Mám novou! A nového - známého :-)

12.05.2020

Loni v srpnu se mi zalíbila. Dnes konečně jsme se setkaly
Loni v srpnu se mi zalíbila. Dnes konečně jsme se setkaly

Odkud začít? Chce se mi začít od konce. Musím se řehtat. Ale od začátku. :-)

Zima jak v psírně. Za oknem slunce jako kulisa. Budík. Ještě si zamedituji. V devět musím být na pigétku. Ještě že mě vzbudila Micka. Rychle do zahrady vyrýpnout pampelichu. Zvoní klientka. Hledá mě telefonem. Zdržela jsem se v zahradě. Ukazuji jí mňamku.

- Zelené nejím.

- Ale má to chuť amáro!

Poledne v tom okamžení. Dnes mi přijde něco, co jsem si přála asi od srpna. Měla jsem si ji vyzvednout v Pze. Pak už byla zima. A paní se asi před deseti dny ozvala. Domluveno na dnešek na třináctou. Pošle tu krásku po známém. Pán jede do HK; zajede si až k nám. Za dobré kafe. Třináctá mi koliduje s časem skypu s maminkou. To vyřeším. Pán volá okolo dvanácté. Nesmírně hodný, milý, ochotný do telefonu. Čas půl jedná nebo posečká po skypu s maminkou. A to ještě netuším, že naprosto názorově souzníme.

Spojuji se s paní vedoucí. Ta by se mi líbila... Ta by domov pozvedla. Dlouho mi trvalo, než jsme si ji očichala. Nedůvěřovala jsem jí. Mám ráda její hlas. Už musí na oběd. Zjistí mi jednu informaci.

Ťutínek volá. Domlouváme si spolu něco. Dnes si půjčil moje auto. Na půl třetí mám být připravena. Zvládnu to časově synchronizovat? Moc se mi to naakumulovalo. 

Paní koordinační zvoní. Zkoušíme chodbu. Tam s mamkou ráda sedávám v zimě. Mají tam hezkou výzdobu, aranže. To všechno vyrábějí a tvoří pečovatelky. Zkrášlují prostředí. Ráda si prohlížím jejich výtvory.

Skyp se seká. Jedou do chodby, odkud je vidět Chloumek a Prašivku. Paní koordinační mi ukazuje výhled z okna. Dojímám se. Tam trávíme s maminkou nejvíc času. Slunce a výhled do pohádky. Zase se seká net. Zkusí ještě velkou jídelnu. Nemám ji ráda. Zima a tma.

- Ahoj, mami!
Maminka je smutňoučká, unavená, otrávená životem. Maminko, kdybys mohla sedět doma ve svém fotelu, kočku na klíně. Výhled na pole se srnkami, zajíci. Svobodně si vyjet autem na nákup. Žila bys tu do sta. Mami, jsi má radost a jediné trápení. Povídáme si. Mamka špatně slyší. Provoz na chodbě. Hlučný hovor. Mamka se nesoustředí.

Paní Počůrálková, to není lež ani pomluva, ano?!

- Mamko, já bych ti šla ukázat, jak mi rostou rajčátka, ale mám strach, abych se neodpojila...

- Ne, ne, n...

Čekám, jestli si vzpomene, co chtěla říct.  Ne a ne vyjádřit myšlenku. 

- Mamko, co chceš říct? Abych nikam nechodila?

- No.

Maminka mi upadá, upadá, před očima. Opakované tři dny samotky pohoršily její stav. Jsem vyděšená. Týrání lidí. Ředitel nedodržuje Listinu základních práv a svobod. Zamezuje kontaktu mezi členy rodiny.

Paní koordinační je tu.

- Paní Konečná, dnes to teda máte s cestováním. Tak jsme se dnes povozily. :-) 

Řehtám se. Snažila se najít nové místečko. V jídelničce skončila nějaká aktivita. Usazují mamku do jídelničky. 

Máme klid. Maminka neustále zavírá oči. Očividně by si ráda lehla. Zkoušíme vzpomínat na dětství. Ukazujeme si prsty. Zas jeden vynechala. Nemohla si vzpomenout na prst, na němž se nosí prsten.

- Mami, tobě se chce spát.

Takhle to bylo na LDN po zlomenině. Nechtěla vidět svět. V DD ožila. Denně jsem jí rozvíjela. Barvy v DD. Denní režim. Aktivizace. Rehabilitace. Zájem o její osobu ji vrátily k životu. Pak se objeví monstrum, které se baví porušováním zákonů. Tuší vůbec, že trápí staré lidi?

- Maminko, pojď si zazpívat. 

- Okolo Hradce. 

Zpíváme. Má hluboký hlas. Takový měla babička Jůlinka.  

Telefon. Pán už je tu. Domlouvám, aby chvilenku počkal. Maminka odpovídá na rozhovor, který jí nepatří. Pán je ochotný. - Paní koordinační je tu. Z jiného patra. 

- Mamka mi usíná. 

- Dnes tu usínají všichni. Asi počasí. 

Usměvavá. Trošku mě uklidnila. Jak malé dítě. Loučíme se. Přejeme si hezký den.

Vycházím před dům. Ťukám do telefonu. Bude to asi támhleto auto. Intuitivně. Nespletla jsem se. Hands free burácí otevřenými dvířky auta...  

Vařím kávu. Štrůdlík. Povídáme, povídáme, ťuk, ťuk - máme stejné zdroje, stejné názory... Dokonce osobně zná člověka s přezdívkou Tomáš Marný. 

- A jakou máte profesi?

- Přihodilo se mi, že jsem vystudoval práva. :-) 

Skvělé! Vyměňujeme si kontakty. :-) 

Ťutínek je tu.

- Jedem?

Loučíme se s pánem. Předal, co měl. Nádherná. Přála jsem si ji ke konkrétním šatům. Přišla ke mně, holka překrásná. Děkuji její autorce. Alen, děkuji!!

- Ještě se příští týden spojíme!

Utíkám se obléci. Chlapi se baví u branky. Jedeme. 

K večeru jsme spolu. 

- Peťuš, víš co? Jsem přesvědčena, že lidi jsou hodní.

To ještě netuším, že existují výjimky.

- Haló, to je paní Hrobská?

Vychlastaný starý úlisný hlas.

- Tady je... Vy jste taková známá v Jaroměři.

- V jakém slova smyslu? Doufám, že v pozitivním. Co potřebujete?

Fuj hlas - hrozná kombinace - vychlastaný - hrubý- úlisný - sladký:

- Jaký jste dnes prožila den?

Co je babě po tom? Kampak míří?

- Výborný, jako vždycky.

- Jo? Něco jste kupovala, půl hodiny vybírala pomeranče a druhý den je přinesla zpátky, že vám nevyhovují?

- Mám dojem, že peníze jsou moje energie a že si se svou energií mohu nakládat jak chci. Pokud věnuji své peníze na šit, existuje snad reklamační právo? 

- A tak jaký den jste měla?

Je blbá, nebo co? Znovu ji ujišťuji, že krásný. Jako všechny dny, které žiju.

- Já bych vám chtěla říci, že váš Petříček má přítelkyni.

Řehtám se. Je to provokace.

- Piju šampáňo, bublina mi zaskočila. 

To je drzost! Ona netuší, že vím...

- Já myslela, že pijete jenom kopřivy.

- Ráno kopřivy, večer šampíčko. Jaké je Vaše jméno?

- Irena Macháčková z Hronova.

To určitě, ty čarodějnice. Jsem se prve sekla. Ty do té skupiny určitě nepatříš. Výjimka potvrzuje pravidlo. Kdopak tě poslal?  

- Aha, a znáte její jméno a telefon?

- Mohla bych vám říci i jméno, i telefon, ale vy si Petříčka doma srovnáte.

Položila. Asi jí došel kredit. To číslo se dá zjistit. Sekla se i ve tvaru jména. Ptám se Petrouška:

- Ťuti, ty máš nějakou ženskou?

- To může napadnout jen chorou hlavu.

Reprodukuji mu rozhovor se smrtkou.

- Prosím tě, mně kdyby někdo zavolal, tak ho pošlu do pr. Je to pod lidskou důstojnost. Tohle bych nikdy neudělal.

Objímá mě. Jde opravit plachtu do zahrady.

Vím, já vím. O jeho ryzím charakteru vím už přes třicet let. Vím mnoho věcí. Kdo se mu cpal před jednatřiceti lety do postele. To jsme se ještě neznali. Taky vím, z jakého důvodu se dal rozvést :-)  Mám námět na filmový scénář. Některé ženy mají příliš dlouhou chvíli, když jim manžel sežene teplé místečko. Pak nevědí, co roupama. Odskočí si s milencem domů. Jsou přistiženy v posteli manželem. 

- Ťuti, kde jsi? Pojď si připít :-) Nemám žádné fotky na FB :-)

- Komu jsi šlápla do úsměvu?

- S tím si hlavu nezatěžuji. 

- Na zdraví!!

Večer. Dozvěděla jsem se, že dvě ze tří tajných služeb jsou prý zbytečné. Tak nejen slovo nejideálnější je blbost. A koordinační člověk je jen jeden, ale náš stát má TŘI tajné služby! To mi není ani kapku jasné. :-) 

Zákaznický servis - dnes to bylo těžké. Co má jíst, čeho se vystříhat. 

- Ale já jsem byl zvyklý... 

- Tak se pomalu naučíte, abyste byl připraven na okamžik, kdy dostanete hlad. Dala vám ta hodina něco?

- Udělal jsem si jasno v hlavě. Děkuji, že jste se mně věnovala. 

- A zítra projdeme kurz výživy. Ukážu vám, kde ho máte, lekce a tam najdete další inspiraci, jídelníčky, rady, nápady. 

Prožila jsem krásný den. Překrásný večer. Sladkou noc a přeji totéž i všem lidem DOBRÉ VŮLE. 

DOBROU NOC!