Letí to. Lidé odcházejí, noví nastupují

Před čtyřmi lety jsem se probudila po šesté hodině. Na telefonu zmeškané volání… Skryté číslo:

2021

Dopsala jsem. Nabádají mě - dnes neponocuj. Dnes v noci se to stane. Usínám. Myslím na klidnou spící tvář maminky. Něco mi letí ve tmě do víček. Netopýr? Ne. Co to bylo za nálet? Soustředné kruhy do zavřených očí. Motýl? Nemusím rozsvítit. Není to ten můj noční amok k prodýchání. Znovu se ponořuji a znovu kruhový energetický impuls do víček. Zas otevírám oči do tmy. Kousek po druhé. Na stolečku se otočila stránka knížečky s Brunem Gröningem. List papíru spadl do prázdna. Mamka? Spí ještě? Je na odchodu? Přiletěla za mnou?

Šest nula osm. Telefon. Utíkám. Vím, co to bude za zvěst. Včera to bylo odkryté, ale soukromé číslo z FN. Dnes soukromé číslo zakryté. Vím, co uslyším.

- Maminka dnes ve čtyři deset odešla. Upřímnou soustrast!

- Mohla tu být o dvě hodiny dřív?

- Jejich energie poletují. Mohla.

Hovoříme možná deset minut. Nebylo to suché sdělení. Ptala se na nás - děti. Kolik je mně. Kolik sestře.

- Je o devět let starší.

- A ona vás vychovávala?

- Ne. Jo - chápu. Ano, v tom slova smyslu ano. Byla jsem její ocásek. Všude mě musela tahat s sebou.

Vyprávím o krásné mamce, mladičké vdově. O její nekonečné lásce a péči.

Tak ve čtyři deset úředně.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-21-krasne-rano

Letos je to jinačí. Veselejší. Odmyslím-li schválení pandemické smlouvy, nebo jak říkají násilnému očkování… Na to člověk nesmí myslet.

Nemaluji se. Marné. Na desátou jedu ke Kristýnce na masáž. Z masáží odcházím jak indián. Dnes ráno jen přípitek lidstvu. Oběhnout zahradu. Ó, ta je!! Kvete mnoha barvami. Kde je období bílé? Bledulky, sněženky… Pak žluté a modré – taolíny, fialky, modřence… Květy se střídají podle svých období. Puškinie, šafrány, tulipány, narcisky už jsou pryč. Nakvetly malé modré irisky a barevní příbuzní – kosatce. A na plotě záplava růžových kvítků klematis. Mamka doma pěstovala jenom modrý klematis. Jiné druhy se asi neprodávaly. Dnes je jich moc na výběr. 

Před čtyřmi lety jsem si poznamenala:

Od rána, důležité hovory, z FN okolo zlaté, svícnů kaštanů, přes DD, hřbitov, za stromy Sněžka a Černá hora, Josefov, misto taťkovy živnosti a prvního bydlení s mamkou, tudy chodila... Ta rychlá jela do DD, taky tam jelo auto policie. Nevím, co se přihodilo. Zaparkovala jsem před závorami u kraje a brečela. KOlikrát jsem tudy jela od maminky a k ní. KOlikrát ona jela po téhle trati za tatínkem do FN když myslela, že ho lékaři zachrání, ale nebyli mocni. Odešel v roce 1959. RAdují se jejich duše, jsou spolu

Pro věci do nemocnice a pro úmrtní list jsem jela sama. Stavila jsem se v DD. Falešné úlisnice mi vyvezly maminčiny věci na zahradu. Tak potupné! Čuměly! Nenechaly mě se s věcmi pomazlit. Nechala jsem je tam. Vzala jsem si jen župan, svetr, který si upletla maminka, dopisy… Uháněla jsem pryč. Zrovna k nim jela policie. A sanita. Už mě to nezajímá.

Sedám do auta. Jedu k zářící usměvavé bytosti na masáž. Celý život pracovala v hudební škole. Zpívá božsky. Asi patnáct let se učila a učila a asi půl roku masíruje. A skvěle. Nožénky. Probere kotníky i kolena. Záda…

Na závěr sklenici studniční vody. Od jejich baráčku bych mohla dojít pěšky na Chloumek. Renesanční kaple s maličkatým hřbitůvkem. Tam někde prý bydleli Hlavovi. Tam jsem byla s maminkou na vlastivědné rodinné vyjížďce. Bfyl letní den a střídaly jsme se s Ivou po čtrnácti dnech v péči o maminku. Říkala mi, že Habřinští si udělali svůj hřbitov. A Neznášovští, aby se nemuseli škrábat do kopce na Chloumek, si zřídili dole za vesnicí svůj. V ten den začala strašná bouře. Mamka mi ještě chtěla ukázat studánku Kalifášku. Ne. promokly bychom. Tak tu už znám jen z fotek z FB právě od Kristýnky.

Včera mně napadlo, že Petrouškově praneteřince koupím nějaké zlato. Odmaturovala za čtyři, tedy jedna, jedna, jedna, jedna. Ale co víc! Ona didaktický test z matematiky zvládla na 100%. A to se na gymnáziu ještě nikdy nikomu nepodařilo. Volám její mamince Nelle.

- Nello, jednak ti chci pogratulovat k výchově. Povedlo se ti to. Chtěla bych Stellince něco koupit za maturitu v klenotech. Jenže prve mi volal Petroušek, on mi vždycky v poledne volá, víš? Taková bezpečnostní zdvořilostní láskyplná záležitost. Víme o sobě. A on povídal, že třeba ráda nosí stříbro!

- Nosí, jemňoučké. Víš co, já jí řeknu, aby ti zavolala

A tak se stalo. Dohodly jsme se, že se ve čtrnáct sejdeme klenotů.

- Mohu tě nabrat, pojedu koupit mamce kytku na hrob.

- Ne, já pojedu dědovým Peugeotem.

- Jo moment, ty máš taky Kugu!

- No, děda mi dnes zařizuje technickou, tak mi půjčil jeho auto.

- Já jsem z Kugy nadšená.

- Já taky!

Nevím, kde se nám v zahradě vzaly topinambury. Včera jsem si nakopala do květináče pár hlíz. Dnes jsem si je nakrájela na plátky. Pokořenila.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-21-to-byl-obed

Pokapala olivovými olejem. Dala do trouby. Na pánvičce plátek krůtích prsou. Kompot od včera. Vynesla jsem si to ven. A carpe diem – jsem plnila. V naší zahradě se chodí pást na koule strakapoud. Nad hlavou mi řvou špačci. Třešně zelenají. Žofka slídí po kosáčcích. Dívám se do zeleného kina.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-21-poledni-zahrada

Máme to tu moc krásné. Jsem spokojená. Loni touhle dobou byla chaloupka rozkutaná. Pracoval tu LP a indián. A jela jsem do Polska pro jahody asi za sedmdesát pět korun. Dnes pojedu koupit do polské zeleniny na konci města za sto deset. Dobré, co? Tomu se říká inflace 2%.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-21-stellinka

Na náměstí není místo. Z podloubí na mě už mává Stellinka. Stavím auto tak divně vedle parkujících trošku do cesty. Gratuluji jí. Gerbery. Je to světelné dítě. Skromná. Milá. Příjemná. Přátelská. Skvělá bytůstka. Ideální. I její maminka ji chválí. Ona ji výborně vedla. Pamatuji, jak si holčičky posadila okolo stolu.

- Holky, teď vám řeknu, jaká sprostá slova znám.

Vyjmenovala tu nejhorší slovní zásobu.

- Maminko, teda ty jich znáš!

Ony ani některá slova neznaly.

- Tak, a teď, když víte, která slova to jsou, tak si budete dávat pozor, abyste je nepoužívaly. A když ano, půjdete si vymýt pusu mýdlem!

Holčičky byly vedeny nenásilně, měly řád, povinnosti a pevnou láskyplnou ruku nad sebou.

Stellinka si vybírá stříbrný prstýnek na palec. Před čtrnácti dny si s ním hrála, byla nervozní, asi jí sklouzl a už si k ní nenašel cestu. Pobízím ji, aby si vybrala něco dalšího, třeba z bílého zlata. Nakonec vybrala jemňoučké náušničky, nárameček na nohu. Obsluhuje nás klenotnice, která tu pracovala celý život. Obchod vede její dcera. Paní měla před šesti lety operaci kyčle. Dnes je jí osmdesát jedna. Čilá. Stále krásná. A obchodnici v sobě nezapře. Nevnucuje se. Jen předvádí, nabízí. Koupeno. Loučíme se. Náměstí projíždí městská policie.

- Jé, já nemám zaplaceno parkovné.

- Stelli, já taky ne. Dozvěděla jsem se, že stačí zmáčknout žlutý knoflík a hodinu tu smíš parkovat zdarma. Ale já stojím prapodivně.

Běžíme k autům. Slečna přijatá na dvě VŠ bez přijímaček bude od podzimu studovat na ČVUT. Holčičko, hodně zdaru!

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-21-ctyri-roky

Jedu na hřbitov. Nesu kytky. Chvíli si sedám na hrob. Je tu krásně. Tady hrála mamince dle jejího přání živá kapela. Jen to nebyl Zdeněk Jansa, trumpetista, spolužák naší Ivy. Už dávno odešel za svými rodiči. Jeho trubku jsme slyšívali v létě z hospody. Troubívával tam. Uměl. Jednou v zimě někde upadl, omrzly mu prsty…

Probírám si kondolence, zprávy, tišící slova na FB. Ty bláho! To je textů a textů a lidí a lidí, kteří sledovali naše rozhovory na FB. Mami, tolik lidí ti vzdalo hold. Pár jich nakopíruji. Některá jména se mi odpojila. Mám tu asi třináct set přátel; když nelajkuješ, ti lidé se ti ztratí. Stačí jeden lajk, už se ti zase začnou objevovat.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-21-vecer

Večer sedíme s Petrouškem v zahradě. Povídáme si. Zlehka posekal trávu. Nechal mi sedmikrásky. Otrhal trávu mezi plotem a tújemi. A já dnes nic nezasadila. Jen tak jsem si žila. Lucka potřebovala poradit, jak na Dominička. Trošku si chlapíček píská. Dostal kolo. Přirostlo mu k zadku Neposlouchá. Nahrála jsem pár rad inspirovaná zkušeností s výchovou Stellinčiny maminky. A Zdeňky Jordánové v knize Tvoje dítě jako šance pro tebe. Určitě ne – okamžitě se uklidni. To ne. Vytluč to támhle do toho plyšáka. Já tě chápu. Rozumím. Nebo do země. Určitě ne – běž, až zas budeš hodným Dominičkem, tak se vrať. Ne, ne. To by nikam nevedlo.

Dvě hodiny. Ireno, rychle spát.

Dobrou noc!

P. S.   

Zaslzela jsem si:

Maminka odešla do světla. Dostala jsem milostivý čas. Mami, čest a sláva Tobě! Děkujeme!

Zdena Pšeničková

Irenko, objímám a slzím s Tebou ...... Víme, ...... že je to tak, jak má být ...... Víme, že jsi pro maminku udělala vše co bylo možné ...... Přesto se v této chvíli nelze ubránit dojetí, při setkání s hloubkou konce jedné etapy Bytí ..... Vzpomínky, rekapitulace, truchlení a vše s tím spojené...... Drž se, statečná Irenko a mamince přeji šťastnou cestu domů, v doprovodu těch nejmilostivějších energií, které jí svou láskou stále poskytuješ ....

Monika Langelei

Irenko, je mi to moc líto, opatruj se...její duše tu zanechala významný otisk...

Jana VanCoppenolle

Ať leti hezky volně, irenko, krásně ses o ní starala

Dana Klofáčová

Upřímnou soustrast, krásně jste se o ni do poslední chvíle starala.

Ilona Illy Maršíková

Irenko, hluboce s Vámi soucítí, já jsem své mamince dosloužila před 3 lety a vím, jak stále moc chybí....Jedinou útěchou je jistota, že žije dál, jen na jiném místě...upřímnou soustrast.

Alena Mádlová

Irenko objímám a těžko se hledají slova útěchy v tak těžkou chvíli, kterou procházíš. Jsi úžasnou a milující dcerou, která ji uchová ve svém srdíčku navždy . Přeji Ti hodně sil do dalších dnů, ty v závěru jejího života si ji naplnila neuvěřitelnou péčí, láskou a citlivostí, byla, jsi a budeš navždy spojená s její duší,která Tě bude ochraňovat...upřímnou soustrast, ještě jednou objímám na dálku

Jana Vyhnankova Nemeckova

Irenko, dneska se mi zdálo, jak Tvoje maminka odchází , v lásce

Hana Vítková

Upřímnou soustrast, nechť to, co zde zanechala připomíná navždy božskou lásku.

Jakub Zima

Je mi to moc líto. Upřímnou soustrast přeji... Byla šťastná, opusinkovaná a pyšná na své dcery, které se o ní s láskou staraly... Moc mi budou chybět vaše hovory. Zpívánky. Vzpomínání na to jak to bylo dřív... Objímám Vás obě

Lucie Wise

Irenko, včera v noci jsem to cítila, že nastal čas, koukala jsem na tvé příspěvky. Ach, dožila se moc krásného věku, vše vydržela, jak slíbila. Teď už se nebude trápit, jen škoda, že jsi ji nemohla držet za ruku. Děkuji za všechen čas strávený u vašich společných rozhovorů, budou mi chybět. Kéž je mamince přízeň boží nakloněna, kéž její duše dojde klidu, smíření a dalšího dobrého života. Mnoho lásky a smíření vám všem.

Radka Středová

a tak se dvě duše na chvíli vzdálily.. každá v jiné dimenzi, ale věčnost vás nerozdělila, to není možné.... měla krásný, naplněný život. Upřímnou soustrast s naším lidským žalem, Irenko. R.

Jiří Stejskal

Paní Ireno, upřímnou soustrast... Vždycky se mi líbilo jak jste spolu komunikovali a cvičila jste její paměť a vůbec vše aby zůstala činná... Už se na vás dívá z obláčku...

Jaroslava Vlášková

Milá Irenko, upřímnou soustrast, myslím na tebe v této těžké chvíli. Ale maminku již nic nebolí. Moje maminka se narodila ve stejném roce jako tvoje a bude to letos 11 let od jejího odchodu. Buď vděčná za všechny chvíle, které jste spolu zažily. Objimám…

Zobrazit víc

Zdeňka Studená

Upřímnou soustrast, máte nového anděla a neustálý dohled, také jsem to zažila, vše je tak, jak má být a každým dnem, bude líp a líp. Držte se.

Vladimíra Vladimírovna Vítová

Upřímnou soustrast. Byla jste skvělá dcera a bojovala za maminku jako lev

Ivana Schneiderová

ať ji andělé provází, tebe s Péťou také...Irenko.

Eva Malichová

Upřímnou soustrast přeju.

Někdy je Odchod v ykoupením.

I když nás to tak bolí…

Zobrazit víc

Jarmila Matuchová

Tak to je mi opravdu líto moc, vždyť byla taková ještě dobrá, pouštěla jsem si videa jak jste spolu zpívaly, Irenko upřímnou sousrast

Štěpánka Hraničková

Irenko, upřímnou soustrast. Mamince je už dobře. Dožila se krásného požehnamého věku, o to je to pro Tebe těžší, byla s Tebou celý život. Drž se, tisknu Ti na dálku ruku .

Hana Krejčová

To mě mrzí , ráda jsem sledovala vaše rozhovory . Upřímnou soustrast celé rodině

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-21-v-ten-den

Tady jsem se poprvé nadechla a tady naposledy vydechla ta, která mě přivedla na svět

Lucie Wise

Jak vidno, vaše životy byly naprosto propletené.

Zuzana Ipserová

Světlo na Cestu a pokoj maminčině Duši je mi to moc, moc líto Ireno, vám přeji hodně, hooodně síly, budete jí potřebovat-držte se

Ivana Helwigova

Upřímnou soustrast celé vaší rodině Irenko vaše maminka mi připomínala mou babičku

Emilie Poradova

Uprimnou soustrast Irenko

Alen Cahaya

Upřímnou soustrast

Jitka Nohejlová

Hlubokou upřímnou soustrast.

Zdeňka Boháčová

Upřímnou soustrast

21-05-21 toto datum nikdy nezapomenu. - Dnes jste mi dodali moc síly, podporu, hold. Bylo mi ctí. DĚKUJI srdečně všem!

Všechny reakce:

82Anna Crystall Bechná, Lucie Cingelová a 80 dalším

42 komentářů

2 sdílení

Eva Ptačovská

Taky jsem zapalila svicku,Vasi mamince na cestu,cest jeji pamatce.

Zuzana Ipserová

Irena Hrobská já jsem zapalovala tu svíčku na třikrát.... Jednou jsem sfoukla zápalku i s plamínkem, podruhé uhasila plamínek dlaní, když jsem jí vkládala do toho svícnu a teprve ten třetí plamínek hořel až doteď teď zhasnul

Alena Mádlová

Irenko,

tyhle životní zlomy jsou pro nás vždy zatěžkávací zkouškou a mnohé "doběhne" časem.

Patří to vše k běhu života, v ten moment se čas zastaví, my tak úplně ihned nechápeme význam toho okamžiku, opět až čas ukáže, jak moc nás vše zasáhlo. Nakonec se mnohé uhladí, vzpomínky a dominanty života však zůstávají a to je moc dobře

Irena Hrobská

Alena Mádlová Prohlížím mamčiny fotky, koukám na její oblečení,které jsme jí dali do DD, odpočítávám, kolik roků jí zbývalo. Patlám se tady v tom. Fňukám. Ale ne jako hořem, jen steskem. Už to skončilo.

Alena Mádlová

Irena Hrobská ...Irenko, tohle datum odchodu je dáno osudem, což je většinou propojeno s datem narození. Za mne jistota, svou roli tu sehrálo srdce, ale zcela určitě s ochranou shůry, magická 21/3 ji ochraňovala do poslední chvíle, duše již měla potřebu jít "domů"a zem si ji úrazem, zvratem přitáhla

Irena Hrobská

Alena Mádlová Myslím si taky...

Alena Mádlová

Irena Hrobská ... teď nemyslim...vím

Autor

Irena Hrobská

Alena Mádlová TOTO JE PRO MĚ NESMÍRNĚ UKLIDňUJÍCÍ A DŮLEŽITÁ ZPRÁVA. Děkuji za ni.

Alena Mádlová

Irena Hrobská ...rádo se děje

Eva Malichová

Herakleitos:

Díly nemoci známe hodnotu zdraví.

Díky zlu známe hodnotu dobra.

Díky hladu sytost,

díky únavě odpočinek.

P.S.

Hruď přeplněná srdcem je ozdobou lidství. ..

Jsem s vámi.

Majka Hlavatá

Eva Malichová to je krásné.......

Eva Malichová

Majka Hlavatá Děkuju.

Monika Langelei

Smutek bude chvíli přetrvávat, ale brzy se přetaví do otisku nekonečného vděku za to, že jsi mohla vyrůstat s takhle krásnou duší a nést její odkaz dál...a že i ty sama dostaneš podobnou šanci

Majka Hlavatá

taky jsem zapálila světýlko.......Ireničko moje zlatá.....slov není třeba, ty víš, já vím......

Jitka Macichová

Irenko..šťastnou cestu pro Tvojí maminku..a tobě jen veselé a láskyplné vzpomínky na ní

Zuzana Ipserová

Hned poté, co jsem se dozvěděla o odchodu vaší maminky jsem zapálila svíčku, popřála ji Světlo na Cestu, pomodlila se a požádala o pokoj pro její Duši

Plamínek svíčky dohořívá, myslím na vás a přeji vám hodně síly z vlastní zkušenosti vím, že ji budete potřebovat držte se Ireno, držte - Bůh s vámi

Irena Hrobská

Zuzana Ipserová Děkuji z celého srdce. Taky si myslím. Už teď cítím samotu, přitom jsou ke mně všichni hodní, milí, ale nemám tu svého člověka, mamka - podporovatelka, poradkyně, láskyplná usměrňovatelka...

Zuzana Ipserová

Irena Hrobská to znám Ireno... ačkoliv jsem nikdy za mamčou moc se radit nechodila, po jejím odchodu z tohoto Světa jsem si připadala neschopná jakéhokoliv úkonu, nevěděla jsem si rady ani s tím, co jsem před tím zvládala levou zadní, připadala jsem si ztracená v tom širým světě

A to mi Irenko zůstalo i po těch 3,5letech.....ačkoliv jsme neměli vřelý, ukázkový vztah, ta máma mi chybí hodně, hooodně moc Takže proto vím, jak moc těžké budou hodiny, dny a roky příští těžké pro vás, s tou svojí maminkou tak propojenou držte se, kdybyste cokoliv potřebovala, dejte vědět třeba do messengeru. Bůh vás opatruj

Blanka Faltynkova

Irena Hrobská jeste máš velkou nāruč Petrouška schul se do ni

Draha Hraničková

Také mám tu zkušenost, o které píše paní Zuzana.

V září to budou čtyři roky co mi odešla maminka. A stále cítím, že jsem ztracená sama bez maminky. Nemám se koho zeptat. Často říkám: maminka by to věděla nebo teď už nám to nikdo nepoví. Někteří řekli, že maminka měla svůj věk, ale když s maminkou prožijete tolik let, tak si pak myslíte, že s vámi bude navždy. Bude, ale jen ve vašem srdci. A to není málo

Draha Hraničková

Tak vidím, že těch svíček za Irenčinu maminku hořelo v našich domácnostech víc

Zuzana Ipserová

Draha Hraničková ano, ano, anoooo... Já se stala sirotkem ve svých téměř 70ti letech mohu jen poděkovat Bohu, že jsem mohla tak dlouho být dítětem možná i ten přelom z děcka do staré ženy udělal ten pocit bezradnosti.Není dne, abych na tu mamču nevzpomenula... I v takových maličkostech, jako je třeba pavouček na zdi, nebo slepejš v trávě na zahradě, jak se jich bála.. myslím, že až budu odcházet z tohoto Světa, bude má poslední myšlenka MÁMA... NÁDECH /VÝDECH

U ní jsem se prvně nadechla, s myšlenkou na ní asi naposledy vydechnu.

Přeji vám Irenko Irena Hrobská znovu a znovu hodně síly ale taky naději, že nejsou jen chvíle smutné nad odchodem maminkyvzpomínání na chvíle s ní prožité vám vyloudí často upřímný úsměv na tváři, občas poteče proud slziček radosti a vděku... Tak se držte, máte před sebou i chvíle krásné Bůh s vámi, Bůh s námi se všemi

Irena Hrobská

Draha Hraničková Školím a odskakuji sem. A brečím, svírá se mi hrdlo. Bude to lepší. Děkuji Vám všem za mamku. DĚKUJI!!

Irena Hrobská

Zuzana Ipserová Zuzko, kopíruji, večer zas shrnu, pročítám, posiluji, beru si myšlenky, učím se - jak to bude. Te´d už jsem přestala být dítetem. Mamka mě na to chystala, nedbala jsem, myslela jsem, že je to setrvalý stav. Ne, stále připomínala... Už druhý den. Včera jsem ze školení neměla nic. Vypla jsem se. Sosutředila na mamku, dnes už jsem připojená. To bylo vždy - o přestávce spojit se s mamkou, zajistit, aby k ní jela Linda... Vytisknout na každý den dopis, aby jí ho dali, aby si ho přečetla... No, už nemusím. Jsme propojeny navždy. A třeba ten úraz povede k tomu, že budou pečovatelé ještě víc dbát o duševní pohodu svých svěřenců - nejen je omýt, nakrmit, rozvíjet motoriku, ale i to, co jsem tam pravidelně chodila dělat já - zajímat se o rodiny lidí na lehátcích, vozících, opřené o hůlky - a vždy jim říci, jak jejich Lenka, Miliánek, Ládík z nimi jezdí - oni se vždy divili, nevěřili. Pro mě to bylo důležité - ale toto se neděje. Neřkenou jim - pozdravuje Vás Vaše dítě, vzpmínáte? Včera tady za Vámi byly... Tak to si přeju pro všechny klienty domovů důchodců. Ať jim denně připomínají, že na ně roidna myslí, jezdí, skypují, telefonují, dřív berou si je atd. Letos v srpnu to budou 4 roky, co maminka vstala z lehátka, zapomněla tu košilku, bylo parno a už nikdy se do své zahrady nepodívala... To mě nejvíc mrzí - ještě jsem ji sem chtěla aspoň na hodinku dopravit. To mě mrzí víc, než že jsem nestihla kadeřnici. Ale udržovala jsem ji v komfortu - aby byla hezoučká. No, ona do druhého dne vždy vlasy zas splihla, ale právě Iveta ji při předposledním koupání nádherně nafénovala, fakt krásně. Minulou neděli se jí to zvrtlo... Jsem asi blázen, že mi záleží na takových blbovinách, ale každý to máme jinak. To jsem já - korálky, barvičky, vlásky a vyhýbat se černotě, tam nemohu dýchat. Ten dech... Nevím, co to je, že nemohu... Ale zajímavé je, že mě včera nechytil amok. To se divím. Dýchám!! normálně. Dík!

Zuzana Ipserová

Draha Hraničková hoří stále Světlo na Cestu

Draha Hraničková

Zuzana Ipserova - Mně bylo právě 70, když maminka odešla. Ale kdo má to štěstí mít v sedmdesáti letech maminku?

Kamarádka mi záviděla. Říkávala: ty se tak máš, že máš ještě maminku

Draha Hraničková

Určitě se i teď musí Irenka usmát, když si prohlíží videa a fotky s maminčiným šibalským úsměvem a vtipnou odpovědí.

Irena Hrobská

Draha Hraničková Měla pravdu, Iva měla skoro do 74. Ale někdo přišel už ve 30... Mám vzpomínkový den. Školím se, průběžně si pobřečím, zas zapisuji, fotím... Jsem zestárlá, už to nejsem já. A mám krasn, nový telefon. Jak bych se radovala... Takhle to radování necítím. Svět se změnil.

• 4 r

Draha Hraničková

Bude zase líp. Nic nebude jako dřív, ale bude líp. Věř mi

• 4 r

Irena Hrobská

Draha Hraničková Přeji si to.

• 4 r

Draha Hraničková

Irenko, nemáš si co vyčítat. Jen co já vím, tak jsi mamince o všem vypravovala. O jejím domečku, o renovované bráně, o tom jak co děláš na zahradě, jak pracuješ s maminčiným nářadím. O tom jak si kosi brousí zobáky na vaše třešně .

A je toho mnohem víc.

Vymázla jsem spoustu smutečních obrázků…

Blanka Faltynkova

to je osové datum

• 4 r