Lyžovat bys chtěla! Nic! Doma budeš. A makat
Ráno. Brzy ráno. Dnes svěží. Šla jsem na své poměry brzy spát.
- Mně ještě nezvonilo.
- Ještě máš půlhodinky.
Na chvilenku zavřu víčka.
- A kam pojedeme? Na Černou horu?
Přitaká.
- Tak to musím jít nabít kartičky.
Nedá m to. Vyskočím. Otevírám okno. Zvláštní zelené světlo. Slyším déšť.
- To nemyslíš vážně, že ne? Vždyť prší!
- Ještě před půl hodinou nepršelo.
Jdu ke kamerám.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-13_Dnes_opravdu_ne/
Zkoumám jednotlivá střediska. Mlha. Mlha, šedo. Tma.
- Peťuš, jdu spát.
Měl volno. Někde si poletoval. Já si lítala ve snech. Devět. Klientka zvoní telefonem.
- Irenko, potřebuji pět velkých…
- Ještě dadynám. Ty přece vstáváš k obědu. Mohu zavolat za hodinku?
Za hodinku Petroušek.
- Dám si svačinku.
Bacha, tady je rušivý element. Navíc volá Linda.
- Herdek, tak já teda vstanu.
- Ne, nemusíš. Klidně lež!
Zvoní klientka.
- Já musím odejít z domů.
Nejprve běžím k objednávce. Pak něco vytisknout. Čeká nás totiž ve čtvrtek zase takové setkání s lidmi, kterým jsme udělali dobře; jenže nemají to v hlavě v pořádku. Ve čtvrtek ztratím den. Jedna z nich byla má věrná čtenářka. Falešná potvora. Házeti perly sviním.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-13_Mourek/
Moureček posnídal. Muchlám ho. Volám kočičandu. Ne. Nepřiběhla. Mourin chodí ven, jako by ji hledal. Dřív byl stále na teplé dlažbě…
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-13_Po_machani/
Rychle vymáchat prádlo z pračky. Octová voda. Vonný olejík. To je špíny. Pračka zmar. Prádlo nevymáchá. Bacha – paradox: mám ze špíny radost. To všechno by zůstalo v prádle. Lezu na půdu. Sbírám suché; věším nové.
- Navezeme dřevo?
- Navezeme.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-13_Tam_a_zase_zpatky._Setkani_s_Kitty%2C_zapad_slunce/
Pracuji. Pomáhám paní z druhého konce republiky k registraci. Objednávku. Paní na šestnáct se ráno omluvila pro nemoc. Slyším, že Petroušek pojede něco pomoci do Lindina domu.
- Jedu s tebou!
- A stihneš to?
- Zavolala jsem paní, jestli mohu na dvě hodiny odjet. Mohu.
- Čekám venku.
Než se obuju... Zamykám.
- Podívej, neodehnal jsem ho, ale chodí sem pravidelně.
- Kocourku, běž pryč. Běž si domů.
Kdepak má asi domov. Takhle k nám začal chodit Mourek. Jen byl mohutnější. Chodil přikrčený jako krokodýl. To tenhle mouráček se nebojí. To je ten, jak chrápal ve vaku s větvičkami, když jsme hledali Zrzečku..
- Hele, Kačka s dětmi. Jde z nákupu.
Kruhový objezd. Stahuji okénko. Fotím. Mávají
Ukazuji Petrouškovi cestu. Na každé křižovatce chce jet na druhou stranu.
Lindin Petr na nás čeká s pejskem Baronem. Baronek jablko sváru. Kitty tu má práva.
Běžím po schodech za Kitty. Trošku má radost. Ale trošku má strach. Nějak zvlášť nadšená tekutou kapsičkou není. Na té si vždycky všechny kočky pochutnávají. Zrzečku jsem vždycky držela v náručí jak miminko. Pacinkami mi přidržovala ruku. To mamčiny kočky vůbec neznaly. Její poslední, krásná stará tříbarevná měla tolik klíšťat po sobě. Mamka ji chovala postaru. Bez obojku. Jen granule. Pak se s kočenkou musela rozloučit. Mami, maminko, to bylo pro tebe tak těžké. Tak moc. Nedokážu si představit. Opustit domeček, domov, kočenu. Jít.
Kittka asi viděla pod okny Baronka. Uklidňuji ji.
Petrové něco kutili na vodě. Hotovo. Jedeme domů. Pozoruji západ sluníčka. Hoří na obzoru. Žhavá čára lemuje rozmezí země a nebe.
Běží ke mně cizí kocourek. Čekal tu. Vbíhá do dvora. Ne, ne, ne. Beru Moura do náručí. Vynáším ho ven.
- Mourku, bacha, chraň si revír!
Mourek netuší, že metr od něj sedí konkurence. Konečně ho uviděl. Hoši se hned skamarádili. Někam odběhli. To není možné. Měl ho vyhnat. Mour je blůma.
Už tu čeká paní. První měření. To ve většině případů nebývá s úspěchem. Lidem se všechno pohorší. U ní ne. Tuky rapidně klesly. Dokonce ty viscerální z jedenáctky na desítku. To je skvělé. O devadesát deka spadla i svalovina, ale příště nebo propříště už začne růst. Zmenšila se objemově. Ubyla na kilech. Mám radost. Až zítra ji zaregistruji, aby se projídala k poměrně vysokým slevám.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-13_Chlebicek/
Ještě zadělat na chleba. Nechávám ho hníst. Utíkám ještě do pracovny k počítači. Ó, těsto mi vykynulo v hrnci. Udělám pokus. Uhnětu ho znovu. Těsto je tak nádherně vláčné. Jak hedvábí. A chlebíček – povedl se. Akorát je veliký. Dala jsem hodně kvásku, musela jsem přidat mouky. To už mám v oku. Trouba si se mnou zas píše. Dolej vodu do nádržky. Ještě jednou a budeš odvápňovat.
- Prosím tě, vždyť jsem tě odvápnila odpoledne.
Hotovo. Je třeba vyčerpat vodu z nádržky.
- Ale prosím tě. A zítra tě zapnu a zas budeš chtít nalít. To víš, že jo.
Připravuji Petrouškovi svačinku. Poslouchám o zákonu 352/2001 Sb.
Jak je to s vyvěšováním vlajek u nás? Především bych darovala tu z Muzea delegaci Pavlů Novotných, Cemprů, Zdechovských, pornoherců a gay- Jandových, vykulených bělem rybích očí… až pofrčí do první linie na UA. A ať si s sebou vezmou i tu naši zástavu ze svatovítské katedrály.
Já vím, UK – je United Kingdom. Ale pro mě je UA stejně UK. Spíš Uk.
Zákon č. 352/2001 Sb. Zákon o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů
Pravidla o užívání vlajky jsou specifikovaná v zákoně 352. Pokud se ukradne státní znak z dresů a nahradí ho karikaturou lva, je jednoznačně patrné, že nejsme orgán státu, stát, ale fa. Fa v područí EU. Tedy ten kohout, který nahradil našeho lva, je jen obyčejné logo. To není znak. To je firemní logo. Nařizují nám co smíme, co nebudeme smět. Ochuzují nás. V Norsku klesl prodej elektromobilů o 95%. Pokud to nebudou dotovat, nikdo ta auta nebude kupovat, aby trávil víkendy u dobíjecí stanice, až na něj přijde řada.
Neexistuje, aby vlála cizí vlajka na státní budově.
§ 7
(1) Státní vlajku vyvěšují oprávněné osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až s) na budovách, v nichž sídlí, při příležitosti státních svátků5b) a při příležitostech celostátního významu, zejména v den smutku nebo v den státního smutku, vyhlášených vládou.
(2) Vlajková výzdoba začíná zpravidla v 16 hodin dne předcházejícího a končí v 8 hodin dne následujícího po dni uvedeném v odstavci 1.
(3) Při příležitostech uvedených v odstavci 1 lze namísto státní vlajky použít její napodobeninu s odlišným vzájemným poměrem šířky a délky.
(4) Na budovách, v nichž sídlí oprávněné osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až o), může být státní vlajka vyvěšena trvale.
(5) Státní vlajku mohou vyvěšovat vedoucí diplomatických misí a konzulárních úřadů České republiky na služebních dopravních prostředcích, a to při slavnostních příležitostech a pokud je to v zemi jejich působení obvyklé.
(6) Ostatní fyzické a právnické osoby a organizační složky státu mohou užít státní vlajku vhodným a důstojným způsobem kdykoliv.
§ 8
(1) Vyvěšují-li se se státní vlajkou současně státní vlajky jiných států, umístí se státní vlajka vždy na nejčestnější místo; to je z čelního pohledu na objekt
a) vlevo při vyvěšení 2 státních vlajek,
b) uprostřed při vyvěšení lichého počtu státních vlajek,
c) v prostřední dvojici vlevo při vyvěšení sudého počtu státních vlajek,
d) první zleva, případně i poslední v řadě, při vyvěšení většího počtu vlajek než 5.
Ještě k té zástavě C14 u Muzea. Skandální!!
Jen pro silné: https://romea.cz/cz/zahranici/ukrajinsti-pravicovi-radikalove-zapalili-romsky-tabor-v-kyjeve
1,1 milionu zhlédnutí Pavla Zítka na FB v Newsroomu čt2 24. Včera jsem se řehtala videu. Pavel kráčel po chodníku. Zblýsknul živé natáčení reportáže ze soudního přelíčení s Patrikem Tušlem. Poťouchle a elegantně řekl: Hlavně aby se mluvila pravda. Redaktorka div nepustila mikrofon, jak se lekla. Moc hezké nakouknutí do živého vysílání s větičkou – Hlavně pravdu. Redaktorka se nejen nádherně lekla. A asi i cvrkla. Video zatím má přes šedesát tisíc zhlédnutí.
Uvědomuji si:
Jsem svobodná živá bytost, člověk a Čechoslovačka. Nikdy jsem svou státní příslušnost nezměnila. U nás taky visí vlajky na státních budovách. Nejsem otrok. Pokuta za nevhodné vyvěšení státního symbolu je… Hádejte, na kolik se cení státnost, symboly? Prosím? Na milion? Aha. Ne. Kdo další? Na půl milionu? Ale kdeže. Tady se státnost cení pokutou deset tisíc korun. – Smutno. 10 000 Kč. Slovy: Deset tisícovek. – To je co?
Chaos světem vládne. V Rakousku do 28. 2. Pokuta za nenošení respiče. V Rakousku od 1.3. pokuta za nošení respiče. :-) A tak si tu v Evropě na světě žijeme.
Nutriční webinář. Porada.
https://www.youtube.com/watch?v=ahui5kZFIgw
Konečně si pouštím Karol Stonjekovou na TV Xaver. Téma S komunisty už se zase mluví. Na trůně Havel II. A dle Stalinova vzoru – agitka pro děti v Mateřídoušce. No, to je rozkošné. Dětičky bych chtěly do znaku kočku. A chodit do školičky později. Aby se dospinkaly. A domů budou chodit večer, to bude zas kamenem úrazu. Jablkem sváru. Tak jim nakonec snad zkrátí pan generál rozvrh.
Karol připomíná tweet ekoblbky Grétičky. Řekla, že do pěti let lidstvo vymře, pokud bude používat fosilní paliva. A my jsme tu stále. Grétička post smazala. :-) Husička dementní. Na pekáček. Strašila.
Náš generál se klaní u gay baru v Blavě. Nebezpečné ohnout se k položení květin. :-) Lidi píšou, že Čaputka tam přitáhla i Dány. Ukázala jim nádoby na tříděný odpad. Trapné. Kdyby je vzala na hrad, na Slavín...
Poslechla jsem si rozhovor se Scottem Ritterem. On a generál ve výslužbě Mac Gregor hovoří o závěru vojenské operace na východ od nás jinak, než hlásají naše média. Chaos. Tak komu věřit? Amerikáncům nebo prolhané bruselské lžiTV?
William Scott Ritter (* 15. července 1961 Gainesville, Florida) je komentátor a spisovatel, bývalý zpravodajský důstojník námořní pěchoty Spojených států a zbrojní inspektor OSN. Během Operace Pouštní bouře působil jako mladší vojenský analytik a poté jako člen Zvláštní komise OSN (UNSCOM) dohlížející na zbraně hromadného ničení (WMD) v Iráku v letech 1991–1998, z této pozice na protest odstoupil. Později se stal kritikem války v Iráku a zahraniční politiky Spojených států na Blízkém východě. V roce 2011 byl odsouzen za opakovaný sexuální delikt s nezletilou osobou.[1]
https://bezpressu.news/videa/rozhovor-douglas-macgregor-plukovnik-us-armady-v-v/
Rozhovor: Douglas Macgregor, plukovník US armády v.v.
Na to, že bych byla půl dne v povětří, jsem toho zas stihla hodně podělat!
Dobrou noc!