Modlitba za pravdu, v zahradě

To byl krásný, krásňoučký, překrásný den.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-03-29-dopoledne

Sobota. Vstávám na mé poměry vcelku brzy. Žofie oddychuje na gauči. Dnes uvařím něco rychlého. Chci pracovat na zahradě. Původně v plánu uvařit jazyky na víně. Moc zdlouhavé. Změna. Přípravy na oběd zkrátím. Polévka z odkrojků masa pro kočky raz dva tři. Kočky zbaštily masíčko. Páníčci si z bílých odkrojků uvařili polévku. Zmrazené kostky kořenové zeleniny z pole. Cibuli, česnek. Lžíci své masoxové pasty. Zásoby docházejí. V létě mě čeká výroba nového masoxu. Místo nudlí proplachuji kroupy. Už jen do zahrady pro pažitku.

Petroušek v zahradě uklidil hromadu klacků, dřev, polínek u ohně vedle lavičky. Kolikrát jsme zapálili ohýnek! Vedle lavičky čisto. Zrenovovaný prostor okolo chaloupky láká. Na podzim nasetá tráva raší. Maminčiny mahony. Nemám je ráda. Trpím je tu jen z nostalgie. Maminka je tu pěstovala, nemohu je vyrvat. Její konvalinkové políčko zatím šedé. Jen já vím, co tu bude za krásu za pár týdnů.

Kočky si hrají. Napadají se. Skáčou do výšky. Přeskakují se. Válejí se. Dnes víc útočí Mourek. Žofka kvičí. Na zádech má od jeho tlamičky mokré ježaté chlupy. Utekla mu na strom. Mourek si z nouze hraje s listím. Vůbec se mi nechce do domu.

- Peťuš, támhle na sluníčko si zasadím kytky, které jsem koupila. Pořád jsem nevěděla kam. Jediné sluníčko kvůli té sousedově kůlně je tam. To si obhospodařím.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-03-29-kren-brambory

Rychle k hrncům. Nejdřív křen s jablky. Týden odkládám. Tak dnes. Používám vorwerkový recept na zelný salát s křenem. Ale bez zelí. :-) Křen. Přepočty. Mám ho desetkrát víc. I jablek bych měla mít desetkrát víc. Běžím pro sklenice. Plním je. Hotovo.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-03-29-venku

Brambory na páru. Venku jsem si včera schovala omylem odlomenou větvičku šalvěje lékařské do keříku u vchodu.

- Peťuš, kde mám tu větvičku?

- Hodil jsem ji do popelnice.

- A mohl bys mi říct, proč ti vadila?

Jdeme k popelnici. Aktivní ruce uklízely. Beru lístečky. Vkládám na brambory. Tavím kostičky domácího špíčku. Sobě půl, Péťovi celou jitrničku na pánev. Jablečný kompot. Přilévám ananasový.

Poslouchala jsem Tobogan. Z Rehabilitačního ústavu v Kladrubech. Hora zajela k Mohamedovi. Jitka Molavcová, její manžel Alfréd Strejček. Štěpán Rak – toho mám taky moc ráda. Taková kulturní trojka. Na závěr recituje pan Strejček svým krásným chraplavým hlasem Čapkovu Modlitbu za pravdu. Připojují se zvuky kytary. Štěpán Rak preluduje Kde domov můj. Vařím, solím polívku slzami. Dojali mě.

https://www.youtube.com/watch?v=tTJkB3PNeQI

Jdu do zahrady.

- Peťuš, teď recitoval Alfréd Strejček Čapkovu Modlitbu za pravdu. Pod tím Rak hrál hymnu. A mně to tak dojalo! Až k slzám. Péťo, jakoby to Čapek psal dnes ráno! Lžou.

- Jsi citlivá. Všechno prožíváš.

Ještěže ho mám.

- Prosím tě, odkryl jsem stůl a židle. Musíme je nechat vyschnout. Pak namažu táhla.

- Budeme jíst venku.

- Je zima. Já jím doma. 

- Támhle na tom stole pod třešní. 😍

Nesu si terasou polévku, kompot, podložky, nádobí… Péťa pochopil. Odnáší na stůl. Dnes jíme venku. ❤️😂😍 Pod třešní. 

Nalévám polévku. Ješiši, kroupy se mi poněkud rozvařily.

- To myslíš vážně? Tam není žádná voda?

Dělám, jako že je v hrnci vody habaděj. Ředím mu kroupovou zeleninovou kaši na talíři. Finguji vzhled polévky. Po chvilce pán tvorstva pronáší:

- Je dobrá.

Opět stolujeme jak děti v mateřské škole. Nízké židle, vysoký stůl. Řehtám se. Tuhle zafoukal vítr, lety zmenšující se štos padl k zemi. Jedna židle se rozlomila. Jen tak dál! Koupíme nové.

- Peťuš, k jitrničce máš čerstvý křeník. A to zelí! Bez konzervantů!

Čtu, kdo je pěstitel a kdo ho distribuuje. Divíme se. To prodražuje kelímek. Zelí mají víc než dobré. Vynikající.

- Peťuš, šťáva léčí játra. Když má někdo kocovinu, má pít lák z okurek nebo šťávu ze zelí.

Užíváme letos druhého stolování v zahradě. Nalévám si portské. Sklízíme.

- Peťuš, je zima. Fouká od hor. Ale sluníčko do zad hezky hřeje.

- Teď půjdeš odpočívat, viď?

- Ne. Jdu srovnat nádobí do myčky a hurá ven. Buď si budu vázat větvičky. Možná udělám nový záhon. Uvidím.

- Raději sázej. Vázat si můžeš, i když bude pršet. Jedu ještě…

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-03-29-tvorila-jsem

Mám volné pole působnosti. Jdu okouknout vrbu. Uschla. Kovová konstrukce se rozsypala. Tenhle kousek zahrady už ztratil své kouzlo. Za plotem sousedova obrovská nesmyslná sobecká stavba vzala sluníčko. Jdu si pro krumpáč, rýč. Vykopu obrubníky okolo vrby. Zruším ho. Už vím, jak a kde si vytvořím nový záhon. U chatičky se změnil terén. Maminčiny vany jsou druhý rok pryč. Hyzdily zahradu. Z okapů chytáme vodu do tří velkých nádrží. Je tu slunce. Tady udělám nový ovál. Ne. Tam by se nic nevešlo. Obkroužím stávající prostor. Rozšířím ho. Vyhrabávám staré listí mezi mahony. Ryju. Kopu. Skládám. Potím se. Tvořím. Hnojím. Zalévám. Ani jsem si nevšimla, kam se ztratilo slunce. Už dávno nejsem bosa. Natáhla jsem si teplé boty a kapucu. Do sluchátek poslouchám zajímavou četbu. Obloha ztemněla. Myslím na Lindu. Asi zas zpracovávají dřevo z pokácených stromů na pozemku. A copak dělá Lucka s Dominičkem a Míšou?

Venku divná temnota. Péťa je tu. Čubrní. Chválí mě. Směju se. Už dlouho mi neřekl, že by ze mě měl jeho táta zahradník radost. :-)

- Kdes vzala ty obruby?

- Ty seš zahradník, viď? Přece támhle okolo té vrby.

- Tu vykopu.

- A růži přesadíme. Ať se jí daří na sluníčku.

Pomáhá mi sklízet nářadí.

- Toto vysyp do biopoplenice.

Vturánu je zpátky.

- Kams´ to vysypal? To byly kořeny pýru a bršlice!

- Na kompost.

- Bože! Na kompost se dává travička, tu vyvážíš, synu zahradníka! Nemají se tam dávat semínka plevele, kořeny pýru...

Jdeme kořínky vybrat. Sype je do vaku. Prý biopopelnice zatím nebudou odvážet. Ještě někam frčí.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-03-29-vecer

Šero. Obcházím. Kochám se. Kočky okolo mě. Světýlka v zahradě se rozsvěcují. Znovu obcházím. Maminka mi říkala, že některé věci pochopím za rok, za deset, na konci života, až ona tu nebude…

- Mami, já už chápu to tvoje obcházení ve slamáčku. To ještě pařívalo sluníčko. Chránila sis hlavu. Mělas´ ten svůj krumpáček. Nechala jsem si vyrobit kopii. Chtěla jsem, aby mi násadu vyleštili, jako má tvůj krumpáč. To jsi prý oleštila rukama. Tak to se mi už nepovede. Stejně nejraději kopu tím tvým ženským krumpáčkem. Kopie tu zbude pro ty po mně...

Vcházím do domu ze zahrady.

- Peťuš, už jsi tady!

- No, už asi tři minuty. 

Byl pro mléko. Svářím ho. Díky, kravičky, za ten bionápoj. Ano, mléko není vhodné pro člověka. Ano, ani pro kočky. Ano, piju ho a je mi to fuk. A kočky ho mají rády čerstvé nebo čerstvě svařené.

Jdu spát. Budou dvě.

Ješiši! Ono to skočilo na tři! Změna času! Ble!

Dobrou noc!

P. S. Jen pro zajímavost. Pořád jsem zkoumala, proč jsou kvasnice nebezpečné, když přece Pangamin býval doplňkem stravy…

Ivanka Marešová

Droždí je nebezpečná biologická zbraň

Jedním ze zázraků našeho těla je proces regenerace. Například pokud je odstraněno 70 % jater, mohou se plně zregenerovat za 3-4 týdny. Střevní epitel se obnovuje každých 5-7 dní, epidermis kůže se mění velmi rychle atd.

Hlavní podmínkou úspěšné regenerace je absence kvasných procesů v těle. Jak vědci zjistili, kvašení v těle způsobuje především droždí. Běžné kvasinky v lidském těle nepřežijí kvůli vysoké tělesné teplotě. Ale díky úsilí genetiků byl počátkem 60. let vyšlechtěn speciální druh kvasinek (droždí), odolných vůči teplu, které se dokonale rozmnožují i při teplotě 43-44 stupňů. Droždí dokáže nejen odolat náporu fagocytů zodpovědných za imunitu, ale také je zabít. Kvasinky droždí, které se v těle množí obrovskou rychlostí, požírají užitečnou mikroflóru trávicího traktu a jsou jakýmsi "trojským koněm", který přispívá k pronikání všech patogenů do buněk trávicího traktu a následně do krve a celého těla. Pravidelná konzumace produktů z droždí vede k chronické mikropatologii, snížené odolnosti organismu, zvýšené náchylnosti k ionizujícímu záření, rychlé únavě mozku, náchylnosti ke karcinogenům a dalším exogenním faktorům, které ničí organismus. Kromě toho se vědci domnívají, že droždí narušuje normální rozmnožování buněk, což vyvolává chaotické množení buněk s tvorbou nádorů.

V. I. Grinev upozorňuje na skutečnost, že v USA, Švédsku a dalších zemích se nekvašený chléb stal již zcela běžným, a je doporučován jako jeden z prostředků prevence a léčby rakoviny.

Podívejme se blíže na to, co se děje v našem organismu, když do něj proniknou kvasinky. Činnost všech trávicích orgánů je hrubě narušena kvašením, a zejména kvasinkami droždí. Kvašení je provázeno hnilobou, rozvíjí se nežádoucí mikroflóra, jsou poškozeny střevní klky, patogenní mikroorganismy snadno pronikají střevní stěnou a dostávají se do krevního oběhu. Zpomaluje se evakuace toxických hmot z těla, vznikají plynové kapsy, ve kterých stagnují fekální kameny. Ty postupně prorůstají do sliznice a podslizniční vrstvy střeva. Pokračuje narůstání intoxikace bakteriálními produkty, bakteriemie (když bakterie osídlují naši krev) se nadále zvyšuje. Sekrety trávicích orgánů ztrácejí svou ochrannou funkci a snižuje se efektivita trávení potravy. Vitamíny jsou nedostatečně asimilovány a syntetizovány, mikroprvky - a nejdůležitější z nich, vápník - nejsou správně asimilovány, dochází k silnému úniku vápníku, aby se neutralizoval destruktivní účinek nadměrného množství kyselin, které se objevují v důsledku aerobního kvašení.

Konzumace výrobků z kvasnic přispívá nejen ke karcinogenezi, tedy ke vzniku nádorů, ale také k zácpě, zhoršující se karcinogenní situaci, k tvorbě pískových sraženin, kamenů ve žlučníku, játrech, slinivce břišní; k tukovému prosáknutí orgánů nebo naopak k dystrofickým jevům, a v konečném důsledku vede k patologickým změnám v nejdůležitějších orgánech.

Závažným signálem zanedbané acidózy je zvýšení hladiny cholesterolu v krvi nad normál. Vyčerpání pufračního systému krve vede k tomu, že volné nadbytečné kyseliny traumatizují vnitřní povlak cév. Cholesterol ve formě tmelu se začne používat k záplatování defektů.

Kvašení způsobené termofilními kvasinkami vyvolává nejen negativní fyziologické změny, ale dokonce i změny anatomické. Za normálních okolností dostávají srdce, plíce a pod nimi ležící orgány - žaludek a játra a slinivka břišní - silný masážní energetický podnět od bránice, která je hlavním dýchacím svalem, působícím až do 4. a 5. mezižeberního prostoru. Při drožďovém kvašení bránice nevykonává kmitavé pohyby, zaujímá vynucenou polohu, srdce je umístěno horizontálně (v poloze relativního klidu), často je rotováno (tj. otočeno kolem své osy), dolní laloky plic jsou stlačeny, všechny trávicí orgány jsou stlačeny extrémně plynatými, deformovanými střevy, často také žlučník opouští své lůžko, a mění i svůj tvar.

Za normálního stavu bránice, která vykonává kmitavé pohyby, přispívá k vytvoření podtlaku v hrudníku, který přitahuje krev z dolních a horních končetin a hlavy, aby se pročistila v plicích. Omezením pohybu bránice k tomu nedochází.

Toto všechno dohromady přispívá k nárůstu stagnace krve dolních končetin, pánve a hlavy, a nakonec - ke vzniku křečových žil, trombóz, trofických vředů, a k dalšímu snížení imunity. V důsledku toho se člověk stává plantáží pro viry, plísně, bakterie, rickettsie.

Když pracovníci Vivatonu pracovali v Ústavu patologie krevního oběhu v Novosibirsku, získali od akademika Mešalkina a profesora Litasova přesvědčivé důkazy o negativním nepřímém vlivu drožďového kvašení na činnost srdce.

Přeložila Ivanka Marešová

K dotazům uvádím, že tento článek je o škodlivosti "speciálního druhu kvasinek (pekařské droždí), odolných vůči teplu, které se dokonale rozmnožují i při teplotě 43-44 stupňů, a které byly díky úsilí genetiků vyšlechtěny počátkem 60. let."

Takže jsou GENETICKY MODIFIKOVANÉ.

Toto doufám zodpoví všechny dotazy o kvašené zelenině, kváskovém chlebu, atd., kam nikdo žádné geneticky modifikované kvasinky nepřidává.

Odkaz na původní článek rusky v komentářích.

P. S. 2

Ivanka Marešová

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-03-29-bozi-kravy/1670607768

Je slintavka a kulhavka pro krávy nebezpečná nemoc?

"Když v Anglii propukla epidemie slintavky a kulhavky u dobytka, vzpomněl jsem si na výsledky výzkumu kompostování Sira Alberta Howarda z roku 1920, který prováděl v Indore v Indii. Krmil dvě skupiny dobytka čerstvě posečenou trávou ze dvou polí. Jedno bylo hnojeno umělými hnojivy – dnes bychom spíše hovořili o chemických hnojivech. Druhé bylo hnojeno kompostovaným odpadem z produkce čaje.

Do obou skupin dobytka umístil několik krav infikovaných slintavkou a kulhavkou. Během testu, stejně jako v následujících opakováních několik let po sobě, se ukázalo, že v ohradě s uměle hnojeným krmivem onemocněly všechny kusy, zatímco v té krmené trávou z pole hnojeného kompostem neonemocněla v žádném z pokusů ani jedna kráva. Podařilo se tak dokázat, že slintavka a kulhavka, která byla v Indii v té době vážným problémem, je ve skutečnosti projevem nedostatečné výživy. Imunitní systém zvířat krmených přírodně hnojenou potravou se s onemocněními vypořádal."

Úryvek z knihy Joela Salatina "Holy Cows and Hog Heaven" z roku 2004, která byla v roce 2020 přeložena pod názvem "Boží krávy a prasata v žitě", strana 85.

Od Mitrovský Angus

https://mitrovsky.com/bozi-kravy-a-prasata-v-zite/

Boží Krávy a prasata v žitě

napsal Joel Salatin, farma Polyface, Virginie, U.S.A.

Kniha ke stažení v pdf:

https://mitrovsky.com/.../09/bozi-kravy-a-prasata-v-zite.pdf