Lenošný. Relaxační.

Dnes bez výčitek mohu dlouho spát. Sluníčko mě vzbudilo na devátou. To už mají někteří traktorem zlikvidovanou trávu. Chci říct posekanou. Dělník s plácačkou už sedí na židličce na semaforech u opravovaného mostu. To už se dokonce někteří vrátili z noční;  obsadili svou postel. Někdo teprve leze... 

Venku příjemně chladno. Nechávám otevřené okno v ložnici dokořán. V noci před spaním domyla myčka. Neměla jsem sílu vyndat nádobí. Má nová myje i suší bez kapek, bez míst dotyku. Vyklízím nádobí do polic, šuplíků, přihrádek. Kitty se tu lísla.

- Kitty, Kitty! Kde ses tu vzala? 

Pokud neseskočila ze židle v Péťově pracovně, vzala to oknem ze zahrady. Což ona nedělá... Využívám příležitosti, kdy mně nehrozí velké nebezpečí od černé panterky. Beru ji do náručí. Line. Ale podbízivě a usilovně ji hladím pod krkem. Milostivě ji pokládám na polštářek na barové židli. Překvapená. Nejistá. Kdysi právě z této židle sledovala bezstarostně vysávající rumbu. Byla v kotěcím věku. Micka ji ještě nebrala jako konkurenci. Plním jí misku. Ale asi už dostala. Opovrhuje. Lákám ji na bonbony. Jó, to by si dala. (By řekla mamka.) Vybírám ještě z dalšího pytlíčku. Taky chutná. Poslouchám nějaký pořad s Petrem Rychlým. Docela vtipný. Přes téma latrín a hereckých příhod na nich na téma vesmír, galaxie... Končí - jak se to jmenuje - Tlučhořovi. Poslouchám herecké umění měnit hlasy ve dvou do několika postav. Primitivní vtipné repliky. Cením nepoužívání vulgarismů. Scénka končí replikou:

- Co to máš pod tim vokem?

- To mám věčný zrno.

- Já myslel že to máš hemeroid.

- To by se stěhoval po celym těle. 

Představila jsem si to v reálu... Dohnali mě k smíchu. Vytírám kočičí stolování. Prostírání má na sobě zaschlé mapy od vyhozených rádoby masových kapsiček. Uklízím kočičí záchůdek. Naše Micicinda tam jde jen výjimečně v mrazech. Kitty v Pze obdělává (ve významu chodí dělat paničce na...) jahody, kytky, keře. Rozhrabe a zničí jí vše nakypřené. U nás má k dispozici zahradu. Ale vždy si skočí na záchůdek. Palec nahoru, Kitty! Petroušek je tu. Bratr mu nabídnl zadarmo benzínovku Hecht.

- Nene, to bychom přišli o trávník.

- Ne, nastavili jsme ji na devět cm; ještě o cm výš, než tu naši.

- Uvidíme.

- Kyttinko, kdepak seš? My jsme tu spolu od šesti vegetili. Dělal jsem ti papíry. Ona spala vedle mě na křesle.

- Aha, prve se tu zjevila. Myslela jsem, že vskočila do domu oknem. Šla ven. Když se konečně smířila se změnou prostředí, pojede zas do Phy.

Deset. Venku by se rozvíjel krásný letní den. Jenže na obloze řádí sypáči. Do kdy ještě? Hlučí, duní, nepříjemně straší hlukem. Za chvíli bude dokonáno. Předpřipraven oběd. Na půl hodinky zajíždím do peřin. Medituji. Venku splach. Zalito. V půl jedenácté se sluníčko ještě nesmírně snaží, dere se. Chce protrhnout okénko dolů na Zemi. Ne. Zatáhlo se.

- Ještě bude pršet znovu.

V mezičase rychle prostírám venku. Polévka. Eko kuřátko. Eko brambory. Ze soukromých farem. Co je dnes eko? Nejde to v plné míře. I v medu včelky snášejí z květin to, co tam dřív nebylo... 

Jen jsme sklidili ze stolu. Bouře. Micicinda se sklopeným ocasem zalítla do své boudičky. Kam se schovala její dcera? Bojí se bouře. Tady je v cizím prostředí...

Vracím se do postele. Čtu FB. Bavím se u Irisky.

Iris Irenidae: (- cítí se pobaveně)

Další z našich rodinných střípků:

Jedeme s manžou autem a při zastavení na červenou začne opravovat rádio. Přebírám iniciativu a do ruky mu podávám kávu se slovy:
"Ty si pij!"
a domumlávám, že to resetnu sama.On mrkne.

"To má být nadávka?";-) :-)

Hned se objevují vtipné reakce:

Radek Raindl Já vystrčím ruku a ty řiď - vtip, jak jim nešly blinkry na autě.

Dáša Křížová Jo, to je jako když se probudíme a já řeknu "Už je zas ráno" :-D :-D

Ano, písnička Zas ráno, zas ráno, až bude bílý den...

Poslouchám Svobodné univerzum s Martinou Kociánovou.

https://www.youtube.com/watch?v=tKBHldbAbCg

https://www.youtube.com/watch?v=HjC7p2jqwHo

Probírám se v půl páté. Zalito. Slunce. Rychle se přesouvám na houpačku. Dnes jsem toho moc nepodělala :-) Pro někoho špatně. :-) Pro někoho dobře. :-) Auto před domem. Přes stromy nevidím. Ó, vnuk. Lukáš. Skromný. Jeho vášeň bylo rybářství. A mlsání. Doma vybílil ledničku od shora až dolů. Teď skvělý fotograf. Opravdu skvělý. Pracuje v reklamce. Už na gymplu točil vtipná videa. Jeho práce jeho koníček. Ne, jeho VÁŠEŇ.

- Babi, já jsem ti přišel konečně poblahopřát k narozeninám. Snažil jsem se to nějak sestavit. (Vtipné, má v hlavě scénář dárků.) :-)

Dává mi oblíbené chardonay, růži a sýr.

- Babi, jak jsem tak koukal, tak k vínu se dává i sýr.

- Lukášku, sice vůbec krále sýrů nekupuji, protože je tučný. Ale miluji ho a sním. Děkuji.

Lukášek je ten, který mi dal před nedávnem školení v oblasti skupin a stylu v současné hudbě. Brutal Assault - začínal tam jako brigádník. Dnes tam asi prorazí jako fotograf.

- Lukášku, ale co kdybych nebyla doma.

- Babi, já už jsem tu jednou byl. Mělas´ tu auto. Ale neměl jsem kredit. Strašně lilo. Tak jsem po čtvrt hodině odjel. Za Jaří přestalo pršet. Už jsem se nevracel.

- Luki, měl jsi přistát u zvonku. :-)

Petroušek vychází ven:

- Já jsem tady dnes tohle auto viděl. 

Je to ťutík. Pokračování rodu...

- Luki, mohu si tě vyfotit a napsat o tobě na blogu?

Dostávám svolení. Fotím.

- Lukášku, ale já tam vypadám hrozně. Světlá.

Poučuje mě o fotce, technice, svícení. Mluví na mě španělsky. Mně jde totiž o to, že jsem dnes přírodní. Nemám na ksichtě namalovaný obličej. :-) Dnes beru :-) svobodný den.

Ukazuje mi fotoaparát. Nerozumím tomu. Je těžký. Velký. Starý. Vypráví, kde ho v Pze koupil. Prodávají se tam staré kousky. Předvádí mi v hledáčku naši ulici. Je snová, pohádková, neskutečná, romantická. Ve skutečnosti tak vůbec nevypadá. Jemné nádherné barvy. Fotí na film. 

Babička má radost z vnuka. Ač dospělý, vnímám ho stále jako malého kluka. Na chalupě jsem ho učila artikulovat. Breptal. Logopedické říkanky mu nešly pod nos. Vždy před snídaní jsem se ptala:

- Chceš chleba nebo rohlík? (To jsem ještě neměla vědomosti výživového poradce.)

- Vohlik.

- Tak nejprve si procvičíme básničky.  Pak dostaneš rohlík.

Učila jsem ho jako češtinářka pečlivé mluvě. Při povodních redaktor před rozbouřenou řekou reportoval:

- Podivejte se, co řeka dokáže!

Lukáš hned opravoval:

- Babičko, řekl to špatně. Podííííívejte se...

Naučila jsem ho s dcerou a manželem lyžovat. Letěl s námi poprvé v životě letadlem. Uviděl poprvé v životě moře. Jezdil s námi na dovolené. Do Bulharska, na Kypr... Ještě v šesti letech ječel na koupališti strachy. Nějaká inkarnační vzpomínka. U hotelového bazénu nakonec skákal neúnavně jak žabák. Na chalupě jsem ho učila, jak se chytá kobylka. Prohlížel ji. Pouštěl do louky... Maloval pod lípou barvami své výtvory. Umí krásně kreslit. Má představivost. Fantazii. Na gymplu jsem ho doučovala dějepis - české dějiny, základ. Vedla jsem ho k vlastenectví. Asi marně. Myslím, že patří ke generaci, která je nám ukradená. Nemá povědomí o slavné české minulosti. Snaha byla...

- Babi, mohl bych si tu nechat během Brutalu filmy do foťáku? Musej být v suchu.

- U nás budou v bezpečí.

Lukášek je na odjezdu. Linduška se vrátila z cestování. Potkávají se. Kitty se odněkud přihnala jak velká voda. Slyší hlas své paničky. Za celý týden tu nezapředla. Snažila jsem se. Ze smutku žrala dvakrát víc. Při chování odvracela hlavičku. Uražená, odložená. Zas v podřadné roli v revíru své mámy. Kitty, jsi silná kočka. Všechno jsi přežila. Zítra frčíš už ne vlakem, ale pohodlně autem s paničkou do Phy. Do svého. Do své boudičky. Rozhrabávat záhony. Dělat do kytek. 

Ještě se chvíli rozvaluji na houpačce. Poslední sluníčko. Zmeškaný hovor z rána. Ó, klientka a přítelkyně z FB. Jsme oběd důchodkyně. Souzníme názorově. Došla svého štěstí. Mám radost z jejích zpráv.

- Napsala jsem ti zprávu na VK (V kontaktě - stěhuji se tam. Ruská sociální síť. Nikdo tam nikoho neblokuje. FB opouští hodně lidí. Nedodržuje české zákony. Maže lidem příspěvky. Blokuje je. Tak pápá.)

- Když si ji neumím najít.

- Radí mi. Čtu její vzkaz. V prosinci jí během týdne odešli dva drazí lidé. Silná. Sklízí. Moc a moc jí to přeju... Hezký rozhovor. 

Odpočinkový den. Lenošivý. Setkání s blízkými, milými, srdečnými...

Spát. Měla jsem málo spánku. Nějak se nemohu dospat.

Dobrou noc! :- )