Levandulová

Parná neděle. Občas fouklo. Občas se zatáhlo. Převážně svítilo slunce. Takový meteorologicky chaotický dník. Vyšel dobře. Zapadl náramně do světového chaosu. Voněl levandulí, létem, prázdninami.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-29-nedelni-rano

Ráno kočky vkráčely na snídani. Žofie v těchhle teplech vytrapuje. Maso ne. Ona by chtěla granulky. Nevím, jestli neporuším stravovací zásady – když krmíme jen masem, kuřecími krky a játry.

Dopoledne kuchtím. Všimla jsem si, že rebarbora už zasychá. Mám prošlý smetanový jogurt. Použiju ho do těsta. Místo špaldy ho upeču z rýžové mouky. Rebarborku maličko rozvařím. Ozvláštním jahodami.

Petroušek pracuje pro blaho pracujícího i nepracujícího lidu. Je do své kotelny zamilovaný.

Poledne volá. Od rána tu šukám po domě jako babička Boženy Němcové, ale práce za mnou není moc vidět. Chvilku líčím stav doma. Přes messinger volá Drahuška od moře. Určitě je to omyl. Končím hovor s Petrouškem. Dočítám se ve zprávě – ano, byl to omyl. :-) Taky občas někde něco zmáčknu. Nebo spíš ani nevím, že někomu volám.

Oběd. Ohřívám polévku od včera. Sobě vývar se zeleninou a mým špaldonudlemi. Petrouškovi přihazuji do polévky odkrojky z masa, které by kočky odmítly. Ach, miluji tlusté, lůj… Ale nyní moji paraziti dostávají na frak. Maso by je jen podpořilo.

Brambory na páře se zeleninou. Petrouškovi na pánvi krůtí prsa přelitá máslem. Vypadá to dobře. Škoda, nemohu ochutnat.

Zkrácený den běží mílovými kroky. Věřila bych, že netrvá devatenáct hodin, ale opravdu těch čtrnáct.

Jdeme do bazénu. 

Když mě má Petroušek pochválit, většinou si poklepe po rameni a řekne:

- Ještě štěstí, že mě to napadlo...

Občas volí druhou variantu:

- Ač nerad, musím tě pochválit.

Dnes to bylo klasicky:

- Ještě štěstí, že mě napadlo odkoupit od nájemníka ty kontajnery na vodu.

Totiž sehnal nám jeden. Když se stěhoval, prodal nám další dva. Pé´ťa protestoval, že se na zahradu nevejdou.

- Ale vejdou. Já už pro ně mám vymyšlené místo.

Rácháme se ve vodě.

- Už jsme vybrali skoro všechny tři. Budeme muset kropit hadicí.

- A víš, koik jsme tím ušetřili za vodu?

- No ty ne. Tu platím já.

- Já tu všechno platím.

Smějeme se. Zrovna bych si dala přes papulu. Protože to není pravda. Ano, všechny složenky až na vodu platím já. Jenže má to háček. Petroušek mě zahrnuje nejen láskou, ale i usnadněním života. Nidky jsem například neplatila za benzín, teď za naftu. Nikdy neplatím technickou...

- Peťuš, omlouvám se! To jsem řekla teda pěknou kravinu.

Vtipkujeme.

- No, ale vezmeme-li, že v jedné té nádobě je kubík, jsou tři; něco tam několikrát dopršelo.

Dodávám:

- Tak máme vodu v bazénu zadarmo. A to si představ, že vím, kam bychom postavili čtvrtou nádobu.

Mrknul očima na pergolu.

Prikývla jsem. 

- Ale tam je malá střecha. 

- Ale taky tam teče.

Lehám si na lehátko. Hraju do usnutí Vita mahjong. Postřehová hra.

- Nepůjdeme už zalévat?

- Mně se ještě nechce.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-29-byla-dobra

Nabízím buchtu z dopoledna. Kafe.

- Peťůš? Není to málo sladké?

- Mně to tak vyhovuje.

Množství cukru už dávno nedodržuji. Dám o polovinu i o víc méně. :-) 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-29-akrobatka-zofie

Sedíme. Petroušek jde vyměnit baterie do lampy na trámu pod střechou. Štafle se ihned hodí Žofii k akrobacii.

Jdu rychle zasadit bedýnku květináčků. Japonskou myrtu, ledovky, levanduli, šrůchu…

Vyvazuji okurky a rajčata. Vyštipuji. Kontroluji. Fotím. Pro mě radost, když vím, že jsem ještě před dvaceti lety nic neuměla. Mohutní mi to. Rajčátka už začínají. Mám po zahradě nádoby od pracích gelů. Jsou lehké. Zalévám s nimi dešťovou vodou. Jsou lehounké. Třídím zelené – na náš kompost a do bio popelnice k odvozu. Tam věšinou dávám neodbytný plevel, tužší stonky. Ještě se jdu smočit.

- Peťůš? Už jdeme.

Mám už většinu květináčů zalitých. Letos se v Kaufllandu vůbec nepovedly levandule. O rostlinky se nestarají. Nezalévají. Pan Josef z recepce mi říkal, že nejsou hobby market, proto jsou květináče suché. No jo, ale rostlinka v šoku z žízně se pak nemusí chytit.

- Kočky už nemají v lednici nakrájené maso. Vyndej z mrazáku.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/205-06-29-vecer

Petroušek jede kam? No přece za svou láskou. Jmenuje se kotelna. Musím se smát. Točím, fotím. Á, už je zpátky.

- Víš co? Já jsem si v osm sedl, a zpráva. Vidíš? Co vidíš?

- Nic.

- Počkej. Vidíš? Druhý stupeň výpadek plynu. Houkačka. To musíš jet.

- No a co?

- No to je průšvih. Ještě štěstí, že jsem tam ihned jel.

- No tak to my děkujeme za záchranu.

Řehtám se.

- A prosím tě, co to tu prve jelo za požární kolonu?

- To nevím.

Jasně, on se soustředil na svůj průšvih. Teď večer hledám, co to bylo. Kluk se propadl v pevnosti do studny. Ale vylezl po vsunutém žebříku. Záchranné lezce nebylo potřeba přivolat.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-09-29-na-levandulich-se-pracuje-i-vecer

Nedá mi to. Ještě jdu nakouknout do zahrady. Fotím pracujícího čmeláka a poslední včeličku. Stejně je příroda okouzlující, kouzelná, čarovná.

- Peťuš, je tu na prkénku maso tak akorát. Bude se krásně krájet.

- Musím jít teď, když zrovna přijdu o gól.

- No, to se zhroutí svět.

- Ty tomu vůbec nerozumíš! To nemůžeš pochopit.

Směju se. Nemohu to pochopit. Zrovna tak jako když on přijde s písničkou na rtech a já s uchem jak trychtýř, protože hučí digestoř,  poslouchám jakousi přednášku, nějaké video… Tak si to vrátím. A znovu ševelí. Tak si to vrátím třeba po páté. A takhle to je.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-29-rajcatka-uz-se-cervenaji-jeste-den-dva

Zahrada postoupila ve svém rohu hojnosti zas dál. Libeček, petržel, pažitka, sibiřská cibule, medvědí česnek, třešně, jahody, kedlubny, saláty, okurky. Dozrává angrešt a rybízy. Černý, červený, žlutý. Dnes už jsem obdivovala první oranžová rajčátka. Ještě den dva, ochutnáme. Těším se. Loni touhle dobou už byla zralá. 

Jdu si sednout k FB. Jani píše. Oči mi lezou z důlků. Tak ono už to platí, že smí sedmnáctiletý pod dozorem za volant? Tak to je perfektní. To mohou pustit klidně i patnáctiletého, na tom už nesejde. Jeho mozek není dovyvinut tak jako tak.

Jani Junková

A to si takhle vyjedeš k rodičům, ale ráda bys k vodě a leťíš v tangalch a podpr na dece a najednou nas tebou plačící žena. " naše Barunka vyjížděla a rozbila vám auto.Tolik myšlenek se ve vteřině honí.

No, jsme jenom lidi…Barunku jsem v první chvíli poslala do pr…. Ale když jsem viděla její slzy,objala jsem jí. Je jí teprve sedmnáct .Vidilm zde problém našil vlády..Děti nemají za volantem co dělat.Barunce je krásných 17 , to vláda neví,že mentor nemá vedle pedály jako učitel v autoškole??? dnes děti dělají řidičáky. Vše mal svůj čas.

Tak všem mnoho šťastných km.

Tak to já bych tak velkorysá určitě nebyla. Ne. Tady nejde o plechy, tady jde o život!

Jen tak mimochodem, asi před dvěma třemi měsíci jsem sdílela od Kláry Samkové:

Prefrontální kortex, část mozku, která odpovídá za analytické myšlení a za předjímání, dozrává v 21 letech. Jsou to lidé, kteří z biologického hlediska nemají dospělý dozrálý mozek. Zároveň je v médiích a veřejném prostoru diskutováno omezení volebního práva lidí, kteří pamatují totalitní režim, a tudíž jsou velmi obezřetní k totalitním praktikám. Tak to je prostě manipulační svinstvo, které nemá s demokracií naprosto nic společného.

Nechejme děti volit, děti řídit, takové ty progresivní vymyté hlavinky podporující pirátský slogan NAKOPNEME TO… Navíc s obdivným textem pod společnou fotografií s fialovým hnusem. To nevymyslíš! Zakažme starým dýchat, řídit, volit, žít. Eutanazii na nás!

Na jaře jsem sdílela o druzích jara. Je jedna ráno. Už třicátého. Tedy zítra začíná meteorologické a biologické léto:

Jaké máme druhy léta:

- Astronomické léto trvá od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti (na severní polokouli to je přibližně od 21. června do 23. září).

- V meteorologii se vymezuje léto jako období od 1. června do 31. srpna, jde tedy o meteorologické léto.

- V bioklimatologii známe pojem biologické léto, které je v období od 1. června do 15. srpna.

Léto přišlo do kraje, louka plná květů je.

Všechno kvete, všechno zraje, na louce si čmelák hraje.

Bručí, bzučí, poletuje, přitom volá: "léto tu je".

- U nás ještě rozlišujeme vegetační léto, kterému se také říká klimatické léto nebo období zrání obilovin. Za počátek klimatického léta se považuje nástup průměrných denních teplot nad 15 st. C. Nástup a trvání klimatického léta závísí mj. na nadmořské výšce, takže je rozdílné v různých polohách. Např. v nadmořské výšce 200 m začíná 25.5. a končí 7.9. V nadmořské výšce 500 m začíná 19.6. a končí 22.8. a v polohách 1 100 m až 1 300 m n.m. se vegetační léto vůbec nevyskytuje. Vegetační jaro zde tedy přechází přímo do vegetačního podzimu.

- Velmi významné je fenologické vymezení léta, kterým se rozumí doba od počátku kvetení bezu černého a akátu až po kvetení ocúnu jesenního. Někde se uvádí, že končí sklizní ovsa.

Co je občanský, nautický a astronomický soumrak

Nejčastěji 21. června nastává slunovrat, to je období, kdy máme nejkratší noci v roce a to okolo 8 hodin. Doba mezi dnem, během něhož je zemský povrch osvětlen slunečními paprsky a nocí, kdy je naopak ve stínu Země, se nazývá soumrak. Pokud se jedná o dobu po západu Slunce, hovoří se o večerním soumraku neboli stmívání. Doba krátce před východem Slunce se zase označuje jako ranní soumrak či svítání. . .

https://www.ceskezvyky.cz/kdy-nastava-astronomicke-leto/

Moje maminka, vždycky, když na mě byl můj první manžel zlý, věštila:

- Ten má ženskou.

A neuběhlo moc vody, švagr někde u lesa jezdil s kombajnem po poli a hlásil, že tam viděl stát našeho Forda Capriho. To bylo neobvyklé auto v sedmdesátých letech. Bylo lehce identifikovatelné. A byla v tom pokaždé ženská. Vždycky měla maminka pravdu.

- Mami, tak on se zase spřáhnul s T.

To byla manželka LP. Stáhla ho jako právníčka z kalhot. Okradla o nový dům. A co? To bylo. Dnes je u ní nasáčkován.

- Mamko, on to chystal od ledna. Nic nedělal, jen se válel. A já mu poslala na bagr a čtyřkolku. 

Mami, Linda měla intuici. Po tobě. Zbavit se pijavice měla už loni. Všechny baby ho obraly, tak si našel pramen peněz… A tu obíral on. Sál a sál. Prý - já si to tu odpracoval. Jasně. 

Levandulová končí. Parná, krásná, zamilovaná.

Dobrou noc!