Letní
Probouzím se do slunce. To já ráda. Dnes se chci válet na lehátku, odpočívat, zkouknout aspoň jeden díl Jitřní záře nebo Guru.
Ani jedno jsem nestihla. Nebyl čas. Ani ne tolik práce. Jen ten čas. :-)
Měsíc jsme měli kvůli čekání na instalaci fotovoltaiky uprostřed kuchyně vyrovnané krabice s kompoty, povidly, zavařeninami, houbami, okurkami, řepou, džemy, marmeládami. Doplň, co tě napadne. V pátek mi Petroušek sešrouboval nový regál. Malovala jsem koupelnu. Včera jsem se bavila na výletech. Už musím. Jdu do toho.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-06-19_Uklid/
Počítám, že úplně nahoru umístím letošní úrodu. Asi si jeden regál nechám na ovoce. Jeden na zeleninu. Jeden... To se uvidí. Nosím, rovnám.
- Peťuš?
- Spojené myšlenky. Jsem si zrovna říkal, ona nepotřebuje pomoci? Už jsem se tě šel zeptat.
To máme často. Hlavně v poslední době. Napadají nás stejné nápady. Nebo si vzpomeneme oba na stejnou příhodu.
Poslouchám alternativu.
- Peťůůůůš? Gazdík prý odpoledne odstoupí.
Rovnám, přeorganizovávám.
- Já ty přepravky odnesu do chaty. Gazdík odstoupil.
Tak to šlo rychle.
- Já bych nešla do televize! Styděla bych se! Kanály by mi sloužily. Copak za tím asi vězí. Kdopak potřebuje sundat vládu? Jak to mají takhle veřejné, je za tím čertovina.
Míchám tvaroh s jahodami. Už jsme si zvykli nesladit. Jde to. Když jsem si asi před patnácti lety zlomila ruku, každý den jsem snědla jednoho kapucína. Skvělý tvaroh. Do něj vajíčko a cukr. Krásně jsem se vykrmila. Dnes přidávám odměrku dobroty protein drink mixu. Tedy PDM.
Péťa mě umí rozesmát. Někde odběhl. Zahlédl lidi, které známe.
- Tak jsem právě viděl prasečí farmu.
- Prosím?
- Tos´ neviděla. Ona za rok nabrala, ale hrozně. Má takováhle stehna.
- Prosím tě! Dlouho jsem je nepotkala.
- No já právě taky. Málem jsem spadnul. I děti nabraly.
- Fakt? Už chápeš, proč jíme Herbalife? Dovyživujeme tělo vitamíny a minerály. Sytíme se, abychom neměli hlad. Jak jsme staří, podporujeme metabolismus pěknou vyživenou svalovinou.
Neodporuje. Jsme zherbalizovaní. Chutná nám to. Dělá nám to dobře. Přestali jsme žrát kopce sladkostí. Cítíme se lehce.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-06-19_Zahradou/
Procházím zahradou. Péťa odkrývá bazén. Okurky a rajčata sklopila hlavičky. Běhám s konývkou a všem dávám napít. Tady vyvazuji. A támhle rovnám hůl.
- Prosím tě, tys´ dala tyč vzhůru nohama. A támhle taky.
- Jak vzhůru nohama? Jak to poznáš?
- No špicí nahoru.
- Aha.
Hned mě napadlo mamčino a Ivino studuj, studuj, hlavně na nic nesahej. Ale nevyslovuji. Péťa se k nim přidal. Mlčí taky.
- Peťuš, ale že mi to hezky roste? Obrátíme tu tyč. Ne. Donesu klacek. A tyč vytáhneme. Abych si nepoškodila plody.
Jeho otec zahradník syny nikdy k lásce k mičurinství nepřiměl. Petroušek mi stále opakuje, jak by ze mě měl jeho tatínek radost. Dnes vyslovil něco jiného. Dojemného.
- Měla by z tebe radost i babča.
- Myslíš?
- Měla. Protože by viděla, že zahradničíš, že sis k tomu našla cestičku.
Asi před pěti šest lety jsem byla u jedné známé. Seděly jsme na schůdkách a jí dozrávala rajčátka. Sherry. Obdivovala jsem. To prý nic není. Příští rok jsem si zkusila. Jedna klientka mi poradila sázet do kbelíků. Kvůli plísni. Pod střechu. Linda mě kontrolovala. Té totiž vykvete jako mamce i násada od koštěte. Ono i Denisce. Taky zdatná zahradnice. Pobabily se.
- Mami, zalilas´ rajčata?
- Ještě ne.
- Tak je zalij.
V poledne:
- Mami, zalilas´ rajčata?
- Jo, ráno.
- Tak je zalij.
Večer:
- Mami, zalilas´ rajčata?
- Už dvakrát.
- Mami, dej jim vodu. Je parno.
Asi za dva tři roky jsem zkusila cukety a okurky. Šly mi. Loni mi jeden klient přinesl papriky. A rodily. Měla jsem pár domácích paprik. Překvapilo mě to.
Loni jsem jela se spolužačkou na kolách z Kuksu okolo Aranky. Kvetly lípy. Aranka pod Kuksem ve skleníku utrhla asi dvě tři okurky a dala mi. Byla jsem z toho celá vedle. Ona už má okurky! Asi před měsícem jsme spolu hovořily. Skleník je prý vynikající věc. Tak jo. Koupíme si malý. Ne, trošku větší. Koupíme ještě o půl metru delší. Tak letos budeme mít skleník. Nějak jsem se na stará kolena rozjela. Okukuji na FB skleníky, jak to v nich mají. Vyptávám se, jestli středovou uličku. Nebo rovnou plochu. Sbírám info. Po ředkvičkách přijdou okurky... A taky že okurky milují víc vodu než rajčata. A rajčata že u moře vyrostou i na suchém místě. Jasně, zalévají je. Ale okurky chtějí víc pít.
- Peťuš, mám tu už asi čtyři okurky. Tuhle si dnes sníme. Tamty nechám dorůst. A ještě si přikoupím vidíš? Tady mám papriky. Ty si asi dopěstuji na podzim ve skleníku.
Mám velké oči. Uvidím, jestli to budu umět.
Rácháme se ve vodě. Má třicet tři stupňů. To je moje. Miluji kafe. Mnoho lidí miluje ledárnu. Já mám ráda chůzi ve sněhu. Ale to je vrchol mého otužovacího ceremoniálu.
Petroušek vytáhl dvacet let starou spršku. Tu jsme tu měli před dvaceti, třiceti?? lety na zahradě na osvěžení. Dům nestál. Bazén nebyl. Jen zahrada.
- Podívej, takhle to vycvakneš. Zkus si to.
Zkouším. Jde mi to ztuha.
- Trošku zatáhni dozadu.
Už to jde. Ale nebudu to pokoušet. Určitě bych někde něco urvala, ulomila.
- Večer mi ji nacvakneš na hadici.
Jdu ze sebe smýt chlór. Pouštím. Nic. Najednou mi voda prskla do obličeje. Ještě že nejsem namalovaná.
- Podívej, jak vypadám. Pálí mě oči.
Řehtáme se. Sprcha mi plivla vzduchovou bublinu do tváře. Takový pěkný flusaneček.
- Z čeho?
- Asi ze soli. :-)
Bylo to příjemné. Škoda, že se nemohu postavit pod sprchu a jen tak se nechat okropit. Nemohu? No jasně. Nemohu. Mám vlasy. Malbu :-)
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-06-19_Obidek/
- Dáme si polévku.
- A druhé až později. Ať nestojíš u plotny. Něco lehkého, rychlého.
Snacha má narozeniny. Vnučka je nemocná. Něco jim zabalím.
- Peťuš, k večeru dojedeš k Ditě.
Balím dárek. Vybírám něco dobrého a něco pro radost pro vnučku. Chtěla jsem vložit Herbalife tyčinky. Zapomněla jsem. A sladké mlíčko. Pošlu příště. Péťa se okolo mě točí. Chválí mě. Drží prst u zavázání pentličky. Jsem šťastná. Vkládám přání. Podepisuji se skorotchýňka a skorotchánek.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-06-19_Snasenka_slavila_narozeniny/
- Dita říkala, že jede sehnat vincentku. Staví se.
To mám radost. Je vyřešeno. Má u sebe maminku. Měla operaci na noze. Tak aspoň na chvilenku vypadne z lazaretu. Jdu se namalovat.
Je tu. Péťa jde vařit kafe. Já nesu tvaroh s jahodami. Proteinovou zmrzlinu. Povídáme. Probírám všechno možné. Volá vnučka.
- Ano, ano, ano. A volej jen v případě smrti. :-)
- Jé, máme třešně. Děkujeme. Já jsem koupila.
- Za dvě stovky?
- Ne, sto devět. Jen za padesátku.
- Už se musejí probírat. Hnijí.
Loučení, loučení.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-06-19_Drzime_leto/
Jdeme se ráchat. Užíváme léto. Mlsám jahody. Lezu si natrhat třešně do pusy. Jdu si natrhat lesní. Pozoruji Zrzku. Sedím na houpačce. Pode mnou se uvelebil Mourek. Mají rádi, když jsme s nimi venku. Jinak mají každý své místo. Zrzka na křesílku na terase vpravo. Mourek vlevo. Někdy jí její místečko obsadí. Teď v parnech Mourek na dlažbě na chodníčku, Zrzka někdy seskakuje na dlažbu pod křesílko. Chladí se. Jinak Zrzečka má vyležený pelech v trávě pod houpačkou. Mourek má vyležato na rohu domu.
V buxusu stále něco šustí. Jdu se podívat. Zrzeččin pruhovaný ocas kouká z keře.
- Co tam máš?
Něco se hýbe. Myška? Zrzka zaplula do keře. Vyběhla ven. Nakukuji. Svíjí se tam slepýšek. Kočky je vyhubí. Mourek si z nich udělal lovnou zvěř. Zrzka taky. A z ještěrek.
Hladím ji. Chválím ji. Nechávám hádka ujet ze zorného pole kočky.
Dnes před rokem Zrzečka rodila. Vyděšená. Co se to děje. Padali z ní rezáči a maskáči jeden za druhým. Čtyři. Co si s nimi počneme? Kdo je bude chtít? Rezaté! Rezato bílé! Všichni dostali laskavé ruce. Mají nejlepší péči. Jsou zaplavováni láskou.
Hugo je podobný na Hvězdářku Lucinku, Bruno je celý máma. A chlupáč - fotku dostanu. Ten byl nejchundelatější. Jsou skoupí na fotku. Kocourek je prý v pořádku. Jak budou doma. Fotku pošlou. Těším se.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-06-1219_Topinecky_v_zapadu_slunce/
- Copak to chystáš? Co to tu voní?
- Topinky. Hned je donesu ven.
Dřív topinky dělával Petroušek. My jsme je doma dělali jinak. Mamka opekla chleba. Potřela ho máslem, aby se rozteklo. Utřela česnek a topinky načesnekovala. Péťa na rozžhavené pánvi ještě rozklepne dvě vajíčka; nechá je na zbytkovém teple srazit. Rozdělí je na chlebík. Položí na česnek. Dobrota. Užíváme večer. Teplo. Mír. Svobodu. Klid. Pohodu.
Dívám se do zapadajícího sluníčka. Bez o hledu na vnější umělé vlivy v sobě pěstuji klid, mír, lásku. Všechno to, co vyzařujeme do morfogenetického pole, se uskuteční.
Tak mírové nebe nad hlavou! A dobrou noc!