Lavina událostí je patrná, věci se mění k lepšímu

Půlnoc. Uvařila jsem si horký čaj. Tolik věcí se dnes na světě událo. Lavina se pohnula. Georgijské kameny zlikvidovány. 

Ráno jsem brzy vstala. Klestila si cestu do pracovny. Až večer jsem technickou mohla odevzdat ke kolaudaci. Klidně bych si mohla dát i kulaté razítko. Skvěle odvedená práce. Udělila jsem si pochvalu. 

Dnes mě čekal smutný zážitek. Pohřeb. Ne můj. Toho, kterého jsem dekády let neviděla. Když jsme se konečně zas potkali, bylo to na rozloučenou. Krásné letní vesmírné sťuknutí. Tak už jsou na věčnosti oba. On i můj první muž Ivka. Hoši, budiž vám země lehká!

Přišli jsme do obřadní síně. Za rakví se promítali fotky zesnulého. Jdu se poklonit. Vidím ho; zachycen na střídajících se fotografiích v kšiltovce kšiltem dozadu, vyčuhovaly mu z pod ní bílé pejzičky. Měl krásné zrcadlovky. Ty se mi na lidech moc líbí. Sama si oči nekryju, potřebuji se nabíjet sluncem. Achnaton jasně prosazoval slunce, jeho blahodárnou moc na lidské tělo a zdraví. To jen zatracení vědci zjistili... Ta věta mi je k smíchu. Vědci zjistili, že slunce škodí. Nebo jsem už asi dvakrát zahlédla, že vědci zjistili, že novodobé experimentální vakcíny ochrání člověka před Alzheimerem. Někdo tam připsal - to jo, člověk umře dřív, než by ho nemoc přepadla.

Poklonila jsem se. Položila růži... Usadili jsme se v poslední řadě. Fotky od moře, ty mě skácely. Jet k moři s podmínkami? To se mám příliš ráda. Nesoudím. Každý dle svého gusta. Totiž proti gustu žádný dišputát. Po funusech nechodím, ale nikdy, ještě nikdy jsem neviděla tak štkoucí vdovu. Zbořená. Nedivím se. Hodně síly! Tu dodá v srpnu na svět se chystající vnouček.

Vycházíme ven. Sedí na mně smutek. Cítím vděk. Sedíme spolu v autě. Jedeme spolu domů. Spolu, spolu, spolu. Děkuji.

- Peťuš, víš co? Naše Micicinda doplatila na zoubky a injekce antibiotik. Hlavně, aby to Zrzka přežila. ¨

- Myslíš? Už byla stará.

- Deset let není stará. V lednu jsme jí nechali vyčistit a vytrhat zoubky, dostala uspávací injekci, antibiotickou... Moc chemie. A v říjnu si odešla zemřít.

- Ale Zrzka to přežije, neboj se.

Petroušek odjíždí pracovat. 

Pavel Zítko s krátkou zprávou - to už víme, pracuji na tom. Nechci být ztotožňována u soudů, u policie, na úřadech podle neplatných rejstříků. Policie, soudy, státníci, politici - všichni to vědí. A drží nás jak nevědomé stádo v nesvobodě!

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-327

P. S. Jako BONUS: V právním řádu stále platné ČSFR byl zakotven za nejtěžší zločiny i

TREST SMRTI!!!ČSFR NIKDY NEZANIKLA!!! Operují tu dvě nezákonné firmy ČR s. r. o. a SR s. r. o.

7/7 MIMOŘÁDNÁ ZPRÁVA 11:11:

SDÍLEJTE VŠUDE!!!

Jsme stále ČSFR, MADE IN CZECHOSLAVAKIA stále žije!

Jsme tím pádem mimo EU a mimo NATO!

Všechny kroky byly PROTIÚSTAVNÍ a PROTIPRÁVNÍ a stali jsme se jako lidi žijící v SRDCI EVROPY obětí

ZLOČINNÉHO SPOLČENÍ VLASTIZRÁDCŮ,

kteří za pomoci zaprodaných politiků a za asistence právníků UKRADLI náš společný stát, vytunelovali ho a jeho obyvatelům připravili GENOCIDU pomocí aplikace biologické zbraně v injekcích, které se zcela nesprávně říká vakcína nebo očkování.

Je to zcela jednoznačně VLASTIZRADA za asistence a ve prospěch cizích mocností...

Proti vůli lidu ČESKOSLOVENSKA!

Nerespektujte nelegitimní politiky a jejich nařízení! Byli sem dosazeni PODVODEM!

BOJUJTE za BUDOUCNOST našich dětí!

Prosím sdílejte!

VÍTĚZSTVÍ JE NAŠE!!!

Ústavní zákon č. 327/1991 Sb. Článek 1 - Účinnost od 16.08.1991 

To jsou věci, to jsou věci. Hrne se to na světě. Georgijské kameny s programem temných srovnány se zemí. Holandsko - farmářům ve stávce pomáhají rybáři. Oj! Tatíček Masaryk nechal střílet do dělníků a holandská policie střílí taky!??? Je to právě sto let od toho viaduktu a mrtvých... Události se hrnou jak lavina. Čas se láme.

Zas něco přízemního. Jedu si pro tvaroh. Dávám na pás zboží. Čistidlo do myčky, krabici tablet, růže, mouku špaldu za čtyřicet, druhou hrubější... Halekám na slečnu pokladní:

- Kolik odhadujete by stále tento nákup před půl rokem?

- No, tak za pět set nebo pod pětistovku.

- A dnes? Dovolím si odhadnout tak tisíc až dvanáct set.

Při placení mi slečna říká:

- Vy jste se trefila skoro přesně. 1170 korun.

Jemně prší. Jedu domů. Jdu se věnovat světským nedůležitostem. Zadělám tvarohové těsto na meruňkové knedlíky. Ty má Péťa moc rád. Mám to stihnout do jeho příchodu. Tak se snažím. Ráno nějaké paní cosi sliboval. Určitě bude spěchat. Dávám do tvarohového těsta žitný kvásek. Těsto je vláčné, krásně se s ním pracuje. Nádherně. Netrhá se.

Telefon. Paní z FB - děrované brýle. Upřesňujeme šířku mých brýlí. Vyptávám se, jestli se mohou nosit i v autě. Nedoporučuje; není z nich dobrý výhled. Oči se cvičí. Stačí patnáct minut denně. Zlepšuje se zrak. 

U těsta ještě jeden telefon. Volám doktorovi. Ptám se, jestli po experimentální vakcíně mohou nastat smrtelné následky. Odpovídá opatrně.

- To je těžké.

- Aha, tak to mi stačí. Nic nenahrávám.

- V Izraeli mají velkou proočkovanou a...

- ...a mladí hoši tam mají zánět srdečního svalu. To se ví. Odskákali to.

Petroušek je tu.

- Mám ti vyřídit omluvu od doktora... Před půl hodinou mi volal.

Teď jsem s ním domluvila.

- Víš, kdo mi urazil u veteriny zrcátko? Spěchal někomu pomoci a pangejt ho odhodil. Cestou zpátky se šel do ordinace zeptat, jestli jsi to byla podle auta ty. A veterinář mu to potvrdil. Prý jsi tam byla s kočkou. Říkal jsem mu, že je to moje auto a že vůbec nic, zrcátko jsem opravil. To jsou souvislosti. :-) 

- Teď jsem s ním domluvila. Ptala jsem se ho na experimenty na lidech...

Knedlíčky na páře jsou jak dortíky.

- Peťuš, já si asi lehnu.

- Lehni a odpočívej.

- Ještě udělám pyrolýzu.

Místo abych nacvakala v programu, mačkám rovnou ikonku s rastrem.

- A teď si, Mourku, dospím noc! 

Že by mi zas nebylo přáno? Zvoní nájemníček. Jde se zeptat, kdy, kdy už kamna... Prý už hovořil s Péťou... Vedu ho do domu ukázat naše okénko od kamen.

- Lukáši, takhle bude okénko vypadat, až se budete jednou stěhovat.

Vyptává se, čím myju sklo. Vysvětluji, nejjemnější písek je dřevěný popel...

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-07-07_Vdek_za_Petu,_zdravi,_hojnost,_kondici,_zvirata,_potomky/

Spím. Tvrdě. Mourek u mě. Má mě rád za to, žeh o krmím? Nebo mě má rád doopravdy? Motá se stále okolo mě. Jsem vděčná. Za Péťu, za děti, za kočky, za zahradu a její hojnost, za kondici, za zdraví, za život, za hodné sousedy, za mírové nebe nad hlavou...

- Hele, ta trouba nehřála.

- Hřála.

Jdu se podívat. Zablokovala jsem si dvířka. Krásné. Objeví-li se chybové hlášení, zapněte hodiny, zámek zmizí. Zapínáme hodiny každý tak deset dvacetkrát. A nic. Když byla naše Siemenska nová, vyměnili jí z výroby poškozené těsnění. Jdu si najít opravný list. Vytáčím servismana.

- Třeba už umřel.

- Peťuš, nestraš!

Na druhém konci se ozývá chlápek s milým hlasem, vtipný, prý vše pro lidi. Vypnout troubě přívod. - To jsme udělali. - Ale na dvacet minut. Ona si pamatuje. Když tak ráno volejte.

- Jo, budu volat. Ta potvora je zamčená.

Mám uklizeno na jedničku v technické. Teď chvíli odpočinek, než mě zas chytne malování. Na řadě Péťovo studio, velká chodba, ložnice a obrovský prostor kuchyně obýváku. Na to se musím vyspat. To jdu udělat právě teď.

Dobrou noc!

P. S. Ta kanadská Zuzi Czech - to je šikovná česká dívka:

Tak si to shrňme. Krávy moc prdí a grgají, lidi moc dýchají a vydechují. Slepice musíš registrovat, aby se mohly regulovat a nesnášely víc, než máš zapotřebí. Abys mohl slušně bydlet a žít, musíš umět dobře krást a lhát. Když jsi nemocný, doktor tě radši neuvidí, abys ho nenakazil a když jsi zdravý, tak na tebe ze vzduchu stříkají těžké kovy a do jídla ti dávají zbytek. Když chceš oblečení, přivezou ti to z Číny. Když chceš do Číny, musíš sedět doma, protože nekradeš a tak čínskou zeď prostě nikdy neuvidíš. Když chceš říkat pravdu, tak ti vyhrožují a když lžeš, tak za to dostáváš peníze. Když "vládci" lítají soukromými letadly, dělají to pro dobro světa. Když lítáš ty, znečišťuješ životní prostředí. Když ti budou pořád nařizovat jak máš dýchat, co máš jíst a jak máš žít, ty budeš pořád mlčet?