Loni v tento den na FB :-) - to jsem se nasmála

01.02.2019

1. února 2018 · po půlnoci, tedy už 31.1.2018 :-) ·

Úplňková noc ve lvu. Ovlivňovala i den. Hlava se mi točí. To není možné. Nový světový neřád finišuje.
Než začnu - ráno jsem se opět kochala sluníčkem. Dívala jsem se do něj. Zase mi oči stínilo modrým filtrem. Bylo to jako v létě na cyklostezce v podvečer. Duněli. Myslím si, že je už nevnímám. Ale vnímám. Hřmotí moc. Někdy mě děsí svým hlukem. Sluníčko se mazlilo s větvemi třešní. Během chvíle, ne - během chvilky se obloha převlékla do svého obvyklého hlinkového šatu. Zatáhlo se. Setmělo se. Vnímají to lidé?
Kochání mě zdrželo. Od oběda jsem nestíhala. Byla jsem jak chobotnice. Prokrastinace mě okradla o čas. Do VZP v půl dvanácté. Zavřeno. 11.30 - 12.30. Atypický čas. Miluji lidi. Prokopla bych dveře. Dvě minutky mi chyběly... Využívám čas. Krámek zdravé výživy. Paní prodavačka je vážná. Neusměje se. Jsem snad na obtíž? Boty do second handu - tedy do bazaru, vetešnictví... Jak se tomu ještě říká česky? Prodej z druhé ruky. Sekáč. - Sekáč bývalo dláto na sekání betonu, omítek... Majzlík :-)
Fofrem domů. Oběd v letu. Zpět do VZP. Nová úřednice. Moje milovaná dívčina pracuje jinde. VZP má vstřícný systém pro své klienty. Bere je za pohůnky? Poskoky? Plebs? Služebníky? Do místní pobočky se nedovoláte. Voláte na centrálu. Vysvětlovat sáhodlouze, co chcete. Moje bývalá úřednice mi dala neoficiální telefon. Dodnes ho využívám. Tato nová? Suchá, nejistá, studená, neosobní. Milá. To je kombinace! Hlavně - dodržuje předpisy. Robotizace v praxi. Zákaz dávat telefon do pobočky. Chápete? NWO. Na každém kroku.
Stavuje se tu myslivec pro tombolu. Nemám připraveno. Vrčí. Byli jsme domluveni. Přijíždí asi za hodinku znovu. Dostane něco navíc pro sebe jako omluvu za dvojí cestu.
A teď to přijde. Jedeme z kopečka. Držte si klobouky. Hit dne! Co dne! Hit posledního desetiletí!
Muž, tři roky do důchodu, SŠ, 30 let praxe ve vedoucí fci; od 24 let řídí 100 lidí, poslední roky 25 lidí ve své firmě; podnikatel, zajištěný, šikovný... Umí skvěle řemeslo. Odjakživa má přeci zlaté dno:-)
Včera:
Telefon vedoucí ŠJ: Můžete se u mě zítra stavit? Dostala jsem na Vás výborné reference. Potřebujeme údržbáře na půl úvazku. Je to skvělé pro Vás. Dohodneme se.
Dnes:
Realita: No, my potřebujeme člověka na 8 hodin. Budete rozvážet obědy do výdejen po městě, ještě svačinky. Dvacetikilové lodny. V poledne budete k ruce kuchařkám. když budou potřebovat podat hrnec s omáčkou, lodnu, přinesete, podáte... :-) :-) :-) (Už se válím smíchy.) Jo, a budete stále na telefonu. Je tu alarm a i v noci sem v případě poplachu přijedete. (To už řvu. To nemá chybu. Ale ještě neznám konec.) No, a ta Vaše řemeslnická činnost - tu nesmíte vykonávat. Jen o prázdninách. (Kutálím se, tohle mají dávat na Silvestra.) Pozor, blížíme se k vrcholu: No a to vše za 18 tisíc hrubého! (Padám ze židle. Řvu, hýkám, dávím se.) Vyvrcholení: A k tomu máte byt! :-) Z 18 hrubého by neměl ani na nájem! :-)Procvičila jsem bránici líp, než v nejveselejší noci roku. Ještě teď se natřásám smíchy!
Realita všedního dne. Řemeslníka, aby pohledal. Vydělá si. Zlikvidujeme je přes EET. Šoupneme je na místa s židovskou mzdou. Ještě lépe do korporátních montoven cizáků. Úkolovny. Píp - zadat čas. Píp - zadat kusy. Píp - zadat splnění zakázky.
Drzost paní vedoucí nezná mezí. Úřednice! Suverénní, arogantní.
Protistrana se drží, je to slunce, aby ji neposlala do p..arku.
Ano. Musím víc lhát. Musím být víc anonymní. Když mně to néééjde. O co mi jde? O nic. Zajištěná. Spokojená. Zamilovaná. Ještě v síle - 62 nevnímám. Jsem kůzle - oproti mamčině jedna devadesáti. Důchodkyně .-) No a to může vzbudit nevoli :-)

Odpolední setkání - srdce mi plesá. Plesá a vibruje štěstím a láskou. Přichází má bývala učenka. Krásná, milá, ztepilá. Přichází s poukázkou. Vypočítávám ji wellness test, vysvětluji. Říkáme si své zkušenosti s lékaři. Měla těžký několikaměsíční zápal plic. Lékaři ji viděli na dýchácích :-)(dýchacích přístrojích :-) Diagnostikovali astma a hrůzný konec... Začala běhat. Skvělé! Shodujeme se, že jsme nemilovaly pohyb. Tělocvik.. V říjnu měla kontrolu. Kapacita plic mladého člověka. Lékař nevěřil. Znovu měření. Ano. Zdravá. Do prčic. Utekla z farma rybníku!! Ptal se, jak se to mohlo stát. - Běhala jsem. Chechtáme se. Mám husí kůži Prozradila mi, že mě měli rádi; že ze mě měli respekt; že jsem je naučila. A nevím, jak hezky formulovala to, že nejsem tuctová šedá myš. A že na setkáních vždy vzpomenou paní učitelku P. Ona mě vždy vidí v mém modrém kostýmku a pod jiným jménem. Ach, objímám ji i teď na dálku. Děkuji. Toto jsem už slyšela v prosinci od jiné učenky. Těšili jsme se na Vás. Byla jste jiná. Vybočovala jste. Naučila jste. Tahle dnešní mi hned na začátku řekla: Tady nemáte být. Běžte dělat přednášky. - Tak mě vidí? Taky řekla, že jsem citlivá. Jak to může vědět! Jsem. Jsem račice. Vše prožívám. Jsem emotivní. Krotím se. Ale nevyhovuje mi to. Nechci být spoutaná.
Jsem z dnešního dne naprosto odvázaná.
Pobavili jste se? Dejte mi lajk. Pro radost. Ať vím, že mě čtete.
Dnes jsem si v autě ve spěchu z VzP pomyslila: Nebudu psát. Vždyť to nikdo nečte. Omrzela jsem. Vzpomněla jsem si na své výlety pro děti ve zvláštní škole. Do Karlových Varů - měla jsem tam blízkého známého. Zastávka na letišti Ruzyně - tam jsem měla zas známého pilota. Povodil nás po letišti. Učitelky dostaly do každé ruky činzáno na obchůzku :-) Vzal nás do řídící věže!!! Asi pět nás vystoupalo do kopule. Poprvé jsem viděla na radaru letadýlka nad republikou, přepnuli - nad Evropou. Radary dnes běžné na netu, já viděla před 40 lety... Okouzlená. Další výlet - nočním rychlíkem do Vysokých Tater... Poprad; nocovali jsme v osobitnej škole - čekaly nás k snídani koblihy :-) Popradské pleso, symbolický cintorín... Bazén Spišská Nová Ves. Na Štrbském Plese jsem měla švagrovou své sestry. Navařili nám v Hviezdoslave hustou hovězí polévku, připravili obložené chleby. Vyškrábali jsme se na můstky. Další výlet do Nitry. Autokárkem přes Brněnskou přehradu; plavba v Blavě po Dunaji; Nitra - lanovkou na Zobor. Děti jely všechny včetně pár cikánků. Platili jim to rodiče! Žádné fondy, dotace, norské peníze... Dodnes mě potkávají a vzpomínají. Vzala jsem je k pramenům Labe. Jeden podzimní den. Dočetla jsem se o putovní výstavě o Labi od pramene přes všechna města. Tak jsem je vzala, aby viděli. Medvědín a pak asi šest kiláčků k prameni... Jedna holčička mi tehdy hlubokým hlasem děkovala, že by se tam nikdy nevypravila. V dnešní době by všichni prošli bez problémů základní školou. Zvláštní byla pomoc pro jejich pomalost, vadu v učení. Ale prošli by. Uměli psát psacím písmem, uměli počítat, rýsovat, naučili se vařit, plést, šít na šicím stroji. Dnešní absolventi základní školy neumějí psát, neznají pravopis, jsou hyperaktivní... Jsou zblblí. Nečtou. Nemají zájem o dějiny, o kulturu, ale znají vše ze sexu.
V autě dnes jsem si tedy říkala: I kdybych psala pro svou jednu čtenářku, budu psát.
Končím. Znovu - poprosím o lajk. Pro mou radost . A vy mi ji děláte :-) Tak zas zítra.
Děkuji a dobou noc!

Komentáře

  • Aranka Jaranka Terej: krasne vzpominky a uz konec ??? to v zadnem pripade - clovek si tak u toho cteni odpocne a mam se na co tesit a to je dulezite - vzdy si vzpomenu ze i ja mam plno vzpominek moc ale nikdy bych to takhle nenapsala rikam si vzdyt to neni tak tezke ale to si jen tak rikam kdo umi ten umi diky a pokracovat prosim 🤗👏

  • Irena Hrobská: Směju se, jsem dojatá - opravdu. No - račice. Emoce. Dnes mi ta učenka řekla tolik hezký věcí. Paní Malichová a ještě někdo nasdílel článek o češtině. Je tolik věcí, o nichž se dá vyprávět, psát, na co vzpomínat. Musím se krotit, abych nepsala dlouhá rozvětvená květnatá souvětíčka. Sekám to nakrátko, vymazávám, Zkracuji. :-) Tak děkuji :-)
  • Aranka Jaranka Terej: to ja dekuji sleduji to peclive a vzdy cekam vzdy jsem asi prvni ctenar 😋
  • Irena Hrobská: A ráno to čte moje dcera. Druhá to dostává do skypu, ta si to čte hned v noci :-) Pak to přeposílám jedné sestřičce, která si o to poprosila. Taky vím, že to čtou lidé z DD - na zapřenou :-)
  • Aranka Jaranka Terej: nema to chybu odpoledne jsem jela kolem reky ciklostezkou a hned jsem si na vas vzpomela a dreva vsude plno 😄
  • Eva Malichová: Přeju Vám hezký den plný radosti.
    • P .S.
      Jan Werich řekl :
      Když se z mládí dělá přednost, je to špatné.
      Protože každý starý blb býval mladý blb :-)
    • Irena Hrobská: Rodina nemá ráda, že zdržuji, seskakuji, fotím, kochám se, obdivuji, sbírám klacíky. A košíček se mi plní... :-)
Share