Lidová řemesla

Brzy ráno. Jdu si uvařit horký nápoj s citronem a sodou. Zalézám. Vzala jsem si s sebou mobil. Pospávám, pospávám. Koukám do FB. Paní mi odpovídá na mou gratulaci k narozeninám:

Dana Noskova: Irenko moc děkuji ačkoli jsme se nikdy nevidely sleduji váš fa a čtu každý den počteníčko za mě1 . 31.8. jsou u nas v Hořicích Hořické trubičky a pochopitelně jarmark a bude tam pani z Holubiho domu přijedte se podívat 

Tak to je skvělé. Hořice maličko z ruky, ale jestli Petroušek nebude sloužit energetice, pojedeme. 

Linda volá.

- Tady se ještě spí!

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-10-vodni-kaplicka

Vstávám. Fotím aspoň z okna kapličku na zahradní vodu. Pevnou. Pěknou. Masivní.

Plán dne: Kohoutov – lidová řemesla. Plus nějaký koncertík. Někdy přijede doopravdický umělec, někdy jen revival. Creedens, Beatles, Queen… Dnes podporovatelka hnědého režimu – Bára Basiková. Pohádková postavička z ježibabiny chaloupky. Zrovna se její jméno shoduje s jednou umělkyní trestanou pro krásu. 

https://www.facebook.com/reel/970311811295690

Zrovna dnes sdílím (ti bez FB smolíka) šedivého levého a frajera, zelenou gumu, který drze, suverénně sdělil, že by někteří lidé neměli mít volební právo. Dělníci a senioři. A co je sám? Blbý a ještě senior! No, zrovna takoví blbečci ho dostali do sedla s jeho IQ 107, což je trošku vyšší IQ než má kropicí konev. Rozvědčík, komouš, z něhož si nebohý dav vymodeloval nového Havla. Ono je jedno, oba patří do stejného pytle na Ropušanovo ministerstvo. Děti, tahle pohádka už je v běhu, proto se nebojte, bude mít dobrý konec. Hnědáci jako rudí dojdou svého ocenění.

Tak tedy ráno. Stahuji si něco na počítači. Slyším sirénu.

- Peťuš, už jsem je asi dva dny neslyšela.

- Včera jezdili. A dnes ráno jsem viděl 4 policejní auta, tři sanitky, vrtulník. Něco velkého.

- A kde přistál?

- Před bývalým kinem.

- Fakt?

Zatím, co píšu, slyším znovu houkání.

- To jsou hasiči.

Nechala jsem se ukolébat, uspat. Nedávala jsem pozor. Myslela jsem, že hukot sanit se už bude mírnit. Kdepak! Dnes jezdili jako o závod, a to jsme nebyli skoro celý den doma.

Dívám se na vzpomínky z dnešního dne z minulých let:

Irena Hrobská

Před týdnem prázdná místa, dnes vše obsazeno nadšenci z celého světa Jsou ukáznění, nevidím opilce, neřvou, chovají se tiše. Řvou asi až v kotli. To je slyším. Dnes byli slyšet 6 km od pevnosti v lukách. Vibrovat se má, zpívat se má, tak co.

Na Brutalu si našel brigádu náš vnuk. Stále se doma s maminkou handrkuje, dohaduje... Musím říci, že ho pozoruji. Je nesmírně zodpovědný, pro sebe pracovitý, sám se obstará, je čistotný, dokonce si přivezl svou osušku - já mu samozřejmě ráda půjčím, ale on má i svůj fén!! Někdy si ustele postel, dvakrát mi pomohl s počítačem - sáhne a už to mám, případně mě upozorní: Babi, to máš takhle, tohle je něco jiného... Navede mě. Dnes jsem večer odjela na stezku na kondiční jízdu, než jsem přijela, pomohl manželovi na počítači, takže jsem nemusela já.

Jsem šťastná, raduji se, užívám léta, kontroluji myšlenky; když jsem zapomněla kontrolovat myšlenky, hned mi spadl těžký podnos na nohu, div mi ji nepřerazil; ještě teď mě hodně bolí, ale drahá mísa jen dopadla na dlažbu a nerozbila se. Varování. Dopoledne jsem soudila - myslela jsem, že nepomáhají a nechrání. Odpo jsem si zas něco v hlavě nezkontrolovala. Přesto mám veselou mysl, vibruji na vlně lásky, pomáhám, sloužím na požádání a mně je vraceno stejně. Jsem obklopena láskyplnými lidmi. Hodně se učím od mládí, tedy od mladých, dětí. Co chtít víc! Jen děkovat, děkovat, děkovat. Máme tři úkoly: Radovat se, milovat, umět se rozhodovat

Plním s občasnými pády, neúspěchy, ale pokouším se stále znovu a znovu.

Dobrou noc!

Ó, tak už od roku 2017 tu je americká vyhláška s prvky fašismu. Omezuje člověka totálně na svobodě. Ani na Brutalu nechodí nikdo s otevřenou lahví alkoholu. Tady nejsme v Américe.

2017

Irena Hrobská

Chovají se ekologicky, tady je vidět obrázek naší pevnosti ze směru od Nového Města n. Metují, bývalé vojenské útvary, dnes zlikvidováno a dál navazuje město Jaroměř. Sláva pevnosti se obnoví jen na necelý týden... A pak zas utichne na celý rok; od března tu máme vyhlášku s policejní hodinou, stanovuje, kdy smíme být vzhůru a do kolika, nesmí se chodit po městě s otevřenou lahví alkoholu - Amerika přišla i k nám. Fašizace státu včetně otisků prstů na pas - to je ponižující, ale policejní a vojenská síla pracuje už po tisíciletí pro ty, kteří si usurpují moc. Vlastně které jsme zvolili.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2019-08-10-za-plotem-stanovali-rusove

Irena Hrobská

Sdíleno s: Veřejný

Dnes jsem se objímala. Ale s kým! Přišli mě navštívit Lika (Moskva), Olga a Timur (Krasnodarský kraj). Moc hezká návštěvička Stanovali u nás za plotem.

Objímali jste se dnes také?

Copak asi dělá Lika, jako Angelika, inženýrka z Moskvy, Olga, Timur, kteří stanovali asi dva tři roky za naším plotem… Jejich místa jsou obsazena Čechy a Moravany z Letohradu a Blanska. Však přijde čas, kdy se zase sejdeme. Třeba odletíme s Lindou do Soči. Dnes jsem zas koukala, jak pan Hric z FB zdraví z Ruska. A před měsícem česká Holanďanka tady z nedaleké Rtyně v Podkrkonoší se synem v Moskvě. Jde to.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-10-odpocinek-pana-dvoraka-v-srpnu-2018

Hezoučká fotka z parného dne v roce 2018. Jeřábník z Ostravy si ustlal ve stínu našich smrků. Odpočíval na vzduchu. Ve stanu to nešlo.

Dost vzpomínek. 

Oběd rychlý. Lečo ze včera. Házím na páru pár brambůrků. Zkouším si své vonné tyčinky a spirálky. Fungují na obtěžující vosu. Jak může ta potvora hned ucítit, že se na zahradě hoduje!

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-10-kohoutov-lidova-remesla

Jedeme. U našeho domu fotím maličké stanové město na prostranství u nábytku. Zítra tu po nich zbude vyčištěná louka s pytli odpadu. Půjdou po nich naši obyvatelé, kteří z nich budou tahat stany a další poklady, které návštěvníci nepovezou do svých domovů. Brblalové, rejpalové, nespokojenci a kritici, podepisující petice, které radnice velice ráda akceptuje (je to přece zase další omezeníčko svobody, že jo!) tak ti všichni by měli neskonalou radost, že je tu nepořádek. Není. PROSTĚ NENÍ! Lidé si své odpadky denně odnášejí a po odjezdu zůstanou snad jenom fleky od stanů na trávě. I ty zmizí po prvním zapršení.

Kohoutov. Jedeme dnes jinou cestou. Uzoučká je ještě asi do září v opravě. Pořadatelé nás posílají dál, dál. Tak jedeme. Hm! Krásná polní rovná cesta.

- Aha, my přijedeme jako z té strany, do níž je vjezd zakázán.

- A co kdybych to zaparkoval tady za tím na příkop.

Jak si řekli, tak udělali. Městská policie vstřícná, usmívající se. Ochotná. Bdělá. Připravena poradit. Zpátky pojedete rovně na Hajnici. Je tam jednosměrka.

- Poslouchejte, tady byl asi před šest sedmi lety takový maskot na městského policistu. To byl hňup. Vy jste milý, pane!

Usmívá se. Možná ví, o kterého psychopata šlo.

Začíná Petrouškovo trápení. Ale hrdě se mnou jde dobývat stánky. Mnoho stánkařů mě poznává. Vzpomínají, že jsem si u nich koupila to a to. A ještě dodají, kdy a kde to bylo.

Paní skřítek – vypadá jak paní Neználek. Její čepice má dlouhatánskou špičku. Maluje dětem obličeje. Srdečně zdraví.

- Však jsem říkala, jestli paní přijde. 

Jo, tohle jsem slyšela na Nábřeží řemeslníků od malířky na sklo paní Škrancové. Jestli prý přijdu. Zatím ano. 

Kolega s mýdly ve stejném stánku mi loni prodal Justovy byliny v tuhém stavu. Kolik? Jednatřicet?

- Letos limitovanou edici nemáte, co?

- Jednou za rok je. Mám.

Ukazuje na krychličku. Smlouváme si cenu. Beru ještě něco.

- Téhle paní nevěřte.

Linda mě našla. :-)  Kupujeme mýdla z Mýdlárny od dvou koček. Jsou setsakramentsky drahá. Kde jsou ty časy, kdy kostička stála stovku. Paní skřítek vidí, že si beru skořicové, hřebíčkové.

- Máte ráda růži stolistou?

- Ukažte? Pěkně voní. Úplňkové.

- Tak to máte ode mě jako dárek.

- Jé, moc děkuji. 

A ještě kupuji klasiku Hanušovo. Jeho vůni mám moc ráda. Norkové se jmenovalo za socíku. Teď je mnoho druhů. Johanka, Theresa, koupelové, levandulové i to norkové.

- Chci platit nejprve Just a pak mýdla. A´ť máme jasno. 

S pánem je pěkná dohoda. Jsme oba ve střehu a po obchodu oba spokojeni. Dává mi navštívenku. Je masér z HK. A v Kuksu prodává kávu.

- Tam na té odbočce?

- Jo, tam.

- A čaje. Myslím Grešíkovy.

- Ano, ano.

Tak. Loučíme se. Zas někdy na podzim nebo v adventu.

Švec Svatoš ze Semil mi před rokem nebo dvěma obkreslil nohu na Nábřeží řemeslníků. Poslal boty. Teprve pak jsem poukázala asi tři tisíce. ˇŘíká:

- Někdy posílám výzvu až po bombardování esemeskami.

- Jako když někdo nezaplatí?

- Ne. Právě když chce platit.

- A někdy vám nezaplatil?

- Taky. Ale s tím umře on.

- Myslíte, že má svědomí?

- To víte, že má. Jak říkám: S tím umře on.

Švec, vysoký štíhlý, obyčejný člověk, nesleduje vůbec dění. A žije. A šije.

U medoviny mi paní říká, že si mě pamatuje. No to si musím koupit medovinku. Mají dubovou, lipovou, propolisovou, s chmelem, kořeněnou… Jak přijde k chuti studená. A v adventu jen horká. Opakuji si o včelách. Znám to od svého maséra. Utvrzuji si, jakými profesemi proběhne včelka za svůj krátký život: Uklizečka, krmička, kojička, budovatelka, strážkyně a 21. až 40. den létavka. To poprvé vyletí z česna úlu. Může to být třeba v teplý únorový březnový den. Změní se rychle počasí. Létavka už se do úlu nikdy nevrátí. Zahyne dřív, než docílí čtyřiceti dnů. Nesmí se jí taky pohnout úlem. Nenašla by cestu zpátky. Proto včelař nerad mění včelám stanoviště. Jedna včelka za život nasbírá asi 9 gramů medu. Půlku čajové lžičky. Na 1 gram obletí asi 7000 květů. Hlavně aby to nebyla postříkaná Babišova ohnice. Teda řepka. Do pítek jim máme dát klacík, kamínek, po nichž vylezou, neutopí se. Včela létá asi tak 29 km/ hod. Za hodinku navštíví asi 800 květů. K nasbírání půl kila medu je potřeba navštívit asi dva miliony květů a nalétat víc jak 57 000 km.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-10-pro-vcely-a-pro-radost-oka

Proto na zahradě sázím, kupuji, pěstuji, pleju, zalévám pečuji… Nejvíc jich je na levanduli. A hodně čmeláků. Jenže ti med nevyrábějí. Mrzí mě, že květiny najdou, ale na rozkvetlé třešně nepřiletí. Včelka je slepá na červenou, vidí ji černě. Velice dobře reaguje na ultrafialové paprsky a polarizované světlo. Hergot, proč nám zatahují oblohu. A proč jsem se opakovaně dočetla u Radovana Smithe Dluhého,

Radovan Dluhý-Smith

Můj nový článek - Ve snaze snížit globální teploty se přistupuje k nebezpečným řešením.

Americká Washingtonská univerzita a startup Make Sunsets například experimentují s vypouštěním chemických částic do mořských mraků či stratosféry za účelem odražení slunečního svitu.

Nyní vědci plánují rozptýlit do Atlantického oceánu u pobřeží amerického státu Maine kolem 270 000 litrů velmi silné žíraviny – hydroxidu sodného.

Díky za podporu mé investigativy.

Pečlivě procházím skoro všechny stánky. Tolik krásných rukodělných výrobků! Bože, tohle umí naše české ruce. Teda ne moje, ale těch druhých. Já zastupuji skupinu s charakteristikou: Méně zručný, což je eufemistické vyjádření má ruce křivé jak turecká šavle.

Keramika. Už ne. Už mám. Všechno mám. Ale tahle! Barevná. Třikrát vypalovaná. Mgr. Prokop Veselý. Tak to se mu povedlo. Nemohu si vybrat. Nejdřív bych měla napsat: Jasně, nemohu si nevybrat. Jako – nemohu jeho hrnečky a mističky minout. A pak – nemohu si z té záplavy vybrat. Vzory podobné našim obkladům a dlažbě v zahradním domečku. Jeden hrnek 390 korun. Ty vorle! Má hotovost už uplavala. Beru kartu. Vidím, že mě Péťa z dálky pozoruje. A pokyvuje hlavou jak Smrťáček v pohádce. Jako výhrůžně. Já tě vidím! Jenže on je shovívavý. 

Beru tyhle tři krasavce. Hrneček holka a kluka. A mističku. 

Hledám ještě v zákoutí se skákacím hradem samolepky Kéž jsou bytosti světa šťastny. Nenašla. Mrknu do loňských fotek. Pána si najdu.

Těch šperků, jídel, kamínků, obrázků, soch, keramiky, vázaných květin, vyřezávaných věcí, vtipné nápisy, mýdla, vůně, svíčky, vyšívané věci… Tohle všechno by chtěli zničit. Nepodařilo se. A tak, jako psali organizátoři Brutalu, že se letos poprvé zas nadechli, tak i naši řemeslníci snad něco vydělali.

Jedeme k Lindě. Aha. Najíždíme na známou cestu, kudy jedeme z Babiččina oudolí. Uvidím Sněžku. Čtu jméno obce.

- Tady má chalupu Jožan, ne?

- No, támhle hrabe seno.

Péťa troubí na své dvojče. Zdraví. Míjíme ho. Vidím horu hor! Večer mluvím s Luckou. Smlouváme si Brno. Nebo jen virtuálně můžeme.

- Napadlo mě, že bys mohla přijet, pak k nám a druhý den bys sedla na vlak. Od nás jede přímo až do Děčína přes celou republiku.

Uvidíme se určitě v září. A to jí prý nebude vadit opakovaný výlet na Sněžku.

Oběd!! Lindin Petr pro nás uvařil. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-10-dej-si-pozor

Jdu se mrknout nahoru na tu černou panterku. Otevírá na mě hrozivě tlamu. Vidím její jedové zuby.

- Kittyno, já jsem Tě pomáhala rodit, pak kojit, pomáhala jsem ti s koťaty, starala jsem se o tebe, když panička musela odjet z Phy. Ty potvoro nevděčná!

- Kitty, nezívej. Budou si z tebe zas na internetu dělat prču. 

Péťův Honzík kdysi ukazoval své malé Vanesse Kittynu:

- Podívej, švihá ocáskem, to je asi spokojená.

I dnes švihala ocáskem. Raději jsem před její spokojeností zdrhla.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-10-k-linde-a-domu

Kafíčko. Dostáváme domů dortíček. Jedeme za kočičkami. Petr na motorku. V autě si povídáme, řehtáme se. Péťa si píská mezi zuby. Směje se, že to neumím. To prý dokáže jen někdo! No jo, můj frajer Peťulka.

To byl hezký výlet. Děkuji Petrouškovi, že se se mnou obětoval. Vím, že to nemá rád. Moc a moc s vděčností děkuji.

Poslední tóny koncertu Brutal Assault. Venku slyším bouchat dvířka aut. To už možná někdo balí a odjíždí do noci.

Půl druhé. Ticho. Ráno už bude město poloprázdné. Stany na šancích za naším plotem zmizí. Procházím jejich stránky:

Stian Beurling

Letos byl vytvořen nový rekord ve stěžování. Ježíši Kriste!

Pojďme mít nějaká pozitiva, ano?

Děkujeme VŠEM zaměstnancům a lidem, kteří po celou dobu festivalu dělají dobrovolnou práci. Řidiči autobusů nás bezpečně vezou tam a zpět. Moc velké poděkování všem, kteří se podíleli na festivalu, aby jsme dostali skvělé jídlo, dobré pití a těžkou hudbu

Letos jsem potkal několik nových velmi milých lidí. Nemůžu se dočkat roku 2025!

Zobrazit originál

Ohodnotit překlad

Anonymní účastník ·

Proč musí americká kapela vyhlásit ukrajinskou vlajku. Myslel jsem, že festival je bez politiky. Rudy Rus je do její hudby příliš zamilovaný.

Zobrazit originál

Ohodnotit překlad

Martinus Realms

Politika do hudby nepatrí, na tom sa zhodnem s každým. Či nsbm alebo čokoľvek, nech s tým idú do piči, koho to má zajímát jako

Jennie Kemppi

Nejaktivnější přispěvatel

Seriously - best festival there is!! Sweden has so many great bands but NO festival like this!

Vážně - nejlepší festival, jaký existuje!! Švédsko má tolik skvělých kapel, ale takový festival NE!

Skrýt originál

Ohodnotit překlad

Zsolnai Mihály

Nejaktivnější přispěvatel

Brutal Assault je nejlepší v zasrané Evropě.

Poslední překlad sedí. Ano. Vybrakovaná Evropa. Maďarský fanoušek to nazval lapidárně. Jak to má ten švec Svatoš? Ničeho si nevšímá, pracuje, nenechá se vykolejit. No, snažím se. Taky neznám naše politiky. Jen největší průseráře… Soustředím se  na sebe. Mám svůj mírový harmonický svět. Kdo se pokusí mi do něj šlápnout, přijde o nohu. 

Ticho. Dobrou noc!