Léto! Léto? Podzim

To je léto! Zataženo. Vlhko. Člověk neví, jestli bude pršet, jestli se má někam vypravit. Dopoledne jakés takés slunce. Po obědě šedo. Celý měsíc. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-07-30-pred-snidani

Kočky, kočičky. Mají hlad. V mističce málo připravených kousků masa. Už rok a půl u nás kočky dostávají jen maso hovězí, kuřecí krky a játra vepřová. Složení, jako kdyby chytily myšku. Vytahuji šuple s kočičími pamlsky. Nesmí se mísit kapsičky, granulky, maso. Maximálně když je několik hodin odstup. Dnes jsem udělala kočkám hody. Kapsičky odmítaly.Dnes se jim příčí kvalitní hovězí. Jednu kapsičku jsem rozdělila. Lososovou. Budou exspirovat. Mourek sežere všechno. Žofka jí nárazově. Většinou loudí u šuplíku. Chytrá. Ona ví, že tam je zakázaná strava. Dnes to byly mety k misce. Kapsička voněla. Misky naprosto čisté.

Rozmýšlím se, co udělat s dnem. Paní před polednem omluva. Volám Ivě. Nebere. volá zpátky. Šikulka. Sedí u holiče. Nebude-li pršet, zítra pojedeme na borůvky. 

Máchám pračku povlečení v octové aviváži. Škrobím. Kam s tím? Na půdu? Risknu pověsit ven. Cestou ke šňůrám prohlížím úrodu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-07-30-sla-jsem-veset-pradlo

Otevírám skleník. Vedle stojí starý původní strom červených rynglat. Pod ním hromada plesnivých. Rynglátko stále opatruji, ač ho kyselé deště s mechy a lišejníky sžírají. Ješiši, taková škoda. Sklepávám misku. Jsem rychlejší, než vosy. Letos tu ani ty vosy neobejdují na shnilácích. Kousek od rynglete dozrávají modré blůmy. Strom taky kvůli mechům zestárnul. Před měsícem se zlomila obsypaná větev. Nepamatuji, že se by se někdy zlomila větev. Všechno je jednou poprvé.

Vzpomínám na stromy, které tu kdysi rostly. Vysázel je tatínek. Maminka mi po něm dala starý krásný karisblok. Byly v něm nějaké jeho technické náčrtky. Ná stránku úhledně šikmo rozepsáno čtyřicet jmen jabloní. Nikdy jsme v zahradě neměli hrušeň. Když jsem byla úplně malá, uprostřed zahrady, kde momentálně asi tak zhruba sedím, rostlo ječniště. Miluji moučnaté melouny a moučnatá skleněná. Myslím, že se tak téhle letní odrůdě říká. Pamatuji, že najednou na jeho místě roste letní jahodové. Vůbec nevím, že jabloň někdo pokácel. Stojím jako holčička s maminkou a Ivou na místě ječništěte. Přede mnou strom s červenými chutnými jablíčky. Jahodové byla taky letní jabloň. Jasně červená. Myslím, že jablíčka měla tužší slupku. Voňavá. Moc dobrá. Staré odrůdy nepotřebovaly speciální údržbu. Nezmrzly. Však sady nebyly ohrožovány mrazy pomalu do léta. Staré sorty se nedají s dnešními druhy srovnat. V sobotu jsme projížděly s Ivou jabloňovými alejemi. Shodly jsme se na tom, že ač neprořezané, obsypané. Loni jsem poprvé nasbírala na příkopě jablíčka na ocet. V životě jsme jablka nekupovali. Mamka je prodávala na přilepšenou do rozpočtu. V životě jsme nesbírali po alejích. Všechno je jednou poprvé. Kolikrát už jsem vzpomínala na naše jabloně. Matčino, u nás se mu říkalo nonety. Mé oblíbené. Do Vánoc. Loni jsem si poprvé v životě koupila nonety na zimu. Asi dvacet nebo třicet kilo. To se ještě nikdy nestalo. Jednu jabloň nonetů mám u maminky. Ale to bych tam musela bydlet. Pak jsem měla ráda hornokrajský malináč. Nádherné červené. A jak vonělo po malinách. Taky do Vánoc. Maminka jím vždycky zdobila štědrovečerní tabuli. Co tady rostlo dál? Mamka milovala Gascoigneho. Dobře se česala. Měla velké šťavnaté zelenožluté plody lehce překryté jemnou červenou barvou. Chuť měly mírně kořenitou. Naše měla sem tam stroupek. U nás se nestříkalo. Pak jsem milovala vůni čistecké lahůdky. Zakousla jsem se, vytryskla příjemně voňavá šťáva. Míšenské a panenské – to byla myslím mrňavá jablíčka. Ontária – ty mamka zasadila až později. Trhají se po prvních mrazících. Vydrží v dobrém sklepě až do léta. Přesně vím – u plotu rostly koženáče. Pro mě podřadná jabloň. Jenže výborná do štrúdle. Docela ráda jsem měla jonatány, jonathany. Čtyřicet stromů jsme na podzim očesaly – já a mamka. Maminka pak obryla. Plus asi dvacet keřů rybízu a vzadu asi pět šest keřů angreštu. Já to tak nenáviděla. Já na žebříku. Maminka odnášela koše. Hned mi podala prázdný. Tak moc jsem neměla ráda práci na zahradě. Nu, vida! Miluji. Miluji sázet, česat, ošetřovat, obcházet… Časy se mění. Ještě jsem si vzpomněla, že když jsme se nastěhovali do našeho domečku, na dvoře rostlo soudkové – řehtala v něm jadýrka. A v sadu dodnes roste jabloň podzimní, jejímž plodům jsme říkali dobrá. Nonety, malináče, Gascoigneho, jonatány, letní jablka, všechna měla sladkou chuť. Díky, maminko, že mám na co vzpomínat. A to jsem se tak bránila. Tvrdila jsem, že tady bydlet? Nikdy. Odříkaného chleba největší kus.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-07-30-dobrutky

Prádlo pověšeno. Nesu si okurky, rajčata, rynglátka. Zahrado, děkujeme! Živilas´ mamce děti, dnes živíš nás. Třešně, jahody, rybíz, angrešt, blůmy, rynglata, okurky, kedlubny, rajčátka, jablíčka, maliny, ořechy. Děkujeme za hojnost! Práce se zpracováním, to ano. Nevadí mi to. Ráda se připravím na zimu.

Na druhou pospěchám na kosmetiku. Ještě před tím bagetky. Vezmu Tamaře houstičky a dvě okurky. Udělám jí radost.

Sekám kousek krůtích prsou s cibulkou, česnekem kořením. Balím do rýžového listu. S bagetkou a 

okurkovým salátkem s rajčátky a cibulí – nebe v hubě, jak by řekl pan Troška.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-07-30-rozkosne

Tamara přísně dbá na hygienu. Vyžaduje umyté ruce a  přezůvky. Mám z Temu tak krásné tlapičky v lososové barvě v úhledné taštičce. Těším se, jak si je navleču. Kdybych zapomněla, mám u Tamary ve skříňce hotelové bílé pantofle. Dnes jsem nezapomněla.

Opravdu jsem udělala radost. To mi činí totéž. Tamarka mi nejprve probírá záda a krk. Pak uléhám na kvalitní kosmetiku. Umí i mikromasáž očí, rtů. Propadám se do spánku. Vím, že mě pochválí. Asi nikdo neumí usnout pod jejíma rukama; já ano. Lusknutím prstů. 

V Hradci v nějakém masážním salonu pracovala Ukrajinka a rusky mluvící Ukrajinka. Pochlubila se na FB dárkem. Dostala hrneček s Putinem. A okamžitý vyhazov. Ani si nesměla dojít do skříňky pro své věci. Majitelka je před ní hodila a marš! To jsem za svého života ještě nezažila. Všechno je jednou poprvé. Ta paní si práci najde. Jde o to, jestli majitelka najde kvalitní náhradu. Tady nikdo nechce pracovat. A když ano, tak je to tele. Linda měla své drahé auto na TK. Technik machroval. Viděla, jak tam rve rychlost. Chtěla mu poradit. Prý má taky bavoráka. No jo, jenže minicouper countryman je specifický. Před testem brzd se musí vypnout čtyřkolka. Neudělal to. Cítila při řazení nesoulad. Auto bylo několikrát ve značkovém servisu. Stahovali data. Odesílali do Německa. Vyhodnocovali. A našli. K chybě došlo při technické kontrole neodborným zásahem. Nahráli vše potřebné znovu. Zas odeslali data. Ne. Nešlo to. Při telefonátu do stanice na ni ještě v dubnu majitel křičel, že to přece nemůže poznat. Tak dnes mu zavolala. 285 000 plus výměna oleje za 10 000. Už nekřičel. Uvidíme.

Před dvěma lety jsme v Peci na bowlingu od pána, který v Peci pracuje padesát let, dostaly stejnou zprávu. Nikdo nechce pracovat. Pokojské cizinky. Tak si myslím, že rusky mluvící Ukrajinka s hrnečkem s podobiznou Putina určitě najde práci v hotelu v horách. Má kvalitní vzdělání, žádný rychlokurz. Moje kosmetička má čtyřletou střední školu v Moskvě. Není Ruska. V pevnosti máme obchod s kvalitními čistými zdravými ruskými potravinami. Kaviár, kvas, ruské čokoládové bonbony… No jo, jenže najednou se sem navezly ukrajinské potraviny. Vietnamci je prý prodávají za nižší ceny. Mám ráda kvalitu. Jistotu, že se nejedná o šméčko…

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-07-30-blizi-se-to

Cestou domů zahýbám k vjezdu do areálu autoparku. Už tam stavějí bránu pro Brutal Assault. Nedaleko vchodu už stojí obrovský stan. Brána ještě není nazdobena. Ale řady oranžových TOIek jsou složeny. Město rozbouchané. Průtah uzavřen. Doufejme, že jsou varováni. Přijedou od Phy, Hradce rovnou do pevnosti zadními cestami přes vesnice.

Stavuji se pro zahradní lampu. Přišla z reklamace v pořádku. Sklíčka nerozbitá. Radíme se, kam ji připevnit. Petroušek je šikovný. Už svítí. Lampa, ne Péťa.

- Petuš, pojď na borůvky!

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-07-30-zofku-chytil-rapl

Usedá ke stolu. Kočky oplendují. Otevírá jim dveře do zahrady. Ne, do zimy ne. Žofie hodila zpátečku. Nečekaně skočila páníčkovi na klín. Fotím. Ona je drzá a vlezlá. Vyšplhala mu za krk. Uvelebila se na něm. Dnes ji chytil rapl.

To mě nechytilo nic. Jsem v klidu, ač sledují cvrkot. Dnes jsem potkala mladého člověka. Vyléčen z těžké nemoci. Doporučili mu mezi ozařováním tečku. Má jich několik. Divně chodí. Nedrží rovnováhu. Klepou se mu ruce. Živil se jemnou motorikou. Už to nejde. Jsem smutná.

Tak raději blbnout s kočkou. Radovat se z pár hodin sluníčka. Z ledového léta. Věřit, že je jako bylo dřív za mého dětství. Že celý červenec nevyužijeme bazén? Dva tři dny bylo vedro. A co? Nic se neděje. Radujme se. Jsou dovolené, prázdniny, relax. Žijeme v MÍRu, ve zdraví, štěstí,  hojnosti. 

Dobrou noc!