Loučení
Motto andělů na dnešní den jsem si přečetla až večer. Náhodně. Dnes jsem po dlouhé době vzala motivační knížku večer do ruky. Jen proto, že jsem hledala fotky ze stavby domu.
Využijte své schopnosti utěšovat a utěšte ty, kdo utěšit potřebují. Použijte své ruce k úlevě od stresu na pozemských Božích pláních.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-07-09-louceni
Ráno vstávám na osmou. Budík mi není příjemný. Kratičko cvičím. Šup! Nutno odnést z linky poslední věci. Linka dnes zmizí z našeho domu. Moje pixly Herbalife mi zabraly polovinu linky v chaloupce. Tak ne. Ukládám je do police. Uvolnilo se. Přenáším doplňky, vitamíny… Ješiši - celý den nevím, jestli funguji u ostrůvku v domě nebo v chaloupce.
- Petroušku, začni odstrojovat linku.
Ano, odstrojovat. Všechno nám tu klapalo. Všechno bylo fčně včleněno. Linečko, omluv mě za mou marnivost. Neboj, budeš ještě sloužit. Neboj. Zájemce přijde.
Drtička. Ješiši, Bond, James Bond. Zaplatila jsem za novou manžetu? No nezaplatila. Tak zaplať. Hele, dopis z pojišťovny:
- Paní Hrobská, nezapomněla jste zaplatit za…
To víš, že zapomněla. Sedám k ntb. Platím za novou manžetu k drtičce. Za pojištění. Za balík do fy Bond. Abych těch drápajících rukou po penězích nebylo málo, volá paní z SBD.
- Paní Hrobská, od července platíte o jedenáct korun víc. Ale poslala jste starou platbu.
- Aha, mohu to přičíst příští měsíc?
- Ne, potřebuji to tu mít v červenci.
Ok. Otevírám bankovnictví. Měním – lajdák – šablonu. Navyšuji o jedenáct korun platbu. Odesílám sólo jedenáct.
- Kdo tam je dál! Která ruka co ještě po mně chce?
- Hele, free sat. Nedoplatek 114 korun.
Jak to na mě prší! Zaplať, doplať, vyplať, splať. Dávej, dávej. Žehnám všem platbám. Mám na ně.
Myčka odpojena. Mireček přišel pomáhat. Umí rozdělávat linku. Je od fochu. Na řadě je naše skvělá trouba. Občas si jdeme odpočinout. Občerstvit se. Pokouším se žehlit. Zbavit se v binci kuchyně s domu koše s prádlem.
Z toho nicnedělání jsem náramně unavená.
Mám tři vývody elektřiny ze zdi. Dosud jsem je nevyužila. Chci tam mít světla.
Ukazuje mi zářivky. Ale ty jsem tam měla. Čtyři zářivečky. Chci světýlka. Jedeme do elektry. Ne, nabízejí kvalitní metrové zářivky. Jenže by se vypínaly zároveň s vnitřkem nové linky. Levá strana. Pravá strana. Tak to nechci. Potřebuji ještě další vypínače. To je vykroužit… Ješiši, to bude prachu jak v kombajnu. Vracíme se domů.
Včera jel Péťa okouknout s fotkami, kam s linkou. Hned se našel zájemce. Srdce mi dnes plesalo, když jsme se vrátili z elektry. Už nakládali skříňky. V duchu jsem se s nimi rozloučila. Poděkovala za služby. Raduji se. Budou dělat ještě radost. Krásná pískovaná skla v dvířkách s motivem, který jsem před lety vybrala u sklenáře. Motiv máme v celém domě ve výplních dveří.
Volám našemu elektrikáři Arnemu.
- Nevolej mu. Nevzpomene si. Je to šestnáct sedmnáct let.
- Arnošte, prosím tě, pamatuješ, jak jsi dal vývody nad linku ze zdi?
- Počkej, to si nevzpomenu. Moment. Myslíš vlevo u okna do ulice a vpravo?
- Přesně ty vývody myslím.
- Tak ty jsem vypnul.
- A kde se to zapne?
- Pamatuješ dřív? Pod stropem byla taková koule. Tam bylo klubko přepínání.
- Jo vím. Pamatuji.
- A dnes se to ukládá do vypínače. Tam to elektrikář pozná. Je to vypnuto.
- Výborně.
- Když tak mi zavolej.
Elektrikářovi ukazuji nejbližší vypínače. Ne. Nic tam není.
Posílám fotku Arnemu. Ale už si pro jistotu vypnul telefon.
- Zítra za ním zajedu. Ať si vzpomene. :-)
Takové radůstky dne. Takové únavné maličkosti.
Volá pán z SBD. Za nové nájemníky jsem zaplatila poplatek. Shání se po papírech… Že bych je neodeslala? Odeslala. Našel.
- A jak se, paní magistro, máte?
- No, mám se dobře. Ale dnes nám demontují naši linku. A mně to asociuje – asi budete myslet, že jsem blázen – mně to vhání myšlenku, že to je nic proti tomu, když lidé odcházeli z domovů do koncentráku.
- Ne, tomu rozumím.
- A tím se uklidňuji. Že to vydržím.
- Vydržíte.
- Ono mi nic jiného nezbývá. On mě Pé´ta varoval:
- Nevíš, do čeho jdeš.
Už to vím. Kolik špíny tu je. Pavučin. Všechno, co jsem kdy rozlila, vidět pod linkou. Taky kočičí červená myška. Molí pelíšky.
Konec. Večer ještě mluvíme o elektřině. Zas zítra.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/206-07-09-lovkyne
- Žofka támhle na nášlapech měla v hubě myš.
- Málem jsem do ní šlapla. Dala ji tam na oči. Jak lovec výřad.
- Ona je vyděšená. Mourek taky očuhoval, že v domě je to jiné.
Večer. Zalévám. Ukazuji v chaloupce Petrouškovi, kde si ráno namixuje koktejl. Jdu zalít do skleníku. V posledním sluníčku jdu natrhat levandulku. Každý rok jsem si sedla za stůl. Pletla levandulové kužílky. Vybírala barvičky pentliček. Letos? Pomalu odkvétá. Čas na ni nemám. V letu jsme si včera objednaly lístky na zahájen Theatrum Kuks. Všechno jako ve snách. V povětří. Klečím v trávě, rovnám stonky kvítek.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-07-09-levandule-odkveta
Volá paní. Před měsícem za mnou přišla. Cítí, jak nemá energii. Ona ji zas nabere. To je jen přechodné. Někde něco zaškrceno. Zase se to povolí. Nabije se pránou. Poslala jsem ji za homeopatkou. Děkuje mi. Je objednaná. Důvěřuje. Nezbytně nutné důvěřovat. Jj. Taky strava. Pohyb. Příroda. Homeopatie pro mě důležitá. To pude. Tedy: To půjde. Věřím tomu. Paní mě překvapila. Prý ji nabíjím. Ani si nejsem vědoma. Ale ráda. Umím si stáhnout energii. Ono stačí si zahýkat, zajódlovat, zazpívat. Všechno jsou frekvence. Pryč od zlých lidí. Tok energií regulovat, vybírat si, kdo bude okolo mě. Vida, tak to andělské motto se naplnilo. Když můžeš utěšovat, utěš ty, kdo utěšit potřebují. Splněno. Nevědomky. Děkujeme Vesmírnému pánu. Vidíš, u trhání levandule propojenost s andělskou energií.
- Pojď si sednout.
Sedáme si v podvečeru pod slunečník. Jsem ráda, že mám oporu. Velkou oporu. Děkuji. Dnes se moc nadřel. Moc. Ireno, buď šťastná, že ho máš. Jo, jsem. Miluji ho celým srdcem.
Už nedožehluji. Už neodstrojuji obývák. Ležím na gauči. Zapíšu si den. Maňana. Prohlížela jsem fotky ze stavby domu. Probírala jsem se fotkami z té doby. 2009, 2010, dál 2011, 2012.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2012-09-20-kittina-nevi-co-roupama
Micicindička s koťaty. Černá Kitty přežila jediná ze čtyř. To je ta naše sůva z Phy, vlastně už třetí rok z Krkonoš. Co se k nám najezdila. Už ji nechci znervozňovat, už si bydlí v novém domě pod horami. To by ji trefil šlak. Když se Linda stěhovala, Kitty u nás byla snad čtyři měsíce. Už si začala zvykat se Zrzečkou a Mourkem. Prskavka.
- Lindo, musí už začít bydlet u tebe.
- Ale já tu má ještě krabice.
- Nevadí. Bude si zvykat. Ona už tu domácní.
Už se do Phy nikdy nevrátila. Dnes se dívám na to divoké kotě. Taky nahlížím do FB.
Pro mnohé černý scénář se naplnil a takzvaný Chat Control 1.0 bude v Evropské unii platit. Tak ode dneška schválen Evropskou uhnijí další Orwellův zákon.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-07-09-orwell/1717374690
V březnu to neprošlo. Tak znovu. A budeme hlasovat tak dlouho, dokud to nebude po našem. Mohou ti skenovat všechno. Všechýnko. Zprávy, fotky, všechno. Dobytek musí být prověřován. Vysvléknout do naha. Jako když šli lidi do koncentráku. Takový neblahý německý zvyk.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/206-07-09-cenzori-odhaleni/1717374096
U žehlení jsem si znovu pustila pana Holce. Viník odhalen. Fiala říkával, když statistky jeho vlády nekorelovaly se statistikami z Evropské uhnije, že viník musí být odhalen. Viníka k potrestání máme. Všichni ti Fialové, Cemprové, Foltýnové, cenzoři… Po čtyřletém sporu verdikt: Fialova vláda jednala nezákonně. Cenzorství bylo protiústavní. Konec konců JE protiústavní. Fialova vláda omezila servery ve svobodě slova, svobodě informování. Máme prý nárok na korigované informace!!
Dnes během denního šrumu – co se děje ve Zlíně. Dým. Hlavní dominanta města je pryč. Je zcela jedno, jak požár vznikl. Od dob Bati město v jeho kulisách. Ode dneška už ne. Hodně lidé psali, jak je to zranilo. A jeden napsal: Nelíbí se mi staré baráky. Žádná škoda. – Až sem jsme došli. I kretén má právo se svobodně vyjádřit. Podle něj by se asi "staré baráky" měly zbourat. Taky hrady a zámky.
Další – jak je to v tom Zlíně? Ano, nezachránili. Velká škoda. Sklad 75000 českých bot…
Generace našich rodičů, snad i naše – budovatelé. Naše vlast vzkvétala. Nevážili jsme si. Přišli ničitelé. Resetuje se realita minulosti. Vznikají tzv. brownfieldy. Hnus. Využití tovární architektury. Ble.
Brownfield je nemovitost, která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Může se jednat o jednotlivé budovy, komplexy budov, areály s budovami nebo jen plochy bez budov.
Nábytek z palet. Hnus. Zdi v interiéru z cihel. Další hnus. Eliminace záclon. Měly fci. Tlumily sluneční paprsky. Upozorňovaly ptáky na sklo. Bránily pohledu kolemjdoucích dovnitř. Výjimka – Holanďané. Tam je z dob kalvinismu nařízení – nebo zvyk – nezatahovat, aby bylo vidět dovnitř. Kladou důraz na poctivost a otevřenost. Obyvatelé prý tak chtějí ukázat, že nemají co skrývat, a zároveň si užívají více denního světla. Záclony jsem dnes sundala. Ptákům se to možná nevyplatí…
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-07-09-ivan-to-rekl-dobre/1717374758
FB:
Ivan Vyskočil k summitu NATO"Já tedy vůbec nevím, jak se na summitu choval Donald
Trump, ale jako obvykle asi nevyzpytatelně. Čekal jsem, že až se potká s naším panem
prezidentem, tak že mu třeba dá facku za ty výroky, co o něm měl. Ale to se asi nestalo," směje se herec a člen Klubu 2019 Ivan Vyskočil a pokračuje ohledně našich "dvou delegací".
,,Já jsem jenom viděl Babiše a Pavla, jak tam stojí. Nevšiml jsem si, že by se tam nějak potkali. Ale slyším takové ty mainstreamové proudy, jak říkají, jak to prostě všechno zavinila ta vláda a Macinka, že se s
prezidentem nechtěli dohodnout a že on se tam vlastně jako chudák musel teda prodychtit někudy jinudy," pokyvuje herec a podotýká. "Ale
mně to připomíná, když jsme měli na gymnáziu nějakého hodně neoblíbeného spolužáka, tak ho samozřejmě nikdo nechtěl pozvat, když se udělala nějaká společná akce. Takže jsme to před ním tajili, aby tam nepřišel. Ale on se tam vždycky prodychtil a celý
večírek votrávil, že jo… Takto mi připadá přítomnost pana prezidenta. Prostě odmítaný spolužák se tam přece jenom nějak dostal"."Oni furt obrana…. Jaká obrana? Proti čemu se furt chtějí bránit? Já to nechápu. Oni na jedné straněříkají, jak to Rusko je na kolenou a jak
Ukrajina vítězí, ale pořád se chtějí bránit proti tomu Rusku, které sem údajně vpadne. Já teda upřímně nevím, co by tady dělalo, protože v této vykradené zemi už není si co vzít. A v celé Evropě také ne. Vždyť třeba i Volkswagen propouští…… Tak kam by se ti
Rusové hrnuli? Je to úplná blbost.
Takže ty výdaje na obranu jsou jenom báječným příjmem pro zbrojní průmysl, ať náš, ale hlavně ten cizí, ten americký. Ty si na tom nahrabou.
Vyrobí strašnou spoustu železného šrotu, který pak vyhodí, nebo ho zase někomu budou dávat. Tak to je takový můj laický názor. A jasně, že nás nutí, abychom to nakoupili. "
- Běž si lehnout. Seš unavená. Dobrou noc!
Půlnoc. Jdu. Ráno další služba.
Dobrou noc!