudy jen k mističce a hltal. Tlačila jsem ho dovnitř. Ne. Ani o krok dál. Jak mezek. Ani o půlkrok. Příště budu chytřejší. Mističku mu dám co nejdál. Jenže zas když je daleko, neví, proč by se měl do boudy hečmat. A třeba má fóbii. Co já vím. Jenže - všechno je, Moure, v hlavě. Já jsem se včera taky obávala, jestli zvládnu dvě hodiny v černém prostoru, s dýmem, tématem smrti... Moure, jak na fobii zapomeneš, vyhráváš. Já včera vyhrála. Vtáhli mě do děje a už jsem nepřemýšlela, jestli dým udýchám. Udýchachala.
Zrzečka pomaloučku a opatrně našlapuje. Bříško ji asi ještě moc bolí. Protahuje se jen zlehýnka. Zrzi, koťata, průjem a týdenní dieta a teď bříško rozřízlé... To byla nadílka utrpení!
Hezky se zotavuje. Lepší než včera a zítra bude lepší než dnes.
Znám svůj plán. Připravit kynuté těsto na ovocné knedlíky. Upéct buchtu. Jakou? Sáhodlouze vybírám. Mám cukety. Mám v hlavě metýnku. Ne. Vyhrála cuketová. A pokladu ji měknoucími modrými dary ducha zahrady. Blůmy. Ty milovala maminka. Ona uměla vybrat strom, sortu. Ona věděla, znala... Ta má cibule, ty cancoury, které se zmenšily, určitě by řekla:
- Mělas´ koupit všetatskou.
Jsem jak oktopus. Těsto krásně nakynulo. Jen špaldová. Povedlo se.
Ježíš, zas to tu crcrcrclo.
Píšu dál.
Vybírám buchtu z půl kila strouhané cukety. Linda mi pomáhá. Cítí, že nabírám nezdravou rychlost... Ta vede k nervozitě. V diáři mám zapsaný regionální jarmark. Sobota i neděle do sedmnácti. Na poledne přijíždí Petroušek. Nemám svůj hrnec. Vařím na pařáčku. Ne, když si přivykneš k lepšímu, těžko se vracíš... Obědvá. Ještě dopéct buchtu. Na půl třetí přijde starší syn s rodinou. Přijel z daleka. Poradujeme se, že je v pořádku doma u svých.
- Mami, pojedu s tebou. A stavíme se v Penny.
- V Penny ne, musím se do půl třetí vrátit...
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-08-28_Kuksik_zkusmo/
- Peťuš, chci jet na trhy.
- Ale do půl třetí se musíš vrátit.
Ty vorle! Musím? Já to přijala. Ale nemusím. Nejsem Koukrová! Co to povídal? Vysvětluji mu, že jsem svobodná bytost a na trhy pojedu bez toho, abych hlídala hodinky. Zkrátka přijdou o půl hodiny déle.
Od rána jsem vymáchala v octové vodě dvě pračky prádla, pověsila, zadělala, podělala. Tak ne. Napravíme to v hlavách. Svůj svět tvoříme. Jedeme. Tečka. Péťa dostal úkol - dopéct buchtu. Dát ji vychladit.
V Kuksu scházíme schodištěm s Poseidony. Nevidím stánky na louce. Vystupujeme až k hrobce. Linda se jde podívat, jestli nejsou na nádvoří. Ale probíhá tu Theatrum Kuks. Jdu do pokladny. Ptám se.
- Já vás poznávám, prováděl jsem vás, když byl Kuks v rekonstrukci.
- Já vás taky, vzpomínám.
Hezká tvář, milý člověk, správce depozitáře.
- Už jste dnes druhá, paní si to prý přečetla na internetu.
- No já to mám v diáři.
Řehotám se. Jsem ráda, že nejsem za pitomce sama. :-)Každý je někdy popletou. Role se střídají. :-) Volám Lindě. Scházíme se na terase. Sbíháme dolů. Tenhle týden si Kuks užívám. Několikrát a někdy i dvakrát denně. :-) Jen tak. :-)
Stavujeme se v Penny. To svět neviděl. Roušky. Chudinky prodavačky. Mučednice. Jedna se bojí vytýkacího dopisu. Druhá to má pod nosem.
- Mohu pro vás udělat dvě věci. Nyní bojuji s Penny a už toho mám docela dost. Pokud budou tvrdošíjní, použiju zákonné prostředky. Ale pro vás bych zorganizovala skupinu lidí nakupujeme bez roušek.
- Oni nás stíhají. Krajský zástupce sem jezdí.
Oči děkují. Hergot do jaké doby jsem to přišla? Je to můj svět? Nutí lidi zakrývat si dýchací cesty!! Lámou je na očkování! Odkdy se člověk očkuje, aby měl pokoj?! Nebo aby mohl cestovat. Zvrhlost! Genová experimentální terapie.
Ve svém bytí si vážím nesmírně cenných hodnot - svobody a lásky. Nenechám se nikým zastrašovat, ač jsem mírumilovná. Každý člověk má základní lidské právo SVOBODU a NIKDO, ani mizerné Penny nemá právo lidem, našim českým! - svobodu brát. Howk.
Opáčko pro VŠECHNY HLASATELE NOUZOVÉHO A NEVÍM JAKÉHO STAVU. NIC TU NENÍ!
Právní důsledky
VYNUCOVÁNÍ POUŽÍVÁNÍ ROUŠEK, RESPIRÁTORŮ
Pro všechny majitele, zaměstnance obchodů a služeb, smluvní agenturní pracovníky
Pro informaci všem uvědomělým občanům
Jaké zákony porušujete?
1. TRESTNÍ ZÁKONÍK
2. ZÁKON O OCHRANĚ SPOTŘEBITELE
3. ZÁKON O ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ (GDPR)
a další zákony
1. PORUŠENÍ TRESTNÍHO ZÁKONÍKU
Soukromá osoba (zaměstnanec prodejny, agenturní pracovník), která aktivně vynucuje u druhých osob dodržování povinností dle mimořádných opatření (např. povinnost nošení roušky, respirátoru) se dle paragrafu 328 trestního zákoníku dopouští trestného činu přisvojení si pravomoci státní nebo místní správy. Za spáchání tohoto trestného činu hrozí soukromé osobě sazba odnětí svobody až na dva roky nepodmíněně.
2. PORUŠENÍ ZÁKONA O OCHRANĚ SPOTŘEBITELE
Tento zákon č.634/1992 Sb. prodávajícím a poskytovatelům služeb jakýmkoliv způsobem zakazuje spotřebitele diskriminovat. Není tedy možné např. zákazníka v prodejně neobsloužit proto, že nemá nasazenou roušku, respirátor. Porušením zákazu diskriminace páchá prodávající přestupek, za který mu od České obchodní inspekce hrozí pokuta až do výše 3.000.000 Kč.
3. PORUŠENÍ ZÁKONA O ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ (GDPR)
Tento zákon č.110/2019 Sb. slouží na ochranu občana před neoprávněným zasahováním do jeho soukromého a osobního života. Tuto ochranu zaručuje také Listina základních práv a svobod. Jméno a příjmení jsou osobní údaj. Informace o zdravotním stavu patří do kategorie citlivých údajů. Pokud jakákoliv společnost (např. obchodní řetězec) prostřednictvím svého zaměstnance nebo agenturního pracovníka vyžaduje po zákazníkovi zdravotní potvrzení jakéhokoliv druhu, aniž by měla souhlas dotyčné osoby (např. zákazníka), porušuje tím zákon a může být proti ní vedeno soudní řízení.
Několik dalších informací k zamyšlení:
Žádný zákon, ani tzv. pandemický zákon, ministerstvu zdravotnictví neumožňuje vydat jakékoliv nařízení s plošnou platností.
Opatření může vyhlásit pouze krajská hygienická stanice, a to s řádným zdůvodněním a pouze s místní platností.
Nejvyšší správní soud zrušil (ke konci července 2021) celkem 36 vládních nařízení nebo nařízení ministerstva zdravotnictví - buď odporují českým zákonům anebo jsou nedostatečně odůvodněná, případně obojí. Vláda i ministerstvo zdravotnictví rozhodnutí soudu trvale ignorují.
Nejvyšší správní soud zrušil již třikrát plošné nařízení povinného nošení roušek či respirátorů.
Dodržování nařízení, která jsou v rozporu se zákonem, nelze nijak vymáhat, pokud se člověk nerozhodne tato nařízení dodržovat dobrovolně. Dodržování protizákonných nařízení nemůže vymáhat ani Policie ČR, natož podnikatel nebo zaměstnanec soukromé společnosti či agenturní pracovník.
Výňatky z Listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR:
- Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. [Nařízení, vyhlášky a opatření nejsou zákon.]
- Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.
- Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.
- Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.
Rychle zdobím buchtu. Chystám občerstvení. Posedíme venku. Slunce. Déšť. Slunce. Déšť.
- Mrknul jsem na radar. Zavolal jsem tam. Prý teď budou držet slunce.
Já mu věřím i tenhle vtip. :-)
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-08-28_Posezeni_s_duhou/
Už jsou tu mladí. Vítáme syna doma. Povídáme, hodujeme. Jdu doplnit čaj do termosky. Stěhují se domů. Prší. Jdu s vnoučkem ven.
- Babi, které boty jsou tvoje?
- Já jdu bosa.
Vykulil oči. Snacha je má výborně otužilé. Jsou stále zdraví. Ale bosi nechodí. :-) Babička ho překvapila. Jdu s malým mateřskoškoláčkem zahradou v dešti. Ukazuji mu své výpěstky. Rajče nechce. Objevili jsme ostružiny. Ty mu jedou. Máme jich dost. Ochutnává bílý rybíz. Opatrně. Ten prý moc nerad. Ale červený - ten má prý rád. Našli jsme lesní jahůdky. Dal si jen jednu. Ostatní jsem ozobala já. Péťa vyměnil u zpívajícího ptáčka baterie.
- Babi, co to je?
Zkouší si jak u Cimrmanů - jdu na sever a už jdu na jih. Při každém přechodu okolo buňky ptáček zacvrliká.
Svítí slunce. Bude duha. Odjíždějí. Jen odjeli, přibíhá od psychopatického souseda Mourek. A na obloze se vyklenula dvojduha. Krásná.
Přišel mail ohledně začátku představení. Tak už mám jasno. Ne ve dvacet. Pozor až ve 20.30 hod.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-08-28_Kuks._Hrobka/
Večer. Loučím se s kočkami. Frndím do Kuksu. Na Tanec smrti. Jsem namlsaná z včerejších dvou představení. Scházíme se u hrobky. Po patřičné kontrole lístků pouštějí s upozorněním vezměte si respirátor dovnitř. A kde bych ho asi tak vzala? Nechci být nepřátelská milým organizátorům. Třeba za rok už otravovat nebudou. Tma. Ztrácím se v útrobách hrobky. Mám očekávání - dle průvodce:
V unikátní atmosféře Šporkovské hrobky ožije barokní mýtus mrtvých odvádějících lidské bytosti ze života.
Návrat k samotným kořenům festivalu, hudebně-dramatické zpracování Tance smrti na texty pátera Patricia Wasserburgera a s hudbou Šporkova kapelníka a hofmistra Tobiáše Antonína Seemanna bylo poprvé inscenováno ve Šporkově hrobce na úplně prvním ročníku festivalu Theatrum Kuks v roce 2002. V rámci míchání žánrů se můžou diváci těšit na zpěv i recitaci, které doprovází loutna a violoncello, a dokonce dojde i na stepování. Tanec smrti vychází z pozdně středověké představy o tom, že mrtví odvádí lidské bytosti ze života. V Čechách se látky poprvé chopil Michael Heinrich Rentz, jehož mědirytecký cyklus koresponduje s nástěnnými malbami kukského špitálu. Doprovodné verše Patricia Wasserburgera, ryté do kartuší pod jednotlivými obrazy, nepostrádají útočnou satiričnost.
A ono za stařecké vstupné sto a normální sto padesát - fakt "jen" krásná krátká barokní píseň o odvádění živých. Vycházím z hrobky. Netleskalo se. Byli jsme upozorněni, ať nerušíme ticho. Tichoučce se všichni vytratili... Jen ten netopýr tam snad došel klidu.
- Lindo, jedu domů.
- Mami, to bylo nějak krátké.
- Asi patnáct minut. Hezké, ale vstupné přehnané.
Teď se to tu rozcvrkalo. Jdu spát. Vstanu ráno? Chtěla bych jet na Slovanský kruh.
Hezký den. A ten včera taky. A zítra bude taky.- Držíme to ve svých rukou. Všechno! Všechna přání. Napoleon Hill - filosof úspěchu:
"Cokoliv si lidská mysl dokáže představit a čemu dokáže uvěřit, toho lze dosáhnout".
Dobrou noc!