Ledová sobota - topíme
Chtěla jsem si přispat. Ne. Nebylo mi dáno. V devět telefon. Umím usnout na lusknutí prstu. Spím. V deset telefon. Neee!
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-04-20-kocicandy
Dobře. Kočky čekají. Je třeba opustit odpočívárnu. Teploučkou. Vyhřátou. Kočky dnes mají masový den. Krájím hovězí krk na malé kousíčky. Vyndávám mističky z myčky. Servíruji. Volat nemusím. Už způsobně čekají na místě.
Sobě teprve snídani. Petrouškovi už svačinku. PDM. Protein drink mix. Vytřít. Filtrace vzduchu hlásí reset filtru. Zdržení. Jdu ho oluxovat, vyčistit. Resetovat. Poledne. Petroušek hlásí, že někomu jede pomoci.
- Peťuš, v poledne se nikam nechodí.
- Ale oni mě čekají. Mají tam zedníka.
OK. Domluvili jsme si oběd na čtrnáctou. Vařím polévku. Kolipak mám nudlí? Mám. Kdepak mám svůj masox? Kde mám pytlík se zeleninou? Maličkosti, které zdržují. Nakonec jsem našla jak zeleninovou pastu i zeleninu. Ještě doběhnout v dešti do zahrady na sibiřskou cibuli, pažitku, petržel, libeček… Z Polska jsem si přivezla nové brambory. Španělské ptáčky mám připravené z minulého týdne. Hodit je na cibulku. Půl druhé! Rychle, rychle. Ještě kompot. Polský hlávkový salát. Světlo mého žití je tu. Stihla jsem to. Svíčku zapálit. Napadl mě vtípek:
- Peťuš, prosím tě, rozdělej slunečník a dej potahy na křesla.
Ne. Dnes obědváme doma. Dostávám pochvalu.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-04-20-lije-ledovy-dest
Venku psí zima. Jak v listopadu. Jdu se podívat, jak zahrada snáší chlad.
Na patnáctou výjimečně klientka. Výsledky stejné.
- Flinkáš to?
- Ne, dodržuji.
Doporučuji teď na jaře k čištění jater, krve bylinky. Vybírá příchuť. Spěchá za vnučkou. A teď se mohu věnovat chvíli sama sobě.
Jdu na chvíli relaxovat k Petrouškovi. S Žofkou.To já moc ráda. Většinou Mourek na křesílku. Žofie trápí mě. Povídáme si s Petrouškem. Chvilinku usínám.
- Peťuš, víš co? Zatopím.
Pět hodin, to nezatápím ani v zimě. Dům hřeje. Jdu si pod stání nasbírat pár suchých šíšek. Mám tam hromádku. Domem se rozlévá teploučko. Pohoda.
Měla bych dovyprávět o kupcích a formanech. První část jsem vkládala 28.3., druhou 8.4., dnes poslední své poznámky:
Z orientu se k nám zboží dostávalo od moře z Afriky (koření), z Číny zboží hedvábnou stezkou (2 - 3 roky – 12 tisíc km). Hedvábí bylo vzácné. Zboží nakládali kupci a vozili do phy za Týnský chrám – Ungelt = clo. Obchodníci z orientu vozili parfémy, perky, hedvábí, látky, kožešiny. Luxusní zboží. Zde proclili. Nesměli prodat, mohli ho po proclení nabídnout obchodníkům. V Ungeltu – bezpečí, že se ji m po dobu pobytu v Pze nic nestane. Měli tam svatyni, nemocnici. Naši se od Arabů (Řeků, Římanů) učili, jak odstranit šedý zákal. Naši lékaři si od nich kupovali byliny, recept. Ungelt byl centrem vzdělání.
Do Ungeltu museli dorazit včas. Večer nikdo nesměl dovnitř ani ven. Druhý den naši obchodníci přišli. Mohli si proclené zboží koupit.
Kavalírské cesty – jeden výzkumný ústav má zjistit, co ty cesty přinesly. Hlavně poučení pro pražské obchodníky. Budovali trh na základě poznatků z východu. Pol. 18. stol. – pražské trhy:
Karlovo nám., Malostranské, Staroměstské, vaječný, zelný, bramborový, senný, žitný, ječný….
Pražané věděli, jak jí za komoditami. Nejznámější a nejnavštěvovanější trh byl Havelský. Na Havelském trhu – zelenina, máslo, kuřata… Zemědělské přebytky. Babky, které prodávaly občerstvení – přinášely z okolních vesnic v nůši kamínka. Ráno na Havelském trhu vařily polévky a jednoduchá jídla pro opilce a chudé Pražany. Babky večer obešly hospody, stáhly zbytky do hrnců a ráno ze zbytků uvařily polévku pro vozky, uhlíře… Za 2 – 3 halíře do talíře. Jednou zatočil sběračkou do talíře, který se nemyl. Střídali si ho. Lžíci měli za pasem, v botě, přivázanou na provázku do "hotelu kandelábr".
Druhá část Havelského trhu – pro úředníky z kanceláří. Stánky v podloubí. Na chleba vepřové výpečky, husí stehýnko. Mohli se posadit na lavičku.
Hospodyně chystaly doma a nosily babkám, aby to prodávaly. Do roku 1905. Největší zájem – o kyselé okurky pro první opilce z hospod. Děti chodily s hrníčkem pro lák.
19905 otevíraly továrny. Továrníci zřizovali dělnické kuchyně pro své dělníky po spolkem OUL. Továrníci dbali, aby dělník měl jednou denně teplou stravu. Tiskli jim stravenky, na které jim přispívali.
Největší rozmach obchodu – doba Rudolfa II. Proudili se řemeslníci z Itálie. Zakládali sdružení. Malíři fresek. stavitelé, zedníci… Zvala je bohatá šlechta. Usazovali se pod Hradem. V téhle základně si je najímali šlechtici.
Italové vytvořili základ renesanční doby, architektury. Nápady, umění, usazovali se tu. Budovali si tu domy, sídla… Vlašský dvůr – z doby italských architektů. Nové metody, postupy. Pražané je vřele uvítali. V kostele katolické kázání latinsky a i italsky. Byl to věrní katolíci. Opečovávaní Italové usazení v Pze – zapisovali děti do knih ještě před nástupem Rudolfa II. Jeho otec Maxmilián je zval. Rudolf jim dával zelenou.
Trhy u Můstku. Dobytčí trh na Karlově nám. Jircháři zpracovávali kůži. Václavské nám. – koňský. Ještě za Karla IV. – tzv. ukazování. Karel IV. měl hodně relikvií. Požádali ho, aby relikvie ukázal. Na Karlově nám. Nosili relikvie a vykřikovali: Teď vidíte kost sv. toho a toho. Působí to na Vás tak a tak.
Pak už jsme si jen ukazovali obrázky, hodnotili stavby, doplňovali informace…
Přátelské posezení s paní Konvalinkovou je pro mě vždycky obohacující. Své přednášky má skvěle připravené. Umí vyprávět tak, aby to mělo hlavu a patu. Pamatuji si na povídání o rodině Gustava Klimta. Neuměla bych držet nit. Zamotala bych se do vztahů. Letos ještě jedno povídání o cestovatelkách v sukních vynechám. Neb se termín kryje s přednáškou v muzeu. Co se našlo při stavbě dálnice u našeho souměstí. To mě zajímá momentálně aktuálně víc.
Pod psaním:
Poslouchám, jak za naše peníze vedou mocní média, potravinářský průmysl s jedy, inflaci… O tom, jak kdo je zadlužený, nejedná svobodně, je ovlivnitelný. Korporace mají moc díky našim penězům. Vše je hezky vymyšleno, provázáno – proti nám. Všude vyskakuje – půjč si, půjč si, půjč, si! Nejen na bydlení, ale půjčky na dovolenou, na mobil… Záleží na nás, jak obstojíme nástrahám. Jestli sami ze sebe uděláme otroky. Jsme závislí, nesvobodní, chudí, bohatí podle příjmů? Je naším cílem vydělávat víc a víc? Jaké to jsou hodnoty? Mnohem důležitější nejsou příjmy, ale výdaje. Lidé s velmi vysokými příjmy nemají rezervy… Utrácejí a nemyslí na zadní kolečka. Lidé s podprůměrnými příjmy dokážou vyžít šťastně, protože umějí hospodařit. Promyslí si, za co utratí. Zůstanou svobodní a šťastní.
Opáčko o looking glass – dobře to pro lidstvo dopadne. Fénix už se chystá zatřepetat křídly. Momentálně se mi zdá, že se hrabeme v hromadě popela. Nezoufejme. Všechno dobře skončí.
Zasvěcenec do projektu Looking Glass promluvil: Již brzy nastane nevyhnutelná událost
6.4.2024 / ADMIN
Projekt Looking Glass představuje schopnost nahlížet do budoucnosti. Současní výzkumníci ale byli velice překvapeni tím, co uviděli. Základní informací ze zjišťování v projektu Looking Glass je to: že všechny volby, které děláme, jsou již nyní pro celkovou budoucnost lidstva a planety stále méně důležité a nakonec společně dojdou do jednoho, již známého bodu. Všichni začali zjišťovat, že se chystá něco velkého a že všechny možné časové osy vedou ke stejnému základnímu výsledku naší budoucí historie. Světové elity tak zjistily pro ně nepříjemnou skutečnost, že pro ně nastal konec hry a dál už se světem a budoucností nebudou moct manipulovat. Časové osy se nakonec sjednotí v jeden nevyhnutelný výsledek.
Insider projektu Looking Glass říká: "Informace, o které se chci podělit, souvisí s hvězdnými bránami a Projektem Looking Glass. Konkrétněji s problémem ohledně roku 2012, který souvisí s těmito projekty. Obecně uznávaným názorem na to, co se teď v projketu Looking glass děje je, že tento projekt byl ukončen, protože se vyskytl zásadní problém. Když jsme se blížili k roku 2012, tak Looking glass sice odhalil několik cest, ale problém nastal v tom, že všechny časové osy se sbíhají do jednoho časového bodu. Když víte něco o projektech hvězdné brány a projektu Looking Glass, tak víte také to, jak funguje teorie strun, a že jedna volba, nemusí nutně znamenat, že druhá volba není. Na konci roku 2012 se naše rozhodnutí staly ale méně a méně důsledkovými pro budoucnost a nakonec budeme všichni dotlačeni k jednotnému výsledku. Vývoj doběhne do úzkého hrdla času, kterým všechno projde, bez ohledu na to, jakou volbu nyní uděláme.".
To je velmi důležité zjištění a rozčarování pro ty, kteří měli přístup k Projektu Looking Glass a používaly ho ke svým manipulacím s předpokladem, že když dneska udělají nějaké rozhodnutí, vznikne k tomu odpovídající budoucnost. Experimentovali s možnostmi v budoucnosti a začali používat počítač, aby stanovili pravděpodobnost vývoje: "Když se teď rozhodneme takto, je na 79% pravděpodobné, že nastane určitý konkrétní scénář a na 23% nenastane a bude něco jiného.". Nebo něco jiného, co jde vyjádřit pomocí pravděpodobných čísel. Naši badatelé pak ale začali zjišťovat, že se chystá něco velkého. Něco, co způsobí, že všechny možnosti všech budoucích scénářů, jakékoli volby, jakékoli možnosti, které byly zadány a pak pozorovány přes Looking Glass, inherentně skončí ve stejné budoucnosti. A žádné další rozhodnutí ani žádná možnost budoucnosti za určitým bodem, už toto nijak nezmění.
Toto je to obrovské tajemství, které projekt Looking glass odhalil: Všechny možné časové osy vedou ke stejné budoucnosti. Toto zjištění posílá každého z ELIT, kdo o tomto má všechny informace, do slepé paniky. Elity světa přišly na to, že tohle je vážně konec jejich hry a dál už nelze ani manipulovat s budoucností. Časové osy se sejdou v jednom čase a vytvoří určitou nevyhnutelnou událost. Elity nám předkládají scénáře toho, čemu chtějí, abychom věřili, že se stane, ale ve skutečnosti nemají kontrolu nad tím, co se nakonec stane. Mají pouze kontrolu nad reakcemi lidí, ale zdá se, že bez ohledu na to, co se pokusí udělat k vyvolání požadované reakce, bude to mít stejně nakonec zcela opačný účinek. To je ten proces probuzení a evoluce vědomí, která přichází bez ohledu na to, jaká rozhodnutí nebo možnosti jsou vloženy do evoluční rovnice. Nakonec se stane to, že se všichni dozvíme pravdu a uvědomíme si tuto obrovskou hromadu lží, která byla postavena před našima očima a která nám bránila v poznání obrovského množství informací, které bychom jinak měli k dispozici.
A co se stalo s projektem Looking Glass? Nejenže už nechtěli, aby ho jejich lidé používali, protože věděli, že stejně vyvodí pokaždé ty samé závěry, ale hlavně ELITY nechtěly, aby se kdokoli jiný dověděl, co počítač říká. Nesmírně je zajímalo především to, jak této nevyhnutelnosti zabránit. Vypadalo to, že nastane konec tohoto světa, ale není to konec světa jako takového, ale konec JEJICH světa.
Všichni lidé tam venku by měli vědět, že to, o čem věříme, že je pravda, se nakonec stane pravdou. Pokud nás někdo přesvědčí, že ve velmi blízké budoucnosti dojde k velké katastrofě, dojde ve velmi blízké budoucnosti k velké katastrofě. Pokud se nepodřídíme tomuto strachu a nepřijmeme tuto teorii, kletbu či podstrčený nepravdivý fakt, že ve skutečnosti neexistuje nic, co bychom věděli, nic se nestane. Naopak to způsobí přirozené sbližování časových linií. Prozření je jako začátek nové reality, začátek něčeho, co ani nemůžeme pochopit na základě úrovně našich současných přesvědčení. Když se všechny ty informace dostanou na veřejnost, nebude už možné popírat, co je pravda a co je lež a iluze.
To, co právě teď zažíváme, je, že dva mistři šachu sedí u šachovnice a jeden z nich se podívá dolů na šachovnici a vidí, že v sedmi tazích dá mat. Podívá se na svého soupeře a ví, že to jeho soupeř vidí taky. Dobře vidí, že se z toho už nedá dostat. Poražený hráč může hru pouze prodloužit. Oba hráči ale vědí, že hra je už u konce a zbývá pouze maximálně sedm tahů. Je jen otázkou času, kdy jeden udělá tah, druhý udělá protitah a prohrávající hráč dostane mat.
Zlí hoši už prostě prohráli. Dobří hoši už vyhráli. Ano, na stole ještě zbývají nějaké tahy, ale tyto tahy jsou vynuceny hráčem, který vyhraje. Jediný způsob, jak mat nemůže nastat, by byl, že vítěz udělá chybu, ale ze všech informací, které byly shromážděny a všech informací, které byly poskytnuty, je zcela zřejmé, že vítěz přesně ví, co je třeba udělat, aby vyhrál. Takže v tomto bodě je už jakákoliv chyba téměř nemožná.
Většina lidí, kteří sedí v publiku a sledují tento multidimenzionální šachový zápas mezi dvěma pokročilými šachisty, ale pochopí, že hra je u konce až dlouho poté, co to zaregistrovali oba hráči, protože oni nevidí na tu šachovnici. Zlatý věk prostě nevyhnutelně přichází. Všechny ty Mandela efekty nám jasně ukázaly, že nyní dochází ke spojení všech časových os do shodného okamžiku. Elity ztratily veškerou kontrolu. Nemohou už udělat nic, aby změnily nezastavitelný vývoj vědomí lidstva. Mnozí si to ještě neuvědomili, ale lidstvo nezadržitelně směřuje k osvobození a pravdě.
Dobrou noc!