Lví brána, lví síla

Bordel jak v tanku. To nemám ráda. Ještě víc to vadí pánu tvorstva. Má rád svůj komfort, své zaběhnuté blátíčko, svůj chlíveček... Tak! A dost! Tady se bude dezinfikovat bělobou! A dvě místnosti naráz. Ó, mám velké oči. Když spíš do půl deváté, než to připravíš, začínáš první nátěr v jednu po obědě. 

Ráno koukám, v kuchyni na židli jeho pingpongová taška. To je to nejdůležitější. To musí mít připraveno. :-)

Než já se rozjedu. Ještě se legračně vyfotím. 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-08-08_Lvi_brana_-_jdu_malovat/

Venku slunečno, teplo nic moc. Petroušek mi pomáhá vyklidit v ložnici. Dělá, co se dá. 

- Podívej, rozrazil jsem si hlavu. 

To je Péťa. V paneláku si rozrazil hlavu o dveře. Marně mu radím, že v noci ve tmě chodíme s předpaženýma rukama. Sklízí můj smích. Ví, že mě pobaví. I on se řehtá. Raduje, že mě opravdu pobavil svou ránou na hlavě. 

Vždycky odjede na někam na melouch, za svými kšeftíky, zas se vrátí a zas odjede a já mám klid si všechno oblepit. Výhoda - má dnes volno. I když ve svém volnu v půl páté někde pomáhal při cejchování měřáků. To je náš pomocník a zachránce. 

Mám velké oči - vymaluji dvě místnosti. No. Uvidíme. S malbou začínám až ve třináct hodin. To není jen vymalovat. Ale počkat, až to vyschne, přetřít znovu. Utřít podlahu. Nábytek.

Jeden nátěr hotov. Péťa mě zkontroluje a někam jede. Zas se vrátí. Pomůže, co potřebuji. Rolujeme koberec u něj. Neseme ho na klepadlo. Říká, že nás stálo hodně peněz a je na nic. Pochvalu většinou řekne tak, že pochválí sebe. Já si to mám přebrat jako poctu mně. 

- Ještěže tady to klepadlo máme! 

Směju se. 

- Dělej, můj čas je drahý!

- Můj taky!

- Tvůj je důchodcovský!

- A Tvůj?

- Já jsem pracující důchodce!

- Aha.

Neuvěřitelné černé pavučiny pod a za radiátory. Táhnout jedním směrem. Necákat. Doplňovat barvu, ředit ji. Na štafličky, dolů. Nahoru, dolů. Držet kýblík. Musela jsem ujít od devíti do dvaadvaceti tak na Klínovku a zpátky do Špindlu. No, a mám našlapáno 226 kroků. Telefon ležel a dělal mi společníka. Ale nechodil se mnou po schůdcích.

Oba nátěry v ložnici hotovy. Šestnáct hodin. Jdu okouknout zahradu. Sbírám červená rynglátka. 

- Pojď si sednout. Pojď!

- Ne, jdu umýt podlahu.

- Pojď, na chvilku si sedneme.

Sedáme. Předestírám své plány.

- Peťuš, tvou pracovnu až zítra.

- A nechceš si odpočinout?

- Prosím? Ložnici budu mít a tvá pracovna je bonbónek. Pak si zas na čtrnáct dnů tři týdny odpočinu. Naši předci, když je něco bolelo, dali si pauzu. Třeba si zabalili nohu do zelného listu, na záda si dali křenovou placku. Žádného lékaře. Byliny, Příroda léčí! Uvidím, co můj loket. 

Nabízím červená rynglata.

- To je dobrota, viď? Mamka uměla kupovat stromy. Vždycky koupila správnou sortu. Tahle červená - to je starý druh, ta už neseženu. Ale ty bys´ mohl sehnat nějakého roubaře.

- Poohlédnu se.

- Na mém věšacím zdviháku jsem našla chybu. Šroubeček se tam trošku vyvrtal. Peťuš, je potřeba to napravit. A hlídej, prosím tě, místo pro pána z Ostravy před domem. Psal už dvakrát, jestli by mohl před naším domem stanovat. Ještě nikdo nenajíždí, že?

- Už se tu srocují. Začínají až zítra.

- Až? Vždycky začínají ve středu.

- Ale letos psali úterý.

https://brutalassault.cz/cs/festivalove-info

Hm. Mluvíme o festivalu Brutal Assault. Návštěvnost dvacet tisíc lidí. Tolik, jo? Asi před dvaceti lety jsme zrovna byli na Kypru. S vnukem. Linda přijela z Phy na víkend. Psala nám k moři, že do města od nádraží proudí nepřetržité černé davy. Ale že černí opouštějí město. To jsme se tehdy báli. Co to je? Pak psala, jak v noci vykrádali stany. Lidi přišli z koncertu. Po pivu spali jak nemluvňata. Zloděj to měl lehké. Někdo psal: O stan mi nejde. Jenže jsem měl pod ním zakopané peníze a doklady. :-)

Psala jsem na jejich stránkách uvítání. Přilétali z Oceánie, z Ameriky, Indiáni z Bolívie, Holandsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyši, Albánci, z Ruské federace... Když odjížděli, to bylo značek zemí. Rozloučení. A poděkování za obchodníčky, že si mohli přijít na peníze.  Strůjce a šéf festivalu mi někdy na konci srpna  napsal, že na příští ročník mám vstupenku zdarma. Festival začínal ve středu. Mimo středy se mi bude věnovat. A jak se jmenuje? - Martin. Ale všichni ho znají pod jménem Schindi. - Cože? Šindi? To je přece ten nejhlavnější. - Ano. A příští rok se dostavil podvod jménem covid. Loni jsme zrovna odjeli do Špindlu. Mezi tím se mi Shindy přihlásil z profilu pod svým jménem. Několikrát jsme si za tři roky jen tak poslali zamávání. No jo, ale varovali mě, že by mě ta hudba pokosila. - Nepokosila. Já ji slyším na zahradě. Jo, jsou to takové čertí řevy. Ale někdy slyším i krásnou, líbí se. Hlavně - zajímají mě jejich odpočinkové zóny. Knihovna. Obrazárna... Měla jsem se připomenout. Neudělala jsem to.

Festival kdysi přišel s eko vychytávkou. Dnes už je normální. Za nasbíraný pytel odpadků zaplaceno. Později jejich pivní ekokelímky. Velmi přísná pravidla chování. Náš vnuk Lukáš si na festivalu přivydělával ke studiu u náramků u vchodu. 

Brutal Assault

1 d · Letošní Brutal bude ještě ekologičtější Na letošním Brutalu narazíte na několik novinek, kterými se festival snažíme udělat ještě ohleduplnější k životnímu prostředí, což je náš dlouhodobý cíl. Hlavní novinka se týká systému třídění a využití odpadu v areálu i kempech. Všude tu narazíte na nové speciální třídící nádoby vyrobené z recyklovaného materiálu. Systém ukládání odpadu je stejný, na jaký jste zvyklí ze svého bydliště: nádoby jsou barevně odlišené a srozumitelně popsané informacemi, který odpad kam patří.(Třídící nádoby s logem Brutal Assaultu jsou navíc stylové a objeví se i na našem e-shopu, pokud by ji pak někdo z vás chtěl mít před domem.)Roztříděný odpad budeme maximálně využívat - například z bioodpadu, kam patří i naše eko-nádobí, se bude vyrábět bioplyn, který nahrazuje klasický plyn. Plasty nám pak specializovaná firma dále třídí, aby se maximálně využily a příští rok se dočkáte i speciální edice merche vyrobené z recyklovaných materiálů z plastů vytříděných na festivalu Do dalšího oběhu a recyklace pak míří samozřejmě i sklo, papír nebo kovy, maximálně zpracováváme i gastro odpad ze stánků jako zbytky jídel nebo oleje.Informace o třídění odpadu na festivalu najdete v naší festivalové brožuře i aplikaci. Na místě pak budeme mít celou dobu stánek projektu Rolling Waste Fakulty životního prostředí Zemědělské univerzity v Praze, kde dostanete veškeré potřebné informace k třídění, minimalizaci odpadu a budete se moci zúčastnit i různých ekologických workshopů. Například výroby barefoot bot, které si pak budete moci i odnést.Na festivalu také můžete podpořit naše další ekologické projekty - Brutal Forest Tento les vysázený fanoušky Brutalu v posledních dvou letech roste v několika lokalitách u Hradce Králové a letos na podzim budeme vysazovat dalších několik tisíc stromů. Jejich růst a odbourávání CO2 můžete sledovat na mezinárodní ekologické platformě Restor (https://beta.restor.eco/.../brutal-forest-cerna-studanka). Další výsadbu můžete podpořit nákupem eko-třiček s motivem Brutal Forest, které budou na festivalu k dostání.Věříme, že tyto ekologické novinky na Brutalu přispějí k ještě většímu pohodlí (zejména v kempech) a že primární třídění, další využívání odpadu i jeho minimalizace se zároveň stanou samozřejmostí i mimo festival. Děkujeme 

Jdu vyklidit jeho pracovnu. Petroušek si nabíjí hodinky. Rozvalen u ntb. Pohodička.

- Peťuš, oblepíme to a já to vymaluji.

Tfujtajxl, to jsem ho vyděsila. Konec komfortu. 😂😂😂 Hned je se mnou soucitný. :-) 

- Né, nechej to na zítra. Zítra si to vymaluješ hezky.

- Jo, to určitě. A budu si mýt vlasy dnes i zítra.; a budu zase upatlaná. Nic takového.

Ale ten se naštval. Vyletěl na dvorek čistit dlažbu od náletů plevele jak čertík z krabičky. Chytil na první našlápnutí. Venku si tiše zuří u vypichování trávy z dlažby. :-) A já se tiše směju pod vousy. Ukázková situace do učebnice psychologie. Tady je vidět, co udělaly dva roky covidu. Lidi nemohli plánovat, den ze dne jim měnili pravidla, příkazy, zákazy, sliby. Co včera prohlásili za konspiraci, dnes byla realita. Lidská psychika dostávala na frak. Proto je tolik lidí vzteklých, zlých, narušených. Proto je tolik sebevražd. Mnoho lidí opouští náhle v plném rozpuku svět. Jejich rodiny dostávají také nálož do psychiky. 

Copak dnes dělá Mars s Uranem? Že mají tu kvadraturu? :-) To je něco šíleného. Neumím si ji vůbec představit. Kdysi byla detektivka? Nebo kniha? Jmenovalo se to kvadratura ženy. :-) Mamka vždycky říkávala, že je někdo blbej na kvadrát. :-) Hodinky jako holinky, obojí se natahuje. Něco jako Dalmácie a decimálka.

Rozdělávám fólii, kterou mi ještě v dobré míře donesl. A maluji. Kde se bere tolik černých pavučinek? Tolik prachu? Tolik špíny? Tolik černoty na bílé zdi. Strašné. Jak v černokněžnické sluji. Teda v dračí. Prach z ulice? Otevírám okno dokořán. Objevilo se v něm moje slunce.

- Promiň, já jsme to tak nemyslel.

Řehtáme se. Peťuš, ty ses tak vylekal! :-) Pohoda, viď? A najednou narušitel. A změna programu, viď? 

Třesu se smíchy.

- No víš co? Sedíš si u stolu, myslíš si, že se bude malovat zítra.

- Až budeš v prácičce, viď?

- Hodinky zapíchlé v počítači. Nabité na 15 procent. A najednou ty!

- Čučíš si do sportu, viď? A najednou baba se smetákem. :-) 

Řehtáme se. Petroušek je čistá čitelná nádoba.

- Pojď se podívat, jak je dlažba krásně čistá.

- Vidíš, a koukám, že jeřábníkovi z Ostravy neuhlídals´ místo. Jsou tam Poláci. 

Natloukl před vrata zákazy zastavení. Prý jsem jak tank, abych dobře vyjela. Hned využívá situace, aby zamaskoval svou hlídací nespolehlivost: 

- Ne, bude stanovat tady. Před námi. 

Přesto jdu k Polákům. Přátelští. Omlouvám se, že jsem pocákaná barvou. Ptám se, komu patří auto vpředu. Jim ne. Loučíme se. Smějou se. I já. Chápou, že se chci rozpustit, aby mě nikdo neviděl. Do ulice se začínají valit davy s krosnami na zádech. Mizím v domě. 

Jdu dát teplomet na stěny. Ať už mohu začít.

Stan na místě pro Ostravu! Vybíhám. 

- Prosím, prosím!

- To jsme my!

Vítáme se. Po třech letech!

- Nemáme pro vás ještě vyčištěný chodník. Abyste si mohl odpoledne schrupnout ve stínu lísky s pivečkem na dece.

Děkuje za místo. Fotku bych sem dala, jenže dnes se spí v obýváku. Nutno být potichoučku. 

Petroušek se zapojuje:

- A víte co, tady zaparukujte u toho vjezdu.

- Nebudeme překážet?

- Nebudete. Řekněte, že to máte vyjednáno s panem Hrobským.

- Zítra vám uvařím kafe. Jdu domalovat.

- Vařič máme! Tak zítra!

Pondělí. Zrovna weibnáře, porady... Šeří se. Musím sebou hnout. Jak rozsvítím, už to nebude ono. Švihám sebou. Hotovo. Rozsvěcím.

Poradu jsem poslouchala u stropu. 

- Má někdo nějaký dotaz? Chce se někdo na něco zeptat? Nikdo?

Rychle se spouštím dolů k počítači. 

- Já! Bude tu nahrávka?

- Bude. 

Rozmýšlím se, jestli pojedu do Brna na školení na konci srpna. Změnili z logistických důvodů Hradec za Brno. Spíš z logických. Koleje vyrvány. Nikdo by se sem z Moravy nedostal. No, jako my v červnu na Moravu. Volám kolegovi.

- Karle, rozmýšlím se, že bych jela do Brna. Máte v autě místo?

- Máme. Ale jestli nejsi ten škůdce, co chce zůstat na hodech u Lenky. Co způsobuje poruchu auta...

Řehtám se.

- No, tam se mi moc líbilo. Zítra si promyslím, objednám hotel. Ozvu se.

Péťa haleká:

- A vrátíš mi ji zase v pořádku! Ahoj Karle!

Kluci se pozdravili. Před čtrnácti dny jsme se viděli ve Špindlu. 

Dnes nemáme kde spát.

- Peťuš, dám matrace a lehneme si, povleču čistě až zítra.

- Ne, dnes se vyspíme v obýváku.

- No. Tak jo.

Píšu na teplé dlažbě v koupelně. Pavel Zítko se přihlásil v živém vysílání. Odešla Olivia Newton John. Smutné. Kráska z Pomády. 

https://www.youtube.com/watch?v=WvOWox2o5cU

https://www.youtube.com/watch?v=ywirYQfaWZU

A Xanadu... 

https://www.youtube.com/watch?v=L-sFBy0XWsM

S ABBA a Andy Gibbem - jé, mládí... https://www.youtube.com/watch?v=ur-qx48vzao

https://www.youtube.com/watch?v=dKSB2O2Shts

Jé, myšlenková mapa - kvůli skupině ELO - Electric Light Orchestra došlo k našemu rozvodu. Ivulka si chodil jako půjčovat kazety s ELO k jednomu námořníkovi. Spolužák z gymplu. Letos v červnu jsem se ve Skalici potkala s jeho ženou. Ženila jejich syna. Tehdy mi to tam blesklo hlavou. Dávno taky s námořníkem rozvedená... Trhala jsem si tam lipový květ, kdo pamatuje? :-) Ivka chodil pro kazety s hudbou tak dlouho, až si našel jednu ze svých dalších manželek. :-) V pořadí druhou. U skladby Last Train to London mám šimrání okolo žaludku... 

Electric Light Orchestra - Last Train to London

https://www.youtube.com/watch?v=Up4WjdabA2c

Olivia odešla. Budiž jí země lehká. Kdy už to lidem docvakne... Jasně, poslední stádium rakoviny... A ostatní  srdce, mozek... Lasica, Miro Žbiro... 

Travolta napsal:

Tvůj Danny, Tvůj John!

"Moje nejdražší Olivie, učinila jsi všechny naše životy o tolik lepší. Tvůj vliv byl neuvěřitelný. Tolik tě miluji! Jednou tě tam nahoře uvidíme a zase budeme všichni spolu. Byl jsem tvůj od chvíle, kdy jsem tě viděl, a navždy budu! Tvůj Danny, tvůj John!" napsal hollywoodský štramák na sociální síť Instagram. Nikdo z jeho bližních nepochybuje, jak ho smrt Olivie zarmoutila.

Dobrou noc!