Melancholický :-) Láskyplný
Zas jeden pošmourný, ale hezký podzimní den za námi. Mám tyhle smutné dny opadávajícího listí ráda. Příroda voní tlením. Den zas napěchován jak pytel zvratky národních zrádců. Hlavně moc nesahat... Stačí ten odér... Pro mě den krásný. Ale co se ke mně dovinulo od politiků. Sleduji tiskovou konferenci největšího podvodníka v naší zemi za poslední týden. Píšu mu vzkaz:
- Pane Prymulo, já být na Vašem místě, chodila bych kanály. Ale Vy se ještě nestydíte natřásat se na tiskovce.
Dětem vzali poslední půl rok. A následující roka - jak je vidno - jakbysmet. Co dokáže zvůle moci! Nepřekonatelná škoda na psychice. Hovořila jsem se snaškami. Ta s dvěma dětmi je akční. Umí si poradit. Dnes vyvezla děti ke králíkům, koníkovi... Povídaly jsme si.
- D. už ani neumí vyjmenovat všechny děti ze třídy.
Taky jak by mohla, když je v první třídě v druhém pololetí neviděla. Přišli o zaplacené plavání!! O školu v přírodě - nezapomenutelné zážitky v dětském kolektivu... Dobrodružství bez brášky, maminky a tatínka. Zalyžujeme si? Základy psaní umí. Ale co ta druhá? Obě snachy naše vnučky rozvíjejí. Všechna čest a sláva. Když si o nich povídáme s Petrouškem, spokojenost. Ale návyky u psaní. Uvolňovací cviky, metodika psaní, čtení, počítání. Krasopis! Výška lavice, židle. Sounáležitost s třídou a paní učitelkou - to už jim NIKDO NIKDY NEVRÁTÍ! Ukradl jim to zloděj a podvodník. Všichni o něm hovoří jako o odborníkovi. Konečně ho někdo veřejně pojmenoval jako šíbra v obchodu se smrtí. Hazarduje s životy národa. V Americe probíhá soud kvůli jím schvalovaným lékům a vakcínám. Vyčísleny počty mrtvých. Nově v září podaná žaloba od Kennedyho. Šmejd v havraní roušce - na oko, jinak ji nenosí - se cítí pevný v kramflecích. Bude dál tahat za nitky svých obchodů. Lidé snad prokoukli - káže vodu, pije víno. Vědí o nás snad i indiáni. Jeho skandálek obletěl svět. Dostal první výstrahu Vesmíru. Nic. Hrošák si za naše peníze nechal udělat právní analýzu svého chování. Bez provinění. :-) Tak to jsou ty s. v pytli dnešního dne.
Maminka dnes perlila. Najednou mě neviděla.
- Mami, vezmi si čaj, napij se.
Hrneček našla. Ale kapesníčky - bohužel. Návodnými souřadnicemi jsme tak dlouho identifikovaly krabičku - má tam ještě modrou politou? Nebo tu už vyhodili?! Nebo kapesníčky oschly? Nebo tam už má žlutou s bílými květy?
- Nemám. Není tady. Nevidím.
Znovu trpělivě navádím. Ještě prve viděla mé Herbalife Nutrition pochoutky. Viděla zahradu a v ní opuštěný stůl. Kočičí boudu. A teď nic?
- Mami, stoupl rapidně počet sebevražd. Nebyl nikdo, kdo by je vzal za ruku a řekl. Jsi silný, všechno dokážeš! Vždycky jsi to říkala... Maminka pomalounku hovoří.
- No, nějak tak. Jenomže když tohle říkáš, já bych potřebovala taky něco takovýho.
Smutek a bezmoc se vzaly za ruce. Obešly mé srdce. Jak lapidárně vyjádřila přání, vnímání svého stavu.
- Jako vzít za ruku? Mami, to bych velmi ráda. Ale tady je fašistický systém. Lžou. Přikazujou, zakazujou. Zítra je státní svátek! A oni ho zadupali. Na státní svátek začne platit noční vycházení!! Jak za protektorátu. Tak ráda bych tě pusinkovala. Vzala do náručí. Pochovala. Mamko.
Ona neví, že pomalu zabíjejí národ. K breku. Ale jsem silná! I maminka! Obě. To se musí vydržet!! Obchází tu ale přízrak... Chci ji držet za ruku. Tak jsme si to slíbili.
Přichází koordinační. Mamka sice špatně artikuluje, je den, kdy pospává, druhý den OK; další den zas útlum, pak zas OK. Dnes špatná artikulace a tvoření vět. Ale mysl ještě kluše jak mladá kobylka. Že by už špatně viděla? Mávám na ni jak zběsilá.
- Postavila hrneček na klávesnici. Tedy zrak v pořádku. Opravdu viděla bílou obrazovku. Už vás vidí.
Tak aspoň tak. Pošťačka donesla dopis. Za měsíc se z maminky stane úřední blbec. S razítkem Taková potupa pro člověka. Taková je moc bílého pláště. Takhle pomáhá psychiatr klientům a jejich blízkým. Odmítnete chemizaci? Zašlápnou vás jako hmyz. Mrcha v bílém plášti. Takhle si já péči nepředstavuji. Urvala si maminku, ačkoli mamka patřila k jiné lékařce. Výkřiky do tmy! Fašistický režim. Však až budeme účtovat, i soudní znalec dostane odměnu za svou službu. Nebude sám! Přijde den!
- Mami, jste doma?
- Jsme.
- Tak já se za chvíli stavím.
To bude mít Micicinda kalup. Nesnáší česání své angorské srsti. :-) Linda si tu obstarala své věci. Dovezla oříškový špaldový dort. Výborný.
- Jo vy nemáte gauč!
- No jo, jsme chudí.
Houpací křeslo už mě vůbec neláká. Má nová kancelářská židle už mě taky nebaví.
Po obědě si zas sedám k sedacím soupravám. Poslouchám u toho, co se děje ve Sněmovní. Bublá to ve společnosti. Politici si myslí... Už nastal čas ke změně. SYSTÉMU! Ne figurek! Je to stále stejné. Ne! Je to horší a horší. Jedni chrochtají, kradou, potichu pomlaskávají. Noví přicházejí, už bez uzardění mlaskají nahlas...
Malaga. Santiago. Palermo. Arles. Ty vorle. Už minulý rok jsem měla vybráno. Ztraceno. Pak zas. Nyní intenzivně hledám od neděle. Já chci už sedět na sedačce!!! Ano. Favi. Tam jich je. Pak zkouším přes vyhledavač. Vím, co chci. Hledám do L, rozměry, potah, barvu, podpěrky... Doprava zdarma. Doprava s dárkem. Doprava zpoplatněna... Výnos kamkoli. Výnos jen k zámku dveří. Hlavně - vyřazuji krásky s termínem dodání dvanáct týdnů. Ty vorle. To se snad po... Tři měsíce výroba? Truhláři, řemeslníci, čeká na vás žeň! Výroba bude. Práce bude. Nemám strach...
- Tak baterii jsem teprve objednal. A bude daleko dražší.
- Tak to bez toho kapesného vydržíš. :-)
Jdu do zahrady. Čistím si hlavu. Na nic nemyslím. Jen na stromy, keře. Pokračuji v práci ze včera. Stříhám růže. Kosatce. Kérii. Sbírám ořechy. Je jich zas velká hromada. Koukám se Micicindě do vchodu. Aby nevyjela bílá packa! Toho jsme byli svědky v srpnu. Dala krásnému moratému nápadníkovi z jedné. Nedal pokoj. Tak ještě z druhé strany, až spadl ze schůdků. Obdivovali jsme rychlou práci pacek. Prásk, prásk. Hotovo. Mám na ruce rukavici.
- Ahoj. Mici! Jdeš ven?
Tak se ten moráček v létě taky ptal. Stál na schůdkách v očekávání... A dočkal se.
Opovážila jsem se vsunout ruku až do boudy. Podrbala jsem chlupáče za ušisky. A rychle ven. Stejně rychlá byla Micka. Dala mi výchovnou facku.
Už se smráká. Zalévám túje vodou z vany. Hořkou sůl. Aby byly chundelaté... Vody jsme nachytali hodně. Všechnu ji použijeme. Ať jsou stromy na zimu zásobeny.
Volám sousedce. Dávám jí koš ořechů. Už na to nevidíme. Musí si je doma přebrat. Očistit. Vyhodit listy...
Domů.
- Kde je Péťa?
- Nevím.
- Asi jel ze ženskými.
Už je tu. S mlékem z kravína. :-)
Mixuji si sportovní výživu. Petroušek už zas větří, co bude do korýtka. Co bych mu tak... Už vím. V poledne jsem měla brambory ve slupce s rybím filé, celerem, řepou na páře. Vytahuji pár brambor, restuji. Cibulku. Vajíčko. Sýr. Koření. Linda mi přivezla objednávku od sv. Salvátora. Mou zas kořenit, co hrdlo ráčí. Důležitá součást stravy - fytoživiny! Vím o nich ze školení s dr. Susan Bowerman. Majitel mě pozdravuje. Děkuje za podporu. Krámek nedaleko Betlémského náměstí otevřen. Ale ulice osiřelé...
Linda se balí. Doufám, že nepotká na cestě zas zfetovanou horu jeleního těla.
Ó, ó, ó! U vany provizorní nová krásná baterie. Aha, tak to budeme mít nějakou super luxus krásnou. Dnes nemusím do sprcháče. Nerada ho v období roušek používám... Prymulo, bambulo. Vakcinologu... Děti bez vzdělání!
No. Sedám zas k Favi... Linda už je v Pze. Odesílám odkazy Petrouškovi. Na jedné jsme se shodli... Zítra státní svátek. Zavřeno. Jaký státní svátek? Kdo ho bude slavit? Stát už neexistuje. Jeho doba trvanlivosti - sto let - už uplynula. Ke komu se vrtneme? Já chci na východ. Mám západních dravců plné vinty. Tyjou z nás. Dnes jsem na lymfomasáži slyšela, co o nás říkají prý Němci:
- Češi jsou cyklisti. Přihrbení, ale pořád šlapou.
Ano. Jsme krmelcem Evropy. Tak nás označil francouzský ekonom Thomas Piketty. Věnuje se zejména tématům distribuce bohatství a příjmové nerovnosti. Ještě nás vyžírají naši mocipáni zevnitř. Každý si ukradne ty své miliardy. Nový bere ještě poctivěji... A víc!
Češi jsou poraženým národem. Na členství v EU prodělali nejvíc, říká jasně světoznámý ekonom Piketty 23.07.2018 7:55
Zemičko naše! Vlasti naše! Ty se zase zdvihneš z bláta. Jsi hrdá země dvouocasého lva. Ne opelichaného kohouta, kterého ti potupně přidělili. Máš pilné, šikovné, vytrvalé, nezdolné obyvatele. Český a slovenský národ chtěli vyhubit. Mýtí vlastenectví. Ale naše příběhy žijí! Nedáme se. Mohou nás dusit, škrtit, lynčovat. Všechno vydržíme. Jsme hrdí Češi, Slováci. Slované! Nepatříme na západ. Jsme hráz před západními šelmami. Odjakživa! Nechali jsme se obelstít. Ale ze dna vždycky vede cesta na povrch. Vždycky. Jak jsme dole, tak se raduji. Už stoupáme... Vesmír je nám nakloněn. Souboj zlých sil s těmi dobrými dopadne v náš prospěch. Mohou zakazovat, přikazovat, škodit, okrádat, ale jejich pinožení bude potrestáno. Vesmírné zákony platí! Spravedlnosti patří vítězství!
Popelka Nazaretská
Kapitola XXXI
Vstal, skrývá se. Kde, v kterém místě?
Na cestě své ho najde jistě,
kdo věří v něj. A nalezna,
bude ho v duši mívat hostem.
Kde je tvůj zničující osten,
ó smrti, včera vítězná?Denně v tom pozdviženém čase
Pán přicházel a mizel zase,
jak vlny vůní z jarních lích,
jak stíny oblaků, jež plynou,
jak deště v máji nad krajinou,
jak příboj nocí měsíčných,jak tichý host a tišší vládce.
I blažíval své malé stádce,
jež kolem Panny Marie
se vyplašeno shromáždilo.
Ó Bože-lásko, Bože-sílo,
veď k studnám života i je,ať ruce do nich ponoří si,
ať hříšné léčí, mrtvé křísí
a světlem prostupují zdi!
Veď je k těm studánkám, ó Pane,
jimiž tvé údy probodané
i slavně vzkříšeny se rdí.A vedl je. A ze své dlaně
moc divotvornou vylil na ně,
ba sám se dal jim za kořist,
když provždy naučil je slovu,
kterým ho mohou denně znovu
svolávat, měnit v chléb a jíst.Vedl je, učil po šest neděl.
Když se jim všecek vypověděl
v odpečetěných tajemstvích,
za město vyvedl své stádce.
Dal požehnání jim i matce
a potom - k nebi ruce zdvih.A pak - ó, blesk, ó, oslnění!
To hudba hřmí, to zpívá hřmění,
to zem se bortí v základech?
- Nelze vám, syna mého děti,
na jeho krásu pohleděti,
před níž i nebe tají dech!Odcházíš, zde jsi, je tě plno,
stokrát se vracející vlno,
jíž unášeno srdce lká.
Ó děti mé, proč neumírám?
Vy na tvář padáte - já zírám,
já smrtelná, já Popelka...* * *
Dobrou noc!