Maňana

Noc. Pod psaním poslouchám prolhaný projev neúspěšné gynekoložky. Ach, ta lže! A dostává docela i do kožichu od europoslanců. Ano, jsou tam i zaslepenci, ale slovenský Uhrik, naše Konečná - ta se rozčertila -  a kupodivu mnoho dalších v minutových projevech šijou do té lhářky. Třeba Marieke Ehlers:

- Už dlouho posloucháme, že bez Bruselu by se zhroutila půlka civilizace. Ale realita vypadá úplně jinak. V devíti z deseti případů Brusel vytváří problémy sám. A pak nám na ně prodává řešení. Konkurenceschopnost ano, tak nejdřív regulovat až do úmoru, a potom akční plán. Energie je nejprve cenově nedostupná a pak přijdete se strategií. Migrace - dlouhé roky zavírání očí a potom migrační pakt. Pokaždé vaše odpověď na ta selhání je: Ještě více EU. A dnešek není žádnou výjimkou. Já tu vidím jenom politiky, kteří oddaně aplaudují a doufají ve svůj vlastní dárek z vánočního stromku jménem Brusel. Je to více pravidel atd. Ale lidé to vůbec nechtějí. Nechtějí, aby Brusel rozhodoval o tom, co mají jíst nebo čím mají jezdit nebo co smějí říkat. 

Časoměřička drze:

- Já si myslím, že by nám bylo lépe bez vás. 

Vrcho drzosti a servility. 

Bravo!

Ráno jsem se vzbudila tak akorát, abych stihla uvařit. Na prvním místě pro ženu je: Nasypat do korýtka muži,  pak je šťastný muž a tedy celé manželství. Nina Divíšková ve zlatých dobách razila moudré heslo: 

- Krmte tu bestii!

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-19-zofincin-nocni-pozdrav 

- Vidělas´?

Petroušek mě upozorňuje na obrovitánskou myš.

- Ta je!

- Plná myšat.

- A ten dlouhý ocas!

Vracím se do domu.

Myslím na včerejší náš výlet. Zase se mi vybavuje krásná česká horská krajina. Neprzní ji větrníky. Zaplať bůh jsou vidět v Krkonoších snad jen na jednom místě, vůbec nevím, kde se tam vzaly. Ale včerejší naše putování bylo lemováno doopravdickými lesy, opravenými chalupami, čistými vískami, nádhernými slunečnicemi na každém plotě, elegantními břízkami, statnými jeřáby s rudými malvicemi; prostě nastala doba nádherné podzimní atmosféry.

Smrkám, kašlu, kýchám. Už méně, ale stále.

- Petroušku, já se najím až přijedu.

Moje skvělá kosmetička se vrátila z Itálie. Už na mě čeká.

- Olo, k vám přijdu příští týden na pedikúru.

Ola, Tamařina snacha, se usmívá. Přitaká.

Tamara mně lehce masíruje vsedě záda. Nahmatává body, které by měly bolet. Krásně mě pískuje solí. U kosmetiky upadám ihned do spánku. Probírá mě až mytí obličeje a dekoltu. Hotovo.

Doma teprve obědvám. Sedám si v zahradě ke stolu. Nalévám sklenku červeného. Užívám podzim. Chtěla bych vysbírat švestky z trávy. Shnilé vyhodit, zralé zpracovat. Dnes platí bohužel MAŇANA. Mně se vůbec nechce.

- Mamka je venku.

Ješiši. Linduška přijela. Ohlásila se až na zítra. Jsem tak šťastná, že je tady. Deset hodin do Amsterodamu. Deset hodin zpět. Přes temné Německo. Jsem zbavená strachů. Nebojím se ani čerta. Jak to bude, tak to bude. Ale včera jsem se bála. Obzvlášť, když věděla, že než opustí Německo, musí najít pumpu. Brrr. Dopadlo to dobře. Už zas jsem v klidu. Lidi žijí ve strachu permanentně. Lpění a strach zamezují volnému proudění lymfy. Strach o práci, o děti, o peníze, o MÍR! Mohu klidně napsat místo slova strach lpění. Špatné. Být volný, svobodný, smířený. Jen energeticky tvořit. A nekazit realitu strachem.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-19-hvezdarka-lucinka-od-nasi-zrzecky

Přišla mi do Messengeru zpráva. Dvě fotečky naší Hvězdářky. Jediná dcera naší ztracené Zrzečky. Narodila se jí její první koťata. Tři kluci a nejchytřejší, nejprvnější, nejaktivnější kočenka, která ještě slepá lezla po koši vzhůru, kde intuitivně vnímala světlo, svět. Tehdy za Zrzkou docházel od dubna náš Mourek. Zradila ho s nějakým zrzkem. V červnu se narodila samá zrzatá. Mourek koťátka hlídal, občihoval, pozoroval. V září jsme ho nechali vykastrovat společně se Zrzečkou. Dostal lékařskou péči, odčerven a nabídnut. Linda mu sehnala v Pze bydlení v bytě se zahrádkou. Takový měla ona taky. Tam právě bydlela její Kitty, než se Linda přestěhovala do podhůří Krkonoš. Jé, co mi lidi na FB dali. Že mi prý Mourek důvěřoval. Prý tu našel nový domov. A teď ho zradím. Odvezu do Phy. Tak zůstal u nás. Před dvěma lety jsme se dozvěděli, že se jmenoval Ferda. Panička ho nepouštěla do domu. Nocoval venku. U nás našel terno. Perfektní péči. :-) Mourek a Zrzeččina koťata jsou vzpomínkou na naši Zrzečku.

Volá Linda.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-19-kde-se-vzal-tu-se-vzal-je-tady/1725474594

- Mami, představ si. Slyšela jsem nějaké mňoukání. Ale to už než jsem jela do Amsterodamu. Počkeééj…

Sahá do Lojziččina domečku.

- Je tu. A jak syčí. Kocourek. Počkej, pošlu ti fotku.

- A víc jich není?

- Není. Ona je asi vrhla do dřev. Musela jí tam zapadnout. Asi pak odtáhla jen jedno.

- Tak se tam jdi podívat.

- To nenajdu.

Kluk je hezký. Péťa radí, aby si ho nechala.

- Ne, půjde do světa.

- A běž na obec, zaplatí ti kastraci.

- Ona se nedá chytit.

- Jak nedá?

- Pohladit jo. Ale chytit ani náhodou. To prská, trhá.

- Bóže! A ve čtvrtek jak jsem málem na Lojzičku zapomněla, tak já jsem naivně nic neslyšela. Možná mu řekla:

- Teď ani nemukni. Je tu nepřítel.

Smějeme se.

- Mami, prosím tě, nabídni ho. Ať je o něj postaráno.

Kocourek je to hezký. To on si ho někdo vezme.

Válím se u Petrouška. Usínám.

- Peťuš, mně už se tak na ty švestky nechce.

- Lež. Nadřela ses´ dost. To počká.

To mi nemusí říkat dvakrát. Pokračuji ve válení, spánku, odpočinku. Tělo potřebuje vyležet.

Luxuji mušky. Ty mrchy se tu líhnou ve hejnech. Přitom všechno zavírám do lednice, vynáším ven, přikrývám utěrkou… Luxuji je. Občas se tu ještě objeví mol. Doufám, že není někde zdroj. A luxuji a luxuji. Dnes i velkou kobylku.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-19-kolac-z-fb

Sdílím na FB koláč. Hodí se mi. Všechno mám. Vlastně navíc mám jablíčka.

250 g pol. mouky

100 g másla

1 vanilkový cukr

½ pr.d. p.

Drobenkové těsto ze 2/3 namačkáme do formy.

Vrstvíme 150 g mletého máku s 200 ml mléka a 2 PL cukru. Nevařit.

Na vrstvu máku 400 g vypeckovaných švestek. Dala jsem půl jablek a půl švestek.

Předposlední vrstva je z 500 g tvarohu s 1 vejcem a 2 PL cukru.

Poslední vrstva – zbytek 1/3 drobenky.

180°C asi 50 min.

Jde to krásně od ruky. Povedl se. Chladne.

Dobrou noc!