Loni v tento den na FB :-)

Irena Hrobská

13. ledna 2018 ·

Včera jsem skončila o půlnoci. Ale do postele... Zas v půl druhé. Prý nikdy nedospíme deficit spánku.
Není-li florbalový zápas, nejsem-li na školení - patří sobota jedné z vnučinek a jejímu tatínkovi u nás. Někdy neděle... Rozloučili jsme se na Nový rok po mém - doufám - posledním ohňoděsu.
Odbočka:
Kdysi jsme bydleli v podnájmu. (Mamce vrátili klíče od tatínkovy fy; šedesátá léta. Už byl po smrti. Prodala nějaké stroje. Koupila piáno. Babička se zlobila. Přihodila a maminka se stala vlastnicí nemovitůstky. O tom jindy.) Pan domácí byl neruda. Pracoval na dráze. Jednou jsem si házela balonem - hrála jsem sama se sebou školku. Prý ať si jdu mlátit do svého. Hrozně jsem se ho bála; situace s ním se mi vrací v jistých okamžicích celý život. Sbalila jsem balonek a klusala o pár domů dál. Do našeho nového, ale ještě měl nájemníky... Po čtyřiapadesáti letech pana domácího plně chápu. Chránil omítku, majetek... A tenhle člověk vždy zpíval: Práce a zase práce... Maminka ho občas imitovala a rrrr hezky zvýraznila.
Hupli jsme do času 2018 plnou parou. V uších mi zní: Prrrráce a zase prrráce... Čtrnáct dnů v běhu... Včera říkám: Peťuš, mohli by zítra přijít na oběd. - Prý mi ráno dá vědět. A už jsem zpět u prvního odstavce. :-)Doháněla jsem nevědomky spánkový deficit. Sladké probrání v jedenáct hodin! A hned zprávička: Za hodinu jsou tady. Těšení převálcoval strach. Jak to stihnu! Vyskočila jsem rovnýma nohama. Nepozdravila jsem den. Můj chytrý drahý stroj, který vaří za mě, má v sobě mraky receptů. Přesto jsem věnovala čas hledání v kuchařkách na netu. Počítač a stroj jsou propojeny. Zařadila jsem vybraná jídla z kuřecího do souboru Kuře. Zaktualizovat přes wifi stroj. Mašinka mě vede až po závěrečné: Servírujte. Masíčko v marinádě - hotovo. Rychle brambory - součást receptu. Přidala jsem pro zdraví namočené luštěniny, majoránku, česnek... Během chvilky se vše vaří ve stroji samo. Ještě jablečný jahodový kompot. Zelný salát s mrkví, jablkem... V půl jedné hotovo :-)

Ve stejnou dobu objevuji SMS od vnuka. Přijede vlakem; potřebuje odvézt k volbám. Lehkovážnost mládí... Na poslední chvíli. Hodinu před zavřením volební místnosti. Lukyn si umí lidi organizovat. Od prosince má mít řidičák. Když má ale tolik prrrráce :-) Včera fotil nějaký ples, vrací se :-) Voličský průkaz nee. Přání plníme ihned. Od prostřeného stolu :-) U psaní si uvědomuji, že přes nezodpovědnost, lehkomyslnost rádi a ochotně pomáháme. Zpytuji sebe kdysi. Stejná...

Dnes jsem měla v plánu odstranit Vánoce. Nejde mi to. Prodlužuji čas večerního přítmí se stromečkem. Vymlouvám se... Ještě jsme si s vnučinkou zapálily kolotoč. Říkala: Babi, budeme si povídat? Pozorovaly jsme plamínky svíček... Vysvětlila jsem součinnost tepla a lopatek na vrcholu. Je roztomilá. Milá. Přátelská. Rázná. Svá. Zpívaly jsme. Vymýšlely básničky a písničky o zimě. Dětská fantazie - nekonečná. Ptala jsem se na dvě neviditelné bytůstky, které její maminka musí pouštět do výtahu, u auta jim nesmí přivřít oblečení... Dnes tu byly s námi. Zadělala jsem na chlebík. Povedl se. Její přítomnost je energizující. Krásné chvíle. Neumím to slovy vyjádřit.
Snaška se na chvilku objevila. Lovím z mrazáku letní opočenskou zmrzlinu bez palmového tuku, bez umělých sladidel. Ananas. Šlehačka. Kousek ze stromečku. Nezdravé. Výborné! A vínečko. :-)
Vracím si den. Svítí tu oheň. Ježíšek ve svém keramickém domečku ještě taky ponocuje. Když svíčka zhasne, kouří se mu z komínku. Manžel se mi směje, jak vše prožívám. Micka pochrupuje u mě v pracovně. Celý den spala. Sbírala síly na noční cvičení. Sem, tam, domů, ven. Zdvihne tělo jak ursus. Buší na sklo. Minulý týden to předvedla dopoledne i paní klientce :-)
Že bych šla spát? Uvidíme. Noc je ještě mladá :-)