Kytky, vejce, koledy - skvělá pracovní terapie.
Dnes krátce. Ohlédnu se za dnem.
První - nakrmit Zrzečku. Micicinda sedávala u misek. Vysunovala jazyk - chci nakrmit. Zrzka? Ta si sedá k šupleti. Není retardovaná. Ona zná zdroj - šuplíková spíž.
Na papírku mě stále straší slovo kytky. Užívám si den. Bez hodin. Mám ráda bezčasí. Stále před sebou tlačím "kytky". Už asi tři čtyři dny mám připravený kbelík s půdou, druhý na použitou... Dnes to slovo přeškrtnu.
Linda jde sekat roští. Já se snažím co nejvíc stihnout do jedenácté. Skyp. Maminka. Po dlouhé době vidím paní Ivetu. Ptám se na zdraví. Je prý držák. Ano. Souhlasím. Pokud to takhle má v hlavě, nic se jí nestane. Unikátně, ale opravdu velmi hezky mamince vyfénovala vlasy. Krásná. Lépe bych to nedokázala. Všechna čest. Zní mi v hlavě větička vietnamské menšiny z tržnic v devadesátých letech.
- Tlutitito.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-04-04_S_maminkou/
Maminka omládla. Stačí jedno umytí hlavy. Rapidní změna! Důstojnost člověka...
v pátek jsem upozorňovala na mastné vlasy. Byla vedra. Během dne lidi nepřevlékají. Ráno jí dají košilku, ještě je chladno. Po obědě je vyvezou na slunce, nechají ji v zimní halence... V čem to tkví? V inteligenci? V ochotě pečovat o svěřené lidi? V lenosti či píli? V počtu pečovatelů? Ve vedoucí? V řediteli?!
Připomínám mamince měsíc, datum, Velikonoce, neděli Boží hod velikonoční. Ptám se na pořadí měsíců, před, po... Tanou mi na mysli vzpomínky, o kterých jsem celý produktivní život nevěděla, ale jsou tam. Ožívají. Vzpomněla jsem si na jednu příhodu u zatápění. Byla jsem maličká... Viz nahrávky.
- Jaké máš nejraději kytky?
- Ty česky. Někdy růže, někdy fialky.
Už vím, že venku se jich zamodralo jak na povel. Zítra kytička poputuje k mamince. Ukazuji jí dárek od Nelly. Červená vánoční taška .-) Krásná svíce.
Dnes maminka nevypadá uspalá. Reaguje. Chvilenku luštíme. Zdraví se s Lindou. Zdraví se s Petrouškem. Měly jsme prodloužený čas. Děkujeme. Klacíky jsem slíbila posbírat. Petroušek mě zastoupil. Máme pytlů roští na zátop. Díky. Odjakživa jsme všechny průřezy stromů seštípali. Byla to moje práce. Pytle a pytle větviček. Pokračuji dál. Budou se hodit. Linda mi šetří loket.
Oběd. Dnes jsem to nezkonila. Namočila jsem kroupy. Uvařila. Namočila a propláchla jsem quionou. Uvařila. Brambory se slupkou v páře. Celer. Červenou řepu, mrkev. Kroupy - pro mě pochoutka. Na pánev cibuli, brambory, česnek, koření, vajíčko. Dnes nedávám moravanku, ani zakysanku. Přimíchala jsem kroupy a quinou. Zapéct.
- Co to je zas za podraz!
Směju se. Má oči všude. Petroušek dojí nudlovou. My si vezmeme rybí. Schovala jsem si skelet kapra ze Štědrého dne. Divoké koření. Jednu bramboru na kostičky. Zeleninu. Natě z libečku. Povedla se.
Kočky se už jakž takž snášejí. Kitty je nevrlá. Není ve svém prostředí. Hlídá si stále paničku. Ví, že tu někdy přebývala dva tři týdny s Micicindou? Určitě ví. Ale teď se vyměnila slečna domácí. Zrzka - přátelská, mladší, ale domácí černou stále pozoruje. Položila jsem ji na barovou židli. I já observuji ty dvě. Pozorují se dlouhým pohledem. Zrzka se otočila zády, aby toho černého vetřelce, chtěla jsem říci návštěvu, neviděla. Legrační je, že se Kitty bojí kocoura venku. Kdežto Zrzka s ním dnes odpočívala na terase na jednom křesílku.
- Mami, bude po obědě beránek?
Ještě jim dám beránka, půjdu si na chvíli dáchnout.
- Až zapípá trouba, vyjmete štrůdl, položíte tady na vál.
Dnes jsem kupodivu rychle odpočatá. Jdu na ty kytky. Věnuji se jim až do večera. Na nic jiného nemyslím. Pracovní terapie, skvělá relaxace. Nic o světě. Beru květináče, oživuji, vyhazuji. Některé budou sloužit ke klíčení citronových jadýrek. To by v tom byl čert, že bych si po víc jak třiceti letech nevypěstovala citronový stromeček! Narušitel:
- Mami, ty máš venkovní ibišek?
- Tři.
Dočetla se v počteníčku.
- Mohu ti jeden ten pod lískou dát. Potřebuje sluníčko. Tam mi nekvete. Jen ty dva.
- A ještě ty irisky.
Musím si vzít bundu, opustit sázení. Napadla mě čertovinka. Vyšla. Mám radost. Linda si nakládá irisky, modřenec, val s ibiškem. :-)
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-04-04_Rano_u_suplika%2C_po_obede_-_v_zahrade/
Strávila jsem odpoledne s kytkami. Venku div ne sněží, doma jsem ještě nikdy nesázela. Linda vytírá pod oknem. Končíme, končíme. Pokračování příště. Uklidit, umýt linku. Chceš nechceš, trousila jsem hlínu.
Nabarvit vajíčka. Bílá jsem nechala na vejdunky. Neměla jsem to dělat. MOhla jsem použít bílá. Vynikla by víc barva. Vybrala jsem zelenkavou. Není to ta sytá, ale Němci prodávají takovou - jinou. Drahou a světlou. Od dětství jsem zvyklá na syté - brčál, jahodová, rudá, modrá... Obarvená vejce nic moc. Nalepuji na ně kočičky, slepičky, pejsky, kohoutky... Jdu vložit do každé z připravených krabic po vajíčku; zabalit. Takový hezký velikonoční den.
Tvořím si pro děti jmenovky. Beru obálky UMÚNu z minulých let. Vystřihuji jarní obrázky. Podlepuji pevným papírem. Děrovačkou dírku na mašli. Hraju si.
Poslouchám u toho pořad o chtivosti nemocnic a pohotovostí ulovit koviďáka. Pokud se někdo nechce nechat testovat, odmítnou ho ošetřit. Hippokratova přísaha už asi neplatí. Vyšetřují mimo ordinaci. Hrůza. Zkáza. Kde je zachována intimita člověka?
Prymula provozuje čtrnáct testovacích míst. Babiš 75% z 380. Už snad vědí i největší spáči k čemu je nouzový stav. Doporučuji - poslechnout. U balení koled. :-) S radostí.
- Už za x dní skončí nouzový stav.
Hlásí rozšklebená hlasatelka radostně. A co jako? Co se změní? Mám bouchnout šampaňské? Měsíc před uzavřením Trutnova a Sokolova klesala čísla. A oni přesto zavřeli Krkonoše! Jde jen o peníze. Zavést lidi do bídy. Naučit je na nepodmíněný žebrácký příjem. Asi před třemi pěti lety v referendu Švýcaři odmítli. Jenže když člověk nemá na živobytí, spokojí se aspoň s málem.
Hotovo. Zabaleno. Nakrášleno. Ještě jsem chtěla tvořit. Ne. Kachle sálají. Zrzka přišla až v půlnoci. Jsme kompletní.
Je čas.
Dobrou noc!