Mami, zasadili jsme strom. Máš na dvoře novou třešeň
Pár let chodím spát pozdě. Občas klimbnu, zas se vzbudím k životu. Miluji noc. Oddechování koček. Dnes tanec plamínků v okýnku kamen. Tichoučko. Dům lehce šumí. Doposlouchala jsem Zprávy z Galaxie. Tři i Atlas, jak to je. NASA nedává obrázky. Indové, Rusové, Číňani ano.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-18-rano-v-zahrade
Včera jsem noc natáhla. Dnes jsem dospávala. Jenže někdy brzy ráno vylezu, abych se napila horké vody. Ta pomáhá orgánům dobře nastartovat tělo a jeho orgány do dne. Až za hodinu snídám. Tak si jdu ještě přečíst pár veršíčků v posteli. Dnes jsem asi zahlédla něco jako východ slunce. Jé, to byl zážitek! Západy, to jo. To stíhám. Ale východy?
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-18-druhe-rano
Sobota. Pojedu nasadit k mamce třešeň. V návodu psali, žádné namáčení do vody. A vsadit nejpozději druhý den. Slunce – magnet. Rychle, Ireno, než se zas schová.
- Dobré ráno!
- Petroušku, dobrý den!
- Co kdybychom jeli nasadit tu třešeň, dokud svítí slunce.
- Ty mi pomůžeš? Myslela jsem, že budeš na stadioně.
- Ne, pojedeme.
- Dej mi půl hodiny. Kočky už snídaly?
Prý ano. Tak teď já. Okýnko u kamen až přijedeme. Umýt. Namalovat. Jedeme. Petroušek zatím třešničku naládoval do svého autíčka.
- Ještěže jsi mi to auto tak hezky zajela.
Směju se. Vím, na co naráží. Jsem spokojená se svou Kugou. Koník dnes zůstal pod stáním.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-18-jedeme-k-mamince-zasadit-tresen
U mamky nejsou nájemníci doma.
- Podívej, jak to srovnali. Dřevo uklidí, až opraví na garáži střechu.
Nemluvím. Péťa by zjistil, kde zatéká už před týdnem; dřevo nikdy nemáme na hromadě déle, než ho složíme. Podle množství dvě tři hodiny. Jsme jiná generace. Vzal krumpáč a lopatu. Vykopal jamku. Beru krumpáč, hloubím.
- Ty umíš krásně kopat.
- To víš! Okoukala jsem to u mamky.
Kopu totiž jejím maličkým ženským krumpáčem. Na učilišti mi před rokem ukuli kopii. Mám novou násadu. Ale její krumpáček je stejně ten nejlepší. V truhlárně mi řekli, že je tak lesklý od jejích rukou. Tak to já svou násadu už takhle nestihnu vyblejskat.
Zkoušíme, jestli by se tam kořeny vešly. Vešly, ale ještě přikopávám.
- Už jsme na mazlavici.
- Tu dej vedle.
Díra po pařezu staré třešně je důkladně zasypaná. Kopeme vlastně úplně novou jámu na stejném místě.
Přivezli jsme si kbelík černozemě po rajčatech. Péťa odbíhá pro dva tři kýblíky na kompost.
Jdu omrknout sad. Ješiši, tady je strom krásných červených jablek. To je hřích. Padaná si vezmu s sebou. Jabloň očešu. Sháním štafle po mamince.
- Jsou opřeny o boudu.
Češu do bedýnky. Běžím se mrknout, jak to vypadá s třešničkou.
- Peťu, roubovacíí očko musí být nad hlínou. Povídal pan Topinka.
Vytahuji stromeček. Jde mi to těžko.
- Ty to zkazíš.
Už. Teď přidupávám půdu okolo kmínku. Petroušek posouvá kůl ke kmínku. Uvazuji provázkem.
- Peťuš, vidíš? Tady mám bílým fixem na jaro namalované značky na řez.
- Já jsem viděl.
Jdeme do sadu. Podávám mu ze žebříku jablka. Za plotem si soused postavil dvě plechové kůlny. Něčím tam hřmotí. Kůlna se celá otřásá. Půjdu se zeptat na úřad, co to povolili. Za naším plotem jsou pneumatiky. Svod ze střechy do země. No, počkej, zajíci! Loni mi ze stavebního úřadu vyblili dle svého absolutně nechutného vedoucího něco, po čem se neznalý člověk fakt po… Nečitelný paragrafy prošpikovaný nelidský text. Měli jsme štěstí, když jsme stavěli dům. To na stavební úřad ještě člověk mohl přijít. Seděli tam lidé se zájmem o stavebníka. Normálně pomohli, poradili. Teď tam sedí špunt na bečce zvratků. Fuj!
Njn. Každá pohádka má nějakého démona. A tahle o třešni má pitomce s mocí. Parazit se raduje.
Zjišťuji, že u nové zdi, kterou ještě maminka postavila v nejposlednější době, kdy byla doma, roste lískový keř. Vykopat.
V rohu u branky vyrostl obrovský černý bez. Vykopat. Tam přece roste červená líska. Buxus zničen. Libeček není vůbec vidět. Ne že se už zasunul na zimu. Zmizel. Rebarbora zařvala smutným hlasem. Mamka měla obrovskou!
Řada rybízů zlikvidována Baxovou. To byli polo... asi čtvrtí před našimi novými. Zastřihla je tak, že zbyly pahýlky u země. Řada malin vysekána sekačkou. Z cizího krev neteče. A já tam budu furt dokupovat?
Mnou zryté záhony, zarostlé. Předešlý nájemník Lukáš lezl celé dny po střechách a čistil proudem vody. Ráno odjel, večer se z daleka vracel. Na záhonech pěstoval zeleninu. Pořádek udržoval. No. Tak to ještě doladíme. Chceš bydlet v rodinném baráčku se zahrádkou? A jsi o víkendech pryč? Tak to tu nemůžeš bydlet. Protože to nestihneš. Jak to dělal Lukáš? Taky odjížděl. Moje maminka měla tenhle domeček k údržbě. Přišla domů. Sedla na kolo. Jela sem, na par-celu, kde nyní bydlíme. Jak to mohla stihnout? To nechápu. Dva pozemky. Tolik stromů. Oni nestíhají ani jeden?
- To víš, to je jiná generace.
- A víš, že mě to nezajímá?
Očesáno. Loučím se s kocourkem, který tu okolo nás chodil. Dostal misku s vodou. Nevzala jsem pro něj kapsičku. Muzlík. Takhle vypadal náš Mourek před obezitou
- Peťuš, to je nádherááá! To je krááása! Sluníčko! Barvy!
- Já teď budu hrabat pod ořechem.
- Já budu hrabat!
- Ne, ty budeš vařit.
- Ale pod ořechem si to proberu sama rukama. Tam jsou schované ořechy.
Doma vytírám okolo kamen, za kamny. Čistím okýnko. Vcelku bylo čisté. Petroušek vytahuje popelník.
- Ty jsi šikovná! Tak málo popela? Topíš dobře.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-18-doma
Obědváme na sluníčku u malého stolečku. Velký stůl je v chládku. Ač teplý den, na sluníčku chutná líp.
Volá Linda. Jede na trhy na Vízmburk.
- To víš, že jo. Nikam s tebou nejedu. Ty mě vždycky někam zatáhneš, proběhneš to a zmizíš. A já se potřebuji dozvědět, jak trhovci vyrábějí, kolik platí za stánek, jak jim jdou obchody…
- Mami, dnes bych tě nerada tahala, ono je to osm set metrů nahoru.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-18-na-vizmburku-byly-dnes-trhy
- To bych lehce vyběhla. To odkryl Hejna. Vladimírek Wolf mě tam jednou vezl. Vyprávěl mi, jak Vízmburk – bílý hrádek - archeolog Hejna vykopal ze země. A byl ve svazcích StB. Povídal Vladimírek. Ono už to dnes nikomu nevadí, že jo? Na Hradě schvalovač roku 68. A to je konec konců vlastně taky dobře. Protože jsme tu měli ještě dvacet let život v míru, každý měl doktora, svou postel, nebyli tu žebráci, bezdomovci…
Prohlížím si fotky. Páter Regner Havlovický. Přítel s páterem Myslimírem Ludvíkem - narodil se ve statku u Lemberků, kam jezdíme pro mléko. Píše o nich Alois Jirásek v nádherné kronice U nás. Ti dva osázeli zámecký kopec v Náchodě šeříky. Loni to z evropských peněz vyrvali a osázeli jinak, po novu. A schody od Beránku na zámek udělali nové. Páter Myslimír Ludvík 1837 poprvé uspořádal jiřinkové slavnosti. Jiřinka byla nová květina. Byla na nich zvolena ve svůj svatební den 12.9.1837 královnou mladičká Barbora Panklová, v ten den už Němcová.
Petroušek štípe kůru z vyvrácené třešně. Už týden ho bolí rameno.
- Podívej, jak jsem to naštípal. Ale už na zápase jsem věděl, že mě to rameno bolí.
- Péťo, ale to jsi neměl. To není aktuální.
Jdeme kůru nasypat do pytle, aby prosychala pod pergolou. Pytel tam táhnu na noze sama. Hezky ho ukládáme.
- Peťuš, ty nebudeš teď dělat nic.
- Hrabat.
- Ne. To zvládnu sama. Dřív lidi, když je něco bolelo, odpočívali! Je třeba odpočívat!
Rukama probírám listí. Nahmatává v něm ořechy. Plním vak. Dusám listí po obvodech. Cpu tam všechno, co jsem pod ořechem nahrabala.
- Tys´ to tady krásně vyhrabala.
- Peťuš, já to brala nejdřív do ruky, víš? Podívej, co mám ořechů!
- Já se za půl hodinky vrátím.
Jede za tou svou. Kotelnou. :-) Energetika potřebuje kontrolu. Jeho vášeň. :-) Jdu zalít kytky na Rozinantě. Vyfotit svou rebarboru!! V říjnu mi ještě narostla. Sedám si pod smrk. Opírám se o jeho kmen. Dívám se do sluníčka. A do koruny. Prohlížím si jasně zelinkavou korunku lískového keře. Za mnou roste pichlavý jalovec. Jeho jehličky občas dávám s bobkovým listem, novým kořením, kuličkami jalovce na plotnu. Krásně voní domem. Teď hodně používám ománská kadidla. Každé voní maličko jinak.
Na mobilu mi občas naskočí reklama vůně od Lubana. Když se podívám na ceny:
Ománské kadidlo 20 g 90 Kč. Ománské kadidlo Hojari Normal Superior 20 g 120 Kč. Vykuřovací směs kadidlo, jalovec a myrha 20 g 150Kč.
Na Temu v jejich haťmatilce:
Čistý Jantarový Kadidlo z Pryskyřice 29 g za 33 Kč. Prémiové Kadidlo z Frankinského Dřeva 30g kombinace Myrhy a Kadidla, pro Čištění Vzduchu, Psychorelaxaci, Meditaci, Krystalové Čištění Přírodním Arómatem Relaxu, pro Duchovní Očištění za 50 Kč. Kombinační Balíček Prémiové Kadidlo z Frankinského Dřeva 30g/50g, Kombinace Myrhy a Kadidla 35 Kč.
Tak kde asi nakoupím? Hned na kraji Fialovy vlády jeho poradce radil, abychom jezdili do ciziny. Tak jezdíme. Pokladna je vyfoukaná.
Jak tak sedím na sluníčku, otevírá se brána. Vjíždí do ní s pootevřeným okýnkem pán tvorstva. Soustředí se. Pískla jsem.
- Já jsem se lek! Ty tu sedíš? Co tam děláš?
- Petroušku, jen tak koukám. Do slunce. do stromů. Na rebarboru.
Jdeme domů. Míchám koktejly. Legrace. Včera lítala letadla jak divá. Dnes mělo být zamračeno. Nevím, kdo oblohu vyluxoval:
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-18-snezenka-dnes
Očekávané ochlazení v sobotu přineslo do nejvyšších míst Krkonoš sněžení. Sníh se ráno držel na Sněžce, kde byly minus čtyři stupně Celsia. Pocitová teplota ale byla vlivem silného větru nižší, minus 14 stupňů. Vyplynulo to z informací stanice Poštovna Anežka na vrcholu Sněžky a webových kamer.
Vítr v nárazech dosahoval rychlosti přes 95 kilometrů v hodině. Horní úsek lanovky na Sněžku byl mimo provoz
Legrační je dovětek:
V sobotu přejde přes Česko studená fronta, denní teploty se o víkendu budou pohybovat kolem deseti stupňů Celsia. V noci na neděli může mrznout. Po víkendu se oteplí.
Tak to jim trošku nevyšlo. Pro jistotu jsme uklidili jablka.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-18-vecer
Ochutnávám ze tří pidimelounků jeden. Ostatní dva mi shnily. Vypadá jak fík. Péťovi připomíná hrušku. Tolik práce, tolik zalévání, tolik radosti a pak nic. Melounová jednohubka chutnala. Dnes jsem si šla uříznout poslední tři mladé cukety. Dvě mi totálně sežrali slimáci. Kousek jedné jsem zachránila. Loni cuketa měla jen samé jalové květy. Letos jsem se dočkala. :-)
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-18-od-ivy
Volám Ivě.
- Ivo, chtěla bys mléko?
- No chtěla, to bys byla hodná.
- Tři litry?
- Aspoň čtyři.
- Neboj se. My ti zas dovezeme.
Iva je vděčná. Péťa si ji dobírá:
- A seš už vykoupaná? Abych nepřišel nevhod.
- Jsem. Přijeď.
Iva dnes vtípkovala. Krásně komunikovala. Pejsek je prý v pořádku. Věděla, že se nedozví, jak starosta zakročil. Taky věděla, že nezakročí. :-) Byla veselá.
Péťa odjel do kravína. Za chvíli je tu.
- Koupil jsem jí čtyři a půl litru. A tady ti posílá kytku. Prý ti ve váze rozkvete. Šla ji ustřihnout po tmě do zahrady.
To je báječné. Ona ví, že vozím buď já nebo posílám Petrouška. Poslala kytku. To mám radost.
Prožila jsem víc než fantastický den. Krásný. Zasadili jsme strom. Jednu jablůňku jsme očesali. Doma jsme pracovali v zahradě. Radovali se spolu. Vtipkovali. Večer jsem Petrouškovi zmasírovala rameno.parac Zítra mu na něj koukne fyzioterapeut. Péťa vtipkoval:
- Já v něm už asi mám tu altrózu.
- Altrózu, jo?
- No.
Ješiš, my jsme se tak řehtali altróze. :-) Máme všichni artrózu, jen je třeba stále točit klouby, procvičovat, ale nepřepínat.
Dobrou noc!