Na březích Nilu
Tak dnes, dnes volám bravóóo! Hotel Země se předvedl. Jsem náramně spokojena se statutem důchodce. PrDuch. Teď jsem vzpomínala, která písmena se tam mají dát. Na vaření v osmé a deváté třídě jsme si psali do receptů pr. d. p. To vymyslela paní učitelka Černá.
Slyším hlasy. To zas výhrůžně syčel Lindin matematikář, když byl ve výuce šum. Tak vstávat. A cvičit. Jde se do dne.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-06-ranko
Krájím masíčko. Servíruji kočinelám. Volám Mourka ze zahrady. Je tu. Teď sebe obstarat. Dnes pampelišku nejdu rýt. Mixuji si jahodovou příchuť Herbalife a červenou řepu. Barevně se to hodí. Úkoly dne:
- Svačina, kafe pracovníkům do zahrady
- Koupit maso kočkám, namrazit ho, řepu, česká rajčata, bude-li nějakou kytičku
- Kosmetika
- Vernisáž muzeum – druhá repríza výstavy z Náprstkova muzea Na březích Nilu
Nečekaný bod dne – chybí… A ještě jeden. Taky nečekaný.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-06-chaticka
Chaloupka se vylupuje ze staré skořápky. Nabírá nový ráz. Ta první byla spíš v prvorepublikovém stylu. Ta dnešní je pohádková
Chlapi dřou. Brousí stěny. Tak moc jsem jim vděčná. Nesu obrovské prkénko s obloženými chleby a karafu s jahodami, citronem, ledem. Na kafe jsem klasicky zapomněla.
Jdu se převléknout Žofie mraucá za mnou. Ví, že do ložnice nesmí. Se mnou jí uděluji výjimku.
Vyjíždím autem. LP (ano, Lindin Petr) rychle vjíždí pod stání s obrubníky okolo chatičky. Už žádné nálety lesních jahod. Už nebudu u chatičky na jaře stříhat vršky kopřiv. Ne, ne. Už tu bude štábní kultura.
- Mami, prosím tě, máš sklenice od medu?
- Mám jich dost.
- Tak potřebovala bych patnáct sklenic. Včelař je zas odečte z ceny. A víčka dáme Milce.
Jdu do skládku pro sklenice. Suverénně. To nikdy nedělej. Vesmír tě doběhne. Hledám totiž v regálu sklenice. Mám jich mraky. Ale ty s včelkou – ty jen tři. Lovím takové ty podobné. Loni jsem jich snad padesát, šedesát prodala. V době kovidu, kdy nic nebylo, včelař bral i víčka. Vždycky mi víčka vraceli, že se to nesmí. Že víčka mohou vonět po nějaké zavařenině a ble ble ble. Nakonec byl rád, že má sklenice čím zavřít.
Vycházím ze skládečku docela překvapená. Ty, suverénní! Já jich mám! Máš, ale ne s včelkou!
Jedu na nákup. Samé zdravé věci. Svazek české mrkve. Rozhoduji se nad polským květákem. Ne, raději ne. Ten si mohu koupit v Polsku. Do Čech všechno, ale svým jen to nejlepší. Vykupuji afrikánek za devět. Begonku drahou. Kytičky tu stojí jak na appelplatz. Většinou ty usychající nebožáčky beru za pár halířů. Chystám jim hezký produktivní život. Červenou řepu. Sýr. Kvasnice.
- Pro kočky máte hovězí krk?
- Máme.
- Prosím kilo.
- Kilo čtyřicet?
- Nechte to.
Ještě bych měla jet přes samoobsluhu s hliněnými brambory. Spěchám. Maňana.
Znovu jdu dozadu. LP prosí:
- Kafe bych si dal.
- Jé, utíkám!!
Nesu kafe. Termosku s teplým čajem. Napiješ se, receptory v mozku signalizují přehřátí, začnou tělo chladit. Takhle to dělají beduíni na poušti.
Jdu domů. cestou vidím připravený talířek s kostkami cukru.
- To jsem celá já! Nesu cukr.
LP se hezky směje:
- Já už jsem to vyřešil. Mám.
- Máš? Kde jsi ho vzal?
- To neřeš. Mám to sladké.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-06-poledni-relax
Sedám s kočkami. Pozoruji zas toho mrňavého chřestícího ptáčka. Zas shání něco asi na hnízdo. Fotím kytky. Žofka vybíhá do korunky vrby. Chce se osobně potkat s tím malým. Ale on nečeká. Hups na lísku. Je to divadlo! Pozorovat, jak to chodí v přírodě. Oběti a dravci. Oběť má výhodu. Může se nechat chytit, ale je-li ostražitá, udělá frnk. Kočka se může vzteknout, když na ni malý opeřenec udělá dlouhý nos.
- Do kdy tu dnes budete?
Smlouvám si čas. LP má ještě jinou svou podnikatelskou povinnost.
- Já vám dám než pojedu talíř polévky.
- Ne. Chleba byl sytý.
Ve dvě deset uháním za Tamarou. Miluji tu boží ženu. Milá, štěbetá takovou česko-ruskou haťmatilkou. Já na ni rusko-českou.
Masáž. Kosmetika. Usínám. Pečuje o má víčka. Vždycky má olejíčky, krémíky.
- Etot iz Itálie.
Mně je jedno, odkud. Ona miluje Itálii. Ráda tam jezdí k moři.
Jedu domů. Tma. Bude průtrž. Spěchám. Míjím kamarádku. Ne, nestavím se. Ruka drnkla o blinkr. Hm. Nový bod programu dne.
- Jé, včera jsem na tebe myslela. Potřebuji ti něco říct.
- Já vím asi co.
Ano, trefila jsem se. Ta malá něžná inteligentní holčička, která před dvěma měsíci maminku poslala tam, kam si to nikdy nesmí dítě dovolit, zjišťuje, jak to chodí u tatínka. Tatínek ztratil rozum. Motá se okolo něj novoobčanka.
- Chrápou spolu, viď?
Rychle drmolíme, co si potřebujeme říci. Mám radost, že jsem se trefila. Holčena si vyzkoušela exkurz u tatínka. Myslím, že do prázdnin bude doma. Není zvyklá na igelitové ubrusy, nedomyté umývadlo, líné lidi. Teď se mi chce říci – já vám to říkal. Říkala.
Přijíždím domů. Na přední sklo dopadají obrovské kapky. Auto LP ještě před domem. Už balí.
- Já vám aspoň ohřeju dobrou polévku.
- Ne, už spěcháme.
- To je jen chvilka.
Odjíždějí. Ohřívám sobě talířek. Přestrojit. Petroušek mě bere na vernisáž. Sám pokračuje na ping pong.
- Peťuš, já se tam nedostanu! Jedu pozdě.
- Tak půjdeš domů.
https://www.jaromer-josefov.cz/volny-cas/rychle-odkazy/zpravodaj-mesta-1/
Náhodou se vernisáž odehrává dole v obchodní hale bývalého obchodního domu Wenke a synové. Dávám si židličku dopředu. Fotím z plátna, fotím totéž z ntb. Ve Zpravodaji – nádherná upoutávka, aby přišlo co nejvíc lidí A přišlo.
https://www.jaromer-josefov.cz/volny-cas/rychle-odkazy/zpravodaj-mesta-1/
K nalistování ve zpravodaji č. 6.
Vernisáží 6. června bude slavnostně otevřena mimořádná výstava Na březích Nilu. Součástí vernisáže bude přednáška autora výstavy, PhDr. Pavla Onderky, egyptologa a kurátora sbírek Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. PhDr. Onderka v rozhovoru přibližuje rozsah a zaměření výstavy, na kterou vás srdečně zveme.
Výstavy byla připravena před pěti lety v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur. Pak stejná výstava proběhla v Uherském Brodě a dnes u nás.
Doprovodná hudba – skvělá. Dobře volená. ˇUvodní proslovy řed. muzea, starosta... Přednáška dr. Onderka - egyptolog. Promluvila krátce dcera rodáka z našeho města PhDr. Břetislava Vachaly. Učil egyptology. Hovořím s jeho kolegyní z Afriky. I s jeho dcerou.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-06-vystava
Výstava zahájena. Jdu se podívat na mumii kočky, poštolky, malých krokodýlků. Sarkofágy. Přívěsky. Sošky. Unikátní.
Ptám se dr. Onderky na jeho vztah k egyptským bohům. Na úctu k Nilu. Chválím ředitele – to je unikátní kousek. Muzeum skvěle vede. Výborně. Ptám se, kolik tak výstava stála. Odhaduji asi tak tři sta tisíc. Trefila jsem se. Nesmírně drahé je pojištění 125 originálních předmětů z habsburských sbírek. Kdyby půjčili více, výstava by se prodražila na pojištění.
Hovořím se starostou. Chválím, jak se tu sázejí stromy, funguje čistota ve městě…
Spokojenost.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-06-cestou-z-vernisaze
Klušu domů přes stadion. Slyším hudbu. Hlasitou. Ptám se u sportovní haly nějakých hochů. Jo, na gymnáziu hrají. Mířím tam. Jak před týdnem hráli jednotlivci, dnes předvádějí kapely svůj um. Stihla jsem poslední. Říkají si Sudy. Vracím se v myšlenkách do svých gymnaziálních dob na tomhle milovaném gymnáziu. To mi schvaloval přímo ředitel, jestli budu smět zpívat v Divadélku. Dnes děti hrají na schodech před vchodem.
Jásám. Jsem spokojena.
Doma svačinku Petrouškovi. Večeři kočkám. Nám. Poslouchám Willsonku. Xaver byl dnes na koberečku za svůj výrok. Chvěje se pod ním židle v Radě. Potřebují si tohohle provokatéra zbavit…
- …byl za klauna, tu vyráběl korálky v nějaký fabrice, tu byl na traktoru…
- Kde kdo byl před volbami ochoten dělat cokoli. Vidíte, že ti lidé na to nemají grif. Všiměte si, když si ten Fiala, von je ještě předseda vlády, ne?
- Já si myslím, že ne. Ne, ne, ne. Český ne. Ukrajinský jo, ale český ne.
- On už je tam někdo jinej? Voni taky navrhli odvolání? No tak tehdy jak si vzal ty pytlíky na boty a šel se podívat na ty kravičky…
Pan Holec si mne oči, ruku na puse, je vidět, jak by se ráda řehonil. Xaver pokračuje:¨
- On patří do univerzitní knihovny. Ale ne mezi kravičky. Rozumíte, a to je z toho tak cítit na první pohled. To je velká legrace.
- Xavere, ale zase na druhou stranu, zůstane tady po něm zkáza za ty čtyři roky. A dvě velký věci tady po něm zůstanou navždy. Nutella a ty pytlíky.
- Pane Holče, to zas ale nemáte pravdu. Já jsem se dozvěděl z TV Prima, že napravil všechno, co ta vláda Babišova způsobila. Že napravil všechno, co pokazili. Že to všechno narovnal.
- No, von to napravil, ale Nutella jede pomýlenej. Von to napravil nesprávným směrem. Inflaci vytáhnul tak nahoru! Ekonomickej růst vytáh dolů. A takhle jde.
- Ale říkal mu to někdo, že má inflaci táhnout dolů?
- Neřek!
- No ták! Tak se nerozčilujte
- Protože von mu radí ten Štěpán Křeček.
- Štěpán je dobrej.
- Je! Křeček je supr
- Toho já mám rád.on nám radí jezdit nakupovat do Polska.
- Ale proč ne?
- Zdeněk Pohlreich ho miluje.
- Jo?
- No, on říkal – tak já začnu jezdit pro restaurace do Biedroňky. To bude dobrý
- Co to je Biedroňka?
- No, to je tam ta tržnice.
Je vidět, že pan Holec nebyl v Kudowě. :-) Biedroňka – Beruška – je totiž řetězec. Stojí hned vedle Lidlu. Tržnice je přes cestu
- Kde to?
- V Polsku! V pohraničí!
- Biedroňka?
- Biedroňka.
- A tam se jezdí nakupovat?
- Tam jezdí nakupovat i prezident, Xavere!
- Neéé!??
- Vy jste neznalej, Xavere. Vy nemůžete volit! Já vám, Xavere, odeberu volební právo!
- Pane Holče, to já jsem úplně zakopaný někde v minulosti já jsem ještě nebyl nakupovat nikdy v Polsku
- Já tam nebyl taky.
- A co se tam nekupuje?
- Všechno, co je tady drahé.
- Třeba vajíčka?
- Máte domácí, ne?
- Mám. Tak leda virtuální.
- Cigarety?
- No, ty určitě.
- A včera říkal právě pan Fiala na Prima CNN. Byl tam s Babišáekm.
- No von toho Fiala nakecal hodně.
- Von tam říkal pan Fiala, což mě potěšilo, musím říct, fakt mě to potěšilo, že v naší zemi jdou ceny potravin dolů.
- Zatímco zdražujou podstatně.
- No ne, tak asi všude, víte, já mám asi smůlu na blbý obchody.
- No, máte! Máte!
- Protože to, co stálo 30 korun, stojí 90, tam kde já nakupuju. A já tam dneska vletím. Protože on říkal, že ceny jdou dolů.
-Jo!
- Že ceny energií jdou dolů. Ale to není pravda, pane Holče!
- A jak to zakončil tu debatu? Přišel psychiatr s pomocníkama a vysvobodili ho z toho?
- Ne, byl tam jeden moment v tý debatě, vidím, že jste to neviděl.
- No já jsem vysílal!
- No on tam měl svý lidi v publiku. A ti se měli Babišákovi smát.
- Počkejte, a oni se teď jako ta Bbluše, budou smát, jo?
- No, ale kamera to zabírala za paní Tománkovou, a někdo se umí smát, ale kdo to neumí, tak on dělá cha, cha, cha.
- A nebyla to komedie?
- Ne. Cítil jsem nervozitu padesát na padesát.
- To je jak u Blbuše. Počkejte, já jí budu říkat dutohlavka.
- To si jí říkejte, jak chcete. Až vás budou popotahovat v Poslanecké sněmovně…
Xaver byl dnes v Brně na koberečku na výjezdním zasedání ČT za svůj výrok směrem k té nebeské kjavě ze Slovenska. Označila lidi za fašisty, spodinu… Výbor se shodl na Xaverově odvolání. Ještě to má projednat PS. Ale tu slovenskou Vašáryovou nikdo nesoudí!
- Víte, že vona je účetní?
- Ona si vede účetnictví za ty svý koňolampy.
- Xavere, zapomeňme na debatu. Jsou volby. Musíme volit dezoláty, nedemokraty, extrémisty a populisty.
- A proruský šváby.
- Hlavně musíme dostat fialovce od válu. Zastavit pětidemolici.
Řehtám se. Hovoří o drogovém doupěti v PS na hajzlíku vedle Pekarové. :-)
Ježiši. Ráno. Budou tři.
Dobrou noc!