Letí to, letí

Našlapuji mokrou ledovou trávou. Kopřivy, které jsem kdysi zasázela, zmizely. Mami, vidíš, tehdy jsi prohlásila: - Blázni byli, kordy měli - ještě jsem neviděla, že by si někdo sázel kopřivy do zahrady.

No. Ten blázen jsem byla já. Hezky pod plot dle rad z Polopatě Filipa Čapky. Mamko, vůbec ses´ nemusela bát. Kopřivy si dělají naprosto, co se jim ráčí. A když se někde usalaší, prohnojí půdu a stěhují se o kousek vedle. Letos chodím krást přes plot. No, vidíš! A už ti to nemohu říci. 

Mourek i Zrzečka mě věrně doprovázejí. V trávě kvete docela hodně ladoněk. To musela nasázet mamka. To není možné, že by se tu tak rozmnožily samy. Mám tu hodně památek po mamince. U branky ten obyčejný narcisek. Hodně zatoulaných tulipánků, takových těch obyčejných, bílých, žlutých. Ty moje skvostné od Ročňáků jsem si nasázela ku plotu. Mám tam oddíl hyacinty, narcisy, tulipány. Takový můj bláznivý nápad. Jako že mi to tam bude kvést jak zběsilé. No, kvete, ale jako zběsilé určitě ne. Cibulky se prý mají vyndávat. Jinak lezou do země. U mě asi zalezly. K záhonku mezi plotem a rybízovými keři žádný přístup. To jsem já. Jeden tulipánek po mamince není obyčejný. Asi se - jak říkala - ulakomila a koupila cibulku plnokvětého. Vypadá jak malá pivoněčka. Jo a nemám srdce vyrvat mahon. Jediné období, kdy se mi líbí je doba zářivého žlutého květu. Maminečka tu čarovala, nabíjela se, radovala se. Kupovala si kytky na Zemi živitelce. Mami, dnes jsem s Tebou byla dvě nahrávky. zas tam v té neděli loni... Simonka tě vykoupala. Ještě jednu, druhou neděli. Tu třetí - brr, tam už se smrtelně poraníš. 

Ve vzpomínkách z dnešního dne před čtyřmi lety čtu:

24. dubna 2018 · Praha ·

Za oknem ještě hodují stehlíci. Letos se tu zdržují i s jarem. Vždy tu byli u stolu jen ve vánicích. Třeba se jim tu líbí. Dnes během dne jsem chtěla vyfotit strakapouda; už včera se mi rozmáznul na fotce v letu. Dnes to nebylo jiné. Taky sojka. Ale to bylo pokoukání! Je nesmírně ostražitá. Odvážlivci sýkorky létají na krmítko na skle. Vždy zadupou - drápky o sklo, popadnou zrníčko slunečnice a frndí na strom si ho pojíst.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-04-25_Na_koprivy_k_snidani/

To letos neplatilo. Ani jeden stehlík, sýkorek pomálu. Pár vrabčáků. Sojku jsem neviděla celou zimu. Bažant se tu procházel. Kam se všichni poděli? Co je vyhnalo? Ještě loni jich tu hodovalo...

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-04-25_Na_koprivy_k_snidani/

Do svatého Jiří tráva neroste, i kdybys ji kleštěmi ze země dobýval. Po sv. Jiří tráva roste, i kdybys ji do země palicí zatloukal. Platí to. Moje nohy našlapují ledovou travičkou. Dnes to není moc příjemné. Obcházím dům. Kočky se se mnou ženou k domovním dveřím. Ne, ne, ještě kousek. Běží dál podél domu. Zastavují se u dveří jídelního výklenku. Ne, ne. Holky, ještě kousek. Konečně trefa. Jdeme zadní terasou. Mourek vždycky Zrzku ve dveřích předběhne. Ještě si u toho poskočí. Těší se na snídani. Nakrmit kočky. Pak sebe. Mixuji kopřivy. Napásla jsem se na mladé bršlici.

Zrzka nesnáší obojek. Frontline je účinný tak měsíc. Hezky se nám tak kočička přes sezonu prodraží. Vyndávám jí nacucané klíště z rány z minulého týdne. Ve stejné ráně saje malé. Zrzka není trpělivá. Urvala jsem mu nožičky. Půl hodiny se spolu přetahujeme. Kdykoli moje pinzeta uchopí k vykejklování sáče - savce - savého šmejdího cizopasníka - škubne sebou. Uf. Jsem zpocená. Tohle Micicinda nedělala. Sice hníkala, ale držela. Tohle rezaté stvoření se nenechá zkrotit. Po půl hodině vzdávám souboj. Pálím klíští kulčiku. Fuj. Moureček nás obchází, co se děje jeho kamarádce. Ta se tu určitě neukáže do večera. Kupuji si ji ještě před výběhem do zahrady tekutou tyčinkou. Moureček si taky smlsnul. Rozvalil se na teplou dlažbu a udělal si celodenní siestu. Zrzka přiběhla za chvíli. Odpustila mi operaci na jejím krku. 

Volá klientka. Potřebuje objednávku. Směřuji ji na preferovaného zákazníka. Má výhody, dárečky. Hlavně paní nemá peníze. Lehce se dobere na slevu. Vedu ji, paní je velmi šikovná. Už nevím, kde jsem ji našla, ale stavovala jsem se u ní jednou na dálnici cestou z Phy. To už je let. Nyní se se mnou stravuje asi tři týdny. Má výsledky. Vyplňujeme formulář. Trávím s ní půl hodiny. Přišel mail - že děkují za vytvoření účtu. Objednat zatím nelze. Potřebuji si umýt vlasy. Ale věnuji jí další svůj čas. Voláme třístranným hovorem na centrálu. Pokud objednávala z telefonu nebo tabletu, on při platbě zavře stránku myherbalife; platba není spárována. Neodejde. Ano. Neodešla. Vyplňuje znovu. Volá. Potřebuje moje ID. Jsem s ní. Vedu ji, vím, že budou chtít doplnit adresu, kartu... Hotovo. Objednávka vytvořena, zaplacena.

Poledne. Ireno, švihej. Myju si vlasy. Poslouchám u toho dvě nahrávky s mamkou. Osvěžující. Mamka nechce zpívat. Nebaví jí to. Avatar smrti už seděl nad její hlavou. Skládám jí tam hold. Dívám se na její mandlové oči. Má je krásné. Opravdu jako mandličky. Měla jsem krásnou maminku. Obětavou. Přísnou. Důslednou. Hodnou. Milující. Chápavavou. Originální. No to vodnář musí být. Originalita jeho základní vlastnost. :-) A šíří vzdělání. Lije ho na lidi ze své konve. 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-04-25_Cas_obeda%2C_Mourek_si_sel_opet_pohovet/

K obědu si opékám americké brambory. To měl prý rád tatínek. Házím na ně cibulku. A grilovací sýr.

Napadá mě, když někomu říkám, že denně sníme jednu kreditní kartu, že tady možná právě uskutečňuji to zvěrstvo. Nikdy nevíš, jestli sýr, o kterém jsi přesvědčen, jak je zdravý, neobsahuje plasty. Jestli hoří a taje. Zdobím hromadou křenu, kouskem brokolice... Chybí mi na talíři červená. Máme jíst barvu duhy. Rajčata z Moravy jsem včera dobrala. Pochutnala jsem si se skleničkou muškátu. Voněl po bonparech.

Ani nevím jak, den se překulil do odpoledna. Pán tvorstva se vrátil z roboty s písničkou na rtech. Jak jsem ráda, že ho mám. Kdykoli za zabojím o svět, je tu s klidem a logickou odpovědí. Třeba - a jak by to asi udělali. Nebo - to se nestane. Případně buď v kliduuu!

Zvonek. Kdo to je? V kameře nepoznávám.  Péťa vidí jak domovnice z pracovny ke brance. Hlásí:

- To je Zdenda!

Ó, vzácná návštěva. Toho člověka mám ráda. Má srdce na správném místě. Přátelský. Mám radost z jeho návštěvy. Nezapomněl na mě. Jedná se o můj klíček k ovládání k autu. Kontaktujeme opravnu. Jo, udělají nové ovládání. Kolik? Asi do jedenácti set. Tak ne tři a půl. Ty jsem dostala k svátku na nový klíček. Prý si tam dojedu. 

- Peťuš, to neumím. 

- Já ti tam dojedu. A zaplatím ti ho. 

To ráda slyším. To si zasloužím, že jo? Zdenda mě potěšil. Impulzátor, abych už neobíhala auto s klíčkem do zámku. Rychle nabízím bylinný koncentrát. Říká, jak se k nim do vesnice nedostane. Z jedné strany vyfrézováno. Z druhé strany... Hledáme cestu na Waze. Někdy v noci se jdu mrknout na mapách třeba až na Sněžku. 

- Prosím tě, nechápu, kde se na ty nekonečné opravy cest, tratí, mostů, přejezdů berou peníze.

- Nevíš? Tak se podívej na účtenku.

- Jo, pravda. Za nákup vyšpulím tři tisíce, ani nevím jak. Francouzský ekonom Piketty prohlásil, že Česká republika je krmelcem Evropy. Lidi tu mají několik pracovních poměrů. Žena v době, kdy má spát po směně, běží na úklid, pak ještě vyrovnávat zboží... 

Taky si kupujeme svou levnou elektřinu za drahé peníze z lipské burzy. Nevadí, že Němci nakoupili plyn za sedm, my spřátelení chudáci s třikrát nižší mzdou jsme kupovali za dvacet pět. Ten samý ruský, ale z Německa. Německé výdaje na nákup ruské ropy v rublech vzrostou z 11,4 na 13,4 mld. eur; a platby za plyn vzrostou z 8,8 na 17,6 mld. euro.

- Hlavně, že povolili nákup v rublech - tedy obchod s Ruskem. Už to není trestné. :-)  Ale drahé to bude. Jsme nepřátelé. 

- Ale už ti dvakrát přidali.

- Co mi přidali?

- Na důchodu. Jednou v lednu a teď v červnu.

- Vždyť je duben! 

- Ale přidali ti. Běž si to přečíst.

- Aha. To je jako když zlevní o korunu padesát benzín, ale až v létě. To je fakt super.

Připevňujeme tabulku se Zrzkou na stěnu k plotu. Jdeme po zahradě. Vybíráme strom, kam připevnit nové hliněné obydlí pro vrabce, sýkorky, brhlíky. Bereme všechny. Jen jestli si bydlení na vysoké třešňové větvi najdou. Hlavně aby si Zrzka nepletla boudičku se stánkem s teplým občerstvením.

Den spěje k večeru. Telefonuji. Nový klient dostává informaci o užívání. Přihlašuji se na náš webinář, na pondělní plánovací poradu.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-04-25_Boudicka_na_strom%2C_vecer/

Den byl krátký. Ale plodný.

Mám hlavu jak cibuli předkloněnou do klávesnice. Ireno, už rok si říkáš - držet správně jazyk v puse, hlavu na krku s tíhou pěti kil... Při náklonu 15 stupňů 12 kg. Při třiceti stupních 18kg. Mně váží 27 kg. Totiž koukám do počítače jak husa do láhve.

Honza Kaňůs Kaňůrek je s uživatelem Thisiskurvalife.cz.

19. duben 2021 ·

Že vaše hlava váží 5 až 8 kg není žádná novinka, ale jestli pak víte, jaká síla působí na vaši krční páteř, když hlavu jen trochu nakloníte Tak teď už to víte a určitě si dokážete představit i ty problémy, které vám za pár let způsobí váš chytrý telefon. Nebo vás na to snad nějakou svou aplikací neupozornil? Že by mu byl dokonce váš život úplně ukradený? #VIRTUALNISMRT

#krcnipater #nebudliny #tojekurvazivot #smartphone #chytrytelefon #mobil #jesmrt #tutorial #sport #czechmotivation #praha #prague #honzakanurek #czechboy #snehulacizarubek #nutrendteam #zabilcz #motivace #jedinaprekazkajsity #THISISKURVALIFE

Aby mi hlava neupadla, padám do postele. Ráno začínám v devět. Nová klientka. :-)

Dobrou noc!