Myjeme, tečeme, pečeme

Na osmou mají přijet truhláři. Vstávám. Petroušek je tu. Sedí na terase. Čeká na truhláře s technickými věcmi. 

- Už jsem mohl mít obstaráno tolik věcí.

- Víš co, jeď a za hodinku se vrať.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-07-15-snidane

V chaloupce si programuji horkou vodičku s citronem. Kočky se táhnou na snídani. Už si zvykly. Ještěže je léto. Běžím do domu ošetřit pleť. Jsem namalovaná. Ustrojená. LP je tu. Hned se vrhá do díla. Řeže dlažbu. Měří. Devět. Truhláři jsou tu. Copak se mám naučit? Asi mi dávají ochutnat mou medicínku. Dochvilnosti. Pokusím se zlepšit. Berou řezačky, vrtačky, hrnou se do práce.

- Že byl Vitalij ještě odvést dítě do školky?

Pan Podolský si povzdechl, než přitakal.

- Jak se řekne mateřská školka?

- де́тский сад

- Vitalij, vy byl s rebjonkom v dětskom sadike?

Jen se nesměle usmál. Kdyby Vitalij nemusel vyzvednout dítě ve školce, byli by tu do večera, ušetřili by na dopravě. A nám čas. Ale Vitalij vyzvedává to dítě…

Pan Podolský je Slovan. Šikovný. Moc nenamluví. Pracuje s přesností. Snaží se vyhovět. Není konfliktní. Jen se tak pousmívá. Spíš je introvert. Bystrý. Nesmírně bystrý. Zachytí každý pohyb mimického svalu. Intuitivní. To si asi v sobě vypěstoval v dobách, kdy neovládal náš jazyk.  Má v sobě kousek smutku. Nějaké tajemství. Copak asi všechno v životě prožil. Co tam u nich na moři pohřbil. Už se tam nikdy po odchodu sem nevrátil. Vypracoval se na zdatného truhláře pracujícího s masivem. Jeho tvorba je žádaná v Německu, Holandsku…

Ještě když jsme bydleli v paneláku, objevila ho Linda. Měl na netu přenádherné kusy nábytku. Vyrobil jí knihovnu. Takový okouzlující skleník. Se starobylým kováním. Na vnitřní straně dvířek měl svou značku. Když se rozhodla Phu opustit, jezdili jsme "nakupovat" domy a vždycky se rozhodovala podle toho, aby se jí tam vešel ten kousek od pana Podolského.

Dnes snídám ještě v chaloupce. Jestlipak už bude moci večer Petroušek zapojit dřez, myčku, filtraci na vodu…

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-07-15-v-plnem-proudu

Pendluji mezi chaloupkou a domem. Prožívám meditativní čas. Pan Podolský nastoupil do mého kupé, když jsem odešla do důchodu. Vyrobil do našeho nového domu překrásný obývák. Pak Petrouškovu pracovnu vybavil veselým vtipným nábytkem. Pak chodba. Pak postele. Pak linka v chaloupce. Ostrůvek v kuchyni. A teď poslední – kuchyňská linka.

Na otázku – co bude dělat v důchodu - odpovídá zasmušilým úsměvěm a rozpačitým pokrčením ramen. Hlavně ať svou fu neprodává. Jen pronajímat.

- Myslíte, že byste mi mohl stlouci takovouhle šerednou lavici? To vyráběl asi nějaký neumětel. Stloukl nejprve rámeček. Připevnil boky. Navrch přidělal dvě prkna na sezení.

Pan Podolský svoluje. No, to by ještě zvládnul, než propustí dělníky do Moldávie, do Ruska, na Ukrajinu – tam, k našim bratrům, které dráždíme bosou nohou. Zajímavé. U něj v podniku se národy nehádají ani neperou. Zbrojaři svinští plánují naplnit si kapsy. Vyvraždit nás. Když to nešlo biologicky, tak to půjde bratrovraženou válkou. To už říkal Bismarck. Tihle novodobí jestřábi jako Henri Kissinger, mně naprosto odporný Zbigniew Brzezinski měli plány na likvidaci Slovanů. Přitom Brzezinski Slovan. Polák. Poradce Cartera a Obamy. Fujtajbl. Ti kuli plány už v dobách socialismu. Body jejich plánu se odškrtávají. Odříznout Okrajinu. Hotovo. Vyprovokovat válku mezi národy SSSR. Téměř hotovo. Uchvátit Rusko. Vlhký sen. To určitě. Slované mají držet při sobě. Ne se rvát pro něčí zisk.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-07-15-motyl-v-zahrade

Chvilku pozoruji na lavičce zahradu. Dnes by byla vhodná doba na koupání. Fotím zvláštního motýla.

Dnes slaví narozeniny můj malý synoveček Mijanek. Právě dosáhl 57 lety, kluk můj malý. V den s patnáctkou před pedasáti sedmi lety jsme si s maminkou užívaly na LVT. Liberecké výstavní trhy. Krásné zboží, které jinak v obchodech nebylo, módní přehlídky našich textilních továren, zpěváci – Matuška, Štědrý, Chladil, Simonová, Přenosilová. A doprovodné kulturní a estrádní pořady. A Mijanek se v takový krásný den narodil.

- Jedu na masáž. Vrátím se za hodinu a kus.

To bude Kristýnka koukat. Přijedu o deset minut dřív. Za městem v mírné zatáčce očekávám zas debilní padesátku nebo semafory. A hele, most je opraven. Vzhůru na masáž. A! Zákaz vjezdu! Kudy? Odbočuji do maminčiny rodné vesnice. Jedu přes Černožice alejí do Smiřic. Tudy jezdíval císař pán kočárem, na kontrolu stavby pevnosti. Na konce mě objížďková tabulka posílá vlevo. Doleva, vpravo, hned vlevo jsem jezdívala učit na učiliště. Ne. Jedu vpravo. Tam se dostanu na státní. Podjíždím trať a okolo školy se drápu na státní. Jestli to bude uzavřené, doklušu ke Kristýnce pěšky. Olala. Jsem tu.

Chtěla jsem tě překvapit.

Jsi tu brzo. O dvě minutky.

Říká mi, že mohu jet domů po dálnici. Jenže já nemám dálniční známku. Prý není třeba. Opravují most u rybníka. Byl prý v havarijním stavu. Do konce roku můžeme po dálnici zdarma.

Vidíš támhle to auto?

Jo, tam odbočím a jsem na dálnici

Tak jedu. Jsem za pět minut ve městě.

Práce pokročily. Teď kde chci díru na pneumatický knoflík k drtičce. Kde chci mít otvor na drtičku. Ukazuji blíž ke kraji. Za ní si postavím čisticí prostředky.

Pojď si říct, kam chceš postavit filtraci.

Dobře si promýšlím, jestli vlevo, vpravo. Hadiček máme prý tři metry. Dobrá. Tak tady.

Pan Podolský je na odjezdu. Ještě zítra přijedou nalepit lišty…

A kam s těmi pixlami od Hebalife?

Radíme se. Chtěla jsem takové návleky do dřeva. Ale ne. Stačí stojánek.

A ten přišroubuji.

Ne, ne. Chci si s ním hýbat. Ještě nevím, kam přijde. Jestli sem, nebo támhle…

Dohodnuto. Zítra.

LP zvu na kramflek. V chaloupce v polních podmínkách mi thermomix vyrobil těsto.

Okurkový salát včera snědl Péťa. Když nabízím a ty už jsi odjel.

Smějeme se.

Jdu do domu okouknout práce. Je tu elektrikář. Dokompletoval zásuvky. Ještě jednu čtyřrámečkovou, až ztvrdne dlažba.

Bude to skvělé. Krásné. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-07-15-petrouskova-chvile

Všichni odjeli. Truhláři už mají dítě ze školky. Elektrikář odešel přes cestu. LP odjel utahaný. Je řada na nás. Uklízím v chaloupce. Zalévám skleník. Usazujeme troubu. Petroušek se moří s odpadem, hadičkami, sifonem. Nakonec všechny kapky vychytány. Ještěže ho mám. 

Dvě hodiny. Žofka si už zaťukala. Myčka po týdnu zas umyla. Pračka doprala. A já jdu buchnout do peřin. Zas ráno začínám brzy.

Dobrou noc!