Na běžky, na oběd a exkurz do chemie

11.02.2023

Plán dne: 1. Dopoledne běžky. 2. Dnes nechci vařit. 3. Oběd mimo domov

Jdu na to. Ráno se probouzím. Nemohu si vybavit, který je den. Když to teď píšu, trošku jsem vystrašena. Ale to se mi někdy stávalo i v aktivním věku. Přemýšlím, docházím k názoru - dnes je sobota. A je.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2020-11-23_Rano

Nakrmit kočiny. Mám ráda vybrat popel a vyčistit okýnko hned ráno. Za světla. Někdy se mi to nezdaří. Jako dnes. Kočky. Pohlídat, aby Mourek nešel krást do zbytky z cizích misek.

- Dobré ráno. Tak jedeme?

Přitakám. On neví, že to bude ještě chvíli trvat. Namalovat. Obléci se. V půl jedenácté konečně snad možná...

- Čekám v autě!

To je výzva.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-02-11_Na_bezky/

- Možná tam ani nebude sníh.

Pozor! Tragéd. Jak to není ping pong nebo florbal, ať to zmizí ze světa - by si přál v podvědomí.

- Bude.

- Uvidíme.

- Tak pojedeme o kopec výš. Ale bude.

Hošíček jede se mnou asi jen pro mou radost. Z lásky. Luka a pole u nás opravdu zelená; výš pocukrovaná.

- No jo, máš pravdu. No, máš spíš štěstí. Bílo.

Nazouvám běžky. Klušu. Někdo tady zas vytlápnul stopu na poli. Na polní cestě se už nedá moc jet. Hned za zatáčkou lesa se vylekali dva srnci. Možná ona a on. Rychle beru mobil. Zachycuji jejich úprk. Jak o život. Jak jim asi musí být, když slyší psy, střelce. A les nikde. Asi se pásli. Vyrušili jsme je.

Mám už takovou kondici, že naši trasu uběhnu jak nic během asi čtyřiceti minut. To není možné! Týdenní tréning. Jak se člověk zdokonalí během krátkého času. S lehkostí běžíš, klušeš, vybíráš případné nebezpečí pádu. Tam jak jedeš z kopečka k jablečnému krmení dnes pouštím běžky volně. Už jsem přišla na to, kdo tam rozrochnil sníh. Srnci. Na poli je vidět hodně vyhrabaných jam s trávou na dně. Tady v místě, kde jim sypou jablka, je asi shromaždiště. Vyběhnout okolo lesa nahoru, ještě jedno pole. Péťa je lepší. Ve všem, co se týče sportu. Pořád si myslím, jak já. Ne, ne, ne. Od jablek kluše přede mnou. Je rychlý. Kdyby chtěl, tak mou trasu má už dávno hotovou. Je to jako na squashi. Hraje se mnou tak, abych měla radost. Kdyby hrál se svou silou, umlátila bych se. Hra by mě nebavila. To je Péťa. Nechává mi zdání síly, vítězství. Je to gentleman. Nevyvyšuje se na mě. Nechává mi pocit vítěze. Jsem já to ale nafoukaný truhlík. :-)

Jedeme domů. Zrzečka čeká u dveří.

- Mrau! Dělej! Otevři!

Mixuji sportovní výživu. Kočkám oběd.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-02-11_Miluji_Mourkovo_rozjimani/

Moureček se slastně rozvaluje. Mám radost, že už není bezdomovec. Obluda jedna veliká nenažraná.

Hodinku rozestup po sportovní výživě už sedíme v hospodě. Původně jsme jeli do naší na břehu Rozkoše.

- Tady je aut. Něco se tu děje. Kam pojedeme? U nás všechny hospody zavřené.

- Co zkusit do Babiččina oudolí?

Jedeme. Míjíme hospodu, kde jsem byla naposledy 19.7.1975. Tady někde byl zvýšený schůdek do sklepa. Valili tu sudy dolů. O něj zakopl Ivkův dědeček. Už byl večer unavený, možná těžce zdvihal nohy. Škobrtnul, upadl. Ivka se smál. Zamýšlím se. Bezohlednost už tehdy? Jasně, dědovi hned někdo pomohl, ale Ivulka to nebyl.

Peťulka parkuje.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-02-11_Na_obed/

Hotel Holzbecher. Tak se dnes hospoda jmenuje. Přes cestu je Barunka. A my měli namířeno do Viktorky. Postavil ji Tomáš Magnusek. Pan učitel, který učil i u mě. Nadaný, veselý, originální. Do svého prvního filmu mi poslal scénář. Měl tam pro mě roli uklizečky. Scénář jsem dlouho měla v panelákovém bytě na počítači. Neuměla bych hrát. Ani nevím, kdo tu uklízečku hraje.

Tak tady jsem se vdávala. Kde asi? Jeden sál. Druhý. Salonek. Tady to bylo asi všechno otevřeno pro naši svatbu. Tolik let. Ivulka už tolik let odpočívá na onom světě.

Obsluha rychlá. Vedla nás obědvá rodina s krásným australským ovčáckým pejskem. Je tak radostný. Chuť žít z něj cáká. Fotím se s ním. Pomáhají mi, aby se díval do telefonu. Ne. Rozmazané fotky. Ale krásňoučký chlupáč. Když odcházejí, kvílí u vedlejšího stolu další pejsík. Už vidí, že jsou jeho paničky na odchodu a děsně, moc, hodně se těší ven.

U oběda mi Petroušek ukázal fotku pána, kterému jde občas na nákup.

- Prosím tě, ty bys mi nevytiskla třikrát tuhle fotku? On je moc hodný. Bude mít narozeniny. Chce poslat jednu své sestře do Frankfurtu a dvě ještě někomu.

- Vytiskla. :-) 

Platíme. Jedeme. Doma chci vyluxovat obývák, poutírat prach...

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-02-11_Doma/

Péťa jede někoho zachraňovat. Jsem v koupelně. Přišla se lísnout Kitty. Potřebuje se pomazlit. Hladím ji. Nastavuje hlavičku. Ani se nebojím, že mi jednu žahne. Užívám si štěstí. Poprvé přede. POPRVÉ u nás. Kočenka. Odpoledne zas napadne Mourka. Kolik strachu, tolik agrese. Ale teď ji chovám. Přede. Užívám si chvilku pohody s ní.

Linda přijela odčervit Kitty.

- Mami, máš deku?

- Mám. Ale já do toho nejdu. Ona teď předla, dala mi důvěru. A já ji budu cpát do chřtánu tabletku?

Linda balí vzteklý uzlík do deky. Asi před čtyřmi dny jsem se řízla zle do palce na pravé ruce. Vůbec nevím kde, jak. Jsem pravák a řízla jsem se na pravé ruce? Rána mě asi tři dny intenzivně bolela. Teď už jen při ťukání do klávesnice. Beru tbl, vsouvám ji Kitty neohrabaně do tlamičky. Jj, vyplivla ji. Znovu. Už je rozpatlaná. Ne Kitty. Ta je jen vzteklá, bezmocná. Bereme novou tabletku. Asi třetí konečně s vrčením, nadáváním spolkla. Utíká do ložnice. Linda se jí jde omluvit. Omluva přijata. Kitty přede i pro ni. Snad mě nebude mít za zrádce.

- Lindo, ty mi podržíš hadici. Vyluxuji obývák. A ložnici. Podívej, co tu pustila chlupů.

Pomáhá mi. Klekám na čtyři, vytírám lino.

- Pocem. Ona si ublinkla pod postelí. To je čůza. Já tam nejdu. Nemohla bych dýchat.

Linda má rozežrané ruce od mytí ve svém domě. Chechtáme se. Jukáme na sebe pod postelí. Vrazila jsem jí kartáč z kuchyně. Vyhodím ho. Klečíme proti sobě. Ona tam, já na druhé straně. Drhne. Utírá.

- Mami, že to nevyfotíš?

- Jo, jak jsme pod postelí, jo?

Hotovo. Půjčuji ji náš Herbalife aloe gel na zaléčení alergie rukou. Svítím ji na dlaně Zepter lampou.

- Cítíš zklidnění?

- Asi jo.

Odjíždí nahoru do svého domu Hned jak nainstalují kuchyň, bere Kitty. To už musíme vydržet.

K těm úklidovým prostředkům. Máme hledat ekologické. To jsou ty babiččiny. Jak na ekologické prostředky v domácnosti?

Myješ nádobí prostředkem - tenzidy. I obyčejné mýdlo je tenzid ke snížení povrchového napětí vody. Když přeháníš, škodíš pokožce. Zůstává na rukou, na nádobí. Vdechujeme je. Na pokožce snižuje také povrchové napětí pokožky. Vznikají alergie. Všechny čisticí přípravky pracují proti přírodě. To je proti nám.

Většinou si rukavice nasazujeme na delší máchání, mytí. Voda mi stejně nateče do rukavic. Veškerá chemie, kterou doma používáme, nám škodí. Reklamy tě chytají. Máš už speciální prostředek na vanu? A na umývadlo? A na zrcadlo, aby se lesklo? A na WC mísu? A na dopady? Když to nepoužiješ, nejsi dostatečně dobrý. Koupelna. Kuchyň. A pokud možno nápisy už ne v našem jazyce, ale nalepené menším písmem v češtině na cizí etiketě. Plíživá genocida i v chemii.

My máme sprchu s filtrem. Přesto si na sobě nechávám mycí gel jen kratičko. Protože mění Ph pokožky, senzitivitu... A to používám náš Herbalife gel s aloe bez sulfátů a parabenů. Jen krátce.

Lidi mají rádi pěnu. Nebo spíš pocit, že pěna je čistota. Není. Gel na mytí, zubní pasta - všechno musí pěnit. Ne! Nemusí. Nepoužívám. Děti se nechtějí mýt. Nemají potřebu se mýt. Maximálně si pustí sprchu a omyjí se vodou. Intuitivně. Vědí, co jim škodí.

Tuhé mýdlo je ověřené stoletími. Vývoj jde dopředu. Mnoho ze speciálních látek nevíme, co udělají za deset, patnáct let. Ale u mýdla - když si babičky vařívaly své mýdlo na plotnách, nemělo to chybu. Nebyly problémy s kůží. Dermatitidy, atopický ekzém. Narušené pH vyžaduje časté mytí a ošetřování pokožky. Východisko - začít čistým mýdlem.

Zubní pasta s fluorem a zas s tenzidy. V supermarketu dobrou pastu nekoupíš. I kdyby ano, stojí moc peněz. Na složení pasty - najdeš tenzidy. Používáš je na mytí sliznic! To je okamžitý vstup do krevního řečiště. Rozvod po těle!! Fluor - obrovský jed. Vstupuje rovnou do těla. Dává se do všech levných past. Je tam představa protektivity zubního kazu a zubní skloviny. Je to dnes už vyvrácené. Stačí se podívat na složení a vyhýbat se. Já složení neřeším. Pastu totiž nepoužívám už asi sedm osm let. Jen vodu. Pokud chci v puse vůni, mám pastu hřebíčkovou, přírodní, bez chemie. Už zatuhlou. A taky mám zásobu ruské kvalitní pasty z Kauflandu pro Peťulku. Totiž s vyhovujícím složením! Fluor - jedna ze složek na kalcifikaci šišinky mozkové. 

Pokožka je jako houba. Je na nás, co bude nasávat. Totiž chemie neuškodí jednorázově. Jenže my ji do sebe suneme denně. Mnoho složek způsobuje neplodnost.

Parabeny - ošklivé syntetické látky; do kosmetiky se přidávají pro své antimikrobiální vlastnosti, jako konzervant. Jednorázově pokožce neuškodí; z dlouhodobého hlediska - vliv na vznik alergické reakce, podráždění očí a kůže. Ovlivňují naši hormonální rovnováhu, snižují tvorbu spermií, plodnost, mají dokonce špatný vliv na vývoj dětí. Parabeny jsou potencionálně karcinogenní, mohou být jeden ze spouštěčů rakoviny prsou. Brrr...

Někde v knize prof. Strunecké Doba jedová jsem se dočetla, jak nebezpečné je přivinout miminko na hruď, když jsem na sebe cákla parfém. Obsahuje formaldehyd!!! Velké dráždidlo. A velké svinstvo. Má prokazatelně karcinogenní účinky. Dráždí sliznici. Způsobuje alergické reakce. Je v lacích na nehty jako konzervant. A nenajdeme ho pod tím slovem ve složení. Moment. Jdu to nalézt:

Formaldehyd a jeho deriváty nalezneme pod názvy 2-Bromo, 2- Nitropropan-1,3 Diol, Bronidox, Diazodinil - Urea, 5-Bromo-5Nitro-1, glutaral, 3-Dioxane , DMDM hydantion.

Dá se psát o silikonech, hliníku - hlavně v deodorantech. Hledejte ohne aluminium. Ale i krystal do podpaždí má v sobě záludnost. Jenže jsem zapomněla jakou.

A co voda, půda... Jak dlouho jsme ji ničili, tak dlouho bude trvat oprava. U nás se stavěla dálnice. A teď obchvat. Hromady a hromady půdy. Jasně, určitě udělali skrývku. Půda matka živitelka.

Aby vznikl cm kvalitní půdy - trvá to sto až tisíc let. Za sto let už se vytvoří organická hmota. Ale u těžkých půd - žuly - tam to trvá staletí. Slunce, organismy, mráz... Půda - ze 45% minerály, polovina je voda vzduch. Pak je tam drobotina organických látek a půdních mikroorganismů. To je to, co se dnes cituje jako půdní problém - půdní eroze a diverzita půdy. Co to dělá s Ph půdy! A co s výživou! Chybí tam selen. (Selen, zinek, C, D - imunita.) On je rozmanitý, co se týče zastoupení v půdě. Od 1 miligramu do tisíce v kile půdy. Může být nedostupný. V kyselých půdách ho sice máme, ale je pro nás nedostupný intenzifikací půdy...

Půda se prolíná republikou. Tedy můj pozemek a veřejný - propojeny. Pohyb kontaminantů do potravinového řetězce je pohyblivý číslem pH. Pokud chci z půdy dostat mrkev, nebudeme tam mít kyselé pHh. Zahrádkáři občas povápní půdu. My sypeme popel na záhony ke změně Ph do zásaditého. Ale nesmí se to přehnat. Odlehčení struktury a změna pH - nesmí být zasolená. Rostlina zbytečně stojí ve vodě, ale nevytáhne ji do sebe. Uschne. Myslíš si, že zaliješ půdu, ale rostlina ji kvůli velkým molekulám nepřijme. 

Les bývá kontaminován. Bylinky v něm mohou být kontaminované.

Miluji mořské plody. Ale!! Ač z moře - jsou v nich konzervanty, jinak nepřežijí v balíčku; jsou z kontaminovaných moří. Co dělat? Dát si je s láskou a s tím, že jsem právě vykouřila pár cigaret.

Mám na terase papriky. Jsou na nich škůdci. Občas je přejedu rukou, očistím. Ne pesticidy. Ani v zahradě nepoužívám jedy. Na mravence funguje draselné mýdlo. Zkusím poutírat papričky.

Žijeme v nezdravém světě. Ten plodí nezdravé mezilidské vztahy - to mě teď napadlo. To není moudro. Jen to tak vnímám.

Alergie, ekzémy, autoimunitní onemocnění - vztyčený ukazovák!!! Je třeba se zamyslet, změnit něco. Jídlo, chemii v domě... Začít třeba vypíráním rýže z arsenu. Těžké kovy se hnou přidáním kapky octa, nebo přidat citron. Pomáčet v noci ve změněném pH. Voda z kohoutku u nás je pH 7 až něco přes - 7,3 - kousek přes sedmičku. Kyselé pH je 5,4,3. Namáčím rozinky, ořechy... Nekupovat celozrnnou rýži z kontinentální Číny. A v současnosti - pozor na cvrčky!!! Obrovská zátěž pro naši imunitu. Číst etikety. Nebezpečí, že havěť schovají pod E.

Jíš jedy, ale snaž se je eliminovat. Třeba se vyhneš demenci ve stáří.

A dost. Konec zběsilého exkurzu do chemie v domácnosti. Stále tu píšu - jak vyndám prádlo z pračky. Vymáchám ještě v octové vodě... Ať si to každý dělá dle libosti. Pár informací jsem dala. Nejsem odborník. Jen to, co mám v mysli...

Dobrou noc!