Mám maminku. Mám lásku. Mám rodinu. Mám všechno :-)

03.02.2019

Motto

"Tak jako hejno krkavců snesli se na tuto zemi, aby vyklovali každé zrnko zlata a stříbra. Nemají slitování. Jejich srdce zjedovatěla touhou po bohatství. Se vším kupčí, všechno prodávají. Chceš pokřtít dítě? Zaplať! Chceš loupit a vraždit? Zaplať a bude ti odpuštěno. Ale pak, kdyby sám ďábel zaplatil, vstoupil by na nebesa? A za peníze takto vydřené z chudého lidu koně krásné chovají, čeleď nepotřebnou drží, v kostky hrají a na své kuběny drahé věší, zatímco Kristus chodil bos a neměl, kde by hlavu složil." - Jan Hus

Ráno.

- Ještě si jdi lehnout.

- Nejdu. Mám práci.

A nejdu. V devět už mám zacvičeno. Rychle upéct koláč. No, já tomu říkám buchta. Místo bílé mouky zas ty své - pohankovou, ovesnou, špaldovou. Navrch vysbírávám z mrazáku všechny zbytky rybízů z minulých let. Zbyl jen z roku osmnáct. Místo 180 g cukru jen asi 120. Do šlehačky jen náznak vanilkového a zakysanku. Přelít želatinou. Vypadá to dobře. Chutná to ještě líp. A není to jedovaté. A je to čerstvé :-) Rychlé. Domácí!!!

Toužebně očekávám sníh. Ne. Všude závěje, jen u nás prší.

- Peťuš, jedu za mamkou, budeme obědvat dýl. Bude ti stačit polévka a na ochutnávku - jak se to nemá - kousíček dobroty?

- Jo. Jeď!

Jedu. Závory. Ty jsou stále dole. Pozoruji divící se smrk. Snad není otřesen blízkostí kopáčských prací. Lidé jsou po obědě. Holčenky zlaté sklízejí, pomalu budou lidi rozvážet na odpočinek. Maruška ještě krmí. Lidé jsou na lehátkách u oken. V duchu jsem šťastná, že koukají na oblohu, ven. Ne do zdi. Simonka mamince umyla hlavu, hezky vyfénovala. Děkuji za péči! Všem!

- Maminka není ve své kůži. Jako by na ni něco lezlo.

Aha, slyším to na hlase. Vezu ji do pokoje.

- Mami, uložím tě, dám ti něco dobrého. Ale nejdřív jdeme na záchod, jo?

- Já nepotřebuju.

- To neva, až pak odejdu, tak ať tě nic netíží.

Maminka souhlasí. Má toho jak koroptvička. Umýt tlapky. Ukládám ji.

- Mamko, jak chceš mít zdviženo pod hlavou? Takhle nebo takhle?

- Takhle.

Sama ukrajuji z buchty. Lebedíme si. Aby mamka nebyla zamatlaná v posteli, krmím ji. Povídáme. Luštíme. Obdivuji, jak bez toho, aniž by políčka viděla, střílí správné odpovědi.

- Kopie?

- Opis.

- Opisy - plurál.

- Přístroje?

- Aparáty.

Do prčic napadlo by vás to? Mně to na mysl nepřišlo...

Mamka se radostně ušklíbne:

- To víš, no :-)  Nemáš tam něco dobrýho?

- Mamko, je tu ještě druhý kousíček buchty.

- To mi dej.

Maminka slupla dva kousky zákusku - to je to správné slovo. Jen rozdíl mezi kupovaným a mým domácím je markantní. Už jen to, že je vyroben s láskou pro konkrétní osoby :-) Je čerstvý - z dneška. Bez umělých tuků, bílých mouk, přeslazených krémů... Je lehoučký, dá se říci dietní, má v sobě i ovoce :-) Pane řediteli, nebudu se zodpovídat!! Je to můj názor, no!! A taky jsem upekla to, co mamince CHUTNÁ!! Jen s popsaným rozdílem.

Maminka chrchle a chrchle. Její proděravělé plíce jsou zahleněné. Je to dřina. Na stolečku stojí jitrocelový sirup z minulé virozky. Dávám lžičku. Za hodinku ještě jednu.

- Mamko, že se ti po tom sirupu líp vykašlává?

Mamka se směje, jako že jsem blázen. Jak může lžička okamžitě pomoci...

- Maminko, musím za Petrouškem.

- Jeď, jeď, seš hodná. Jeď k Petrouškovi. Já si teď schrupnu.

- Maminko, zas zítra.

- Jednu mi vlep.

To je její po desetiletí - jednu mi semdle vlep a ukáže na tvář. :-)  Vlepím na jednu tvář, na druhou. Pohladím po vlasech. Ještě pusinku. Uklidňuji ji:

- Mamko, teď si odpočiň, schrupni. Neboj se, oni pro tebe přijdou. Uvaří Vám kafíčko, jo?

- Jé, tak to budu ráda. No, přijdou pro mě.

Stavuji se u sestřiček.

- Dala jsem mamce jednu a za hodinku druhou lžičku sirupu, můžete jí dát odpoledne a večer?

Milá mladá sestřinka:

- Já už jsem jí dala ráno.

- Jé, tak proto se jí už líp odkašlalo :-) Mockrát děkuji.

Prší. Velké sněhové kapky stěrač skoro nestíhá. Linďous jede z víkendu ještě k nám. Mluvíme. Najednou se hovor utnul. Až za chvíli volá znovu:

- Mami, jak se to utnulo, tak jsem to, cos mi říkala, slyšela ještě opakovaně a opakovaně. Ptala jsem se, proč to opakuješ, že už jsi to říkala.

- Takže nám odposlouchávají?

Ono jim nestačí, že si tady přečtou mé pekařské info, že vidí, kde platím po světě kartou, že vidí mobily lidí a jejich pohyb. Ještě náslechy.

Obědváme. Ale to se mi to povedlo. Kouzlo nechtěného. Nejprve vyrobit skleničku majolky - nádherná, klepavá. Nasekala jsem do ní cibulku. Zelný salát s jablky, cibulí, křenem a koprem. Na páru rovnám losos s kořeníčkem, brambory s kořeníčkem, přidávám i zmražená letní rajčata a papriky - z Polska :-)  a na páru ještě misku s quinou, misku s kroupami a čočkou. Do misek jsem nakrájela česnek, rozemnula majoránku. Hrnec jsem naprogramovala na půl hodiny. Pára vaří a já honem honem jablíčka na kompot s třešněmi. Oběd vcukuletu. Dopaluji poslední svíčky z andělského zvonění. Loni jsem od Lindy dostala fungl nové k svátku. Čtyřiačtyřicet let mi tu zvonilo stříbrné. Konečně jsem nové v adventu až do teď užívala. Nádherný zvuk, světlo, zlaté provedení... Červené svíčky. Poslední cink za Vánocemi...

Petroušek za sportem. On si stále zpívá. Má své hity a průpovídky. Některé jsem mu zvěčnila předloni na šuplíky do jeho nové pracovny. Jeho šugr bejby láv je po dešti - to je hit, který mě původně rozčiloval. Jsou to přeci dvě písničky. Ale Péťa to vybere a vpluje do dalšího hitu. Něžně napojí:

- Ty jsi má, jediná!

Odchází. Rychle na gauč a zaujmout polohu ležícího střelce. Chvilenku koukám na nějakou hru, film. Řidič neuspěl v profesních testech co se týče psychologie. Žádný řev, urážky, napadání. Ne, Mrkvička koupil kytici tulipánů, počkal si na paní doktorku. Nabídl jí odvoz za dcerkou do školky. Pozval je na něco sladkého... Konec a obsah jsem zaspala. Uvědomuji si, že jsem taky zvlčila a rychle střílím. Usnula jsem. Po probuzení znovu přemýšlím, jak jsou lidé ostří, rychle hotoví, pro urážku si nejdou daleko... FB hrubne mravy. Učí lidi být vulgární...

Čtu:

https://www.casopis-sifra.cz/na-rozdeleni-jugoslavie-nam-dali-miliony-agent-cia-priznava-tvrdou-realitu/?fbclid=IwAR0skMCPcFJ8PRuIxzfMURJ-SQ9p8WhksicT7MHVXvrBwaqlwhqqe3eHMdc

Konečně je to venku. Balkánská řeznice se napakovala. Slovanka. Slovanka?!

Poslouchám pod psaním nějaký pořad s Martinem Marcikánem: BISce vadí osvobození ČSR sovětskou armádou. Mnichov už není mnichovský diktát, je to pouze dohoda. Vadí i národní obrození!!! Fr. Ladislav Čelakovský s panslavismem a Ohlasem písní českých, ruských - vadí.

BIS si dovoluje ovlivňovat školství!! Jestliže prezident někoho z BIS nazval čučkaři - ano, má pravdu. Nemají právo měnit osnovy. Chtějí odstranit celé národní obrození - prý se tomu věnuje příliš mnoho prostoru. Resetují paměť národa!!! 300 let habsburské monarchie: Nikdo nenutil Čechy, aby se poněmčili. Skandální!! Tady se usiluje o rozpuštění národa - jako slovanské kmeny v NDR v okolí Chotěbuze - Cottbusu... Už neexistují. Náš stát už neřídí své školství!!! Ministr Plaga to sice dementoval, ale... Operace na Dukle prý byl masakr na příkaz sovětského velení. Osvobození Plzně - prý zakázal Stalin Američanům jet do Phy. Dějiny se vykládají lživě!!! My si to ještě pamatujeme. V 50. letech byli kovaní soudruzi a v 68. se stali největšími demokraty. Emigrovali, nepostihl je trest. Obdoba - poslanci za TOP v Evropském parlamentu. To, co tam tvoří, hanebnost. Pokud chceš ovládnout národ, vychovej mu děti. Vzali nám průmysl, suverenitu, dějepis, jazyk, hymnu chtějí zmrzačit... Pamětníci vymírají. Poslanci na evropské půdě pro nás neudělali vůbec nic. A naši politici taktéž. Vsadili jsme na krámy, na hmotu, zapomněli jsme na duši - to vadilo Karlu Krylovi. Veďme naše děti a vnuky k lásce k vlasti! Vyprávějme jim dějiny! Ať jsou hrdí na svou vlast! Vedoucí z KIKu mi podsunula - Vy nejste ráda, že se děti učí anglicky. Ty vorle! Hloupost nadnáší...

Mýho tátu přišli zatknout. 1959. Živnostník. V listopadu téhož roku umřel. Zachránil si život! Celý život jsem vychovávána protikomunisticky. Čestně: Komunisti postavili metro, dálnici Praha Brno, elektrárny Jaslovské Bohunice a Temelín, kaskády na Vltavě, fungující sídliště atd. Vše funguje dodnes!!!

Zatepluje se to, co postavili komunisti; za třicet let se postavil nefungující tunel Blanka. Cukrovary zavřeli, vinici si nenasadíš, textilky vyhodili do povětří, Kladno, ČKD - zničeno. Zisky plují do zahraničí. I vodu prodali do Francie. Jsme závislá kolonie, robotárna. Kaufland, Lidl, Tesco patří cizákům. Banky nejsou naše... Zlatý poklad pryč. Demokratické volby - nectí se výsledky. Lidi protestují. Kalousek pod pět procent - a přece tam je.

Pan Putna by chtěl zakazovat dezinformační, proruské ble, ble ble weby. Schválně je tak označují pro ještě spící. Bacha - rudé. Dřív to byla rudá hrozba - když se někdo nehodil, šup - označit ho a pryč s ním. Dnes pornoherec Janda kálí moudra na národ.

§ 309

Vlastizrada

(1) Občan České republiky, který ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312) nebo sabotáže (§ 314), bude potrestán odnětím svobody na patnáct až dvacet let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, nebo výjimečným trestem.

V autě jsem poslouchala nádherné povídání o egregoru rodu. O moudrosti babiček. O tom, jak mají rodiče posílat své děti k rodičům - nasát zkušenost života. Na začátku je kousek slovanská rozprávka. Pak se hovoří o energii Kolady, rodu... 

https://www.svobodny-vysilac.cz/2018-12-09-samanka-namu-svatek-koljady-samanske-leceni-a-nova-germanska-medicina-120-minut-mp3/

Bim bam. Zvonek. Probírám se ze slastných mrákot. Kdopak to k nám jede? Linda. Jen krátká návštěva potěší - měl na vrátkách napsáno akademický malíř Komárek. Chci dlouhou návštěvu. Ale čeká ji cesta do kalamitní Phy ke Kittyně. Nabízím koláč s kakaem. U nás se říká s kakavem. Ochutnala vše, jak za starých dob, když přijela z koleje. Svým chobotem - tedy prodlouženou pusou nakoukne pod každou pokličku, do každé misky, hrnečku, zrekognoskuje varnou desku... Čas rozloučit se. 

Poslala fotky - túje musela oklepat z nánosu sněhu. Jo, v Pze haldy sněhu. Pod Krkonošemi ani deko. A to v dětství jsem vždy na jaře loudila: 

- Mamko, kdy už budu moci nosit podkolenky?

- Až nebude na horách sníh. 

V Obřím dole je sníh do června. Pociťujeme chlad z toho kotle. . 

Všude sněží. Jen u nás ne. Třeba se ráno budu radovat.

Dobrou noc :-)