Letím! Já letím...

Jsem šťastná. Tak radostná! Naelánovaný odchod z postele. Rozuměj - jako nalakovaný sluncem. Úterý. Podzim. Až do odpoledne. Dokonce semtam den proložený sluníčkem. Až do odpoledne. Občas prší. Jen odpoledne. Ráno se tu vyvaluje jen Mourek. To si asi bude Žofka hrát na schovku až do večera. A hrála. Do tmy. Pak přiběhla s křikem - dejte mi jíst! Má hlad! Dejte mi jíst! Nebo vás sežeru!

Mám dost času. Dokonce hodně. Hledám na IDOSu dřívější spoj. Nacházím. Místo v 10:18 pojedu v 9:05 hod. V klidu a beze spěchu parkuji u nádraží. Kupuji si jízdenku. Už to, že je peron prázdný, mně mělo upozornit na chybu. Na odjezdech žádný rychlík. Ireno! Mrkni na IDOS. Aha, telefon mi prohodil směr. Právě teď vypravují rychlík z protisměru. Vida! Jen čtrnáct minut, je tu. Mezitím jsem stihla nastoupit do rychlíku připraveného na čas deset osmnáct. Ten od Hradce přijel: My se pohli ku Hradci. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-07-do-hradecka

Mrknutím oka jsem v Hradci. Kdysi se jím chlubil T. G. M. zahraničním návštěvám. Město, které zbořilo hradby a rozlilo se za ně. Velkolepé široké bulváry v době, kdy se ještě jezdilo povozy. Nazval město salonem republiky. Hradeček je mrňavoučkovaný. Všude doběhneš pěšky. 

Pamatuji, jak jsem se kdysi účastnila jako úspěšný ředitel týdenní cesty do Finska. Zrovna jsem složila ředitelskou fci. Zůstala doma s maminkou. Odměnu jsem si nenechala ujít. Na rozloučenou se školstvím. Po Velikonocích jsme přiletěli do nacukrované země. Tady jaro. Tam ještě zima. Jeden den jsme se vydali ohromnou několikapatrovou lodí s obřími černě kouřícími komíny z Helsinek do estonského přenádherného historického Tallinu. Na zpáteční cestě loď zvonila. Plné kufry aut, bágly pěších narvané lahvemi alkoholu. I přes prohibici si chlast najdeš. - Celý týden jsme navštěvovali školy. Od mateřské, přes uměleckou, lyceum, základní… Finové nám ukazovali úspěchy školství. Nám! Národu Komenského. Ty jejich ubohé jídelny s krabicí mléka a tvrdými blůmami v dubnu. Jeden chod na kovové lodně. Boršč. Nebo kaše z prášku s mletými masovými kuličkami připomínajícími chuť pilin. Taky nás přijal náš velvyslanec! Pohoštění nějaké sušenky… Trapnost. A už se vleču tam, kam vedu řeč. Helsinky jsou tak malé, že se všude dostaneš pěšky. Zrovna tak Salon republiky. Náš Hradeček. Aniž bych chtěla, letím tak rychle, že jsem za šestnáct minut od vystoupení z vlaku v bazénu. Zrovna začíná vlnobití v celou.

Vzala jsem jedné paní za její nezištnou službu do krabičky karlštejnský koláč. Píšu jeho název s malým jako adjektivum. Paní je překvapena. Občas asi pomůže i jiným lidem. Ale prý jí nikdy nikdo nic nedal.

- A to jsem chtěla vzít do lahvičky ještě jablečný mošt!

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-07-v-bazenu

Stihla jsem vlnobití v celou a pak v půl, celou.. Paráda. Trávím v bazénu celé dvě hodiny. Plavu. Masíruji se proudy vody. Cvičím. Zaháknutá o okraj bazénu šlapu vodu...

- Nevím, jestli se známe.

- Určitě. Seznámila jsem se tu s mnoha lidmi.

Povídám si s paní. Nakonec se ptám, odkud je. Očekávám, že z HK.

- My spolu chodíme do knihovny!

- Ješiši. To jsem trapná! A já vás vůbec neznám. Omlouvám se. To si příště dám pozor!

- Ne, ne. Vy se vždycky zasvěceně ptáte. Vždycky položíte otázku, že se dozvím něco nového. Hodně toho víte.

Paní mi udělala radost.

- No, v muzeu mám dvě nepřítelkyně. Jedna je manželka… Té jsem dala loni na srozuměnou, aby dala pokoj. Dala. Letos na jaře si přivedla sestru. Právníčku. Tak ta dostala na jaře. Jsou velice nepřátelské.

- Já chodím jen do knihovny.

Vedeme hezký hovor. V celou a půl zapínají vlnobití. Houpu se na vlnách. Dýchám z hluboka. Odcházím před koncem do horké vířivky. Teplota vody 37°C. Celé dvě hodiny milí lidé. Úsměvy. Ve vířivce zavírám oči. Medituji.

Jdu se osprchovat. Převléknout do kabinky. Vracím se dlouhou chodbou s uzoučkými skříňkami vyždímat si plavky. Periferním zrakem vidím mužské pozadí. V duchu si říkám, co se tu předvádíš! Sprchy jsou oddělené, ale šatny společné. Styděla bych se tu producírovat nahá. Chlapi ne. Vyloženě se tu producírují s těmi svými zvadlými ozdobami. Příčí se mi to.

Šup. Beru báglíček. Jdu si odpinknout pin. Fénuji si vlasy. Vnímám ochotu, milé jednání personálu. Radost z žití!

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-07-z-hradecka-pect-chlebicek

Rychlík mi jede ve 13:24 nebo ve 14:04 hod. Hradeček je tak mrňavý, že jsem za pár minut zas u nádraží. Stavuji se v Auparku. Raz dva tři, nakoupeno. Mám dvě minuty do odjezdu. Ujede-li mi rychlík, nic se neděje. Vyběhnu do zdravé výživy pro bio kypřicí prášek a pšenici špaldu. Kupuj lístek u jedné z volných pokladen. Běžím k vlakům. Hm. Nějaký rychlík ve 13:27 hod. To je ten můj. Spletla jsem se o dvě minuty ve svůj prospěch. Ten mě odveze domů. Luxusní.

Můj koník čeká u nádraží. Jedu k Rossmannům. Jo, takhle. Zas objet celé město. Ne! Parkuji na sídlišti. Přebíhám staveniště. Už zmizelo oplocení. Koncem října bude průtah městem zas sloužit lidem. Pět nekonečných měsíců dopravních trampot se blíží ke konci.

Kupuji bílý ocet. Eco gel z marseillského mýdla…

- Mám tady kolíčky k reklamaci.

Mladá pokladní přivolává vedoucí.

- Chcete vysypat zlomky? Tady sem?

- Ano.

Sypu je do krabice u pokladny.

- Ne, sem ne.

- Slečna řekla, sem ano. Víte, upozornila jsem vás, že je přijdu vrátit. Jen jsou barevné. A ty nové mám ještě zabalené.

- A víc jich nemáte?

- Mám. Platíčko tady. Ale to teprve použiju. Víc vám nedám. Praskají jak divé.

Markují mi zpět peníze. Venku začalo mžít. Vracím se na sídliště k autu.

Oběd. Pohoda. Klid. Zadělávám na chleba.

- Ale dáš mi do práce tu buchtu, viď?

- Budu pro tebe mít čerstvý chlebíček.

- Ale já bych chtěl tu buchtu.

Usmívám se smlouvání. Prý mu doma říkali buchta. Miloval všechno sladké. Knedlíky, buchty, koláče…

Telefonuji ohledně domény. Proč mi z účtu zmizely peníze. Platila jsem na dva roky. Jo, takhle, letos to je. Aha. Doména. Ale za prémiový balíček standard…

- Sledujte mail, tam vás upozorníme, že se strhnou peníze. Bude to v listopadu.

Pokud máte možnost poslat dar na doménu a další prémiový balíček standard pro doménu počteníčko...

zde je číslo konta: 8302530257/0100 Do zprávy pro příjemce: DAR

Děkuji

Jdu si zkontrolovat platby. Nesedí mi to. Zítra budu volat znovu.

Zaslechla jsem pravdivý citát od Stefana Zweiga: Cenzura je sestrou totality a diktatury. Dějiny se jen opakují.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-07-z-hradecka-pect-chlebicek

A lidi si nedaj pokoj a nedaj. Zas jsem zahlédla agentův husarský kousek hodný Chucka Norrise. Dnes prý zas seskočil padákem na motorce z letadla. Za letu udělal sto kliků. Holýma rukama ulovil jestřába. Krásná práce. Dokonalost sama! Má můj obdiv. I lidem padá brada na FB:

Český porcelán

- A bez rukavic ? No to je ale borec

Jaroslav Lukášek

Přistál do vody a holýma rukama ulovil žraloka .

Vít Procházka

Nový díl veřte nevěřte ne

Lenka Cech

Takže Hradu půjde Guma rovnou do Hollywoodu

Václav Havlíček

Jen skromný dotaz.Tento husarský kousek udělal v době kdy byl celou hlavou v řiti Kremlu nebo až poté co dospěl a je z něho posvátný bojovník za demokracii?

Jaroslav Paták

Chuck Norris ani padák nepotřeboval...

Tomáš Novotný

Tak šel do sebe. Na začátku kariéry tak maximálně lechtal knírkem Husákův podbřišek.

Tolik chvály pod jedním obrázkem.

Večer. Poslouchám TV Šalingrad.

https://denik.to/lepsolide-v-akci-aneb-zastavte-luzu/

Hovoří se o lepšolidech. Aj, my jsme pro ně lůza! Paní režisérka, co dopomohla k odvolaní ing. Hany Lipovské, Ph.D. z RRTV. Nelíbilo se, že chtěla kontrolovat účty TV. Tak my jsme pro ni lůza! Sknadální. Pro Foltýna svině. Pro ni lůza!!

Hana Lipovská je česká ekonomka, členka správní rady Institutu svobody a demokracie od 2019, od května 2020 do září 2021 členka Rady České televize.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-07-za-deset-milionu

TV Šalingrad

TAK CO TEĎ, OLGO?

"Jen pár desítek hodin před volbami začal e-mailovou korespondencí pražské (a nejen té) kavárny kolovat agitační pamflet podepsaný režisérkou Olgou Sommerovou. Text nese věru podnětný titul: Lůza."

Pamatujeme si, proč a za co odvolali paní Lipovskou, statečnou členku Rady svaté bedny a jak to bylo, doporučujeme si připomenout tu neskutečnou událost ! 1. Sommerová ve Sněmovně chyběla, když se jednalo o penězích pro ČT 2. Olga Sommerová: Chystáme odvolání členů Rady ČT. Tento boj vyhrajeme 3. Nová poslankyně /náhradnice/ Sommerová navrhla projednat odvolání Lipovské z Rady ČT 4. Hana Lipovská odvolána z Rady ČT 5. Cena za hlavu Lipovské - V den odvolání Radní Hany Lipovské Poslaneckou sněmovnou zamířilo z České televize do rodiny Olgy Sommerové, dokumentaristky, která odvolání iniciovala, 10 MILIONŮ KORUN. Podepsán Petr Dvořák.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-07-chystala-se-na-treti

Danis Kilianek

Jelikož nemám co dobrého říct, raději jen sdílím její názor ...

===

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová se zapojila do celonárodní diskuse o očkování proti koronaviru. Na Twitteru napsala: "Očkování pomáhá, ať si mudrlanti říkají, co chtějí. Když to nemá vedlejší účinky, tak to nefunguje. To je princip každého zásahu do organismu. Léčby i očkování. Takže vždy vážíme přínosy proti rizikům. U očkování přínosy mnohonásobně převažují."

Škoda, že už si to nemůže přečíst. To by se na tu třetí nechystala...

A to je vše. Hezký den to byl.

Dobrou noc!