Na oběd

Sobota. Chjo, pátek vždycky tak rychle uteče. Už by mi to mohlo být jedno. Jeden den jako druhý. Už nevnímám prázdniny, státní svátky… Vnější svět jede okolo mě. Nezajímá mě, jestli je někdo vyhlášen za nejlepšího. Leda tak lháře. Směšné. Vždycky, když jsem řekla, že už jsem velká, babička potvrdila:

- No, seš. Ale trouba.

Nejlepší není nejchytřejší. Tak to mě jen tak napadlo. Dnes jsem mluvila se starostou jedné horské obce. Ptal se na... Co odpovědět? Nemám ráda padouchy, lháře, slabochy.

Soustředím se na sebe. Nepotřebuji zprávy. Nepotřebuji drby. Potřebuji sluníčko, lásku, bezpečí.

S tím sluníčkem to je vachrlaté. Kdykoli vykoukne, už je tu slejvan. Doufejme, že okurky a rajčata obstojí ve vlhku. Celé jaro sucho, prach, větry. Najednou se dostavily monzuny… Ale jak se sem propracovaly přes hradbu větrníků vyšších než Krušné hory…

- Dobré ráno!

- Už vstávám. :-)

- Máš zavolat Lindě. Pozvala nás na oběd.

To se hned lehčeji leze z postele.

Kočky nakrmené. Já taky. Venku právě velký šplouchanec. Pojedeme nejdřív na oběd. Pak si vyběhnu. Vyšlo sluníčko. Změna programu. Nejdřív si vyběhnu.

Potřebuji poradit v bankovnictví. Hlásí se slečna Frederika. Slovenka. 

- Máte krásné jméno. Frederik Schopen. Jak vám říkali?

- Fredy. 

- Ale to je mužské. 

- Já už jsem na to zvyklá od mala. 

- Říkala bych vám Eri. Já jsem taky od mala byla zvyklá od maminky, sestry, příbuzných, sousedů na Reni, Reninko, Renko. Mamka mi říkala Renulko. Ale těch lidí je už málo. Jsem totiž Irenka. A víte, že mi je sedmdesát za měsíc a celý život jsem měla sto osmdesát pět. Teď o čtyři cm méně? Velká přesto Irenka. 

- Já mám taky sto osmdesát. 

- Považuji nás za nerozdělené. Za bratry. Ale je jasně vidět, jak vás euro ožebračilo. Pokud by se vám žilo ekonomicky dobře, nepracovalo by vás tolik u nás. 

- To máte pravdu. Žije se nám těžko. Vyděláváme si u vás lepší peníze. 

- No, a z Hradu jsou tlaky na euro... 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-13-na-vychazce

Kudy dnes? Neopovažuji se do šancí. Tak silná nejsem. Aspoň schody, kde jsme jako děti sáňkovali se Stáňou Matějovským. Začíná poprchávat. Jdu svou čtvrtí. Mířím k rybníkům. Ani hlásek žab. Ani kváknutí. Když pak Petrouškovi vyprávím, jak jsem očekávala kvákání žab, diví se stejně jako já. Ještě před měsícem koncertovaly za deště. Dnes ne. Ticho. Vracím se zpátky. Spěchám, spěchám. Přemýšlím, kudy. Dnes premiéra. Konečně poprvé v životě seběhnu do poloviny Šoubráku. Tak říkáme kopci do pevnosti. Pod ním bydlel v domě zahradník Schober. Mělo by se říkat Šóbrák. Ale my doma jsme tam vkládali u. Na kraji promenády stojí lidský kocour. Na obličeji kočičí tvář. Prý DDM pořádá stezku ke Dni dětí. Kocour se nechává ochotně vyfotit. Prý si klidně stezku mohu projít taky. To já bych šla, ale tíží mě čas. Další figurky se ptám, co je za zvíře. Prý bobr.

- A víte, kde je tady bobrovo dílo k vidění?

- Nevím.

- Za Kimberly jsme 29.3. sázeli alej stromů. A dole v potoce bydlí a úřaduje bobr.

Odbočku s kopce ze šancí jsem úplně přehlédla. Asi proto, abych nebyla v pokušení. V morku je to nebezpečné. Pokračuji ještě kousek promenádou po šancích. Spouštím se dolů. Hlavně ať nejezdí moc aut. Ať mě nikdo nevidí, jak jsem nešikovná... Ješiši, ono je to dost vysoké. Vkládám nohu do kamenné odtokové roury. Hop. Jsem na chodníku. Jsem dobrá. 

Přibíhám domů vlhká z deště, ale už zas za sluníčka.

- Jedeme.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-13-na-obed

Neseme v pytlíku odřezky masa. V domečku pro Kitty bydlí squatterka. Vyhřívá se na terásce kočičího architektonického skvostu. Vyskočila. Utíká pryč. Volám. Lákám. Vábím. Nechala se nachytat. Házím jí maso blíž a blíž ke mně.

Linda už má uvařeno, připraveno. Její latifundie je rozlehlá. Nechápu, jak to všechno stíhá. Sekat trávu. Zalévat. Vysazovat. Kam já se za ní hrabu. A všechno jí roste. Jediné, co jí nejde, jsou ohlodané jehličnany, které původně měly tvořit živý plot. Prý sem srnky vodí srnčata. Aby věděla, kde je pro ně připraveni raut. Loni prý z malin neměla ani jednu. Sežraly je srnky. Stařičká rozpadlá jabloň se snaží. Vždycky bohatě kvete. Teď už má nasazeno jablíček! To bude úroda!

Po obědě Péťa dostává francouzský třešňový koláč. Vypeckovaný! Na to bych se mohla vykašlat. Když jsem vařila předevčírem džem z jahod a třešní, třešně jsem tam naházela s peckami. Po uvaření jsem pustila stroj na čtyři sekundy na rychlost čtyři a půl. Jak jsem uslyšela zvuk pecek, hotovo. Pecky se oddělily od dužniny. Nechaly se krásně vybrat.

Jdeme si prohlédnout znovu pozemek. Okukujeme kytky, keře, stromy. Linda má rozestavěné sezení. Chystá se vybudovat si cestu na pozemek. Obdivuhodné.

Jdeme k jejím úlům. Včelky kmitají u česen. Pozorujeme je. Velmi příjemné.,

- Lindo, jsem navoněná. Nemusela bych se jim líbit.

Její pelyněk nabral obrovské rozměry. Pěstuje místní byliny. Třezalku. Pelyněk. Řebříček. To se mi líbí. Bylinky vedle kytek. Všechno jí jde. Má jiné cítění než já. na kytky jsem neumětel. Učím se. Snažím se. Ale…

- Lindo, natrhám si pelyněk.

- Počkej, přinesu ti.

Někam se ztratila. Na stráni odstřihuje obrovské větve téhle prastaré magické léčivky. Nerozeznám, jestli je to pelyněk černobýl, pelyněk pravý… Hořčiny z byliny se používají při nemocech trávicího ústrojí, při nechutenství jako digestivum, při bolestech žaludku, nadýmání. Díky němu se tvoří žluč. Mně ale bude sloužit jak antiparazitikum. Semínka z jednoho druhu pelyňku se užívala jako "cicvárové semínko". Nastuduji si tinktury, nálevy, maceráty… Bylina působí bakteriostaticky. Dezinfekčně. Prý pelyněk užívali indiáni při bolestech zubů, kloubů a při bolestech po porodu. Mně se osvědčil ve vykuřovací směsi. Bohužel neznám poměr čtyř bylin v jejím složení. Směs jsem si koupila asi před třemi lety na krásné víkendové akci Zdeňka Ordelta. Pelyněk dávám samotný na plotnu k očištění prostoru. Prý moderní věda potvrdila, že působí proti rakovině. Pelyněk je prostě rostlina magická. Používal se do amuletů chránících před zlem. Jeho vůně ve vykuřovadlech se používá při očistných rituálech a okultních praktikách věštění. Blíží se svatojánská noc. V ní býval neodmyslitelnou součástí lidových magických obřadů. Pelyněk je spojen s bohyní Isis. V řeči vyjadřuje soužení, nesnáz, hořkost… Taky film se jmenuje po téhle bylině. Hvězda zvaná pelyněk.

Vezu si domů zásobu. Linda s námi jede kousek k Milce. Od ní mi vozí mléko. Od ní je naše Žofka. Její manžel Zdenda učí Lindu včelaření.

Dnes rok od pohřbu pana Grepla. Jeho žena nejskvělejší vedoucí školní jídelny. Řídila svůj provoz s přehledem, pro děti a rodiče. Ne pro svůj prospěch. Ta by si zasloužila vyhodnocení – nejlepší vedoucí školního stravování za léta 1980 do současnosti. Do roku 2015? Možná déle…

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-13-doma

Pochutnáváme si na jahodách, šlehačce a pudingu se slunečnicí.

- Peťuš, jsem ráda, že mám odchozeno. :-) Už by se mi nechtělo.

Jeho léčivé ruce mě léčí svící. Ta velice zabírá. Má kyčle mě bolí méně a méně. Děkuji.

Dobrou noc!