Mírově plkací. Mistře Jene, to byste zíral

Prve bylo devět. Za hodinku odbije půlnoc. 

Ne, budou dvě. Tak dlouho jsem psala. 

Včera hodinu po ulehnutí hluk. Co se děje? Peťovo svědectví.

- Kittyna šla dráždit Zrzku.

Lindino svědectví:

- Zrzka šla provokovat Kittynu.

Nevím, kdo koho vyzýval na souboj. Dům svítil. Další rána.

Mour dráždí Kittynu přes okno. Černý žok (to jako Kitty) spadl vyděšen z okenního parapetu (to jako do místnosti).

Kočky jsme uklidnily. Spíme.

Rvačky pokračovaly i brzy ráno. Kitty se tu cítí jak ve vězení. Musí domů. Zrzka se bojí o koťata, Kitty se bojí Moura. Mně skácely anděla. Ulomily mu křídlo. U garnyží shodily postranní záslepky. Netuším, jak to dokázaly. Natrhly záclonu. Kůlničku na dříví si tu dělat nenechám.

Na desátou klientka. Jdu dát napít rajčatům. Ochutnávám dozrálá. Sladká. Voňavá..

- Mami, už je paní tady!

Linda sbalena; Kittynku si kupuji. Nesu ji ke mně do pracovny tyčinku. Bonbony. Kočičí stařenka, vlastně chci říci dáma v nejlepším věku se nechá koupit. Pojede do svého pražského revíru. Tam bude v klidu z bezpečí tújí ohrožovat svou packou nic netušící psíky i bafany běžící po chodníku proklatě blízko plotu. Linda zas třeba uslyší z ulice:

- Pojď od toho plotu. Chceš přijít vo voko?

Představuji klientce Kitty. Moura už zná, Zrzku taky. :-) Linda bere smutnou Kitty do jejího přepravního zavazadla. Holky jedou. Jen dojely do Phy, Kitty veselá, uvolněná, radostná, předoucí. Šíleně smutná Kitty rozveselena. Ani princ nebyl potřeba. Tak bude holka v Pze. Hned si vyběhla do zahrádky. Obava, aby ze samé radostí nesejmula rehka. Ne, přinesla těhotnou myš. Ale velikou. Tak to se ta cesta do Phy vyplatila. :-)

Naše Zrzina dvakrát oběhla parkoviště. Očichala. Dvakrát oběhla dům. Když venku nenašla nepřítele, šla prozkoumat vnitřek. A zas nic. Tak to už asi ta černá zmizela. Povedlo se mi ji vyštvat - se jí určitě žene hlavou. 

Zrzku a Moura zvládnu. Rozhostil se klid.

Klientka má nesmírně, VESMÍRNĚ krásné výsledky. V 63 letech konečně snížila viscerály na nejnižší míru. Narostla svalová hmota. Odpálila nejen ty vnitřní, ale celkově tuky. Skvělé, skvělé, skvělé výsledky. Jsme obě spokojené.

- A to jsem jedla jahody. Měla jsem obavy.

- Vyživuješ tělo, u toho obracíš seno; proč by sis nedala víc jahod, než je zdrávo? :-)

Linda volá z cesty. Už je před Phou.

- Mami, u branky byl pán.

- To byl manžel.

- Ale on spěchal.

- Už se suneme ven. :-)

Máme změřeno, vysvětleno, nakoupeno, zaplaceno, termín. Beru s sebou na ulici malou pozornost. Její manžel je rak jako já. Jdu mu popřát a poděkovat za trpělivost. Jsme spřízněné duše. Jedeme na stejné vlně.

Venku divně. Shodli jsme se, že nevíme, jestli je vedro nebo zima. Modrá obloha jak když na ni vylije kbelík po stírání podlahy. Ušmudlaný azur. Takhle horký letní den nevypadá.

- Petroušku, dáš si rybí filé nebo knedlíky s jahodami? Mám těsto.

Zbytečná otázka. Jahodové knedlíky.

Péťa buchtový. Péťa ovocné knedlíky. Péťa spokojenost. Zrzka v klidu. :-) Ano. Nejlépe vynechat slovesa. Sekat krátké větičky.

- Peťuš, škoda, že nemohu do Polska pro borůvky. 

Za chvíli je tu s moravskými meruňkami.

- Bude tam asi týden. Má tam česnek. Zítra se jeď podívat ke hřbitovu na parkoviště. 

Podělaná válka. 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-07-06_Bagetky/

- Peťuš, chceš bagety nebo chleba?

- Bagety.

Koupeme se.

- Peťuš, myslíš, že je teplo?

- Zdá se, že jo.

Trávíme krásný horký den. Po obědě už to bylo jasné. Voda třicet dva. Snesitelné. Ráchali jsme se. Sprchovali chlór z těla horkou vodu z hadice. Rajčata bují, cukety, papriky, hrášky. Hm, dělám pokroky.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-07-06_Poprve_venku/

Petroušek mi dal na židli tlustý podsedák. Usedám do měkkého. Zavírám oči pod slunečníkem. Malá rozprava s maminkou. Vedeme dialog o zahradě. Dostávám pochvalu.

- Mami, na Slovensku zašpérovaná hranice. Obchází mě obava.

Jako by tu mamka byla se mnou. Dostávám uklidnění. Strach ze mě spadl na zem. Mamka to přece musí vědět, ne? Všechno věděla a ví. Vzpomínám na ni. Když jsme si koupili první bazén, Petroušek ho nainstaloval. Tehdy stával na jiném místě. Trhávala jsem z vody třešně rovnou do pusy. Maminka měla šatovou plátěnou zástěru. Oranžový pásový vzor s hnědými klikyháky nebo květinami. Mám ji vyfocenou. Zástěru i mamku. Přišla o všechny své plátěné zástěry v DD v Černožicích. Tam se o soukromý majetek nijak nedbá. Jaký pán, takový krám. Kdo krade... Maminka nosila při práci v horkých dnech na hlavě slamáček. Pomohla jsem jí překročit okraj bazénu. Procházela se vodou. Asi jen aby mi udělala radost. Neprojevila pak už nikdy zájem smočit se celá. To je další věc, na niž se jí už nezeptám. Proč nechtěla? 

Ze vzpomínek mě vytrhává hlas za plotem.

- Ireno!

Moje dětstká celoživotní kamarádka Marta. Ráno v půl šesté svištěla do Jaře na nádraží. Tam si uložila kolo do věže. Vláčkem směr Svoboda nad Úpou. Odsud autobusem na Pomezní boudy. Polskou stranou vystoupala na Sněžku. Teď jede na kole domů. 

- Marto, když tys vystoupala na Sněžku, já jsem vstávala. :-) 

Ještě bazén. Na věži zvoní klekání. Tak ještě jednou do posledního sluníčka žuchnu do vody. Osprchovat hadicí chlór. Venkovní zvonek vyhrává. Utíkám se domů obléci. Mladí přišli. Donesli mi kytku z krepových papírů, které malá dostala o víkendu. :-) 

Obdivují kočičandy. Dnes první vycházka. Nechci koťatům prozradit nic ze světa za košem. Ta nejbělejší ještě neviděla, už tušila.  Průkopnice cesty ke hvězdám.

- Pusťte mě ven! Tam něco je. Chci to objevit!

Její sourozenci se nenamáhali. Oči protřeli dřív. Ona ještě slepá se snažila lézt nemotorně na koš. Nechali se ukolébat světem v koši. Takhle je to s námi lidmi. Jsme po tisíciletí uspaní v koši. Když někdo otevře oči, bývá umlčován. Blokován. Upálen. Mistr Jan by o tom mohl vyprávět. Jenže víc a víc lidí tuší svět za košem. Metodou udržení lidí v koši je strach, zmatek, chaos; držet lidi odděleně, v obavě; úzkosti, bez potravin... Vláda si přeje chaos, nepokoje, destabilizaci země k nastolení drsnějšího režimu. Mám pocit, že Moravě nechtěli pomoci. Nepočítali s národní sbírkou. Podivné je, že bych nyní chtěli o darovaných penězích rozhodovat. Teď je potřeba lidem rozdělit peníze. Pokud jsme v klidu, pohodě, vnímáme všechno. Ve strachu nevnímáme. Kam kráčíš, lidstvo?

https://www.youtube.com/watch?v=6bdf6A3vmho&t=468s

Letní prázdninový večer plyne v mírovém zdání. Honzík mi páruje reproduktorek Little Marcel s telefonem a tabletem. Konečně vím, na co ho mám. Taky jak se používá.

K mírovému večeru patří statistika:

Ze 127 žen v prvním trimestru se nechalo na Slovensku obodat. Z nich 104 přišlo o své budoucí dítě. 82%! Je to normální? Genocida. Podle mě do třetího měsíce je tajemství ženy, že se chystá. Ty hloupé se nechaly obodat. Doplatily na co? Na neznalost? Ne lehkovážnost? Na neinformovanost! Na důvěřivost. Na hloupost. Prý po obodání nemají mít muži ani ženy pohlavní styk tři měsíce - právě kvůli ohrožení možného nového zárodku života Do tohohle světa jsem dospěla. Není náhodou lepší zůstat v koši? Ne. Není. Drápejme se mimo něj!

Strašit lidi měli za úkol lékaři a odborníci v krizovém štábu. Přiznal to na plnou pusu dr. Šmucler. Vystrašit národ. To jsme viděli u plukovníčka. Postavili se jak figurky u rakve, tvářili se odporně vážně, ale ČT pustila jejich smích při natáčení. Hlavně vystrašit - zachytila plukovníčkovu větičku kamerka. Potvůrka jedna. 

https://cnn.iprima.cz/na-krizovem-stabu-nekolikrat-zaznelo-ze-musime-lidi-strasit-rika-o-epidemii-smucler-28769                                                                                                                                        Sleduji slovenskou hranici. S obavou! Necítím klid. 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-07-06_Exekuce_ve_svete_a_u_nas/

Zítra 7.7. Otevírá se vesmírná brána. Jak to dopadne na Malostranském náměstí pro národ?

DOBŘE! Všechno skončí dobře. Hloupí ubudou. Ocejchovaní absencí znamení šelmy přežijí. Nejlépe je na tom Bulharsko. Tam prý je obodání nejmenší v EU; selský rozum zachován. Jen asi 13% obodaných. Starobylý slovanský národ nezblbnul.

Nebojme se. Zítra ještě vyjde slunce nad Atlantidou, chci říci - zítra ještě většina z nás bude žít.

Dobrou noc!