Malé radosti

Joj, další korálek na šňůrce života. Ještě chvíli, den spadne do propadliště dějin.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-01-24-koceny-pred-snidani-a-po

Kočičindy čekají. Péťa se diví, jak je možné, že Žofie nekvílí. Drezuňk. Mourek ji ze začátku prý vždycky vyslal zakvílet. Dostala polštářkem, druhým. A byl klid.

Náhodně nahlížím do dnešního dne roku 2020. V ten den jsem pekla bagety. Vyráběla křen. Šla sundat šitý stromeček. Ano. To mám na papírku už týden. Jedna z posledních vánočních dekorací.

Vstávala jsem tehdy s rozkošným pocitem – jako dnes. Jako by to bylo včera. To jsme měli ještě Micinku. (Změna kočičí dekorace.) Maminka na mě čekala. Hnala jsem se za ní s radostí. (Změna v existenci.) A byl taky páteček. (To jediné se shoduje.) Dočítám se, že jsem sdílela nějaký příspěvek o hluku, který slyší naše buňky. Ne, ne, ten už zmizel. FB ho sprovodil ze světa. Co kdyby si lidi začali dávat na hluk pozor... 

"Labůžo. Vstávám už podruhé v tomhle týdnu do pátečku. Rozkošný pocit. Dnes i včera. A zas do pošmourna. Včera jen rána do hlavy, když jsem se dozvěděla, že je teprve čtvrteček. :-) Na horách svítilo... Inverze.

Po ránu jdu pro mobil. Necháváme je daleko od hlav na druhém konci domu. Pokládám ho na topení v ložnici. Abych ho měla u ruky. Většinou začne zvonit, když si ještě lehnu, hned lezu ke zvonícímu; za chvilenku rána. Jako když Micka skočí na topení. Volám na Micinku v pracovně, ať mi neleze na stůl. Vstala jsem. Micinka chrupká na křesílku. Vrátila jsem se do postele. Ozvala se znovu rána a u toho pípnutí; aha, přišlo nějaké upozornění. Tyhle rány se ozývaly vždy, když telefon pípnul - SMS, WhatsApp, messinger... To je tedy síla. Tohle do nás buší. Radiátor (Petroušek se mi směje, říkám totiž kamna) hřměl a hřměl. Nebylo možné ještě chvilku dospat.

Na FB se mi synchronně objevila vzpomínka z loňska; v příspěvku pán předvádí zvuky, hluk, které slyší naše buňky. Je tolik lidí, kteří mají mobil jako budík u hlavy."

Ano, radiátorům říkám kamna. Asi by se mělo říkat topná tělesa, neb radonem už netopíme. Etymologie slova je jasná.

Tak dnes. Jak to bylo? Ráno vstávám – kde se ve mně bere ta energie? Mám v plánu vyjet na běžky. Sedám k práci. Chystám tomboly. Telefonuji. Poledne. Volá Petroušek. Ještě mám naději, že vyjedu. Plány se plánují, sliby se slibují, blázni se radují.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-01-24-vcera-jsem-koupila-krasu

Mám tu ještě pár krabic s vánoční výzdobou. Připraveno k expedici na půdu. Včerejší věnečky ze Dvora se do jara na půdě skryjí taky. Jemné. Chci je ještě dozdobit. Ale jsou krásné samy o sobě.

Vyjíždím. Ale jen na pracovní objížďku. Jen maličko se projedu. Něco si zařídím. Na běžky už dnes nebude čas.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-01-24-stehlicci-prileteli

Vracím se zas do studia. Volá pražská kancelář Herbalife. Na závěr se ptám, jaký má paní výhled. Já hledím na stehlíky. Létají k nám jen v chumelenici. Což dnes porušili. Nechumelí. Přesto poctili naše semínkové stoly svou návštěvou. Paní mě překvapila. Hledí taky na krmítka. Přiletěl k nim i brhlík. Zvonky vidí.

- A kde bydlíte? Odkud na ně koukáte? Když jste v Pze.

- Já bydlím ve vesnici kousek od Berouna. Teď pracuji z domova.

- To máte skvělé. To moje dcera Linda, tu znáte…

- Ano, to bylo to nedoručování do jejího nového domu.

- Ano, divočina. Konec cesty… Tak ta musí za prací dojíždět z Krkonoš dál než vy z Berouna.

- No, to podstatně dál.

Sedám k pozdnímu obědu. Neloupanou černou rýži. Sýr. Kysané zelí. Kompot. Vínko. 

- Potřeboval bych udělat dvě registrace. 

- Ihned? 

- Najez se. Do večera... 

U registrací se řehtám. Péťa vede zas ty své řeči. Třeba:

- Ty si ten postup nikdy nezapamatuješ.

Od něj to sedí. Mám ho ráda. Má svůj osobitý humor. Ten jeho. 

Telefon:

- Prosím tě, mohla bych se stavit pro collagen a jídlo?

- Mohla. Jakou příchuť?

- No to právě nevím.

- Doporučuji karamel. Moc dobrý. Limitovaná edice.

Stavuje se večer. Přivezla mi mák přímo od pěstitele. Ano, od toho v Meziříčí, kde nakupuji i já.

- No, a dostala jsem i kmín a med. A ten jsem si nechala. A tady ti vezu velkou růži. Hodí se k tobě.

Milá.

Hovořím o chutích na sladké v druhé části cyklu žen.

- No, to jsem měla. Neměla jsem nic doma. Tak jsem snědla šest lžic medu. A pak kyselou okurku.

- Muselas´  to přeplácnout, viď? Tak si prosím pusť: 

https://www.youtube.com/watch?v=R7X7DpNvMtU

- Znáš Nositele světla. Janu Tomajkovou? Já jsem si to včera stále vracela. A hovoří tam o parazitech, o kterých lékaři nemluví. Schválně! Co tomu budeš říkat.

Petroušek si z nás vždycky utahuje. Že kvokáme. Odjel na stadion s registracemi. A dojede pro mléko.

- Prosím tě, tak já už musím běžet.

- No běž, ať nás tady nezastihne Péťa. Měl by ty své řeči.

Odjíždí. Sejdeme se příští týden.

Petroušek veze mléko.

- Tak jste si pokrafaly?

- Pokrafaly. 

- Já jsem ji potkal, když jsem přijížděl.

Směju se. Jemu nic neunikne. 

K tomu poslechu o parazitech:

Včera jsem si vracela a vracela a vracela další díl Nositelů světla s Janou Tomajkovou z Austrálie:

Překládá dr. Lee Meritt a Alexe Coliera:

Naše tělo – zázračná továrna. Umí se samo léčit. Pokud by nás netrávili jedy, dožili bychom se s lehkostí klidně sto dvaceti let. Vláda nutila do jednoho systému. Když vláda vlastní systém, nutí lidi, aby dělali to, co třeba není v souladu s jejich přesvědčením. Vláda může financovat jistý druh výzkumu. Lidé mají otevřít oči. Co peněz jsme investovali do výzkumu rakoviny. A máme nějaké léky?? Posunuli jsme hranici pro rakovinu při třetí a čtvrté fázi? Děláme výzkum biologických zbraní a tvrdíme, že je to výzkum rakoviny. Dr. Alex říká, že víme, že existují léky na rakovinu. Ale vůbec nejsou takové, jako očekáváme. Lékaři nesmějí hovořit o parazitech. Jeho otec měl na koleni vřed. To bylo v době, kdy Alex studoval ještě na střední škole. Tedy dávno. Koleno otci opuchlo. Strašně bolelo. Nemohl ani řídit. Odvezl ho k lékaři. Propíchli otok. Ono to vybuchlo. Něco vylezlo. Otec řekl:

- Bože, je to žíla?

- Ne, to je parazit. A byl dlouhý asi deset cm.

Alex říká, že je to naposledy, kdy slyšel říci lékaře slovo parazit.

Tyto věci se začínají šířit. Ale hlavní tok medicíny o tom nechce ani slyšet.

Dr. Meritt hovoří o metastázách… Červi si dělají další komůrky…

Poslouchejte.

https://www.youtube.com/watch?v=R7X7DpNvMtU

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-01-24-male-radosti

Co bych ohodnotila za malé denní radosti?

Tak hovor s Lindou. Hovor s Péťou. Hovor s Luckou. Možnost pracovat. Pohled do zahrady. Muzlání s kočkami. Balíček z Číny. Přišly mi dvě krajkové sukně za cenu jedné. Dlouhá a krátká. Bílá šalvěj. Taška na léto. Letní kalhoty s hudebním motivem. Asi by se hodily, kdybych maminku vezla do Velichovek na koncert. Ach! To už nikdy nezažiju. Raduji se z dalších maličkostí. Kadidla mi taky přišla. A punčocháče s jednou nohavicí červenou a s druhou černou. To zas bude! Vezmu si je na masopust. Tam se ztratím.

Tak to bylo hezké v hotelu Země. Já mám den za jedna. Byl mír. Máme hojnost. Teplo. Svou postel. Ptáky na zahradě můžeme krmit. Kočkám podstrojovat. Spokojenost.

Dobrou noc!