Květen v květu, zpěvu, radosti, lásce :-)

- Mňau!

- Micko!

- MŇAUK!

- Vypal!

Vypálila. Dnes jsem dospala včerejší deficit. Má noční zvyk. V zahradě čeká, až zhasnu. Ještě chvilenku. Už už se propadám. Buch na parapet!! Vím, že budu muset vylézt. Stejně doufám, že třeba ne. Bum bum bum bum! Mlátí packami na vyčištěné okno. Doufám marně. Zdvihám se. Ráno si nedovolí mě budit. Dnes si dovolila. Jen jsem vylezla, už se přede mnou producíruje chodbou. Určitě mě hypnotizovala. Umí se dívat na spícího člověka. Probere ho z mrákot. :-) Většinou v noci Petrouška. A když to nejde hypnózou, pácne mu packou do obličeje. Jen tak, něžně. Nebo mu skočí do obličeje. Nebo ho něžně hryzne do vyčuhujícího palce. Něžně - ale probuzení divoké. Je drzá. Docílí vždy svého. Spíš svého docílí VŽDY. 

Míchám snídani. Co si dnes "uvařím" za příchuť? Jahodu (příště harmonizovaná jahoda s malinou pro vegany - vytlačila jahodu) s lesním ovocem (vytlačilo malinu borůvku), betaheart, protein. Kousek zázvoru, pár lístečků máty... Dobře jsem uvařila. Výborné! Dvě minutky i s cestou pro mátu.

Vycházím do zahrady. Bosa. Rosa. Skvělé. Zahrada voní. Zpívá. Chladí. Bují. Pod budkou s červenými ptáčky poslouchám. Už mají vylíhlo. Děti ječí... Utíkám pro foťák. Zachytil zvuk pípání hladovců... Slunce. Kýč. Nic nemusím. Skvělé...

Jdu chvíli pracovat. Odpoledne se chystám na kole k mamince. Mám hodinu a půl. Mám hodinu dvacet. Mám hodinu deset. Chjo. Jeď už. Jedu. Jak o závod. Za patnáct minut jsem tam. Jak když mě žene Linda. Lépe - jak když stíhám Lindu. 

V nádražní hale, alias chodbě, alias prostoru, kterému se říká jídelna, hledám mamku. Procházím ze staré budovy do nového křídla... Intuitivně. Uprostřed chodby - mamčin pás. Aha, zdrhla. Pečovatelky zaneprázdněny. Dole dohrál harmonikář. Škoda, přišla jsem o jeho vystoupení. Malý skvělý mužíček. Vychrtlý, krásný, milý, sympatický, veselý. Hraje jednu za druhou. I ty, které jsem už zapomněla. Hudba, zpěv - radostné životodárné vibrace. - Jdu do pokoje. Maminka zaparkovaná u stolečku.

- Mami, tys jim zdrhla.

- Néééé. Sestřička říkala, že tu mám na tebe počkat.

- Mami, našla jsem tvůj pás.

- Vem mě odtud.

- Mamko, pojď, jdeme na terasu. Na slunce. Pojď, je tam krásně.

Jedeme přes práh. Jsem tu na chvilenku. Snažím se zahrnout mamku sebou, péčí, láskou, dobrotami. 

- Máš mě ráda?

- Mamko, nesmírně vesmírně. Proto k tobě denně jezdím...

- Já bych chtěla být v kuchyni. Šla bych do obýváku, lehla bych si na gauč. Dívala bych se na televizi.

Kdyby věděla, jak bych si to přála já. Jak jsem smutná, že to nejde. Maminko moje milovaná. Simonka přichází. Mamka prý dnes byla na policii. Chjo, včera ji chtěli zabít, dnes policie. Nové léky! Levnější!

- Řekla jsi jí v neděli několikrát, že jsem v Pze?

- Řekla. Ale v sobotu byla divná. Taková - nemluvila, nechtěla jíst; Iva tu nebyla.

Cože!? Moje sestra! Kontroluji myšlenky. Jen si nemyslet něco zlého. Normálně se na ni vykašlala. Bože, dva dny bez kontaktu. Maminka schází. Chci ji ještě nasávat. Mačkat jí ruku. Pusinkovat. Musím.

- Ty už jedeš? A necháš mě tu samotnou? A už se nevrátíš? 

- Mamko, musím ještě pracovat...

- Vraž mi jednu sem.

Mamčina věta - s ukazováčkem na tváři. Muzlám ji, "vrážím" ji ne jednu. :-) Naskočím na kolo a šlapu k loděnici. Nádherná řeka. Kolik vody tu proteklo od mého narození. A kolik vody proteklo od narození maminky. Narodila se tady - nedaleko. Babička pracovala na poli. Měla čas chodit s malou Vendulkou k řece? - Koně i krávy na louce. Mír. Nebe protíná letadlo se čtyřmi tryskami - dvě a dvě na křídlech. Jen z motoru nic nevychází.

O kolik mi ty hodinky jdou napřed? Doufám, že minimálně o pět minut. Deset minut na dojezd domů. V půl páté paní. Už jsem na loučce u naší ulice. Vjíždí do ní červené auto. Je to ona. Přebíhám přes cestu. Odemknout branku. Kolo neuklízím. Igelitka s kopřivami je v košíku ještě teď. Petroušek kolo uklidil. Kopřivy mu byly ukradené. Zítra natrhám - na jíchu.

Paní má po dvou měsících konečně výsledky. Uf. Nárůst svaloviny, odpálení tuků. Nevěří. No je to tak! Porovnáváme měření. Překvapená.

Ještě pracuji. V půl osmé konzultace.

Ó, Micka se dobývá dovnitř. Mokrá jak myš. Jdu se jí věnovat. :-) Jo. Bylo to tu dnes na světě zas krásné. S troškou smutku. Vyváženě. 

Dobrou noc!